Jak působí kouření na kuřáka

REKLAMNÍ OBRÁZEK je čistý a osvěživý. Je na něm vidět třpytivé horské jezero s balíčkem cigaret, které míří přímo na tebe, čtenáři. Tento druh reklamy je poměrně účinný. Spojuje kouření s příjemnými pocity. Rok co rok se utrácejí miliardy dolarů ve snaze spojit kouření se žádoucími věcmi v životě. Co však vězí za takovým obrázkem?

SKUTEČNOSTI O KOUŘENÍ

V roce 1979 mnozí vystřízlivěli, když Kanadská plicní společnost prostě konstatovala: „Každoročně umírá 50 000 Kanaďanů předčasně na následky kouření. Mnozí další žijí dál se zničenými plícemi a přetíženým srdcem.“

V roce 1979 vydal hlavní chirurg Spojených států dr. Julius B. Richmond obšírnou zprávu, která uvedla „drtivé důkazy“, že kouření ohrožuje zdraví. Zpráva odhadla, že kouření každoročně zabíjí asi 350 000 Američanů. I britský náměstek ministra zdravotnictví, Sir George Young, nedávno řekl, že kouření stojí Británii ročně 50 000 lidských životů.

Jak se vypočítávají tak velké počty úmrtí? V základě srovnáváním úmrtnosti kuřáků a nekuřáků. „Americká encyklopedie“ poznamenala o souborném průzkumu, zahrnujícím více než milión osob: „Na každých 100 úmrtí nekuřáků během sledovaného období se vyskytlo 168 úmrtí v podobné a srovnatelné skupině kuřáků cigaret; tedy o 68 úmrtí více.“

Je však takové svědectví nezvratné? Ano. „Není sporu o faktech,“ poznamenává Kanadská plicní společnost. „Doložily je tisíce pečlivých průzkumů. Žádné větší lékařské či zdravotnické zařízení o nich nepochybuje.“ „Science 80“, vydávaná Americkým sdružením pro vědecký pokrok, souhlasí: „Doklady, že cigarety zkracují život, jsou drtivé; příčinná souvislost je v lékařství stejně pevně prokázaná jako kterákoli jiná.“

Nezvratné výsledky zkoumání umožnil velký počet osob, které kouří téměř celý život. „Když se ohlédneme zpět,“ poznamenává John Cairns, molekulární biolog a odborník na rakovinu, „je to téměř, jako by se společnost na Západě rozhodla vést ohromný a vcelku dobře řízený experiment v karcinogenezi [vyvolávání rakoviny], jímž způsobila několik miliónů úmrtí a přitom použila vlastních lidí jako pokusných zvířat.“

Ano, milióny životů — mnoho, mnoho miliónů — ukrátilo kouření. „Lékařské průzkumy,“ vysvětluje „The World Book Encyclopedia“, „ukazují, že průměrný věk kuřáka je o tři až čtyři roky kratší než nekuřáka. Věk těžkého kuřáka, člověka, který denně vykouří dva a více balíčků cigaret — může být i o osm let kratší než nekuřáka.“

Ve snaze zmenšit nebezpečí jsou nyní na trhu tak zvané „bezpečnější“ cigarety. Jsou však skutečně bezpečnější? Čím vlastně kouření škodí kuřákovi?

BEZPEČNÁ CIGARETA?

Nikotin a částečky cigaretového kouře — volně označované jako dehet — jsou zřejmě hlavními příčinami chorob. Dehet a nikotin tedy byly v cigaretovém kouři značně omezeny. V některých druzích byl dehet prakticky odstraněn, což často reklamy na cigarety zdůrazňují. Cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu bývají někdy označovány jako „bezpečné“. Typický titulek na první straně atlantské „Constitution“ hlásal: „Balíček některých cigaret denně může být bezpečný.“

Jaké jsou ale skutečnosti? Předně, do cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu se přidávají aromatické přísady. „Kdyby v těchto cigaretách s nízkým obsahem dehtu a nikotinu nebyly aromatické přísady, neměly by žádnou chuť,“ vysvětluje Petr Miociche, přední chemik v oboru tabáku. Co však jsou tyto přísady? Jsou to ‚obchodní tajemství‘ známá pouze výrobcům tabáku a dodavatelům přísad. Tyto chemické přísady ovšem mohou být nebezpečné zdraví, jak řekl jeden analytik: „Nevíte, zda některé z těchto věcí nejsou horší než dehet.“

