-
Násilí! — Tvé ohrožení rosteStrážná věž – 1985 (vydáno v Rakousku) | 1. září
-
-
Násilí! — Tvé ohrožení roste
Když proti sobě vidíš namířenou hlaveň pistole, kterou svírá zjevně nervózní zločinec, nemusí tě nikdo přesvědčovat, že dnešní rostoucí násilí opravdu ohrožuje i TEBE! Srdce ti buší, po těle se řine studený pot! Téměř propadáš panice, kladeš si otázku, zda z této situace vyvázneš živ. Chladná, necitelná hlaveň pistole vypadá nemilosrdně — a stejně nemilosrdný je ledový pohled střelce! Nejnovější statistické údaje o vzrůstajícím násilí se velice nenadále a drásavě dotkly TEBE!
NEJSI šťastný, že o výše popsané scéně pouze čteš? Jistě, doufáme, že nikdy opravdu nic takového nezažiješ, a rozhodně není dobré žít ve stálém strachu, že by se něco takového mohlo stát. Zároveň by však bylo velice riskantní zavírat oči před tím, co se děje.
Jako informovaný člověk snad ochotně připustíš, že žijeme v násilných dobách. Ale snad si s tím neděláš příliš mnoho starostí, dokud se sám neocitneš tváří v tvář hlavni pistole. A přece nelze přehlédnout, že se opravdu můžeš setkat s násilným činem. Na ulicích a na jiných veřejných místech jsou dnes lidé v mnoha zemích stále ohroženi znásilněním a přepadením. Při politických a dělnických nepokojích může snadno propuknout násilí. A nebezpečí výbuchu násilí je i při protestních pochodech (i když jsou snad dobře míněné) a k vůbec nejnesmyslnějšímu mrzačení vede nevypočitatelný terorismus.
Ale to není vše. Divoké násilí vůči členům rodiny se může dostat doslova k tobě domů. Článek v listu „Toronto Star“ pod podtitulkem „Násilí roste“ oznamuje, že v Kanadě je „asi 490 000 manželek ročně zbito“. A ve Spojených státech je ročně zbito dva až šest miliónů manželek a půl miliónu starších občanů zakouší špatné zacházení od svých příbuzných. V téže zemi oznamuje Národní středisko proti zneužívání a zanedbávání dětí, že „skutečný počet zneužitých a zanedbaných dětí je ročně. . . nejméně 1 000 000“. Jeden sociolog říká, že „dnes je pravděpodobnější, že budeš zabit, zraněn nebo tělesně napaden doma od někoho ze svých příbuzných než v jakékoli jiné společenské situaci“.
Když k tomu, co zde bylo uvedeno, připojíš stále rostoucí počet násilností, jichž se dopouštějí sportovní fanoušci i hráči při různých sportovních událostech, promyšlený vzrůst násilí v televizních programech, filmech a na videokazetách a k tomu ještě odvěké násilí v podobě válek a revolucí, ptáš se, zda svět opravdu nezešílel. Vyvolává to otázky: Proč je v naší době tolik násilí? Bylo to tak vždy? Nebo má to, co vidíme, nějaký zvláštní význam? A je nějaký způsob, jak bychom mohli natrvalo uniknout šílenství tohoto věku násilí?
Následující článek má odpovědět na tyto otázky a poukázat na východisko. Doufáme, že ti pomůže získat podložený a vyrovnaný názor na tuto rostoucí hrozbu.
-
-
Naše kritické časy — Proč je v nich tolik násilí?Strážná věž – 1985 (vydáno v Rakousku) | 1. září
-
-
Naše kritické časy — Proč je v nich tolik násilí?
ODPORNÉ násilí ohrožující život zná lidstvo již od chvíle, kdy v zahradě Eden vypukla vzpoura proti oprávněné Boží svrchovanosti. Prvotní vzbouřenec, satan, se stal svým podvodem „zabijákem“ Adama a celého lidského rodu, který byl ještě nenarozený v jeho bedrech. (Jan 8:44; Řím. 5:12) Krátce nato došlo k násilné vraždě Abela, když se Kain „rozpálil velkým hněvem“ a zabil jej. (1. Mojž. 3:1–4:15) Skončil pokojný svět. Od té doby stále panovalo násilí.
Ale dnes mají mnozí lidé neblahý pocit, že je násilí v naší době v něčem odlišné, že se vymklo z ruky, že je projevem smrtelně nemocné společnosti. Je to pouhý klam? Nebylo to tak špatné v každé době?
Kanadský filozof Grant popsal naše období dějin jako „nejnásilnější údobí, jaké kdy svět prožíval“. Psychiatr Radecki to označuje jako „celosvětovou epidemii násilí“ a dodává: „Zabíjíme lidi o 300 procent na hlavu častěji než generace našich rodičů. . . Znásilnění se dopouštíme o 500 procent častěji a napadení o 600 procent častěji.“
Hlavní lékař Spojených států, dr. Everett C. Koop, popsal tuto hrozbu jako „epidemii násilí“, která „ohrožuje společnost i rodinný život“. Děsivým příkladem je příval násilí v dnešních severoamerických školách. V jednom televizním zpravodajství ve Spojených státech bylo oznámeno, že „tři milióny dětí ze škol druhého stupně se stávají obětí zločinů, počínaje loupeží a konče znásilněním a vraždou, a to každý měsíc“. — Kurzíva od nás.
Jeden francouzský komentátor prohlásil, že se následkem rostoucího terorismu stala „Evropa bojištěm prosáklým krví“. Rozsah nebezpečí je patrný z jeho další poznámky, že „ve Spojeném království je sektor bezpečnosti větší než policie, námořnictvo nebo armáda“. (Kurzíva od nás.) Nelze se divit, že se osmdesátá léta označují jako „druhé desetiletí strachu“.
