a přece mne Pán ze všech vysvobodil. Vskutku všichni ti, kteří si přejí žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ (2. Tim. 3:10–12) Ačkoli my dnes nejsme v přímém spojení s Pavlem, může i nám pomoci podrobná zpráva o jeho životní cestě, jak ji nacházíme v Bibli.

14. Proč musíme být připraveni snášet zlo?

¹⁴ Pavel se zmínil o pronásledování a utrpení a dal křesťanskému Božímu služebníkovi radu, aby byl ochoten snášet zlo. (2. Tim. 4:5) Často je nutné projít nějakým druhem pronásledování, máme-li dovršit svou službu. Je výsadou zachovat ve zkoušce ryzost a obšťastnit Jehovovo srdce. (Přísl. 27:11) Může to být dobrým svědectvím k Jehovově chvále!

Dílo evangelisty

15. Proč se musíme podílet na oznamování evangelia, máme-li plně dovršit svou službu?

¹⁵ Oznamování evangelia zabírá věrnému křesťanskému služebníkovi značnou část času. Ježíš řekl: „Také musí být ve všech národech nejprve kázáno dobré poselství.“ (Mar. 13:10) Jasně ukázal, že konec přijde teprve tehdy, až bude dobré poselství kázáno v dostatečné míře. Pavel měl přednost sdělit dobré poselství mnoha věřícím v římské říši. Tak se vytvářely nové sbory a byli jmenováni dozorci. Ti se opět účastnili se svými křesťanskými bratry a sestrami evangelizačního díla a kazatelské dílo se tak šířilo na všechny strany. Většina tohoto díla se koná, jak to popsal Pavel, ‚učením veřejně a dům od domu‘. (Sk. 20:20) V tehdejší době to mělo dobré výsledky, a vynikající výsledky jsou i dnes, kdy se křesťanské kazatelské dílo vykonává po celém světě. — Jan 14:12.

16. Které důkazy ukazují, že se mnozí lidé řídí Pavlovou radou ve 2. Timoteovi 4:5?

¹⁶ Mnozí využívají s vírou každé příležitosti, aby mohli rozšířit svou činnost v evangelizačním díle. Tisíce osob vstoupilo do misionářské služby a statisíce se účastní různých forem průkopnické služby. Ve 205 zemích slouží nyní jako zvěstovatelé evangelia přes 2 650 000 osob ve více než 46 000 sborech, a počet stále vzrůstá. Tyto podivuhodné výsledky dokazují, že si Jehovovi oddaní služebníci berou k srdci úkol, který jim Bůh ukládá, a ‚dovršují‘ svou službu.

Dovršit dílo

17. Co dnes Jehova očekává od svých služebníků, pokud jde o dílo, které jim určil?

¹⁷ Jehova pověřil své pomazané službou, a „velký zástup“ pracuje po jejich boku. V deváté kapitole Ezekielově je toto dílo prorocky znázorněno tak, že lidé, kteří vzdychají a naříkají, jsou označováni na čelech. Z tohoto proroctví víme, že přijde doba, kdy muž s kalamářem zapisovatele řekne: „Učinil jsem tak, jak jsi mi přikázal.“ Jehova má radost ze svých služebníků, když jednají, jak jim on přikazuje. — Ez 9:4, 11; 1. Mojž. 6:22; 1. Kor. 4:2.

18, 19. Jaké máš dnes možnosti uplatnit Pavlovu výzvu z 2. Timoteovi 4:1–5?

¹⁸ Pozorujeme, jak se světové poměry vyvíjejí podle proroctví, jež se vztahuje na tyto poslední dny, a proto můžeme jedině pociťovat, jak naléhavé je kazatelské dílo, které nám bylo přiděleno. Jde o životy. Probíhá shromažďování a Jehova je svým časem urychluje. (Iz. 60:22) Ať tedy máš jako oddaný služebník Jehovův jakoukoli odpovědnost, pracuj na tom, aby ses mu plně líbil. (Kol. 1:10; 3:23, 24) Měj na mysli práci, která ti byla uložena, a snaž se ji plně dovršit. Máš-li nějaké úkoly ve spojitosti se sálem království, dělej svou práci důkladně. Je-li ti uložena nějaká činnost ve spojení se skupinou sborového studia knihy, úzce s ní spolupracuj a vzájemně se vybízejte a povzbuzujte. Jsi-li průkopníkem nebo misionářem, pak se rozhodně pilně snaž dosáhnout svých služebních cílů. — Řím. 12:6–9.

¹⁹ Můžeš si také položit otázku: „Mohu dělat víc, abych pomáhal jiným křesťanům, především novým ve sboru, a abych je budoval?“ Patří-li k té službě činnost staršího ve sboru, pak se obeznam se „stádem“, a dobře pečuj o všechny, kteří jsou s ním spojeni. Dávej pozor, aby nebyl nikdo nečinný nebo neplodný, pokud jde o přesné poznání našeho Pána Ježíše Krista. (2. Petra 1:5–8) Především se celým srdcem věnuj tomu, co vykonáváš v evangelizačním díle, abys ‚plně dovršil svou službu‘.

Zprávy a jejich hlubší význam

„Co se děje v naší společnosti?“

Velmi často dnes dochází k násilným činům v době a na místech, kde by se to nejméně očekávalo. Například v jednom předměstí Sydney byl jednou nenadále porušen klid nedělního odpoledne, když došlo ke srážce členů soupeřících motoristických band, kteří se do sebe pustili za použití brokovnic, ručnic, nožů, obušků, šroubováků a řetězů. Boj skončil asi za patnáct minut, šest členů dvou motoristických band bylo mrtvých, a také jedna čtrnáctiletá dívka, která jen šla kolem. Nejméně dvacet dalších bylo zraněno, někteří z nich těžce.

Mnozí lidé v Austrálii a jinde na světě si kladou otázku, která byla výstižně vyjádřena v listu „The Australian“ ze 3. září 1984: „Co se děje v naší společnosti?“ Lidé, kteří jsou „vyučováni Jehovou“, znají odpověď. (Jan 6:45) Události, k nimž došlo nedávno v Austrálii, jsou jen dalším článkem dlouhého řetězu stále pokračujících násilných skutků, k nimž dochází na celém světě od roku 1914. Žádné místo na světě není imunní vůči smrtelnému doteku násilí. Bible zdůrazňuje, že takové věci jsou důkazem „posledních dnů“, v nichž žije lidstvo. Přesně podle proroctví Božího slova jsme nyní svědky toho, že ‚vzrůstá bezzákonnost‘ ve společnosti, jež je zamořena lidmi, kteří jsou „bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru“. — Mat. 24:12; 2. Tim. 3:1–3.