Doklady také ukazují, že kuřáci kouří cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu více a déle zadržují kouř v plicích. Dělají to proto, aby ukojili svou touhu po nikotinu, který je drogou, u níž se vypěstuje silnější návyk než u heroinu. Tak přizpůsobením kuřáckých praktik získávají kuřáci z cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu téměř stejné množství škodlivin jako z jiných cigaret.

A dále, nejnebezpečnější složkou cigaretového kouře je zřejmě kysličník uhelnatý, a nikoli dehet nebo nikotin. Některé cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu produkují větší množství kysličníku uhelnatého než standardní značky!

Dva dánští badatelé, profesor Poul Astrup a dr. Knud Kjeldsen, zveřejnili své nálezy ohledně účinků kysličníku uhelnatého v cigaretovém kouři. Na základě množství experimentálních dokladů učinili závěr, že „kysličník uhelnatý, nikoli nikotin, je nejdůležitější jedovatou složkou, jež zvyšuje u kuřáků nebezpečí vzniku arteriosklerózy a srdečních chorob“. A je třeba si všimnout, že většina úmrtí způsobených kouřením nastává zjevně v důsledku oběhových a srdečních chorob, a ne rakoviny.

Zdravý rozum říká, že vdechování cigaretového kouře nepříznivě ovlivní dýchací ústrojí. A důkazy to potvrzují. Vláskovité řasinky uvnitř průdušek se poškozují, takže ztrácejí schopnost pohybovat se tam a zpět a tak vypuzovat bakterie a nečistotu. Kouření také omezuje schopnost plic vypuzovat vdechnutou nečistotu. To znamená, že kuřákům hrozí větší nebezpečí onemocnění ze škodlivých látek ve vzduchu.

Ano, je nečestné naznačovat, že nějaká cigareta je „bezpečná“. Jako čelný zdravotnický úředník Spojených států řekl dr. Julius Richmond: „V celém velikém souboru vědeckých dokladů o nebezpečí kouření nejsou žádné údaje, které by dávaly naději, že existuje něco jako bezpečná cigareta nebo bezpečná míra kouření.“ Dr. Richmond uzavřel: „Jediná bezpečná cigareta je nezapálená cigareta.“

Ale i když sám nekouříš, jsi imunní vůči kouření druhých?

Může ti ublížit kouření druhých?

MILIÓNY lidí utrpěly vážné a často smrtelné škody tím, že někdo jiný kouřil. Kouří-li například matka, často tím poškozuje své nenarozené dítě. Dítě může být ve skutečnosti zabito, ještě než se narodí.

„Jak je to možné?“ ptáte se. „Jak může kouření ublížit dítěti v chráněném prostředí matčina těla?“

JAK SE UBLIŽUJE NENAROZENÝM

Téměř okamžitě po vdechnutí vstupuje nikotin do krevního oběhu kouřící matky. Tato silná droga stahuje cévy a tepny v její děloze, a tak připravuje dítě o kyslík a živiny. Kysličník uhelnatý zároveň snadno prochází placentou k dítěti. Nahrazuje v krvi dítěte část životně důležitého kyslíku, který je potřebný pro normální růst a vývoj.

V tomto ohledu je zajímavý průzkum provedený anglickými lékaři na Oxfordské univerzitě. Říkají, že když matka kouří, je vidět, jak dítě „v děloze lapá po dechu, . . . téměř jistě trpí přechodným nedostatkem kyslíku“.

Smutné následky jsou dobře doloženy. „Kouření v těhotenství může způsobit vrozená znetvoření tak závažná, že zárodek zemře, anebo dítě zemře krátce po narození,“ říká časopis „Family Health“. Děti kouřících matek čelí brzy po narození o třetinu většímu nebezpečí smrti. A je dvojnásobná pravděpodobnost, že budou při narození menší, než je běžné.

