rady pro dnešní sobeckou generaci populární, ale jsou účinné. A jsou zapsány v Bibli. — Ef. 5:21–33.

Pravda, dnes je v některých intelektuálních kruzích pokládáno za vhodné uvažovat o Bibli jen jako o sbírce mýtů a lidové moudrosti. Vysvětluje to však skutečně, co vlastně Bible je? Před tisíciletími, když byla Bible sestavována, existovaly také knihy mýtů a lidové moudrosti. Přesto byly během času většinou zapomenuty. Některé z nich teprve nedávno znovu objevili archeologové. Proč Bible přežila tyto knihy?

Bible musela překonávat během své dlouhé historie neobyčejný odpor. Nespočetné výtisky byly spáleny. Jednotlivci, kteří se ji snažili zpřístupnit prostému člověku, byli mučeni k smrti. A za posledních asi 200 let je vystavena soustředěné intelektuální palbě vyšších kritiků, evolucionistů a modernistů. Žádná jiná kniha se nikdy nesetkala s tak nepřátelským zacházením. A přece Bible vítězně přežila a dál ovlivňuje životy miliónů lidí. Proč? Protože to není pouhá kniha mýtů a lidové moudrosti. Je to opravdu Boží poselství pro nás.

Jedna mladá ateistka prohlásila: „Říkala jsem si, že nezáleží na tom, zda Bůh je nebo není, protože jsem neviděla, že by něco pro lidstvo dělal.“ Pak ji vyzvali, aby si přečetla Bibli a nějakou literaturu, která by jí pomohla porozumět biblickému poselství. A výsledek? „Zapůsobilo na mne — a to je slabé slovo — že všechno. . . dávalo smysl.“ Ano, naslouchala, jak Bůh mluví, a poznala, že to, co říká, dává smysl.

Koncem 19. století napsal význačný biblicky učenec: „Když Kolumbus objevil řeku Orinoko, někdo řekl, že objevil ostrov. Odpověděl: ‚Tato řeka nemůže vytékat z ostrova. Takový mohutný proud musí odvádět vody celého světadílu.‘ Tak i nás přesvědčuje hloubka a moc a rozsah svědectví Bible, že ne člověk, ale všemohoucí Bůh je autorem jejích plánů a zjevení.“

Zveme tě tedy, abys studoval Bibli. Uvidíš, zda můžeš souhlasit s tím, že zde jsou skutečně myšlenky samotného Boha.

Budeš naslouchat Bohu?

‚ALE vždyť Bible už existuje hezky dlouho, a svět je v horším stavu než kdy dřív!‘ To je zcela pravdivé a důvodem je to, že lidé nenaslouchali, když Bůh mluvil. Proč nenaslouchali?

Některé to prostě nezajímá. Nedávné prohlášení skupiny Světských humanistů říká: „Odmítáme myšlenku, že Bůh zázračně zasahoval do dějin, že se odhalil několika málo vyvoleným nebo že může zachránit či vykoupit hříšníky.“ Ve skutečnosti dnes Bůh nemluví jen k „několika málo vyvoleným“, ale ke všem, kteří chtějí naslouchat. „Bůh. . . říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ (Sk. 17:30) Ovšem ti, kdo dokonce zavrhují myšlenku, že by Bůh mluvil, mu zřejmě naslouchat nebudou. Jejich budoucnost musí vypadat velmi temně.

Je známo, že mnoho světových vůdců o sobě prohlašovalo, že věří v Boha. Přesto příliš nepřispěli k zlepšení situace. Proč ne? Z velké části z důvodů, jež vystihl francouzský filozof Voltaire: „Většina velkých lidí tohoto světa žije tak, jako by byli ateisty.“ Jejich prohlašování, že uctívají Boha, je nezadrželo před krveprolitím, útočnými válkami, utiskováním, mučením a zradou, které jsou trvalými rysy celé historie. Když Bůh mluvil, zjevně nenaslouchali.

NĚKTEŘÍ SICE SLYŠÍ, ALE NENASLOUCHAJÍ

‚Není ale pravda, že mnohá náboženství používají při svých bohoslužbách Bibli a že lidé každou neděli slyší její slova?‘ To souhlasí. Když však slyší, naslouchají doopravdy, jinými slovy, věnují pozornost tomu, co slyší?

Mnohé církve například při svých nedělních bohoslužbách používají modlitbu „Otče náš“ (neboli „Modlitbu Páně“). Tato modlitba je součástí Bible. V jedné katolické verzi zní první slova modlitby: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ — Mat. 6:9, 10, „Česká Bible katolická“.

Jaká je Boží vůle, která se má dít na zemi? Její část je vyjádřena v tomto slibu: „Právě mírným bude patřit zem a vskutku naleznou největší potěšení v hojnosti míru.“ (Žalm 37:11) Takový mír má podle modlitby „Otče náš“ přivodit Boží království, Boží vláda.

Bylo tedy zajímavé číst roku 1965 v novinách to, co řekl po návštěvě Spojených národů papež Pavel VI.: „Národy země se obrací ke Spojeným národům jako k poslední naději na soulad a mír.“ (Kurzíva od nás.) Toto prohlášení jistě pomohlo členům Spojených národů, aby cítili, že jejich práce je důležitá a hodnotná. Ale jestliže jsou poslední nadějí na mír, co potom Boží království? Papež Pavel VI. zjevně nenaslouchal slovům modlitby „Otče náš“.

Mnoho jiných příkladů ukazuje, že i když lidé třeba slyší předčítání z Bible, často je to pro ně pouhý rituál a nesnaží se věnovat mu pozornost a pochopit smysl toho, co se říká.

