podivuhodnou modlitbu za ně. Zmínil se v ní o tom, že vykonal své dílo na zemi, ale že jeho učedníci jsou stále ještě ve světě. Tito učedníci měli dále ohlašovat dobré poselství o království a oznamovat Jehovovo jméno stejně jako Ježíš. Proto prosil:

„Svatý Otče, bdi pro své jméno nad těmi, které jsi mi dal. . . Dal jsem jim tvé slovo, ale svět je nenáviděl, protože nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa. Neprosím tě, abys je vzal ze světa, ale abys nad nimi bděl kvůli tomu zlému. Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa. Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda. Stejně jako ty jsi mne vyslal do světa, také já jsem je vyslal do světa.“ — Jan 17:11, 14–18.

21. Jak vyjádřil Ježíš důvěru, že se křesťanský sbor bude rozšiřovat?

²¹ Ježíšova modlitba se vztahovala na daleko větší počet, než bylo těchto jedenáct věrných apoštolů. Díval se kupředu na rozšiřující se sbor, který měl být po celé zeměkouli; mnohem více mužů a žen mělo uvěřit v Ježíše prostřednictvím slova, které měli ohlašovat jeho následovníci. Ježíš řekl:

„Prosím nejen za ně, ale také za ty, kteří ve mne uvěří skrze jejich slovo, aby všichni byli jedno, stejně jako ty, Otče, jsi ve spojení se mnou a já ve spojení s tebou, aby také oni byli ve spojení s námi, aby svět uvěřil, že jsi mne vyslal.“ — Jan 17:20, 21.

22. Jak dokončil Ježíš své dílo na zemi jako jeden z Jehovových svědků?

²² Zanedlouho po této modlitbě byl Ježíš zatčen. Když byl předveden před vladaře Piláta, vydal svědectví, že jeho království není částí světa, a že proto jeho služebníci — kteří také nebyli částí světa — nebudou bojovat. Jako vedoucí svědek Jehovův prohlásil: „Ty sám říkáš, že jsem králem. Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych svědčil o pravdě. Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ (Jan 18:33–37) Tak Ježíš zanechal znamenitý příklad, který měli křesťané napodobovat v letech po jeho odchodu z pozemské scény. Téhož dne byl usmrcen, čímž věrně skončil dílo, které mu Jehova uložil. (Jan 17:4) Jaký nádherný vzor poskytl během své pozemské služby svým následovníkům! Ti jsou skutečně povzbuzováni, aby jej napodobovali jako Jehovovi svědkové ve svém velikém díle jako „rybáři lidí“!

Žádné rozdělení na duchovenstvo a laiky

Presbyteriánský duchovní Thomas Gillespie z Kalifornie píše v „Theology Today“, že rozdělení, podle něhož jsou duchovní jako „vyšší“ skupina určeni ke školení a vyučování, a laici jsou hodnoceni jako „nižší“ skupina, je „cizí teologickému porozumění laického stavu Bible“.

Ačkoli Gillespie poznamenává, že Bible poukazuje na různá vedení, přesto tvrdí, že celý „Boží lid“ je pověřen konat Boží dílo. Říká: „Pokud jde o tuto službu lidem na zemi, není ani nejmenší ospravedlnění. . . pro rozdělení na ‚obyčejné věřící‘ a ‚duchovenstvo‘, ‚na novice‘ a ‚profesionály‘, což charakterizuje naše současné použití výrazu ‚laický stav‘.“

Duchovní říká, že je nutné, aby byla „vzdávána čest biblickému nazírání na jednotu ‚laos‘ [řecky: lidu] Božího, službě všech jeho členů“. A dodává: „To ovšem bude možné pouze za předpokladu, že ‚neduchovenstvo‘ bude ochotné vystoupit, ‚duchovenstvo‘ bude ochotné odstoupit a celý Boží lid bude ochotný nastoupit.“

Je však taková ochota zřejmá v některém z hlavních náboženství křesťanstva?