Proč tolik násilí?
Lidé, kteří si bedlivě všímají děsivého růstu násilí v naší nebezpečné době, vypočítávají celou řadu činitelů, jež k této situaci přispívají: sdělovací prostředky zdůrazňují případy násilí, zločiny a korupci; způsob, jak se vedoucí osobnosti světa nestoudně uchylují k násilí, aby zůstaly u moci; případy bezpráví, které zřejmě zůstává bez nápravy, vyvolávají v některých lidech pocit, že násilím je možno dosáhnout toho, čeho se nedosáhne mírnými prostředky; bezcitnost, s níž jsou milióny nenarozených násilím vyrvány z existence potratem; způsob, jímž náboženští vůdcové podporují „spravedlivé“ války, a přitom v době, kdy se snižují morální měřítka, nepodporují morální zásady. Svět se rychle stává necitlivým, zvyká si na násilí. A jsou ještě jiné důvody.
V důsledku nezdravé povolnosti, jež souvisí s dnešním údajně progresívním myšlením, se změnily zvyky a morální měřítka, byly odstraněny zábrany, které kdysi sloužily ke kontrole jednání, jež mohou vést k násilnostem. Smutný účinek je patrný zejména u mládeže. Dětský psychiatr dr. Millar je přesvědčen, že „na rostoucí násilnosti severoamerické společnosti nesou vinu nezdravě povolné názory“. Řekl: „V průběhu světových dějin nebylo nikdy tolik hromadných vrahů.“
Úřední zprávy mluví o tom, že v poválečném Japonsku vzrostl počet násilnických orgií, jichž se dopouští mládež do dvaceti let, a vina se přičítá zhroucení rodiny. V roce 1983 řekl japonský ministr školství: „Dnes není ani jediná kniha, která by učila děti úctě k rodičům.“ Připouští také, že „dalším činitelem, který podněcuje japonskou mládež k násilí, jsou denní dávky otevřené brutality, jež se předkládá v zábavných knihách, filmech a televizních programech“.
Bez nadsázky lze tedy říci, že na názory člověka působí to, co čte nebo vidí. Nepřátelské pocity stoupají, takže často „k násilí vede, když se na násilí díváme“. Jedna zpráva říká: „Pokud jde o výbušné násilí, je sportovní aréna opravdu na druhém místě, hned za zónou partyzánských bojů.“ Závažná studie, která vyšla v publikaci „Psychologie dnes“ (angl.), dokazuje, že filmy, v nichž se předvádí sexuální násilí, znecitlivují muže, pokud jde o znásilnění a jeho oběti. Dr. Leonard Eron z univerzity v Illinois prohlašuje: „Stálé pozorování násilí v televizi má trvalý účinek na chování — a není to účinek zanedbatelný.“ Nicméně bylo spočítáno, že v sobotním dopoledním programu televize mohou děti vidět za hodinu 30 násilných činů! Závěr z více než 2 500 studií provedených v minulých deseti letech zní: „Násilí předkládané v televizi vede k agresívnímu jednání.“
Sexuální zneužívání a zvrácenosti vedou také k násilí, protože ničí veškerý smysl pro slušnost. (Řím. 1:26, 27) K nejhorším „činitelům, jež ničí ‚slušnost‘,“ patří oplzlá řeč, pornografie a zvrácené sexuální jednání. Zajímavý je poukaz Bible na to, že v posledních dnech předpotopního světa se na zemi objevili vzpurní duchovní tvorové, kteří pěstovali nezákonné sexuální praktiky, a s tím byl spojen další problém. Bůh sám řekl Noemovi: „Země je plná násilí kvůli nim.“ (1. Mojž. 6:1–5, 13) Jejich sexuálně násilný vliv skončil, když Bůh zničil vodou onen buřičský svět.
„Poslední dny“
Ježíš předpověděl konec přítomného násilného systému, když řekl: „Jako se to dělo v Noemových dnech, tak to také bude ve dnech Syna člověka.“ (Luk. 17:26) Mělo to opět znamenat násilí ve velkém měřítku, pod vlivem zlých andělů? Ano, protože Ježíš nejen předpověděl, že se v té budoucí době rozroste bezzákonnost, ale ve Zjevení také poukázal na její zdroj. Mluví o vyvržení prvotního vzbouřence, samotného satana, z nebe a říká, že „jeho andělé byli svrženi s ním“. Kam? Inspirované vidění odpovídá: „Běda zemi. . . protože k vám sestoupil ďábel [prvotní násilník] s velkým hněvem.“ A tak se opět, v čase konce dalšího umírajícího pořádku, zmocňuje lidstva násilí — opět vybičované zlými duchovními silami! — Zjev. 12:7–12; 6:4; Mat. 24:12.
Nesmíme tedy přehlédnout, že jednou z příčin, proč se naše kritická doba vyznačuje prudkým růstem násilí, je tento zvýšený démonský vliv. Jedním z jeho projevů je rostoucí zájem o okultismus a různé spiritistické praktiky a aktivní účast v nich. Když čteš o lidech, kteří necitelně zabíjejí své milované členy rodiny nebo přátele, protože slyšeli „hlasy“, které jim to přikazovaly, nebo když nějací kultovní vůdci přikáží, aby byly povražděny úděsným způsobem nevinné oběti, nemělo by tě překvapovat, když se také dočteš, že útočníci byli aktivními ctiteli satana nebo se do hloubky zabývali okultismem. — 5. Mojž. 18:10–13; Gal. 5:19–21.
-