hmotné věci, které za ně lze koupit], . . . aby byli milovníky rozkoší spíše než milovníky Boha‘. Právě tyto věci by nás mohly odvést od pravidelného společenství s Božím lidem. (2. Tim. 3:1, 2, 4) Místo abychom do sebe vstřebávali satanova ducha násilí a nemravnosti, který je oslavován některými televizními programy, některými videohrami a podobnými věcmi, je důležité, abychom osobním studiem, uvažováním a při shromážděních stále přijímali a uplatňovali přesné poznání, které „znamená věčný život“! — Jan 17:3; Fil. 1:9–11; Kol. 1:9–11.

KDE JE NAŠE OCHRANA?

8. a) Jak reagují mnozí světští lidé na tyto násilné doby? b) Ukaž na příkladech, že jejich jednání je nemoudré.

⁸ Násilí vnáší strach do srdce lidí ve velkých městech na zemi. Podle nedávného Gallupova průzkumu veřejného mínění se 45 procent Američanů bojí vycházet sami večer do vzdálenosti i jedné míle od svého domova. Mnozí nosí střelné zbraně. Je to však směr, kterým by se měli dát svědkové Jehovovi — aby možnému násilí čelili tím, že by se připravovali uplatnit násilí? Došlo k mnoha neštěstím, při nichž bylo použito „zbraní k sebeobraně“ — přičemž i malé děti dokonce zabily jiné malé děti —, a to by nás mělo přimět k zamyšlení a k úvaze nad touto situací. Je dobře známo, že profesionální střelec, jakmile vidí jinou střelnou zbraň, vystřelí — vystřelí, aby zabil. Jakou vyhlídku tedy má amatér, který jen nosí střelnou zbraň!

9. Kde a jak najdou křesťané ochranu?

⁹ Křesťan nezíská ochranu tím, že by vlastnil střelné zbraně, ale tím, že „hledá pokoj a usiluje o něj“. (1. Petra 3:11) Důvěřuj v Jehovu. Stojí-li před tebou zločinec, dej najevo, že jsi jeden ze svědků Jehovových. Neodporuj tomu, kdo ti hrozí násilím; dej mu hmotné věci, které chce. Tvůj život je daleko cennější než tyto věci. Když tě zažene do slepé uličky a hrozí ti, volej Jehovu a pros jej o pomoc. Vzpomeň si: „Jehovovo jméno je silná věž. Do ní utíká spravedlivý a je chráněn.“ — Přísl. 18:10.

10. a) Co nám naznačují zprávy v 8. kapitole Ezdrášově a ve 2. Korinťanům v kapitole 11 ohledně sebeobrany? b) Co nám říkají zprávy z Afriky a z Irska o tom, jak je pošetilé nosit střelné zbraně?

¹⁰ Nebylo by však v některých situacích výhodnější, kdyby svědkové Jehovovi měli při sobě střelné zbraně k sebeobraně, například když cestují nebezpečným povstaleckým územím? Jednoznačná odpověď zní Ne. (Srovnej Ezdráše 8:21–23, 31; 2. Korinťanům 11:23–27.) Všimni si například našich cestujících dozorců v jedné africké zemi. V posledních letech museli tito bratři často procházet válečnými zónami, kde sloužili sborům. Často byli zastavováni partyzány nebo bezpečnostními silami. Kdyby u nich byly nalezeny střelné zbraně, bylo by je to stálo život. Jakmile se ukázalo, že to jsou svědkové Jehovovi a nemají žádné zbraně k násilnému použití, mohli až na několik výjimek projít na místo svého určení. Totéž platí pro rozbouřené Severní Irsko, kde se říká, že „smrt patří do krajiny“. Neutralita svědků Jehovových je dobře známá, a jako milovníci pokoje nacházejí ochranu jak v oblastech katolických, tak i v protestantských.

11. a) Co nám ukazuje, že by se křesťané neměli vyzbrojovat smrtícími zbraněmi? b) Kam bychom měli podle Písma vkládat svou důvěru?

¹¹ Z Písma i z dnešních zkušeností svědků Jehovových jasně vyplývá, že není radno, aby jednotlivý křesťan měl u sebe nebo ve svém majetku doma nebo někde jinde nějakou střelnou zbraň nebo jinou smrtící zbraň k použití proti lidem, kteří by na něj zaútočili nebo jej ohrožovali. (Iz. 2:4; 1. Petra 3:11) Kdo se připravuje na násilí, k násilí vybízí. Křesťan by měl naopak v první řadě důvěřovat v Jehovu, svého Boha. — Žalm 18:48; 18:49, „KB“; 140:1, 4; 140:2, 5, „KB“; Přísl. 3:5–7.

