manželství, satan ďábel? Máš sklon přitakávat k chování těch, kteří porušili Boží zákony o manželství, cizoložství a rozvodu? Patříš k těm, kteří flirtují s osobami druhého pohlaví a tím si zahrávají s pohlavní nemravností? (Mat. 5:28; 15:19) Střežíš své srdce v těchto ohledech, nebo máš sklon dopřávat si nedovolených rozkošnických snů? — Přísl. 4:23.

13. Co ukazuje, že klam a cizoložství jdou téměř vždycky ruku v ruce?

¹³ Rozvod a cizoložství jdou téměř vždycky ruku v ruce. Zejména tam, kde je dosaženo zákonného rozvodu, aniž se některý z manželských druhů dopustil cizoložství, je nevinný vystaven silnému pokušení stát se „předmětem cizoložství“. (Mat. 5:32) A není pochyby, že cizoložství jednoho či druhého neponechá provinilci čisté svědomí před Jehovou Bohem. Jak by také mohlo, když je zplozeno klamem právě tak, jak čteme: „A oko cizoložníka, to vyhlíželo večerní tmu a říkalo: ‚Nespatří mě žádné oko!‘ A on si přes tvář klade roušku.“ (Job 24:15) Jak se cizoložník naučí klamat, to jsme viděli na zkušenosti uvedené na začátku tohoto článku.

14. Jak se hodí slova Žalmu 36:1–4 (36:2–5, „KB“) na cizoložníka, který se rozvádí?

¹⁴ Nahlížet na cizoložný rozvod ve správném světle nám pomohou Davidova slova v Žalmu 36:1–4 (36:2–5, „KB“): „Pro zlého je hříšný výrok uprostřed jeho srdce; před jeho očima není posvátná bázeň před Jehovou. Neboť vůči sobě jednal ve svých vlastních očích příliš hladce, než aby přišel na své provinění, aby je nenáviděl. Slova jeho úst jsou škodlivost a podvod; přestal mít pochopení pro konání dobra. Na lůžku stále plánuje škodlivost. Staví se na cestu, jež není dobrá. Co je špatné, to nezamítá.“ Jak dobře se tento popis hodí na cizoložníka, který se rozvádí!

15. O jakých biblických zásadách by měli vážně přemýšlet ti, kteří se rozvádějí pro cizoložství a uzavírají nové manželství?

¹⁵ Ti, kteří se dopustí cizoložství, rozvedou se a znovu uzavřou manželství, bývají často zbaveni pospolitosti, ale za rok za dva jsou znovu přijati. Starší, kteří se zabývají takovými případy, zakládají zřejmě svá rozhodnutí na tom, co říká Boží slovo o projevování milosrdenství. Pravda, Jehova Bůh je milosrdný, a takoví musí být i starší. Ovšem každému muži a ženě, kteří vychytrale naplánovali takové jednání, aby se mohli vzít, lze říci jen jedno: I když vás starší znovu přijali do sboru, věc tím rozhodně nekončí. Starší mohou založit své rozhodnutí jedině na viditelném pokání, ale nemohou plně číst v srdci. Možná, že nový manželský pár znovu přijmou do sboru, protože nemohou posoudit pohnutku. Ale ať tato dvojice nezapomene Pavlova slova, že „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky“. (Žid. 13:4) Konečný soud ve všech takových případech zůstává v rukou Jehovy Boha, který zná všechny okolnosti. On čte v srdci, jak říká i Jeremiáš 17:9, 10. Zná pohnutku a je si vědom každého klamu či zákeřného plánování ze strany těch, kteří porušují jeho zákon o manželství. Ano, „všechny věci jsou obnažené a otevřeně odhalené očím toho, jemuž máme skládat účty“. Takové texty by nás jistě měly přivést k tomu, abychom se pozastavili a přemýšleli. — Žid. 4:13.

16. Proč se může nevinný manželský druh rozhodnout, že se s provinilým nerozvede?

¹⁶ V tomto ohledu je však třeba poznamenat, že Boží zákon nevyžaduje, aby se nevinný manželský druh uchýlil k rozvodu. Okolnosti mohou ukázat, že je nejlepší, jestliže nevinný provinilci odpustí, a to zejména když se pokorně a upřímně kaje. Nevěra manželského druha může být ovšem značně ponižujícím zážitkem — vědomí, že náš druh hledal požitek a uspokojení jinde. Ale mnohá milující manželka a matka se smířila se sobeckým, ba i s nevěrným manželem kvůli dětem.