Když matka kouří, roste k tomu pravděpodobnost náhlého úmrtí novorozence (syndrom „kolébkové smrti“) — badatelé říkají, že o 52 procent. Děti kuřaček trpí zřejmě jemnými abnormalitami v prodloužené míše, a to může zasáhnout dýchání a vést k náhlému úmrtí.

Může-li kouření matky ublížit nenarozenému dítěti, jak je tím dítě ovlivněno po narození?

ÚČINEK NA MALÉ DĚTI

Rodiče, kteří kouří, nutí vlastně nepřímo své děti ke kouření. „Účinek kouření rodičů na malé děti je odhadem asi takový, jako by dítě denně vykouřilo tři až pět cigaret,“ říká plicní odborník dr. Alfred Munzer. A to je pro citlivé plíce malého dítěte hodně jedu! Jistě bys byl jako rodič nešťastný, kdyby ses dozvěděl, že někdo nutí tvé dítě kouřit pět cigaret denně!

Škodí však dětem skutečně kouření rodičů? „The Journal of the American Medical Association“ shrnul lékařské výzkumy v této věci slovy:

„Nemluvňata, jejichž matky kouří, se častěji ocitnou v nemocnici se zánětem průdušek nebo zápalem plic než nemluvňata, jejichž matky nekouří. Jiný průzkum ukázal, že možnost vývinu zánětu průdušek nebo zápalu plic u nemluvněte je téměř dvojnásobná, jestliže oba rodiče kouří. . . Jiné průzkumy ukázaly, že výskyt dýchacích obtíží u dětí je přímo úměrný množství tabákového kouře v prostředí dítěte. Děti vystavené tabákovému kouři trpí také zrychlenou srdeční činností a zvýšeným krevním tlakem, což je obdobné jako u kuřáků.“

Pro potěšení, které pociťuje při kouření, se snad kuřák rozhodne, že bude poškozovat své vlastní zdraví. Pokládáš však za morální, jestliže také poškozuje zdraví svých dětí?

ÚČINKY NA DOSPĚLÉ

A co když jsi dospělý nekuřák? Škodí ti kouření druhých?

Když sedíš blízko osoby, která kouří, účinek může být téměř stejný, jako bys kouřil sám. „Průzkumy ukázaly,“ poznamenává „Today’s Health“, „že průměrný kuřák aktivně kouří svou cigaretu jen malou část doby, kdy je zapálena, takže nekuřák může být ve skutečnosti nucen proti své vůli vdechovat téměř stejné množství kysličníku uhelnatého, dehtu a nikotinu jako aktivní kuřák, který sedí vedle něho.“

Dr. John L. Pool se zmínil o účinku i nepatrného přírůstku kysličníku uhelnatého ve vzduchu. Řekl, že je-li hladina kysličníku uhelnatého „nad osm dílů v miliónu (čistý vzduch má jeden až čtyři), výrazně klesá množství kyslíku, které se dostane do srdce a do plic“. Kolik kysličníku uhelnatého může být asi ve vzduchu zakouřené místnosti?

Phillip Abelson, redaktor časopisu „Science“, napsal v úvodníku tohoto časopisu: „Ve špatně větrané zakouřené místnosti může koncentrace kysličníku uhelnatého snadno vystoupit na několik set dílů v miliónu, a tak vystavit přítomné kuřáky i nekuřáky nebezpečí otravy.“ Takové hladiny kysličníku uhelnatého vysoko překračují zákonem stanovenou mez.

Ale může ti tento kouř skutečně uškodit? Jistě! Z vdechování kouře se ti třeba může udělat nevolno. Kuřáky by to nemělo překvapovat, vždyť mnohým se při prvním kouření udělalo nevolno, dokonce až ke zvracení.

Je skutečností, že pro lidi s nemocným srdcem může být vzduch v zakouřené místnosti nebezpečný. „Rozhodně je to hazardování se zdravím.“ K takovému závěru dospěl federální průzkum řízený dr. Wilbertem S. Aronowem v Kalifornii.

