Návštěvy, které vykonávají starší, přinášejí užitek Božímu lidu

„Vrátili se do Lystry a Ikonie a Antiochie a posilovali duše učedníků, neboť je povzbuzovali, aby zůstali ve víře, a říkali: ‚Do Božího království musíme vejít skrze mnohá soužení.‘ “ — Skutky 14:21, 22.

1. Proč jsou nyní návštěvy cestujících dozorců stejně nutné jako v prvním století?

APOŠTOLOVÉ a jiní starší muži v prvním století vykonávali jako cestující dozorci v pravý čas návštěvy u křesťanských sborů. Dnes navštěvují cestující dozorci pravidelně více než 42 000 sborů svědků Jehovových po celém světě. Mají tyto návštěvy — starověké a novodobé — mnoho společných rysů? Rozhodně mají. Křesťané v dnešní době mají totiž do značné míry stejné potřeby jako křesťané v apoštolských dobách. Potřebujeme z těchto návštěv načerpat povzbuzení a praktickou pomoc, abychom mohli dále činit Boží vůli i za obtížných okolností.

2. a) Jakým problémům čelili křesťané v prvním století stejně jako nyní? Jaká práce byla a je nutná? b) Proč jsou až dodnes vítány návštěvy starších mužů?

² Následkem zděděné nedokonalosti se křesťané v rané době setkávali s podobnými problémy jako my. (Řím. 3:23) Museli čelit různým druhům pokušení, podobným, jakým musíme odolávat my. (1. Kor. 10:13) Žili uprostřed zlého systému věcí, který existuje až dodnes a z něhož všichni toužíme být vysvobozeni. (Gal. 1:4) Jejich hlavním odpůrcem byl ďábel, a tomu musíme odporovat i my. (1. Petra 5:8) Ačkoli tito věřící v prvním století měli tělesné slabosti, ačkoli na ně doléhal tlak světa i odpor ze strany neviditelných zlých duchovních sil, přece dostali práci, kterou měli konat. Jejich posláním bylo kázat „dobré poselství“ a činit učedníky. Toto poslání platí i pro dnešní svědky Jehovovy a musí být úplně vykonáno před nadcházejícím koncem tohoto bezbožného světa. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:8) Stejně jako kdysi, jsou i nyní návštěvy mužů s duchovním smýšlením vítány jako opatření, které má Boží lid posílit, povzbudit a pomoci mu i jiným způsobem.

3. Jaký můžeme získat užitek, zamyslíme-li se nad zprávami o návštěvách v apoštolských dobách a uvědomíme-li si, co tomu odpovídá v dnešní době?

³ Tyto návštěvy v apoštolských dobách jsou pro nás v dnešní době vodítkem, které nám velmi pomáhá. (Sk. 14:21–23; 15:36) Zkoumáme-li některé biblické zprávy a uvědomíme-li si, co jim odpovídá v dnešní době, můžeme získat hlubší ocenění pro opatření, jímž jsou takové „dary v podobě lidí“, kteří slouží našim potřebám a splňují je. — Ef. 4:8, 11, 12.

JAKÝ PANOVAL NÁZOR NA NÁVŠTĚVY, KTERÉ KONALI STARŠÍ

4. Jak návštěva, která přijela do sboru v Antiochii, pomohla tamějším bratrům?

⁴ Po jeruzalémském sněmu v roce 49 n. l. byl poslán Juda a Sílas spolu s Pavlem a Barnabášem do Antiochie. Co bys zažil, kdybys tam tehdy byl? Podle zprávy ve Skutcích 15:32 dva „proroci“ Judas a Sílas „povzbudili bratry mnohými rozmluvami a posilnili je“. Předtím byla v Antiochii nějaká neshoda v otázce obřízky. Nyní však byla věc vyřešena, když sbor v Antiochii obdržel duchem vedený dopis a také návštěvu dvou „proroků“. Sbor měl důvod k radosti. — Sk. 15:2, 22–31.

5. Co nám říká Filipenským 2:20–22 o Timoteově způsobilosti?

⁵ „Starší“ projevovali pokorného a obětavého ducha, a právě proto přinášeli svým bratrům takové povzbuzení. Byl to například Pavlův misionářský druh Timoteus, o němž Pavel napsal: „Nemám nikoho jiného s takovým postojem jako on, který se bude opravdově starat o vaše věci. Všichni ostatní totiž hledají své vlastní zájmy, ne zájmy Krista Ježíše.“ Timoteův spolupracovník Pavel neměl pochybnosti o tom, zda jej má poslat k filippskému sboru jako člověka, který bude mezi nimi sloužit „při podporování dobrého poselství“. — Fil. 2:20–22.

6. a) Jak měli mít bratři na Krétě užitek z Titovy činnosti, při níž Titus jednal podle Pavlových pokynů? b) Jak měla Titova rada zapůsobit na mladé i staré, na muže i ženy?

