Dávejte pozor na proroctví
„Máme prorocké slovo ještě jistější; a činíte dobře, jestliže na ně dáváte pozor jako na lampu, která svítí na tmavém místě.“ — 2. Petra 1:19.
1. Jaké ohromující věci zjevil Ježíš podle Matouše 16:21–28?
JEŽÍŠOVA pozemská služba se chýlila ke konci. Blízko Filipovy Cesareje v severní Galileji poučil tento „Syn člověka“ své učedníky o tom, že se blíží jeho smrt a že opět vstoupí do slávy svého Otce. Potom jim řekl: „Vpravdě vám říkám, že někteří z těch, kdo zde stojí, vůbec neokusí smrt, dokud nejprve neuvidí Syna člověka přicházet v jeho království.“ (Mat. 16:21–28) Co to mohlo znamenat?
2. a) Jak se splnila Ježíšova slova ve vidění, které viděl Petr, Jakub a Jan? b) Jaká nádherná událost tím byla prorocky ukázána?
2 Asi o šest dní později vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana na vysokou horu, snad na Hermon v horském hřebenu Antilibanonu. Zde se stala pozoruhodná věc! Ježíš byl před jejich očima proměněn a jeho vzezření bylo oslňující. Ve vidění spatřili Mojžíše a Eliáše, jak s ním rozmlouvají. Proč právě Mojžíš a Eliáš? Ježíš je totiž v Písmu jasně označen jako „ten prorok“, jehož předstiňoval Mojžíš. A dílo podobné dílu Eliášovu je těsně spjato s Božím královstvím, v němž panuje Ježíš. (Sk. 3:22, 23; 5. Mojž. 18:15–19; Mal. 4:5) Bylo tedy vhodné, že zde byli spatřeni s Ježíšem v tomto vidění jeho příchodu v nádherné slávě jeho budoucího království. — Mat. 17:1–5.
3. Kterými slovy zdůraznil Jehova, že je toto vidění důležité?
3 Také bylo vhodné, že byl z nebe slyšet Jehovův hlas, jak říká: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ Bůh k tomu dodal slova: „Naslouchejte mu.“
4. a) Proč by na nás měla dnes působit tato událost? b) O kterém „prorockém slovu“ mluví 2. Petra 1:19?
4 Jakým dojmem zapůsobila na apoštoly tato událost, vzbuzující bázeň? Jak by měla zapůsobit na nás dnes? Asi o 30 let později si mohl Petr ještě rozpomenout na celou nádheru toho, co viděl. Řekl: „Proto máme prorocké slovo ještě jistější.“ Jaké „prorocké slovo“? Nuže ta proroctví — například u Daniela 7:13, 14 —, jež byla nyní potvrzena proměněním, proroctví o příchodu Syna člověka ve slávě královské moci! — 2. Petra 1:16–19; viz též Izaiáše 9:6, 7.
5. Které důležité dodatky byly připojeny k tomuto „slovu“?
5 V té době již bylo součástí „prorockého slova“ také proroctví, jež dal sám Ježíš Kristus. Patřilo k nim jeho proroctví o království, jež se vztahovalo na „závěr systému věcí“. Bylo v něm také předem ukázáno, že v době nesrovnatelné světové tísně bude ‚Syn člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou‘. (Mat. 24:3–14, 30, 31) Později mělo „prorocké slovo“ zahrnovat mocná proroctví o království, která zjevil oslavený Ježíš Kristus letitému apoštolu Janovi a jež jsou zaznamenána například ve Zjevení 1:12–16; 5:5–10; 11:15–17 a 14:14, 15.
DÁVEJ POZOR!
6. Proč by mělo na nás dnes toto prorocké slovo působit ještě silněji?
6 Jestliže toto prorocké vidění zapůsobilo tak silně na Petra a jeho druhy, oč silněji by mělo působit na nás dnes! Nyní, kdy Syn člověka již přišel ve své slávě, aby se posadil v nebesích na svůj slavný trůn v království, je jistě nejvyšší čas, abychom ‚mu naslouchali‘! Rozhodně budeme jednat správně, budeme-li dávat pozor na prorocké slovo „jako na lampu, která svítí na tmavém místě,“ a dovolíme-li, aby osvítilo naše srdce. — 2. Kor. 4:6.
7. a) Jak zdůrazňuje Pavel důležitost proroctví? b) Proč bychom především dnes na ně měli dávat pozor?