12. a) Proč mohou křesťané podle Písma vyžadovat policejní ochranu? b) Měl by vůbec křesťan v nějakém případě nutnosti použít střelné zbraně nebo vzít zákon do vlastních rukou?

¹² V souladu s Římanům 13:1, 4 snad „nadřazené autority“ ustanoví nějaké instituce k zachování pokoje, například policii, která je úředně vyzbrojena, aby chránila občany a majetek. Takové uspořádání je Bohem připuštěno a je popsáno jako „Boží služebnice, mstitelka, aby projevila zlobu nad tím, kdo dělá, co je špatné“. Proto by bylo v pořádku, kdyby křesťan požádal takovou instituci o ochranu a ochranu od ní dostal. Ale i kdyby považoval za nutné bránit sám sebe nebo své milované vším, co má po ruce, neměl by použít střelné zbraně. Neměl by vzít zákon do vlastních rukou. V mnoha zemích je nezákonné dokonce mít ve vlastnictví střelné zbraně pro sebeobranu. — Mat. 22:21; 2. Mojž. 22:2.

13. Proč by neměl křesťan používat k sebeobraně bojových zápasů?

¹³ Nemohl by však křesťan pro svou sebeobranu získat výcvik v zápasu, například v čínském kung fu? Povšimněme si, že tento nejnebezpečnější druh orientálních zápasů vznikl před více než 1 400 lety u zen–buddhistických mnichů v klášteře Šaolin na svazích Songšanu, jedné z čínských svatých hor. Z tohoto náboženského zdroje pochází také japonský bojový zápas — bušidó, což doslovně znamená „způsob válečníka“. Mnozí odborníci v zápasech džudo, kendo a karate až dosud čerpají inspiraci z náboženské meditace. Cílem karate je ochromit oběť, což může vést k vážnému úrazu nebo ke smrti. Ti, kteří důvěřují v Jehovu, se jistě nebudou uchylovat k různým druhům bojových zápasů, aby se bránili. — Přísl. 3:31.

14, 15. a) Proč může být vhodné, aby křesťan lovil nebo zabíjel zvířata pro potravu? b) Co však by mohlo vést k tomu, že by některý křesťan nebyl způsobilý pro zvláštní přednosti, a proč?

¹⁴ Bylo by vhodné, aby křesťan měl ve vlastnictví střelné zbraně k lovu zvířat pro potravu? Od potopy Bůh dovolil zabíjet zvířata pro potravu, i když krev má být vylita na zem a nesmí se jíst. (1. Mojž. 9:3, 4; 5. Mojž. 12:23–25) Pokud to místní zákon dovoluje, někteří svědkové mají zbraně pro ochranu před divokými zvířaty nebo aby stříleli lovnou zvěř. (Mat. 22:21) Může to pro ně být důležitý nebo praktický zdroj potravy. Ale nikdo by si nikdy neměl myslet, že by Jehova schválil zabíjení zvířat pro sport, pro vzrušení ze zabíjení — jak to v minulosti i dnes činí „nimrodové“. Protože „duše těla je v krvi“, je v Jehovových očích cenná.b — 3. Mojž. 17:11, 14.

¹⁵ Kdyby byl větší počet svědků ve sboru zneklidněn tím, že někdo loví zvířata jen pro sport, a ne proto, aby tím získal potravu, neměl by takový člověk dostávat zvláštní služební přednosti, protože má špatnou pověst. — 1. Tim. 3:2.

16. Jak mohou starší pomoci, ale co se může nakonec stát tomu, kdo se neřídí výše uvedenou biblickou radou v 9. až 15. odstavci?

¹⁶ Podobná situace vznikne, jestliže některý svědek Jehovův trvá na tom, že bude nosit nebo mít střelné zbraně na obranu proti lidem, nebo se bude cvičit v bojovém zápasu. Duchovně starší by měli podniknout bezprostřední kroky, aby mu poradili a pomohli mu situaci napravit. (Mich. 4:3) Každý, kdo tedy trvá na tom, že bude nosit osobní zbraně nebo se jinak vybavuje, aby se stal „rváčem“, přestane být způsobilý pro zvláštní přednosti ve sboru. — 1. Tim. 3:2, 3.