⁶ Starší, kteří byli vysláni do určité oblasti, obvykle tam zůstali delší čas, aby posilovali bratry. Bylo velmi nutné, aby Titus pomohl v řešení problémů na Krétě. Bylo mu řečeno, aby „napravil věci, které jsou nedostatečné, a. . . ustanovil starší muže v jednom městě po druhém“. Vzhledem k tomu, že někteří byli vzpurní, vedli neužitečné řeči a učili klamným myšlenkám, měl Titus dále přísně kárat nepořádné, aby „byli zdraví ve víře“. (Tit. 1:5–14) Měl radit mužům i ženám pokročilejšího věku, měl je povzbuzovat stejně jako mladší muže a ženy i otroky, aby svým způsobem života „ve všem zdobili učení našeho zachránce, Boha“. — Tit. 2:1–10.

7. a) V jakých směrech byli tehdejší navštěvující dozorci způsobilí? b) Jak se podle 1. Korintským 11:1 měli křesťané dívat na věrné starší muže, jako byl Pavel?

⁷ Je zřejmé, že v prvním století způsobilí dozorci přinášeli sborům potřebné poučení. Všichni měli dlouholeté zkušenosti v kazatelském díle, v plnění odpovědnosti jako starší a v překonávání těžkostí. Když apoštol Pavel vypočítal pronásledování a nebezpečí, s nimiž se setkal, projevil svůj hluboký smysl pro odpovědnost, když řekl: „Kromě těchto věcí vnějšího druhu, to, co na mne útočí den co den, je úzkostlivá starost o všechny sbory.“ (2. Kor. 11:23–28) Titus, Timoteus a jiní s ním byli v těchto zážitcích úzce spojeni. (2. Kor. 8:23; 2. Tim. 3:10, 11) Projevovali příkladnou víru a tím poskytli příklad hodný napodobení. — 1. Kor. 11:1.

8. Jaké napomenutí dostali starší v Efezu a jaký měli vztah k Pavlovi?

⁸ Bratři si těchto „starších mužů“, kteří je navštěvovali, nejen hluboce vážili pro jejich znamenitou práci, ale také jim projevovali velkou osobní náklonnost. Vynikající případ se stal při Pavlově setkání se staršími muži z Efezu. Nabádal je: „Dávejte pozor sami na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch jmenoval jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna.“ (Sk. 20:28) Potom varoval před blížícím se odpadnutím a vybízel je, aby zůstali bdělí a pomáhali slabým. Když společně přednesli modlitbu, tito starší muži se pohnutě loučili s Pavlem, a obzvláště pocítili bolest, když se dověděli, že již neuvidí jeho tvář. — Sk. 20:29–38.

PRAKTICKÁ POMOC POSKYTOVANÁ SBORŮM

9. Jak dozorci, kteří přicházeli na návštěvu, chválili a povzbuzovali sbory?

⁹ Navštěvující dozorci často chválili tyto věřící v rané době za znamenité vlastnosti, které projevovali. Bylo tomu tak i u ‚svatých‘ v Kolosech. Epafras mluvil o jejich znamenitých skutcích a o jejich lásce v duchovním ohledu, a Pavel za to vyjadřoval díky Bohu. (Kol. 1:2–8) Pavlova návštěva v Tessalonice přinesla vynikající výsledky. Později napsal tamějším věřícím, že si povšiml jejich věrné práce, milujícího úsilí a vytrvalosti. Přijali slovo v době soužení a stali se důstojnými napodobiteli mužů, jako byl Pavel, Silvánus (Sílas) a Timoteus. (1. Tess. 1:1–7) Slovem i příkladem učili tito starší muži učedníky v raných dobách a ukazovali jim, jak mohou v každodenním životě projevovat ovoce Božího ducha. Povzbuzovali je, aby bezvýhradně důvěřovali Jehovovi a aby se na něj stále spoléhali v modlitbě. Sbory se radovaly z takových návštěv a uznávaly, že jim přinášejí posilu a povzbuzení, „aby zůstali ve víře“. — Sk. 14:22.

10. a) Proč nebylo možno činit žádné ústupky vzhledem k duchovní a morální čistotě? b) V jakém směru povzbuzovali tito starší muži místní jmenované pastýře?

¹⁰ Apoštolové a starší muži bezpochyby podnikli opatření, aby se mohli starat o řádnou a harmonickou činnost tehdejších sborů pod Kristovým vedením. (Ef. 4:15, 16) Věděli, že musí být zachovávána duchovní a morální čistota. V tomto ohledu nebylo možné činit žádné ústupky. Jak jinak by mohl křesťanský sbor zůstat oddělený od světa a být používán jako čestná nádoba při vykonávání Jehovova díla? (2. Kor. 6:14–17; 1. Tess. 4:3–8; 2. Tim. 2:20–22) Tito starší muži vykonávali návštěvy a psali dopisy, v nichž zdůrazňovali, jak je důležité poslouchat božské požadavky, a tak pomáhali místním jmenovaným pastýřům a stádu v jejich péči. — 1. Petra 5:1–5.

11. Jak mohou navštěvující dozorci dnes povzbuzovat všechny dozorce ve sborech podle rady, kterou dal Pavel Timoteovi?

¹¹ Pavel nabádal mladého dozorce Timotea: „Staň se. . . pro věrné příkladem. . . , věnuj se dále veřejnému čtení, napomínání, učení. . . , aby tvůj pokrok byl zjevný všem.“ (1. Tim. 4:12–15) Cestující dozorci v dnešní době dávají při svých návštěvách podobné rady. A stejně jako Pavel pověřil Timotea, povzbuzují i oni všechny dozorce ve sborech, aby ‚kázali slovo, naléhavě se toho drželi v příznivé době, v době obtížné, kárali, napomínali, pobízeli, se vší shovívavostí a uměním vyučovat‘ a aby ‚konali dílo evangelisty‘, aby tak plně dovršili svou službu. — 2. Tim. 4:1–5.