DŮVODY A LÉKY

17. Co může být možná důvodem, proč se někteří opovážili cizoložství, rozvodu a nového manželství?

¹⁷ Proč někteří selhávají ve zkoušce zachování ryzosti a nezůstanou věrni své manželské smlouvě? Důvodů je bezpochyby celá řada. Mohlo by snad být jedním z důvodů to, že se křesťanští svědkové Jehovovi nebojí věčných muk, neboť vědí, že žádné ohnivé peklo neexistuje? Jeden luteránský pastor řekl mladému svědkovi, že by páchal nejrůznější špatnosti, kdyby nevěřil v ohnivé peklo. Není pochyb, že tak cítí v křesťanstvu mnozí. Jako praví křesťané jsme osvobozeni od strachu z věčných muk, ale přesto nechceme ‚užívat této svobody jako popudu pro tělo‘ — nebo snad ano? — Gal. 5:13.

18. Pro jaké podmínky je třeba být stále na stráži vzhledem k našim myšlenkám a činům v oblasti sexu?

¹⁸ Svět je dnes posedlý sexem. Střídání partnerů je módou. Není pochyb, že bezzákonnost vzrůstá. (Mat. 24:12) Křesťan i křesťanka jsou vystavováni pokušení ve svém zaměstnání, kde jsou obklopeni osobami, které se neřídí biblickými zásadami a které se mohou jevit přitažlivě. Je tedy nutno být stále na stráži, pěstovat sebeovládání a udržovat styky s opačným pohlavím, s výjimkou manželského druha, jen z pracovních důvodů. Je také nutné dávat pozor na sdělovací prostředky — noviny, časopisy, televizi a filmy. Nezvěme si prostřednictvím televizoru do bytu smilníky, cizoložníky a podobné jedince. Neměli bychom také přehlížet skutečnost, že dopřávat si příliš mnoho výživné potravy a alkoholu může přivést křesťana, a to zejména bratra, k tomu, že se snáze vzruší. Pěstujte sebeovládání ve všech ohledech života! „Mějte v nenávisti, co je zlé.“ „Mějte odpor k tomu, co je zlé.“ — Žalm 97:10; Řím. 12:9.

19. Jak by se měli na věci dívat ti, jejichž manželství nesplňuje všechna očekávání?

¹⁹ Může se ale také stát, že někteří manželé neprojevili velkou soudnost, když se navzájem vybírali. Zjistí možná, že se k sobě nehodí tak, jak by si přáli, nebo jsou zklamáni v intimnějších ohledech manželství. V tom případě jde o to, jak situaci zvládnout co nejlépe, a přitom ctít a ospravedlňovat Jehovovo uspořádání. Bible pochvalně mluví o člověku, který „přísahal na to, co je špatné pro něho samotného, a přece to nezmění“. (Žalm 15:4) Jednoduše řečeno, znamená to přijímat hořké stejně jako sladké. To nám připomíná jednoho staršího, kterého znalo a mělo velice rádo mnoho bratrů a sester. Oženil se, než se stal svědkem a jeho nevěřící manželka mu všemožné ztrpčovala život. Jednou se ho na to ptali a on odpověděl: „Udělala ze mne muže.“ Aby s ní mohl trvale vycházet, musel se naučit shovívavosti a vypěstovat si velké sebeovládání. Ale uspokojovalo ho vědomí, že dbá rady apoštola Pavla. — 1. Kor. 7:12–16.

20. Které okolnosti také mohou přispět k cizoložství a rozvodu s manželským druhem?

²⁰ Zdá se však, že v některých případech nemuselo dojít k rozvodu na základě cizoložství, kdyby býval „nevinný“ druh projevoval větší pochopení, moudrost, náklonnost, porozumění. Manželka může postupně stále méně přemýšlet o tom, jak se líbit svému manželu tělesně, duševně, citově, esteticky a duchovně, a tak způsobí, že manžel hledá uspokojení jinde. Tak v jednom případě způsobila manželčina neochota poskytovat svému manželovi, celodobému služebníku, co mu patří, že hledal uspokojení u její sestry. Bez ohledu na to, jak manželka v tomto ohledu selhala, není samozřejmě vůbec možné ospravedlnit cizoložství ze strany manžela.