Ještě nedávnější průzkum 2 100 mužů a žen středního věku odhaluje, že i zdravým dospělým škodí, když jsou nuceni pravidelně dýchat kouř od druhých. Zjistilo se, že tito nekuřáci trpí stejným druhem poškození dýchacích cest jako kuřáci. „Je to trvalé poškození vyskytující se u lidí, kteří z vlastní vůle nekouří,“ vysvětlil fyziolog James R. White.

Jak nebezpečné je nuceně vdechovat tabákový kouř, zdůrazňuje i průzkum v pensylvánské oblasti Erie. Podle newyorských „Times“ tento průzkum „odhalil, že nekouřící manželky kuřáků umírají v průměru o čtyři léta dříve než ženy, jejichž manželé rovněž nekouří“.

CO UKAZUJÍ DOKLADY?

Důkazy jsou nezvratné: jsi-li nekuřák, který musí denně dýchat kouř od druhých, může ti to ublížit. Je to čím dál všeobecněji uznávaný fakt. Většina států ve Spojených státech a stovky měst vyhlásily tedy nějaké zákazy kouření ve veřejných zařízeních. Některé podniky také omezují kouření na vyhrazené prostory. A vzhledem k nižší produktivitě práce způsobené kouřením řada zaměstnavatelů nabídla zaměstnancům prémie několika set dolarů, přestanou-li kouřit.

Nekuřáci již vznesli mnoho soudních žalob ve snaze najít úlevu od znečištění způsobeného kuřáky. V jednom případě soudce poznamenal, že u jedné společnosti bylo kouření zakázáno v místnosti počítače, protože zařízení špatně fungovalo, když bylo vystaveno cigaretovému kouři. Rozhodl tedy, že může-li být kouření omezeno kvůli stroji, může být omezeno i kvůli lidem.

Někteří kuřáci se teď cítí omezováni takovými zákonnými výnosy namířenými proti jejich návyku. Pokládají je za neoprávněné. Jeden z nich prohlásil: „Kouření přece není žádný hřích.“

Je to však pravda, že to není hřích? Může někdo kouřit, a skutečně se líbit Bohu a milovat svého bližního?

Můžeš milovat svého bližního a kouřit?

KUŘÁCI nejen znečišťují vzduch, který ostatní musí dýchat, ale poškozují i vlastní zdraví. Sami by byli zdravější, kdyby přestali kouřit. A ušetřili by i spoustu peněz — až 700 dolarů ročně —, kdyby neznečišťovali ovzduší. Jedinou rozumnou cestou pro kuřáka je tedy přestat kouřit.

Uvažuj, kolik nečistoty je v kouři, který stoupá ze zapáleného konce cigarety. Je mnohem jedovatější než kouř, který vdechuje kuřák. Unikající kouř obsahuje dvakrát tolik dehtu a nikotinu, pětkrát tolik kysličníku uhelnatého a padesátkrát tolik čpavku než vdechovaný kouř, o jiných jedech ani nemluvě.

Zapálení deseti cigaret v uzavřeném automobilu zvýší hladinu kysličníku uhelnatého na 100 dílů v miliónu, tedy daleko přes míru povolenou federálním standardem kvality vzduchu ve Spojených státech. „Na typickém večírku vysokoškoláků,“ píší newyorské „Times“, „je hladina částeček cigaretového kouře ve vzduchu čtyřicetkrát větší, než je standard kvality vzduchu ve Spojených státech.“ A jak již bylo řečeno, škoda způsobená těm, kdo jsou pravidelně nuceni vdechovat takový kouř, je dobře prokázaná.

JE TO SLUČITELNÉ S LÁSKOU K BLIŽNÍMU?

Bible říká, že „Miluj svého bližního jako sebe sama“ je „královský zákon“, a tak zdůrazňuje důležitost tohoto zákona. (Jak. 2:8) Projevoval bys svému bližnímu lásku, kdybys mu svévolně házel odpadky na jeho pozemek nebo mu vždy plivl do obličeje? „Ovšem že ne!“ řekneš asi. Byl by to hřích, dělat takové věci svému bližnímu?