12. Jakou radu ohledně souzení dostal korintský sbor?

¹² Apoštolové bez váhání vyjadřovali, co by mělo být učiněno vzhledem k posuzování záležitostí. Když se Pavel setkal se situací, při níž šlo o nesprávné jednání, jež zůstalo nenapraveno, poradil v dopise, co by byl učinil, kdyby byl osobně přítomen, a pevně nařídil odpovědným mužům v Korintě, aby ze svého středu ‚odstranili toho zlého člověka‘. (1. Kor. 5:3, 13) Také povzbudil k tomu, aby osobní rozpory mezi bratry projednávali bratři, kteří jsou způsobilí soudit. (1. Kor. 6:1–6) Taková rada pomohla odpovědným bratrům, aby se tím řídili ve svém smýšlení.

LASKAVÉ OPATŘENÍ, KTERÉ NÁS MÁ POSÍLIT

13. a) Proč můžeme být vděčni za opatření, které Jehova učinil, když dal věrné dozorce, včetně těch, kteří pravidelně navštěvují sbory? b) Jaké zkušenosti zažili mnozí cestující dozorci?

¹³ Dnes působí Jehovův duch na jeho lid, a proto jsou zde těžce pracující, způsobilí muži s dlouholetými zkušenostmi, kteří mohou navštěvovat sbory. (Srovnej Efezským 4:11, 12.) Ačkoli jsou to lidé nedokonalí, projevují mnohé ze znamenitých vlastností, jimiž se vyznačoval Pavel, Sílas, Barnabáš, Timoteus a jiní. V dnešní době je mnoho cestujících dozorců, kteří mají více než třicetileté zkušenosti v díle plným časem. Jeden dosud činný krajský dozorce se ujal služby plným časem před 55 lety, když mu bylo osmnáct let. (Kaz. 12:1) Od té doby sloužil soustavně a posledních třicet let strávil návštěvami sborů. Téměř všichni tito muži sloužili také jako dozorci v místních sborech a jako průkopníci. Jiní strávili řadu let v misionářské službě nebo v odbočkách Společnosti Strážná věž. Přítomnost takových mužů ve sboru je požehnáním, protože všichni mohou získat sílu z duchovních věcí, jichž se mohou účastnit. Jejich návštěvy nám mohou pomáhat v naší službě a uctívání a také v rozvíjení křesťanské osobnosti.

14. Z čeho je patrné, že tito starší muži jsou způsobilí? Co se snaží budovat v ostatních?

¹⁴ Zástupci vysílaní do sboru jsou vždy muži, kteří se ujímají vedení v díle, při němž se káže o království a jsou činěni učedníci. Pochopili smysl slova a přinášejí znamenité ovoce. (Mat. 13:23) Jsou prostoupeni pocitem, že žijeme v naléhavé době, protože totiž mají pravé ocenění pro to, co znamená Boží království. Chápou vážnost těchto posledních dnů, a proto při své práci nemarní čas. (Řím. 12:11) S tímto postojem se snaží i v ostatních pěstovat téhož evangelizačního ducha, který byl charakteristický pro raný křesťanský sbor. — Sk. 5:42; 8:1–4.

15. a) Jak se cestující dozorci dívají na Ježíšovy příkazy u Matouše 24:14 a 28:19, 20? b) V souladu s tím, co se stalo po letnicích roku 33 n. l. , jakou pomoc a jaký příklad poskytují dnešním sborům?

¹⁵ Cestující dozorci si vysoce váží Ježíšova příkazu, že je nutné kázat „dobré poselství“ a činit učedníky, a proto zdůrazňují toto dvojí poslání jako svatý svěřený úkol, jako božský požadavek. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Připomínají si, co se stalo po dnu letnic v roce 33 n. l. a také později po obrácení Kornelia a jeho domácnosti, že totiž rychle přibývalo věřících a že byli plně poučeni, aby mohli žít podle „dobrého poselství“ a účinně je oznamovat druhým. (Sk. 2:46, 47; 5:14; 6:7; 10:44–48; 20:20) Aby vzrostl počet dalších věřících, zvou dnes cestující dozorci co největší počet osob, aby se s nimi účastnili vydávání svědectví. Pomáhají těm, kteří mají málo zkušeností. Nadšení a znamenité vedení ze strany navštěvujících starších přispívá k rozšíření svědeckého díla. Říkají s Pavlem: „Běda mi, kdybych neoznamoval dobré poselství!“ — 1. Kor. 9:16.

16, 17. a) Jaké povzbuzení mohou poskytnout cestující dozorci, když vybízejí k tomu, aby se sbory měly na pozoru před vniknutím světského ducha? b) Jak mohou pomáhat bratrům v boji proti nenápadnému vlivu hmotařství?