7 Apoštol Pavel také zdůraznil, že je nutné přijímat do srdce prorocké poselství. Napsal židovským křesťanům, že Bůh „již dávno mluvil k [jejich] předkům při mnoha příležitostech a mnoha způsoby prostřednictvím proroků“, ale ‚na konci . . . dnů (židovského systému věcí)‘ k nim mluvil prostřednictvím Syna. Toto prorocké slovo, jež vyjádřil Ježíš, bylo nesmírně důležité. Povede k záchraně pro ty, kteří na ně budou dbát. Pavel řekl: „Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost.“ (Žid. 1:1–4; 2:1) Nyní, v „závěru [celého světového] systému věcí“ máme tím silnější důvod, abychom naslouchali Ježíšovým slovům. — Mat. 24:3, 35; srovnej Izaiáše 55:6–11.
8. Jak by nás mělo prorocké slovo podněcovat a s jakým užitkem?
8 Je však nutné zdůraznit, že nemáme dávat pozor na prorocké slovo jen proto, abychom získali poznání. Rozhodně ne. Toto slovo by nás mělo podněcovat, abychom jednali podle tohoto poznání, mělo by nás vést k tomu, abychom činili Boží vůli, a to obzvláště nyní, „v závěrečné části dnů“. (Iz. 2:2, 3) Žalmista oslovuje Jehovu Boha a říká: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé cestě.“ Toto slovo nám umožňuje, abychom stále šli ve světle pravdy a abychom zachovávali drahocenný důvěrný vztah k našemu Bohu. Chrání nás, abychom se nikdy nedali zahnat zpět do satanova světa. (Žalm 119:105; Job 29:3, 4) Máme-li získat z prorockého slova trvalý užitek, musíme pěstovat hlubokou lásku k Bibli a do svého srdce přijímat celé její poselství. To nás bude stále podněcovat, abychom činili Boží vůli a abychom zůstávali v Boží lásce. — Mar. 12:29–31; 1. Jana 4:16; Juda 20, 21.
PROROCKÉ VZORY
9. a) Proč říkáme, že biblická zpráva není mrtvá historie? b) Který den pomsty je zde znázorněn?
9 Bible popisuje velmi podrobně svévolnost starověkého Izraele. A proč? ‚Jako výstrahu pro nás, na které přišly konce systému věcí.‘ To by nám mělo vštípit zbožnou bázeň, aby se v nás nikdy nevyvinulo „ničemné srdce bez víry tím, že by se odtahovalo od živého Boha“. (1. Kor. 10:11; Žid. 3:12; Job 28:28) Biblický záznam není mrtvá historie! Poskytuje prorocké vzory a prohlášení, jež ukazují, že Jehova Bůh opět vykoná pomstu, ale v daleko větším rozsahu než za dnů odpadlého Izraele. Tento národ sešel na scestí a trest, který nad ním Bůh vykonal v roce 607 př. n. l. a pak znovu v roce 70 n. l., je znázorněním toho, jak bude zakrátko vylit jeho planoucí hněv především na křesťanstvo. Jednáme dobře, dbáme-li tohoto prorockého slova! — Jer. 7:28, 32–34; Mat. 24:3–22.
10, 11. a) Které přirovnání nám pomáhá pochopit, že dnes jsou opravdu „poslední dny“? b) Jak splnily proroctví zejména sekty křesťanstva?
10 Bezesporu jsme vstoupili do „posledních dnů“ satanova systému světového panství. Stačí, abys srovnal dnešní svět se slovy apoštola Pavla ve 2. Timoteovi 3:1–5, 13, a poznáš, že je to tak. A muže, „kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní“, nacházíme zejména mezi zmatenými sektami křesťanských náboženství. Nemají pravé poselství záchrany. — Srovnej Matouše 7:21–23.
11 Všechny ty mnohé sekty křesťanstva dobře odpovídají popisu, který vyjádřil Jehovův prorok slovy: „Dvojí špatnost učinil můj lid: Opustili dokonce mne [Jehovu Boha], zdroj živé vody, aby si vykopali cisterny, děravé cisterny, které nemohou udržet vodu.“ (Jer. 2:13) Jak pravdivé je, že sekty křesťanstva opustily svrchovaného Pána Jehovu a spravedlivé zásady vyjádřené v jeho Slovu! Dokonce nenávidí i zmínku o jeho jménu. Místo toho si vykopaly „děravé cisterny“, když se obrátily k lidským filozofiím a teoriím a pro získání výhod se účastní světské politiky. V mnoha zemích nemají jejich církve podporu a odumírají, protože v nich lidé nenacházejí osvěžující vody pravdy. Ale naproti tomu je možné najít hojnost duchovního osvěžení mezi těmi, kteří věrně slouží Jehovovi. — Iz. 55:1, 2; 65:13, 14.