NASLOUCHAT A POSLOUCHAT

„Naslouchat“ znamená také „brát vážně“. Mnozí dnes plně rozumějí tomu, co Bůh říká o některých věcech, ale neberou jeho slova vážně. Drží se svých vlastních myšlenek. Nenaslouchají tedy, když Bůh mluví.

Příkladem toho je otázka mravnosti. Bůh dává jasné měřítko mravnosti. Říká: „Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži. . . nezdědí Boží království.“ — 1. Kor. 6:9, 10.

Modernisté, včetně mnoha náboženských vůdců, toto měřítko zavrhují. Říkají, že je staromódní, a povzbuzují k „liberálnějšímu způsobu života“. A výsledek? Epidemie těhotenství mladistvých, potratů, pohlavních chorob, rozvodů a citových zmatků.

To by nás nemělo překvapovat. „Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to bude také sklízet.“ (Gal. 6:7) Boží mravní zákony, stejně jako jeho fyzikální zákony, jsou pro naši ochranu a dobro. Neschvalovat Boží měřítka je vlastně stejné jako neschvalovat zákon přitažlivosti. Ať je naše osobní mínění jakékoli, vzdorujeme na vlastní nebezpečí!

NASLOUCHÁ VŮBEC NĚKDO, KDYŽ BŮH MLUVÍ?

‚Když tedy,‘ můžeš se zeptat, ‚tolik náboženských lidí a světových vůdců nenaslouchá, zatímco Bůh mluví, naslouchá vůbec někdo?‘ Ano, někteří naslouchají. Ježíš jednou prohlásil: „Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ Jelikož vysvětlil, že všechno, co říká, ve skutečnosti pochází od Boha, pak naslouchat Ježíši je totéž jako naslouchat Bohu. Ti, kteří jsou „na straně pravdy“, tedy naslouchají Bohu. — Jan 18:37; 7:16, 17.

A dělají více, než aby jen naslouchali. Vycházejí a pomáhají druhým, aby také naslouchali. Ježíš jim přikázal: „Jděte. . . čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je. . . a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mat. 28:19, 20) Dělá to dnes někdo?

Tato otázka ležela před několika lety v hlavě jedné mladé ženy. Byla zklamána zmatkem a rozpory v náboženstvích, která znala, a stala se agnostičkou. Nevědomky hledala vlastnost, o níž Ježíš řekl, že se podle ní poznají ti, kdo jsou „na straně pravdy“: „Poznáte je podle jejich ovoce.“ Protože nevěděla o žádné náboženské skupině, která by očividně přinášela božské ovoce, došla k závěru, že Bůh dnes k lidem nemluví. — Mat. 7:16.

Aby potěšila svou přítelkyni, navštívila jednou tato mladá žena náboženskou skupinu, s níž předtím nikdy nebyla ve styku. Byli to přátelští lidé, a proto položila jednomu z nich otázku — jen tak, aby viděla, co se stane. Překvapilo ji, když dostala přímou odpověď z Bible. Potom šla k jinému členu skupiny a položila stejnou otázku. K jejímu úžasu otevřel Bibli a dal jí stejnou odpověď. Opakovala pokus znovu a zjistila, že tito lidé jsou nábožensky sjednocení a ne zmatení.

To na ženu zapůsobilo. Nevědomky narazila na jinou charakteristickou vlastnost lidí, kteří stojí „na straně pravdy“. Tito lidé se snaží být „pevně spojeni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem“. (1. Kor. 1:10) Uznávají, že „celé Písmo je inspirováno Bohem“. Studují a vyučují ne lidské názory, ale to, co říká Bůh v Bibli. — 2. Tim. 3:16.

Mladá žena postupně zanechala svého agnosticismu. Šťastně naslouchala, když Bůh mluvil. A ráda se scházela s lidmi „na straně pravdy“, kteří vycházeli a četli Bibli druhým a tím pomáhali co největšímu počtu lidí naslouchat, když Bůh mluví. Nakonec se stala aktivní členkou sboru svědků Jehovových.

CO BŮH ŘÍKÁ

Jsi „na straně pravdy“? Pak budeš chtít naslouchat — opravdu naslouchat, to znamená věnovat pozornost a brát si k srdci to, co Bůh říká. Tím se ovšem postavíš na stranu menšiny, protože většina lidí dnes Bohu nenaslouchá. Je smutné, že jako starověcí Izraelité ‚přehlížejí Jehovovu cestu‘. — Jer. 5:4.

Přesto je rozumné naslouchat Boží moudrosti. „Kdo naslouchá [pravé moudrosti], bude přebývat v bezpečí a nebude ho rozrušovat děs z neštěstí.“ (Přísl. 1:20–33) Ti, kdo dnes naslouchají Bohu, jsou vedeni, aby se vyhýbali léčkám, které přináší život v tomto nedokonalém světě. Tak se vyhýbají zbytečnému neštěstí. A pokud se prokáží jako věrní, budou brzy žít ve světě, kde už žádná ‚neštěstí‘ nebudou. Potom jim Bůh „setře. . . každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. — Zjev. 21:4.

To je svět, který Bůh připraví pro ty, kteří stojí „na straně pravdy“. Chtěl bys žít v takovém světě? Pak rozhodně naslouchej, když Bůh mluví. Svědkové Jehovovi ti v tom rádi pomohou.

[Rámeček na straně 6]

Prospěch z toho, jestliže nasloucháš, když bůh mluví

◆ Naděje na rajskou zemi

◆ Důvěra v budoucnost

◆ Šťastný rodinný život už dnes

◆ Potěšení z míru

◆ Jednota pravého uctívání

◆ Víra v Boží království prostřednictvím Krista