od světa. V noci před svou smrtí řekl Ježíš svým následovníkům: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Proč by měla být láska znamením pro mimostojící? Protože v dnešním světě vypadá situace všeobecně tak, jak ji popsal Pavel: „Lidé. . . budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou. . . bez přirozené náklonnosti.“ (2. Tim. 3:2, 3) Za takových okolností je celosvětová společnost lidí, kteří mají mezi sebou lásku, něčím mimořádným. Takové bratrství existuje mezi svědky Jehovovými. — 1. Petra 2:17.

15. V jakých situacích mají svědkové Jehovovi příležitost projevovat si navzájem lásku?

¹⁵ Tato láska je velmi pozoruhodná a často podněcuje vně stojící ke komentářům, když se svědkové scházejí při svých sjezdech. Při různých rozsáhlých katastrofách spěchají svědkové na místo takových událostí a pomáhají svým bratrům. I uvnitř sboru si praví křesťané projevují navzájem lásku a ohleduplnost. I když někdy vzniknou nějaké problémy vyvolané jejich nedokonalou osobností, usilovně se snaží ‚snášet se dále navzájem a ochotně si vzájemně odpouštět‘. — Kol. 3:12–14.

Vzájemně se nepřivádějí ke klopýtání

16. a) Jaká situace, o níž mluvil Pavel, poskytla křesťanům v prvním století vynikající příležitost ukázat, jak hluboká je jejich vzájemná láska? b) Kterou zásadu, jež je dnes mnohostranně praktická, vysvětlil?

¹⁶ Tato láska působí, že svědkové jsou odlišní ještě v jiném ohledu. Mnozí lidé dnes žárlivě střeží svá práva. Apoštol Pavel však vyjádřil odlišné měřítko: „Usilujme o věci, které slouží k pokoji, a o věci, které jsou k vzájemnému budování.“ (Řím. 14:19) V této souvislosti mluvil Pavel o problému, který tehdy existoval ohledně pokrmů. Křesťané, na rozdíl od Židů pod mojžíšským Zákonem, mohli jíst, co chtěli, pokud nebyli poživační. Někteří se však od dětství dívali na určité pokrmy jako na odpuzující, a proto byli znepokojeni, když viděli, že je spolukřesťané jedí. Trvali tito spolukřesťané na svém právu, že si mohou jíst, co chtějí? Nikoli, pokud se řídili Pavlovou radou. Řekl: „Je dobré nejíst maso nebo nepít víno nebo nedělat nic, oč tvůj bratr klopýtá.“ (Řím. 14:21) To je opravdu rada, v níž se projevuje láska! Chápeš, jak pro nás může být vodítkem i v některých jiných směrech?

17, 18. a) Jak je možno uplatnit zásadu z Římanům 14:21, pokud jde o pití alkoholických nápojů? b) Jak ji lze uplatnit v otázce oblékání? c) Ve kterých dalších oblastech nám uplatňování této zásady pomáhá projevovat si navzájem lásku?

¹⁷ Bible například dovoluje křesťanům, aby střídmě pili alkoholické nápoje. (1. Tim. 3:8; 5:23) Někteří však mají odpor k alkoholickým nápojům. Jiní na ně nejsou zvyklí nebo je nesnášejí. Kdybys byl ve společnosti takového hosta, snažil by ses na něj naléhat nebo by sis ho dobíral, aby pil s tebou alkoholický nápoj? Nebo by ses takového nápoje raději sám zdržel, abys mu nepůsobil těžkosti?

¹⁸ Uvažuj o jiném příkladu — o oblékání. Bible nepopisuje, jak by se měl křesťan oblékat, ačkoli říká, že by měl být jeho oděv skromný a úhledný. (1. Tim. 2:9) Dnes panují ve většině zemí ohledně oblékání určité normy, které jsou v oficiálních kruzích považovány za přijatelné. Tyto normy obvykle připouštějí rozumnou rozmanitost, ale větší odklon od nich se považuje za projev touhy poutat pozornost k vlastní osobě, za projev smyslnosti nebo výstřednosti. Křesťané, muži i ženy, by na to neměli zapomínat. Jsi ochoten kvůli dobrému poselství omezit svou svobodu v oblékáni, abys nepřiváděl ke klopýtání své bratry?