CO ŘÍKAJÍ VEDOUCÍ OSOBNOSTI SVĚTA
12. Proč je marné spoléhat se na to, že záchranu umožní lidští vůdci?
12 Bible není jediná, jež varuje před zkázou světa. Nynější generální tajemník Spojených národů prohlásil, že poprvé v lidských dějinách jsme nyní „na úzkém rozhraní mezi katastrofou a přežitím“. Bývalý prezident Spojených států Harry Truman řekl v jednom memorandu již v roce 1958: „Nyní stojíme tváří v tvář totálnímu zničení . . . Toto zničení je blízko, pokud mu vedoucí osobnosti světa nezabrání.“ Podnikly však v minulých 25 letech „vedoucí osobnosti“ něco pro to, aby se zabránilo totálnímu zničení? Naopak, věnují nyní každou minutu více než milión dolarů na ty nejďábelštější ničivé zbraně. Právě o takových „vedoucích osobnostech“ napsal žalmista: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, u něhož není záchrana.“ — Žalm 146:3.
13, 14. a) Na jakou falešnou naději poukazují náboženští vůdci? b) Co je podle Izaiáše skutečná naděje?
13 Není v moci národů zmírnit tuto tragickou situaci. Ukázalo se, že dokonce i tak zvané Spojené národy jsou spíše fórem fanatických stranických hádek než institucí k vybudování míru a bezpečí. Před Spojené národy předstoupili s velkou okázalostí i papež Pavel VI. a papež Jan Pavel II. Prohlásili, že toto zařízení je pro lidstvo ‚poslední nadějí na svornost a mír‘. Je tomu tak skutečně?
14 Jehova mluví ve svém prorockém slově o skutečné naději. Přiměl Izaiáše k tomu, aby předpověděl narození syna, který se stane „Knížetem pokoje“. Je to Kristus Ježíš, jehož předstínil starověký král David. Proroctví dále říká o Ježíšovi: „Hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec na Davidově trůnu a na jeho království, aby je pevně založil a podporoval je právem a spravedlností od nyní až na neurčitý čas. Učiní to sama horlivost Jehovy vojsk.“ (Iz. 9:6, 7) Ale jak přivodí Jehovova horlivost ‚pokoj bez konce‘?
„BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ JE BLÍZKO“
15. Jak zdůraznil Ježíš naději související s královstvím?
15 Ježíš Kristus, který je větší než David, pronesl proroctví o totálních válkách a z nich vyplývajících těžkostech v našem dvacátém století. Předpověděl tyto hrozné události, úzkost národů, a to, že budou se strachem očekávat věci přicházející na zem. Pak řekl: „Až se to však začne dít, vzpřimte se a pozdvihněte hlavu, protože se přibližuje vaše vysvobození . . . Až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ (Luk. 21:10, 11, 25–31) Boží království! Existuje řešení lidských problémů. Což se po celá léta nemodlíme, aby přišlo toto království? Ježíš nás učil, abychom činili právě to. Řekl: „Budete se tedy modlit takto: ‚Náš Otče v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.‘ “ — Mat. 6:9, 10.
16. V jakém smyslu je Boží království „blízko“?
16 Prorocké slovo nám říká, že nyní je „Boží království . . . blízko“. Ale v jakém smyslu? Vysvětluje to Boží prorok Daniel. Popsal království neboli vlády lidstva v „čase konce“ a pak říká: „Ve dnech oněch králů zřídí nebeský Bůh království, které nikdy nebude zničeno. A toto království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Zničí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ (Dan. 12:4; 2:44) Země tedy nebude spálena v nukleární katastrofě, která by zničila veškerý lidský život. Boží království naopak smete z tváře naší zeměkoule zlé lidi a národy, což bude přípravou pro trvalou vládu, jež bude spočívat na ramenou „Knížete pokoje“ a bude se vztahovat na celou zemi. — Iz. 9:6.
VYKONÁNÍ BOŽÍ POMSTY
17. Signálem k čemu bude volání „mír a bezpečnost“?
17 Biblická proroctví se zaměřují na naši dobu. Ukazují nám, co je bezprostředně před námi. „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a útěchy z Písem.“ (Řím. 15:4) Prorocké slovo líčí ‚poslední naději lidstva na mír‘, Spojené národy, jako „šarlatové divoké zvíře“. Ovšem, může si vymyslet nějaký pochybný mír a podílet se na volání „mír a bezpečnost!“ — v souladu se svou Chartou a ve splnění proroctví v 1. Tesaloničanům 5:3. Potom však bude Jehova manévrovat militarizované „rohy“ OSN, aby zpustošily falešné náboženství, „Veliký Babylón“, v němž jsou sekty křesťanstva složkou, jež si nejvíce zaslouží pokárání. Potom, až se tyto „rohy“ obrátí, aby vedly bitvu s Beránkem, Ježíšem Kristem, tím, že zaútočí na mírumilovné svědky Jehovovy, sestoupí na tyto národy a jejich armády Boží meč, jímž Bůh vykoná rozsudek, a „rozhodně neuniknou“. — Zjev. 17:3–6, 12–17.