21. a) Proč je nesprávné zrádně se rozvést se svým druhem? b) Co je možné všeobecně říci o svědcích Jehovových, pokud jde o zrádné rozvody?

²¹ To, že Bůh lásky nenávidí rozvod, má skutečně dobrý důvod. Zrádný rozvod je hřích proti Bohu, proti manželskému druhu, proti křesťanskému sboru, s nímž je někdo spojen, a proti jednotlivým členům, protože toto jednání může snadno přivést některé ke klopýtnutí. Jak znamenité ale je, že svědkové Jehovovi nemají všeobecně sklony rozvádět se! Jsou známí jako lidé, kteří se vážně snaží uplatňovat Boží rady o manželství. To z nich dělá šťastnější lidi. Jejich pevná, šťastná manželství často pozorují jiní a někteří jsou tím přitrženi k pravdě.

Žalmy

Proč vzhlížet k Jehovovi ve všem, co podnikáš?

NIC, co odporuje Boží vůli, se nemůže dařit. Z lidského stanoviska se nějaké podnikání může jevit jako nadějné. Nakonec však selže. Proto bychom měli brát v úvahu svého stvořitele ve všem, co konáme.

Žalm 127 nám to důrazně připomíná. Čteme: „Nestaví-li sám Jehova dům, pak na něm stavitelé nadarmo tvrdě pracovali. Nestřeží-li sám Jehova město, pak stráž nadarmo zůstává bdělá. Je to nadarmo, že vy, lidé, časně ráno vstáváte, dlouho vysedáváte a že jíte jídlo s útrapami. Právě tak dává spánek i svému milovanému.“ — Žalm 127:1, 2.

Někdo možná staví dům. Ale není žádná záruka, že jej bude užívat. Nenadále může přijít smrt, neštěstí nebo nehoda, a on pracoval nadarmo. Město může být dobře chráněno a opevněno. A přece může být zničeno při válečném tažení nebo zemětřesením nebo ohněm. Lidé snad vstávají brzy ráno a pracují dlouho do večera, než si nakonec sednou, aby si odpočinuli a aby se najedli. A přece jim jejich práce nemusí přinést uspokojení. Jsou možná svou těžkou prací tak vyčerpáni, že jim ani jídlo nechutná. Naproti tomu to, co takoví lidé získávají z těžké lopoty, dosáhne Boží služebník bez neklidného úsilí a zápolení. Užívá spánku nebo odpočinku, a to je skutečně dar od Boha.

Takové věci jako bezpečný domov, bezpečí města a užívání toho, co poskytuje život, považoval tedy žalmista za božské požehnání. Ve stejném světle viděl dobrou rodinu, kterou někdo má. Řekl: „Hle, synové jsou dědictvím od Jehovy; plody lůna jsou odměnou. Jako šípy v ruce mocného muže, tak jsou synové mladosti. Šťastný je zdatný muž, který jimi naplnil svůj toulec. Nebudou zahanbeni, protože budou mluvit s nepřáteli v bráně.“ — Žalm 127:3–5.

Muž, který se stal otcem synů, dokud měl mladickou sílu a zdatnost, byl právem považován za požehnaného. Když jeho synové dorostli, byli jako šípy v jeho ruce. Mohli hájit svého otce, když šlo o soud. Starší muži města soudili v otevřeném prostoru blízko bran, a proto by synové mluvili právě tam s odpůrci o nějakém právním případu a úspěšně by umlčeli neopodstatněné obžaloby a falešná svědectví.

Jehovovo požehnání je nezbytně nutné, má-li mít jakékoli podnikání úspěch. Proto bychom se měli snažit chovat se způsobem, který Bůh schvaluje. Ve svých záležitostech bychom měli jednat v souladu s duchem inspirovaných slov: „Jestliže Jehova bude chtít, budeme žít a uděláme také to či ono.“ — Jak. 4:15.