Nemoc — Naše dědictví

MLADÁ dvojice byla velmi vzrušena! Bylo radostné vidět, s jakou nadějí očekávají narození svého prvního dítěte. Pak se dítě narodilo, byla to holčička. Byla však krajně opožděná ve vývoji. Nikdy nebude žít normálním životem. Jen rodiče mohou pochopit, jak byli mladí manželé raněni a zarmouceni.

Studoval na střední škole, učitelé si ho vážili, spolužáci ho měli rádi. Každý mu předpovídal skvělou a úspěšnou budoucnost. Během závěrečného školního roku ho začaly bolet nohy. Prohlídka odhalila sklerózu multiplex. „Proč právě já?“ ptá se. „A proč právě teď?“

Trpíš bolestmi hlavy? Nebo patříš k těm mnoha lidem, kteří zakoušejí žaludeční obtíže, svalové bolesti, bolesti v zádech, třesavku, nervové napětí, artrózu nebo něco podobného? Takové potíže nebývají smrtelné, ale ubírají nám radost ze života. A v některých dnech nám velmi ztěžují život.

Je naděje, že takové stavy budou někdy odstraněny? Přijde čas, kdy už člověka nebudou trápit jeho staří nepřátelé nemoc a smrt? Nebo budou stálou složkou scény lidského života?

Boj člověka s nemocí

ANO, nemoc je nepřítel a člověk s ní už po staletí vede neustávající boj. V uplynulých 150 letech vybojovali lékaři některá význačná vítězství. Zlepšení hygieny a také nové očkovací látky a léčiva pomohly některým zemím, aby se v nich prastaré metly, jako například dýmějový mor, staly blednoucí vzpomínkou.

Boj však zdaleka neskončil. Zůstávají problémy, některé navzdory pokrokům lékařské vědy, jak ukazují následující odstavce. A i kdyby věda měla lék na všechny soudobé choroby, pořád by zůstala největší metla ze všech — smrt. Přijde za této situace nějaká úleva?

[Rámeček na straně 4]

Nemocemi trpí více lidí, než je nevyhnutelné, protože —

◆ Velká část lidstva trpí podvýživou. Ta způsobila mnohé případy křivice, kurdějí, slepoty, zvětšené štítné žlázy a podobně. Podvyživený člověk je kromě toho náchylný k jiným nemocem, jako je tuberkulóza a zápal plic. Tyto choroby by mohly být velmi omezeny jednoduchým zásahem: lepší výživou chudých.

◆ Špatná výživa je hrozbou i v rozvinutých zemích. Proč? „V jídelníčku Američanů došlo ke změnám, které by mohly vyvolat vlnu nesprávné výživy (z přílišné i nedostatečné spotřeby). Ta by mohla ve Spojených státech škodit zdraví stejně, jako to učinily rozšířené nakažlivé choroby na počátku tohoto století. Zjistilo se, že přílišná spotřeba tuků, cukru, soli a alkoholu má vztah k 6 z 10 hlavních příčin úmrtí: k srdečním chorobám, mrtvici, rakovině, cukrovce, arterioskleróze a cirhóze jater.“ — „Health“, 1979.

◆ Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 80 procent všech nemocí na světě způsobuje špatná voda nebo hygiena. 10 až 25 miliónů lidí ročně umírá na choroby způsobené nečistou nebo zkaženou vodou. Na jednu z těchto chorob — úplavici — ročně umírá přibližně stejné množství dětí, jako byl počet obětí během jednoho roku první světové války.

◆ Vzduch, který dýcháme, otravují průmyslové a automobilové zplodiny. Nasvědčují tomu následující titulky z novin: „Znečištění ovzduší v Tokiu roste“, „Oblak smogu nad dusícími se Řeky houstne“, „Jedovatý kouř dusí Mexico City“, „Dýchat doma může být nebezpečné“, „Průzkum v USA varuje před rozsáhlými problémy ze znečištění kysličníkem uhličitým“. Stromy, mohutné čističe vzduchu, jež byly kdysi stvořeny, jsou zatím káceny na ploše 10 až 20 miliónů hektarů ročně. Před námi leží krize neznámých rozměrů.

◆ Nemravnost vyvolala epidemii pohlavních chorob. Kouření způsobilo rakoviny plic, rozedmy, bronchitidy a koronární srdeční choroby. Nedávné průzkumy ukazují, že trpí nejen kuřáci, ale i jejich manželští druhové a děti.

To jsou některé ze zvyků a společenských problémů, jež brání i současnému lékařskému poznání, aby úspěšně zbavovalo lidstvo nemocí.