18. a) Co se stane podle prorockého slova těm národům, které napadnou Boží lid? b) Jak Bůh nakonec skoncuje se záležitostmi?
18 Nukleární výzbroj národů jim neposkytne žádnou ochranu během této „války velikého dne Boha, Všemohoucího“, bitvy armageddonské. (Zjev. 16:14, 16) Budou-li vůbec tyto zbraně hromadné hrůzy použity, pak budou jen pomáhat, když se budou národy ničit navzájem. Za dnů dobrého judského krále Jozafata učinily nepřátelské hordy kroky k tomu, aby napadly Boží zdánlivě bezbranný lid. Tomu však Jehova řekl prostřednictvím svého proroka: „Nebojte se a neděste se pro tento velký zástup; vždyť bitva není vaše, ale Boží.“ Jehova Bůh postavil pro tyto nepřátele zálohu, takže „udeřili na sebe navzájem“ a bojovali až do vyhlazení. (2. Par. 20:15–23; srovnej také Soudce 7:22; Ezechiela 38:21–23; Zachariáše 14:13.) Konečný výsledek bude řídit Boží na trůn dosazený „Král králů“ se svými andělskými silami a odstraní své nepřátele až do posledního, který by zůstal živý někde vzadu. I satan se svými démony bude uvržen do propasti. — Zjev. 19:11–16, 21; 20:1–3.
19. a) Jaké poučení bychom měli vyvodit z 1. Mojžíšovy 18:23–33? b) Jedině kdo bude ušetřen ve „velkém soužení“?
19 Není to však otřesné, že Jehova zničí celý tento světový systém a že již z něj nic nebude nikdy obnoveno? Někteří mají možná stejný pocit, jaký měl Abrahám ohledně Sodomy a Gomory, že kdyby se ve světě mohlo najít alespoň 50 nebo 45 nebo 30 nebo 20 nebo jen 10 spravedlivých osob, že by pak „Soudce celé země“ nesmetl všechno pryč. (1. Mojž. 18:23–33) Ale prorocké slovo jasně ukazuje, že satanův svět je nespravedlivý odshora až dolů a že bude úplně vymýcen! (Jer. 25:31–33; Sof. 3:8) Jediné tělo, jež bude zachráněno z tohoto „velkého soužení“, bude podle Ježíšova prohlášení oddané „tělo“ jeho vyvolených pomazaných a jejich druhů, kteří se podobají ovcím. Nikdo jiný není považován v Jehovových očích za spravedlivého. — Mat. 24:21, 22; 25:31–33, 46; Jan 10:16; Abakuk 3:1, 2, 12, 13.
20. Co musíme jako svědkové Jehovovi pohotově činit v těchto posledních dnech?
20 Jehovovo prorocké slovo „s těžkým oddechováním spěje“ ke svému konečnému splnění. Měli bychom ‚na ně stále čekat‘. (Abak. 2:3) Proto jako Jehovovi svědkové odvážně oznamujme „den pomsty našeho Boha“ a buďme ‚otevření‘ jako Ježíšovi apoštolové, když potěšujeme truchlící dobrým poselstvím o záchraně. (Iz. 61:1, 2; Sk. 4:8–13, 18–20) Bděle se také řiďme Ježíšovými slovy: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a přílišným pitím a úzkostlivými životními starostmi, a aby na vás náhle v jednom okamžiku nepřišel ten den jako léčka. Přijde totiž na všechny, kteří bydlí na tváři celé země. Zůstaňte tedy bdělí a v každé době úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všemu, co má nastat, a obstát před Synem člověka.“ — Luk. 21:34–36.
Jak bys odpověděl?
• Jaké poučení získáváme z 2. Petrovy 1:16–19 a příbuzných biblických textů?
• Jaký užitek máme z toho, že ‚dáváme pozor na prorocké slovo‘?
• Co je podle proroctví blízko a proč bychom se neměli bát?
• Co bychom měli dělat, když se blíží Boží „den pomsty“?