¹⁶ Mnoho práce musí být také vykonáno v tom směru, že těm, kteří jsou spojeni se sbory, je nutno pomáhat, aby činili pokroky v křesťanském způsobu života. (2. Petra 1:5–10) Někteří lidé, kteří se ještě nezbavili světskosti, se snad pokoušejí vnést do sboru zvyky, jež by mohly uvolnit vysoká měřítka chování stanovená v Božím slově. Je nutné se mít na pozoru, aby do sboru neproniklo světské smýšlení, a proto musí cestující dozorci projevovat rozlišovací schopnost, když pozorují nenápadné náznaky. Budou chtít povzbuzovat Boží lid, aby se důsledně držel biblických zásad, pokud jde o životní zvyky, morálku a jednání s ostatními, ať již v osobních záležitostech nebo ve věcech společenských. (1. Kor. 10:31–33; 1. Petra 1:14–16; Žid. 13:18) Možná že je nutné připomínat starším, aby jednali rozhodně, když jde o udržení morální, naukové a duchovní čistoty ve sborech.

¹⁷ V souladu s radou, kterou dostal Timoteus, jsou dozorci nabádáni, aby varovali křesťany před vtíravými vlivy hmotařství. (1. Tim. 6:9, 10, 17–19) Tím, že sami dávají příklad a kladou duchovní věci na první místo, povzbuzují ostatní, aby ‚hledali nejdříve Boží království‘. — Mat. 6:33.

18. Proč je tak důležité zachovat si duchovní pevný postoj a zralost a jak je možno k tomu povzbuzovat?

¹⁸ Žijeme ve světě, kde jsou lidé zmítáni vzájemně si odporujícími větry náboženských nauk, a proto členové Jehovova lidu musí být pevní a vyspělí křesťané. (Ef. 4:13, 14) Musí mít pevný postoj, který nesmí rychle podléhat změnám následkem nezávislého myšlení nebo citového nátlaku. (Kol. 1:23; 2:6, 7) Cestující dozorci by proto měli právem zdůrazňovat, že všichni křesťané musí soustavně růst v přesném poznání Boha. (Fil. 1:9, 10; Kol. 1:9–11) Povzbuzují k osobnímu, rodinnému a sborovému studiu, aby se křesťané sytili nejen ‚mlékem slova‘, ale ‚hutným pokrmem‘, aby plně oceňovali ‚slovo spravedlnosti‘ a aby „používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným“. (Žid. 5:12–14) Když cestující dozorci zkoumají duchovní stav sboru, poskytnou biblickou radu k takovým věcem.

19. Jak cestující dozorci pomáhají různým lidem podle jejich osobních potřeb? (Jak. 5:19, 20)

¹⁹ Tito starší muži snad také navštěvují nemocné, osoby pokročilejšího věku a jiné, jak k tomu mají příležitost. (Přísl. 16:31; Mat. 18:12–14; povšimni si rozdílu u Ezechiela 34:4.) Když k nim přicházejí jednotlivci s odlišnými názory na osobní věci, laskavě, ale pevně je napomínají z Písma v tom směru, aby mezi sebou obnovili pokoj. (1. Tess. 5:14, 15) Často nepozorovaným způsobem mohou duchovně budovat ty, kteří mají nějaké pochybnosti ohledně křesťanského způsobu jednání nebo které je nutno nějak jinak ‚vychvátit z ohně‘. — Juda 22, 23.

20. Jak projevují cestující dozorci a jejich manželky obětavost?

²⁰ Stejně jako v prvním století slouží tito cestující dozorci a jejich manželky za nejrůznějších okolností. V mnohých částech země přejíždějí každý týden z místa na místo. Aby se dostali do vzdálených míst nebo do území v džungli, někteří cestují na koni nebo na kánoi nebo chodí pěšky dlouhé vzdálenosti přes horské hřebeny nebo průsmyky. V zájmu sborů snášejí velké těžkosti. Mnozí přijali pověření v místech daleko od svých rodin a blízkých příbuzných. Ale bez ohledu na svou situaci dávají se k dispozici dobrovolně a jsou ochotni přizpůsobit se kvůli „dobrému poselství“. — 1. Kor. 9:23.

21. a) K jakému ocenění nám má pomoci přehled o službě těchto starších mužů? b) K jaké otázce nás to nyní vede?

²¹ Učiníme-li si přehled o tom, v kolika ohledech návštěvy věrných starších mužů slouží k posile sborů, ať již v apoštolských dobách nebo v dnešní době, pak můžeme jedině oceňovat jejich úsilí. Starší muži, kteří takovým způsobem vydávají své síly, jsou skutečně mezi těmi, o nichž apoštol Pavel napsal: „Bratři, prosíme vás, abyste si vážili těch, kteří mezi vámi tvrdě pracují a kteří vám předsedají v Pánu a napomínají vás, a abyste jim pro jejich práci projevovali mimořádnou pozornost v lásce.“ (1. Tess. 5:12, 13) Vážíme si cestujících dozorců, ale jak můžeme v budoucích dnech osobně získat větší užitek z jejich návštěv? Prozkoumejme nyní tuto otázku.