19–21. a) Proč se svědkové Jehovovi snaží zůstat odděleni od světa? b) V jakém dalším směru musíme dávat pozor, abychom zůstali odděleni od světa?

¹⁹ Ano, Ježíš měl pravdu, když řekl, že křesťané nebudou „částí světa“. (Jan 17:16) Svědkové Jehovovi káží dobré poselství, vyhýbají se zlému a projevují si navzájem lásku a ohleduplnost, a tím vším se opravdu odlišují. Jsou odděleni od světa, a to přináší svědkům požehnání, v neposlední řadě proto, že jsou uchráněni mnoha problémů, které postihují dnešní svět.

²⁰ Vážíš si ve svém životě toho, že jsi oddělen od světa, a upevňuješ tento postoj? Nezapomeň, že pokud by byli svědkové Jehovovi méně odděleni, podobali by se více světu, jehož bohem je satan ďábel. (2. Kor. 4:4) Ztratili by tím své jasné charakteristické rysy, které mají jako ‚svatý‘ lid, a nepodařilo by se jim udržet se „bez poskvrny od světa“. Potom by již neměli „způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha“. (Jak. 1:27; 1. Petra 1:14–16) Zjišťuješ-li, že by ses chtěl více podobat světu, pamatuj na výstrahu u Jakuba 4:4.

²¹ Apoštol Pavel prorokoval, že v dnešním světě bude vynikat ještě další vlastnost. Řekl, že lidé budou „milovat peníze“. (2. Tim. 3:1, 2) A skutečně tomu tak je. Touha po penězích se dnes stává tak velkou silou, že ovlivňuje život mnoha lidí ze všeho nejvíce. Liší se křesťané i v tomto směru? Můžeme obstát v dnešním světě aniž ‚milujeme peníze‘? Budeme o tom mluvit v dalším vydání „Strážné věže“.

Otázky čtenářů

◼ Měl by si křesťan osobně ‚označit‘ ve smyslu 2. Tesaloničanům 3:14, 15 někoho ve sboru, kdo není na základě svého způsobu života nebo svého postoje nejlepší společností?

Ti, kteří se stávají částí křesťanského sboru, milují Jehovu a upřímně chtějí žít podle jeho zásad. Je lépe pěstovat společenství s nimi než se světskými lidmi. Ve společnosti některých křesťanů se snad cítíme lépe, stejně jako Ježíš ‚zvlášť miloval‘ apoštola Jana a byl zvlášť blízký třem ze dvanácti. Ale vybral si všechny a o všechny měl zájem a všechny miloval. (Jan 13:1, 23; 19:26; Mar. 5:37; 9:2; 14:33) Ačkoli mají všichni bratři nedostatky, pro které musíme mít pochopení a musíme je odpouštět, víme, že spoluvěřící jsou pro nás většinou dobrými společníky. (1. Petra 4:8; Mat. 7:1–5) Vzájemná láska je charakteristickým znakem křesťanského sboru. — Jan 13:34, 35; Kol. 3:14.

Někdy se však může stát, že někdo zastává postoj nebo žije způsobem, který osobně neschvalujeme. Apoštol Pavel psal o některých křesťanech v Korintu, jejichž osobní názory na vzkříšení nebyly správné a kteří snad žili podle hesla: ‚Jezme a pijme a buďme veselí.‘ Zralí křesťané v tom sboru se museli mít na pozoru před takovými osobami. Pavel totiž radil: „Nedejte se svést. Špatná společenství kazí užitečné zvyky.“ — 1. Kor. 15:12, 32, 33.

Tato všeobecná rada platí i dnes. Někteří křesťanští rodiče mohou například zjistit, že na jejich děti špatně působí, když tráví čas