nebylo by snad dobré vyhnout se v širší rodině zbytečně velkým sporům ohledně narozenin, svátků a podobně? Není mnohem lepší soustředit se za vhodných okolností na sdělování kladných, budujících myšlenek z Písma? Naše laskavost, opravdový zájem a ochota pomoci může často vydat mocnější svědectví než mnoho slov. — Srovnej Římanům 12:17–21.

18. Proč je obšťastňující být křesťanským učedníkem?

¹⁸ Být křesťanským učedníkem nese s sebou skutečně vážné odpovědnosti. Ale jak obšťastňující je náš život! I dnes nám přináší pokoj mysli a srdce vědomí, že máme schválení svého nebeského Otce a jeho Syna. Náš život je cílevědomě zaměřen na snahu přispět k věčnému blahu druhých lidí. S důvěrou vyhlížíme ‚život, který má přijít‘, věčný šťastný život v Božím spravedlivém novém pořádku. (1. Tim. 4:8) Naše víra, která je tak nezbytná, abychom se stali oddanými, pokřtěnými učedníky Ježíše Krista, může vést k této velkolepé budoucnosti.

Po získání „víry“ dále činit pokroky

„Připojte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost, ke své vytrvalosti zbožnou oddanost, ke své zbožné oddanosti bratrskou náklonnost, ke své bratrské náklonnosti lásku.“ — 2. Petra 1:5–7.

1. Co činí poklad opravdu cenným a jak to lze znázornit?

CENNÝ poklad, který zůstane zakopán v zemi, neslouží žádnému užitečnému účelu. Málo se liší od balvanu zakrytého vrstvou hlíny. Ale poklad může přinést užitek svému majiteli, a dokonce i jiným. Lze ho použít k pomoci nemocným a potřebným, nebo jej lze moudře investovat. Kde se jedná o velkou peněžní částku, lze vytvořit pracovní příležitosti a tak umožnit mnoha lidem, aby si vydělali na živobytí. Skutečně, je-li poklad využit produktivně, získává na ceně.

2. Jaký drahocenný majetek získali podle 2. Petra 1:1 křesťané?

² Duchovní poklad, který je v majetku Božích služebníků, přináší ještě větší možnosti ke konání dobra. Ve svém druhém dopise křesťanům mluví apoštol Petr o tomto drahocenném pokladu. Tento dopis začíná slovy: „Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, těm, kteří získali víru stejnou výsadou jako my skrze spravedlnost našeho Boha a zachránce Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:1) „Víra“, totiž víra nezbytná pro věčný život, byla oním neocenitelným pokladem, který již patřil těm, jimž apoštol psal.

VÍRA — POKLAD

3. Proč mohl Petr popsat víru těch, jimž psal, jako víru získanou „stejnou výsadou jako my“?

³ Tato víra nebyla výlučným vlastnictvím Petra a ostatních apoštolů, nebo všech, kdo jako on byli pokřtěnými Židy. Měli ji všichni věřící, jak Židé, tak Nežidé. Nejvyšší Bůh jim umožnil získat tuto víru. Oznamováním dobrého poselství přitrhoval k sobě lidi skrze svého Syna. (Jan 6:44) Otvíral srdce jednotlivců a činil je přístupnými svému „slovu“ či poselství. — Sk. 16:14; Řím. 10:8.

4. Jak se získává víra „skrze spravedlnost našeho Boha a zachránce Ježíše Krista“?

⁴ Jak poznamenal apoštol Petr, byla tato víra získávána „skrze spravedlnost našeho Boha a zachránce Ježíše Krista“. Všemohoucí umožnil lidem všech kmenů, druhů, národů a ras přijmout toto neocenitelné vlastnictví. Ukázal, že nedává přednost žádným jednotlivcům. Každému odpustil hřích na základě oběti svého Syna, každého kajícníka přijal mezi svůj lid, a tak zjevil svou spravedlnost, svou nestrannost. Právě tuto myšlenku zdůraznil Petr, když přinesl „dobré poselství“ italskému setníku Korneliovi, jeho příbuzenstvu a blízkým přátelům. „S určitostí,“ řekl apoštol, „si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, který se ho bojí a činí spravedlnost.“ (Sk. 10:34, 35) Náš zachránce Ježíš Kristus zrcadlí téhož nestranného ducha. Vzdal se svého života pro lidi všeho druhu. — 1. Tim. 2:5, 6.

ČINIT POKROKY V POZNÁVÁNÍ BOHA A KRISTA

5. Jakou odpovědnost máme po získání víry a co je ještě zapotřebí?

⁵ Když „získali víru“, mají učedníci Ježíše Krista osobní odpovědnost podřizovat se ještě více Boží vůli. Přesné poznání nám v tom pomůže. Apoštol Petr zdůraznil důležitost přesného, plného či dokonalého poznání slovy: „Ať vám přibývá nezasloužené laskavosti a pokoje přesným poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.“ — 2. Petra 1:2.

6. a) Co znamená mít „přesné poznání Boha a Ježíše“? b) Jak získáváme takové poznání?

⁶ Mít ‚přesné poznání Boha a Ježíše, našeho Pána‘ znamená pro nás znát je jako osobnosti — jejich vlastnosti a způsoby jednání a napodobovat jejich bezchybný příklad. (Srovnej Jeremiáše 22:15, 16; Matouše 7:21–23; 1. Jana 2:3–6; 3:5, 6.) Svými pokroky v učení a v uplatňování zásad Božího slova poznáváme Otce a jeho Syna stále lépe. To vede k tomu, že se těšíme z nezasloužené laskavosti a pokoje v ještě větší míře.

7. Jak přibývá „nezasloužené laskavosti“ „přesným poznáním Boha a Ježíše“?

⁷ Jen když činíme, co je příjemné Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu, dostáváme stále božskou pomoc a vedení. Protože jsme hříšní lidé, nemáme žádné vlastní zásluhy. Cokoli tedy pro nás stvořitel dělá, je pouze výrazem jeho nezasloužené laskavosti. Závisí ovšem na naší snaze podobat se našemu nebeskému Otci a jeho Synu, máme-li obdržet božskou nezaslouženou laskavost. Je-li to tak, můžeme se k Jehovovi Bohu přibližovat s plnou důvěrou, že vyslyší naše prosby. Křesťanský apoštol Jan prohlásil:

„O cokoli prosíme, od něho dostáváme, protože zachováváme jeho přikázání a děláme věci, které se líbí jeho očím. Vskutku to je jeho přikázání, že věříme ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a milujeme se navzájem tak, jak nám dal přikázání. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává ve spojení s ním a on ve spojení s takovým člověkem; a tím poznáváme, že zůstává ve spojení s námi, pro ducha, kterého nám dal.“ — 1. Jana 3:22–24.

8. Jak přibývá „pokoje“ „přesným poznáním Boha a Ježíše“?

⁸ Když máme nejen nějaké poznání, ale plné, obsažné poznání našeho nebeského Otce a jeho Syna, vidíme jasně, co se líbí jejich očím. Zůstáváme s nimi ve spojení a v pokoji a těšíme se jako jejich přátelé z důvěrného vztahu k nim. Skrze pokroky v plnějším poznávání Jehovy Boha a jeho Syna se budeme tedy těšit z většího pokoje. Je to tak proto, že se v ještě větší míře budeme vyhýbat