Cestující dozorci jsou v dnešní době užiteční

„Skutečně o něm svědčím, že vynakládá velké úsilí pro vás a pro ty v Laodiceji a pro ty v Hierapoli.“ — Kolosanům 4:13.

1, 2. a) Jakým nebezpečím dnes musíme čelit? b) Jak můžeme být vyzbrojeni, abychom odolávali ďáblu? c) Jaké vynikající opatření učinil Jehova pro ‚posilování sborů‘?

ŽIJEME v „kritických časech“, v závěrečném období předpověděných „posledních dnů“. Ti, kteří studují Boží slovo, to vědí. (2. Tim. 3:1) Vhodné připomínky nám však mohou často pomoci, abychom se ubránili vtíravé lhostejnosti k nebezpečím, jimž musíme čelit. Nepřátelský svět a jeho neviditelný vládce neustále působí rostoucím nátlakem, aby oslabil naši víru, svedl nás na scestí a zničil nás. (Jan 14:30; Zjev. 12:9, 12) Opravdu, „celý svět leží v moci toho zlého“. (1. Jana 5:19) Ve svém hněvu nezintenzivňuje boj proti těm, kteří zachovávají Boží přikázání. (Zjev. 12:17) Rafinovaně se snaží odvrátit Jehovův lid od živého Boha a přimět jej k neplodnému, světskému způsobu života, a tak jej odříznout od Jehovy Boha, ‚pastýře a dozorce jejich duší‘. Ďábel se snaží někoho pohltit. — Žid. 3:12; 1. Petra 1:18, 19; 2:25; 5:8.

² Aby nedošlo k takové tragédii, potřebujeme všechna opatření, která Jehova činí, aby nás zachoval duchovně silné. Tak můžeme odolávat ďáblovi a dále přinášet svatou službu jedině Jehovovi. (Mat. 4:8–11; Jak. 4:7) Mezi opatřeními, která přinášejí Božímu lidu velký užitek, je uspořádání, při němž Božímu lidu slouží cestující dozorci a přijíždějí, aby „viděli, jak se jim daří“. Takové návštěvy přispívají k ‚posilování sborů‘, aby mohly odolávat odpůrci, a podněcují je k větší činnosti ve službě Bohu. — Sk. 15:36, 41; 1. Petra 5:9; 1. Kor. 16:9.

3. Jak by se měli cestující dozorci dívat na stádo? Jaké úsilí by měli vynaložit v jeho prospěch?

³ Je jisté, že práce těchto cestujících dozorců je vážná a důležitá. Měli by si vzít k srdci zásadu vyjádřenou v Přísloví 27:23: „Rozhodně bys měl vědět, jak vypadá stádo tvého drobného dobytka. Svým srdcem buď se svými stády.“ Tito cestující nižší pastýři by měli zblízka pozorovat duchovní stav stáda, aby je mohli chránit před nebezpečím. Měli by se také snažit sloužit jeho potřebám a zajímat se o každou jednotlivou „ovci“. (Srovnej 1. Samuelovu 17:34, 35; Filipenským 2:4.) Mají zájem o to, aby se jejich bratrům dobře dařilo, a proto vynakládají opravdové úsilí, když je učí a povzbuzují v evangelizační práci. (1. Tim. 5:17; 2. Tim. 4:5) Když takto vynakládají své síly, měli by být jako Epafras, který ‚vynakládal velké úsilí‘ ve prospěch sboru. — Kol. 4:12, 13.

4. Co můžeme my sami činit, abychom měli užitek z návštěv těchto starších mužů?

⁴ Jestliže všichni plně využijeme těchto návštěv, získáme velký užitek z rady, povzbuzení a pomoci těchto starších mužů. Abychom však získali takové dobrodiní, musíme s nimi spolupracovat a všichni musíme vynaložit pilné úsilí.

JE DŮLEŽITÁ PŘÍPRAVA

5. Jaké přípravy mají velký význam pro úspěch návštěvy cestujícího dozorce? (1. Kor. 14:40)

⁵ Když cestující dozorce navštěvuje sbor, je na programu mnoho druhů činnosti. Úspěch návštěvy závisí značnou měrou na tom, jaké se ve sboru učiní předběžné přípravy. Je nutno plánovat čas a místo služby, určit obvod, v němž bude skupina pracovat, a doplnit poslední sborové záznamy, aby je bylo možno prozkoumat. Zvěstovatelé budou mít velký užitek, učiní-li potřebná opatření, aby se mohli účastnit práce. Někteří snad mohou sloužit jako pomocní průkopníci. Řada starších a služebních pomocníků může přizpůsobit své záležitosti tak, aby se mohli během týdne účastnit skupinové činnosti. Starší mohou dobře promyslet, o čem se bude v tom týdnu pojednávat při schůzce starších. Když se s nadšením předběžně oznámí, jaká uspořádání se plánují pro tento týden, může to přispět k tomu, aby celé toto období přineslo podněcující společenství a činnost.