POUŽÍVÁNÍ ZBRANÍ V CIVILNÍM ZAMĚSTNÁNÍ

17. Proč se většina svědků vyvaruje zaměstnání, při nichž je třeba znát bojové zápasy nebo nosit střelné zbraně?

¹⁷ Má-li někdo zaměstnání, k němuž patří nošení zbraně, jíž by mělo být užito proti jiným lidem, nebo požaduje-li se, aby se cvičil v bojovém zápasu, jako je džudo a karate, co by měl dělat? Při svém osobním rozhodování musí pamatovat na to, že následovník Ježíšův má usilovat o pokoj. (Řím. 12:17, 18) Vzhledem k tomu, co je řečeno u Izaiáše 2:4, se většina svědků Jehovových takového zaměstnání vyvaruje. I kdyby účelem takového zaměstnání měla být ochrana veřejnosti (nebo majetku) v souladu s Římanům 13:4, ukazují zkušenosti stálé nebezpečí, že si člověk může přivodit vinu krve, protože zbraní může být někdo připraven o život, a ten, kdo to způsobil, si poškodí svědomí a může se dostat i do nebezpečí úrazu nebo smrti odvetou. (Žalm 51:14; 51:16, „KB“; srovnej 4. Mojž. 35:11, 12, 22–25.) Jistě je nejlépe vyvarovat se takového nebezpečí tím, že si vybereme zaměstnání, kde takové nebezpečí nevzniká.

18. a) Jak by se měl názor zralého křesťana lišit od názoru světa? b) Jak by se měl chtít přizpůsobit, aby si zachoval čisté svědomí?

¹⁸ V těchto „posledních dnech“ se od mnoha zaměstnanců vyžaduje, aby nosili střelnou zbraň. Pro strážce v bankách, strážce bezpečnosti, pro hlídače a policisty je to možná dokonce i podmínkou, aby vůbec mohli toto zaměstnání zastávat. Ale jak si má počínat křesťan, který je povinen ‚starat se o ty, kteří jsou jeho vlastní‘? (1. Tim. 5:8) Jeho názor školený Biblí se bude lišit od názorů světských lidí, kterým nic nebrání nosit takové zbraně a použít je, kdykoli to v nějaké nebezpečné situaci uznají za vhodné. (Ef. 5:15–17) Křesťan se bude chtít vyvarovat viny krve a bude pamatovat na Jehovův názor o svatosti krve. (1. Mojž. 9:6; Žalm 55:23; 55:24, „KB“) Zralý křesťan se bude snažit najít zaměstnání, v němž nemusí nosit zbraň.c Někteří svědkové mluvili se svými zaměstnavateli a podařilo se jim získat jinou práci, při níž není třeba nosit zbraň.

19. Pro které přednosti by mohl být některý bratr nezpůsobilý, dokud neučiní potřebnou změnu? (2. Korinťanům 13:11)

¹⁹ Svět je stále násilnější, a proto již nemůžeme považovat za příkladného takového bratra, který zůstává v zaměstnání vyžadujícím nošení zbraně. Dostane lhůtu šesti měsíců, aby učinil změnu. Jestliže změnu neučiní, nebude moci mít zvláštní přednosti ve službě a odpovědnost ve sboru. — 1. Tim. 3:2; Tit. 1:5, 6.

VŠICHNI USILUJME O POKOJ

20. a) Proč je doporučována cesta pokoje? b) Jaký výsledek to přinese těm, kteří zachovávají ryzost, i když se mohou dostat do těžkých zkoušek, a dokonce může dojít i ke smrti? c) V koho důvěřuješ ty?

²⁰ Svědkové Jehovovi jdou cestou pokoje a již mnohokrát při tom zažili ochranu — tělesně, morálně i duchovně! Je jasné, že musíme jít touto biblickou cestou. V několika případech byly mezi věrnými křesťany oběti, ale jejich nebojácnost až do smrti pro ně bude znamenat brzké vzkříšení. (Žid. 11:36–40; Zjev. 2:10) Někdy Jehova dovoluje satanovi, aby způsobil jeho lidu těžké zkoušky, například v případě Jobově, ale pro tohoto muže, který zachoval ryzost, byl konečný výsledek šťastný. (Job 1:18, 19; 42:12–15) Ale ať již v těchto násilných dobách přijde cokoli, nikdy nás to nesmí zviklat v naší ryzosti. Důvěřujme v Boha. „Neboť pokud jde o Jehovu, jeho oči přebíhají celou zemi, aby projevil svou sílu ve prospěch těch, jejichž srdce je vůči němu nerozdělené.“ — 2. Par. 16:9.

Zprávy a jejich hlubší význam

‚Přísní, a přece šťastní‘

„Jejich oděv není ani příliš moderní, ani příliš konzervativní, jejich účes je přirozený, nepovažují za důležité poutat k sobě pozornost, nanejvýš svou vyrovnanou osobností a nepředstíraným zájmem. Dívky užívají líčidla umírněně, chlapci mají vytříbené chování . . . Ve svém volném čase poslouchají vybranou hudbu a dívají se na vybrané filmy, aby neměli nic společného s homosexuály, lesbičankami, smilníky,