Jak skutečné jsou tvé vyhlídky do budoucnosti?

AŤ JSI mladý či starý, chudý či bohatý, nemocný či zdravý, budoucnost leží před tebou, protože slovo „budoucnost“ znamená „čas, který přijde“. A každý se blíží k budoucnosti stejnou rychlostí šedesáti minut za hodinu. Co ti ale budoucnost přinese, to závisí na tom, jak na ni pohlížíš a jak ji plánuješ.

Tvá budoucnost je víc než jen čas, který ti zbývá z nynějšího života. Tvoří ji i to, jak tento čas využíváš, plány, které si děláš, a cíle, které si stanovíš. Jak řekl jeden známý vynálezce: „Všichni bychom se měli zajímat o budoucnost, protože v ní budeme muset strávit zbytek svého života.“

JAK SE DÍVÁŠ NA BUDOUCNOST?

Proč tak mnozí lidé tak málo myslí na budoucnost? Je pro to řada důvodů. Uveďme alespoň některé:

• Úzkost a zápasy každodenního života potlačují přemýšlení o budoucnosti.

• „Generace přítomnosti“ prosazuje filozofii: ‚žij pro daný okamžik a budoucnost se o sebe postará sama‘.

• Ti, kteří se řídí zásadou ‚co se má stát, to se stane‘, věří, že budoucnost je dána osudem.

• Postoj ‚k čemu to všechno je‘ vede k pocitu marnosti a odrazuje od stanovení jakýchkoli budoucích cílů.

Ale co ti, kteří do budoucnosti plánují? Jejich plány nemusí být uskutečnitelné a budoucnost je proto může zklamat. Jak to? Pokud jsou plány založeny pouze na lidském myšlení a jejich naplnění pouze na lidské snaze, nemusí se uskutečnit. O lidském myšlení poznamenal jeden moudrý starověký pisatel: „Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ — Jer. 10:23.

Jestliže je pro člověka obtížné řídit svůj vlastní krok, jak může úspěšně řídit jiné? Nemůže! Dvě věci, které utvářejí lidské myšlení, jsou totiž vadné. Jednou z nich jsou zděděné rysy; tou druhou je prostředí. Vždyť politické, náboženské, ekonomické a sociální filozofie na lidi ustavičně působí a formují je. K čemu to vede? Naše usilování se odklání od uspokojivé budoucnosti. — Řím. 5:12; 1. Jana 5:19.

Můžeme například usilovat o školní vzdělání našich dětí, přičemž předpokládáme, že jim zajistí slibnější budoucnost. Přesto tu jsou stále absolventi univerzit, kteří jsou nezaměstnaní. Nebo pracujeme nyní až do úpadu v úsilí, abychom byli v budoucnu finančně zajištěni. Ale inflace odstraňuje jakékoli finanční záruky. Nebo se snad těšíme do důchodu, kdy budeme mít domov a příjem, které nám poskytnou finanční nezávislost a možnost pohodlně prožít ‚zlatá léta‘. Avšak mnohé o tuto naději olupuje smrt nebo jiné neštěstí. Nebo to může být víra, že zítra se budoucnost nějak změní k lepšímu. Ale to „zítra“ nikdy nepřijde.

VYROVNANÝ PŘÍSTUP K VLASTNÍ BUDOUCNOSTI

‚Jak mohu získat naději na budoucnost, která bude mít smysl?‘ uvažuješ. Odpovědí je možná to, co napsal nositel Nobelovy ceny John Galsworthy: „Pokud na budoucnost nemyslíš, nemůžeš se z ní těšit.“ Nejdřív se vážně zamysli nad tím, co budoucnost může přinést. Pak se zamysli, čím bys rád byl a co bys rád dělal v budoucnosti. Pak udělej vše potřebné, abys své kroky zaměřil k tomuto cíli.

Když přemítáš o budoucnosti, vezmi v úvahu Bibli, protože ta tě může seznámit s budoucími událostmi, o nichž si možná neuvědomuješ, že je máš před sebou. Přesné předpovídání budoucích dějů je jedním z význačných rysů Bible. Je to možné proto, že její autor, Jehova, je Bohem proroctví. Prohlašuje: „Oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo.“ (Izaiáš 46:10, „KB“) Není tedy nejvhodnějším postupem, když se poučíme o Božích předsevzetích vzhledem k budoucnosti a o tom, jak nás ovlivní? Naše vyhlídky do budoucnosti by mohly být jen pouhými sny, jestliže v našich plánech chybí úvaha o božském proroctví. Co předpovídá Bůh a co bychom tedy měli vědět? Můžeme své plány do budoucnosti změnit, aby byly v souladu s Božími proroctvími?