6. Jak může být prokázána pohostinnost a ohled?

⁶ Cestující dozorci a jejich manželky by si měli vážit pohostinnosti, kterou jim sbor poskytuje. (Žid. 13:1, 2) Musí se naučit přizpůsobovat se různým okolnostem v místech, kde mají pracovat. Mají určitá omezení, stejně jako ti mezi námi, kteří mají nějaké zdravotní problémy a potřebují si dostatečně odpočinout, aby mohli každý den udržovat své tempo. Proto je nutné takovým věcem věnovat předem potřebnou pozornost. Cestující dozorci a jejich manželky by ovšem neměli očekávat nic dokonale vypracovaného. Cokoli je pro ně uváženě připraveno, pokud jde o skromné a vhodné ubytování a zdravé jídlo, to by měli přijmout s vřelým oceněním. — Řím. 12:13.

7. Jak může sbor získat z návštěvy co nejvíce užitku?

⁷ Každý bude mít z návštěvy užitek do té míry, jak se starší a ostatní ve sboru pečlivě na tuto návštěvu připraví a těší se na ni. Jestliže je příprava nedostatečná nebo se ponechává na poslední chvíli, nebude dosaženo maximálních výsledků.

JAK MŮŽEME ZÍSKAT OSOBNĚ UŽITEK

8. Jak můžeme my osobně mít užitek z pronesených proslovů? (Přísl. 19:20; 20:18)

⁸ Když začíná návštěva, může každý učinit různé věci, aby z ní vytěžil co největší užitek. Proslovy cestujícího dozorce se týkají uctívání, křesťanského života a účinnějšího způsobu při kázání a učení „dobrého poselství“. Ti, kteří si vzali k srdci biblické povzbuzení a podněty, získávají často pomoc v tom, že v životě učiní rozhodnutí a změny, které jim přinášejí pokrok. (1. Tim. 4:15) Jestliže si to uvědomujeme, chceme se plně účastnit všech shromáždění a brát si k srdci rady, které se nás osobně týkají. — Žid. 10:23–25.

9. Proč bychom neměli váhat, zda se můžeme přiblížit k cestujícímu dozorci, a o čem s ním můžeme mluvit?

⁹ Náš postoj k navštěvujícímu dozorci nám také může pomoci, abychom měli užitek z jeho přítomnosti. Někteří snad váhají, zda k němu mohou přijít, protože má tak bohatý program. On je zde však proto, aby pomáhal. Proto by všichni měli mít pocit, že se s ním mohou seznámit. (2. Kor. 6:11–13) Můžeme s ním hovořit o tom, co jsme se dověděli na shromážděních, o zajímavých myšlenkách v publikacích, o zkušenostech v kazatelské službě a o otázkách souvisejících se zlepšením naší osobní činnosti ve službě. — Fil. 4:8, 9.

10. V jakých směrech můžeme mít užitek, jestliže doprovázíme cestujícího dozorce v kazatelské službě?

¹⁰ Neměli bychom se obávat ani bychom neměli zůstávat v pozadí, když máme příležitost doprovázet jej ve službě. Jeho jediným cílem je poskytnout nám povzbuzení a pomoci nám, a ne nás kritizovat v naší činnosti. (Sk. 18:27, 28) Jestliže nám však chce dát nějaké návrhy, pak je rádi přijmeme. On sám nemá brát příliš vážně svou vlastní osobu, ale měl by být pozorný a měl by jednat s ostatními laskavě a milujícím způsobem. (1. Tess. 2:7, 8) Jestliže někteří mezi námi mají pocit, že snad v minulosti plně nevyužili jeho návštěvy, pak ať se rozhodnou něco učinit v té věci, až přijde příště. Velmi to přispěje k jeho radosti i k radosti naší.

11. Jaký užitek mohou mít sestry ze společenství a upřímné spolupráce s manželkou cestujícího dozorce?

¹¹ Cestující dozorci jsou většinou ženatí a jejich manželky je doprovázejí. O vážných problémech je nutné hovořit s ním, a sestry ve sboru mohou mít obzvláště užitek ze společenství s jeho manželkou a z jejího příkladu v kazatelské službě. Pracuje pod vedením svého manžela a s potěšením přijme pozvání od takových sester, aby je doprovázela v různých odvětvích služby. Vždy je oceňováno, jestliže znamenitá podpora v kazatelské službě během dopoledne může pokračovat i odpoledne, kdy se snad místní sestry mohou postarat o dopravu a podílet se v práci. Tak má manžel často více času, aby mohl učinit další úmluvy. Sestry tak mají znamenitou příležitost vytěžit z návštěvy ještě větší užitek.

12. Co by mohli činit ti, kteří chtějí sloužit tam, kde je to více třeba?

¹² Zajímáš se o plnější účast na díle království na jiných místech? Jestliže obvod ve vašem vlastním sboru je dobře propracován, požádej cestujícího dozorce o návrhy, kde jinde by mohlo být lépe použito tvé pomoci k většímu pokroku. (2. Kor. 10:15, 16) Ti, kteří se starají o dílo kdekoli na světě, touží ti pomáhat, abys mohl rozšířit své působení.

13. a) Proč a jak mohou získat průkopníci pomoc, jestliže si pohovoří s cestujícím dozorcem o svých specifických problémech? b) Jaké ocenění vyjádřili někteří průkopníci v souvislosti s jeho návštěvou? c) Vyjadřují se průkopníci ve vašem sboru podobně?

¹³ Cestující dozorce byl velmi pravděpodobně průkopníkem v kazatelské službě mnoho let a dobře zná problémy, které často mohou někoho skličovat. Jiní průkopníci, kteří s ním stráví nějaký čas a mluví s ním o svých specifických problémech, bez ohledu na to, zda jde o hospodářské těžkosti, zdraví, o rodinné povinnosti a tak dále, často dostanou nový pohled na věc a pomoc, aby mohli oživit své rozhodnutí, že dále zůstanou v této službě. (Fil. 4:11–13; 1. Tess. 3:7–10; Gal. 4:13; 1. Tim. 5:8) Dva průkopníci, kteří nedávno dostali pomoc od jednoho cestujícího dozorce, napsali:

„Vážíme si [jeho] návštěvy v našem sboru. Velmi povzbudil nás oba i celý sbor. Byli jsme povzbuzeni, abychom zůstali v průkopnické službě bez ohledu na povahu svých problémů.“

Jeden zvláštní průkopník, který byl předtím nemocen a dva týdny byl upoután na lůžko, prohlásil:

„Byl jsem velmi sklíčen, protože jsem neměl dobrý měsíc. Ale měli jsme návštěvu krajského dozorce a velmi nás všechny povzbudil. Měli jsme z jeho návštěvy takovou radost a všichni (obzvláště já) se cítíme připraveni více se snažit, abychom zlepšili svou službu Jehovovi.“

Ano průkopníci i všichni ostatní ve sboru mohou mít užitek z jeho návštěvy. — Fil. 3:16.

UŽITEK PRO TY, KTEŘÍ BYLI JMENOVÁNI DO ODPOVĚDNÝCH POSTAVENÍ

14, 15. a) Co ukazuje, že se Pavel zajímal o starší a o služební pomocníky? b) Jaké důležité věci je možné prohovořit s cestujícím dozorcem? Jak mohou starší moudře využít času, který s ním tráví?

¹⁴ V prvním století se pavel obzvláště zajímal o starší a o služební pomocníky. (Fil. 1:1) Požadavky, které mají splňovat, vytyčil v 1. Timoteovi 3:1–10, 12, 13 a Titovi 1:5–9 a dal jim mnoho znamenitých rad. Podobně i dnešní cestující dozorci působí k dobru odpovědných bratrů ve sboru, protože jim poskytují specifické rady a pomoc.

¹⁵ Když se cestující dozorci scházejí se staršími, poskytují jim povzbuzující návrhy a rady. Sami mají zkušenost v plnění sborových odpovědností i zkušenost ze služby mnoha sborům, a proto mohou poskytnout praktické postřehy a rady ohledně různých oblastí evangelizačního díla i činění učedníků, ohledně pastýřské činnosti a zlepšování shromáždění. Jestliže se však při takových schůzkách stráví čas vedlejšími věcmi, pak starší nebudou mít užitek z rozpravy o těchto důležitějších věcech, které se týkají sboru. Proto by místní starší měli připravit pořad nadcházející návštěvy a přizpůsobit jej tak, aby byla příležitost zabývat se tím, co je nejdůležitější pro duchovní blaho a pokrok sboru. — Přísl. 21:5; Fil. 1:9–11.

16. Jak a proč by měli služební pomocníci využít příležitosti, že mohou získat pomoc při návštěvě?

¹⁶ Jestliže je někdo služebním pomocníkem, může mu cestující dozorce pomoci plnit některé stránky jeho práce při sborovém skupinovém studiu knihy, při udržování záznamu nebo při jiných povinnostech v sále království. Služební pomocník by měl využít příležitosti, kdy může dostat pomoc, aby dosáhl zlepšení. (Luk. 16:10) Dokáže-li, že je spolehlivý a dosahuje pokroků, dá tím najevo, že touží sloužit bratrům a být v budoucnosti hoden větších předností. — 1. Kor. 4:1, 2.

17. Jak mohou mít z návštěvy užitek starší, kteří musí řešit vážné problémy?

¹⁷ Starší také možná zjistí, že postřehy cestujícího dozorce a jeho rady jim velmi pomáhají při řešení vážných problémů. (Přísl. 13:10) Měli možná pocit, že bylo obtížné projednávat nějaký nedávný případ nesprávného jednání nebo nějaký případ, který ještě není rozhodnut. Biblická rada hosta jim možná pomůže, aby pečlivě zvážili věc, než učiní rozhodnutí. — Přísl. 15:22.

18, 19. a) Jaké mohou někdy nastat problémy mezi staršími následkem lidské nedokonalosti? b) Jak jim v takovém případě může cestující dozorce pomoci?

¹⁸ Někdy se může stát, že následkem lidských nedokonalostí mohou vzniknout problémy mezi samotnými staršími nebo služebními pomocníky. (Jak. 3:2) Snad si něco zbytečně vyčítali nebo mezi nimi bylo nějaké nedorozumění. Jeden ze starších si možná neponechal pro sebe nějakou důvěrnou věc, což vedlo k tomu, že se někdo urazil a že byla podkopána úcta k němu samému a k jiným starším. (Přísl. 25:9) Pýcha možná někoho vyvedla z rovnováhy do té míry, že bere sám sebe příliš vážně a stává se nerozumným. (Řím. 12:3) Co dělat, jestliže tyto nebo podobné obtíže rozrušily spolupráci a místní odpovědní bratři nemohou věci vyřešit?

¹⁹ Starší by se měli svěřit cestujícímu dozorci a měli by jej požádat, aby jim pomohl obnovit soulad v jejich vzájemných vztazích. (Ef. 4:1–3) Snad jim bude schopen pomoci, když budou uvažovat o věci na základě Božího slova. (Přísl. 20:3) Budou-li se takto snažit vyřešit věci ihned a pokojně, projeví starší své ocenění tohoto opatření tak, že možná pohovoří o takové věci s cestujícím starším bratrem v Pánu a dovolí aby Boží slovo věc urovnalo. — 2. Tim. 3:16.

20. Jestliže se cestující dozorce zmýlil ve svém úsudku, jak je možné jednat?

²⁰ Starší by ovšem měli uznat, že cestující dozorce je také nedokonalý. Někdy se může místním starším zdát, že se zmýlil ve svém úsudku, stejně jako ani apoštol Petr nebyl bez chyby. (Gal. 2:11–14) Stejně jako každý jiný starší, neměl by si cestující dozorce nikdy myslet, že mu nikdo nemá co radit. Jestliže několik starších cítí znepokojení nad něčím, co řekl nebo udělal, bylo by projevem laskavosti od nich, aby se jej na to zeptali. Bylo to možná nějaké nedorozumění nebo přehlédnutí a v takovém případě je možné věc urovnat a přikrýt v lásce. (1. Petra 4:8) Na druhé straně však možná mají cennou radu, kterou bude muset uplatnit, aby mohl sloužit svým bratrům užitečnějším způsobem. Měl by stejně jako David považovat jejich radu za projev milující laskavosti, kterou by ‚nechtěl odmítnout‘. — Žalm 141:5.

RÁDCE PŘI ÚVAZE O DOPORUČENÍCH

21, 22. a) Proč je doporučování starších a služebních pomocníků velká odpovědnost? b) Jaký užitek mají starší, jestliže s nimi cestující dozorce zasedá jako rádce, když uvažují o doporučeních?

²¹ Rady starších se snaží správně splnit svou odpovědnost a doporučit nové starší a služební pomocníky nebo dát podnět k odvolání těch, kteří již byli jmenováni. Uvažovat o tom, zda je někdo způsobilý k odpovědnosti ve sboru, je vážná věc. Zdůrazňují to slova apoštola Pavla v 1. Timoteovi 5:22: „Nikdy na žádného nevkládej ruce ukvapeně; ani se nepodílej na hříších jiných, zachovej se cudný.“

²² Další způsob, jak může cestující dozorce být užitečný sboru, tkví v tom, že je přítomen zasedání místní rady starších, kdy uvažují o doporučeních. Je důležité, aby každý doporučený jednotlivec odpovídal biblickým požadavkům. (1. Tim. 3:1–10, 12; Tit. 1:5–9; 1. Petra 5:1–4) Je například skutečně člověkem s duchovním smýšlením? Dává příklad tím, že ‚neustále přináší mnoho ovoce a osvědčuje se jako Ježíšův učedník‘? (Jan 15:8) Navštěvující dozorce může jako rádce pomáhat starším, když stojí před takovými otázkami, a může to činit objektivně. Tak mají starší příležitost mít užitek z jeho rad a postřehů. Podobně může i on klást otázky, aby si něco ujasnil ve své vlastní mysli. Taková rozprava má vést k vyjádření vyrovnaného rozhodnutí v otázce, zda je někdo opravdu způsobilý nést odpovědnost.

23. a) Jak můžeme získat největší užitek z návštěv cestujících dozorců? b) K čemu to povede, jestliže oceňujeme tyto návštěvy?

²³ Cestující dozorci skutečně vynakládají velké úsilí v náš prospěch. Mějme proto užitek z jejich služby. Přijměme všechny potřebné rady, které nám dávají, abychom mohli překonat nebo snést osobní problémy nebo abychom více upevnili své bratrství v lásce. (1. Petra 2:17) Mohou nám pomoci, abychom se posílili v rozhodnutí, že budeme odolávat tlaku tohoto světa a že zůstaneme plně vyzbrojeni duchovní výzbrojí a budeme pevně stát ve svém boji proti ďáblu. (Ef. 6:11–18) Ano, oceňujme návštěvy cestujících dozorců jako další opatření, které nám má pomáhat pěstovat tu vyzkoušenou vlastnost lásky, která bude „shledána jako příčina ke chvále a slávě a cti při zjevení Ježíše Krista“. — 1. Petra 1:7.

Vkládání rukou na obětní zvířata

Když Izraelita přinesl ke svatyni zvíře, aby ho dal jako oběť, položil ruku na hlavu býka, berana nebo kozla. (3. Mojž. 1:4) Tímto jednáním dal najevo, že je to jeho obětní dar a že ho přinesl ve svůj prospěch.

Nebezpečí lenosti

V Božím slově se na mnoha místech mluví proti lenosti. (Přísl. 13:4; 26:14, 15) Proč tomu tak je, prozrazuje úsloví: „Lenost je jako peníze — čím více jich někdo má, tím více jich chce.“