Definice hříchu pomáhá zodpovědět tuto otázku. „Hřích je porušení zákona“ — Božího zákona — říká Bible. (1. Jana 3:4, „Today’s English Version“) Svévolně způsobit svému bližnímu něco tak ošklivého, jako plivat mu do obličeje nebo házet mu odpadky na pozemek, by tedy bylo hříchem. Bylo by to porušení „královského zákona“, který říká „Miluj svého bližního jako sebe sama“.

Jak se to však vztahuje ke kouření? Dr. Isaac Asimov v úvodníku „Cancer News“ velmi důrazně ukázal jak. „Když někdo kouří v mé přítomnosti,“ řekl, „jeho neřest není soukromá. Jeho nečisté zplodiny mi pronikají do plic a do krevního oběhu. Jeho zápach se stává mým zápachem a ulpívá na mně. A zvyšuje pro mne pravděpodobnost, že dostanu srdeční chorobu a rakovinu plic.“

Kuřákům, kteří by se dožadovali svobody kouřit v přítomnosti ostatních, dr. Asimov řekl: „Když si někdo myslí, že musí kouřit a že ho svými námitkami připravuji o jeho svobodu, snášel by tedy ode mne, kdybych si myslil, že ho musím kopnout do podbřišku a že mě námitkami připravuje o mou svobodu? Řekněme to tak: Tvá svoboda kouření končí tam, kde začínají mé plíce.“

Není sporu o tom, že kopnout někoho do podbřišku, plivnout mu do obličeje nebo mu házet odpadky na pozemek není slučitelné s láskou k bližnímu. Kouření také ne. Je to omezování práv druhých — ubližuješ jim, místo abys je miloval. Ano, kouření je hřích.

Kuřák ovšem může vysvětlovat: „Uvědomuji si, že kouření může být škodlivé. Proto nikdy nekouřím v blízkosti lidí.“ Kouří-li tedy někdo v soukromí, je to hřích? Nikomu jinému tím přece neubližuje!

JE HŘÍCH KOUŘIT V SOUKROMÍ?

Uvaž však: nepříznivými účinky trpí kuřákův vlastní život. A kdo je skutečným zdrojem našeho života? „U tebe [Jehovo Bože] je zdroj života,“ odpovídá Bible. „Sám dává všem lidem život a dech.“ (Žalm 36:9; 36:10, „KB“, Sk. 17:25) Ano, náš život je skutečně zázračný dar od Boha.

Jak projevujeme ocenění pro Boží dar života? Tím, že děláme to, co jej může zničit? Ovšem že ne! Dělat to svévolně by bylo očividně nesprávné. Zkoumejme v tomto světle prohlášení Josepha Califana, bývalého ministra zdravotnictví, školství a sociálních věcí USA: „Dnes nemůže být pochyb, že kouření je opravdu zpomalená sebevražda.“

Úmyslně zničit lidský život je nesprávné — je to hřích. Bible přikazuje křesťanům, aby dokonce ani neznečišťovali svá těla. „Očišťujme se od každého poskvrnění těla,“ vybízí nás. (2. Kor. 7:1) Aby kuřák uposlechl tohoto příkazu, musí se zbavit návyku na tabák, protože ten skutečně znečišťuje. Znečišťuje kuřákovy prsty, chrup, dech, šatstvo — prakticky vše, s čím přijde do styku.

Co když ale kuřák chce přestat, a přece je návyku tak propadlý, že nemůže? Bude tomu Bůh milosrdně rozumět, když Ježíš Kristus řekl, že ‚duch je ochoten, ale tělo je slabé‘? — Mat. 26:41.

JE SLABOST OMLUVOU?

Přestat kouřit může být nesporně velice obtížné. „Mnohem snažší bylo přestat s heroinem než s cigaretami,“ říkají narkomani. Příznaky odnětí trvají z tabáku mnohem déle. „U většiny přetrvává žádost nejméně měsíc,“ píše časopis „Science 80“, „a asi u pětiny trvá pět až devět let po tom, co přestali.“

To pomáhá vysvětlit, proč mnozí na čas přestanou kouřit, ale pak opět začnou. Devět z deseti kuřáků si přeje přestat. Zdržovat se tabáku však představuje každodenní bitvu, jež někdy trvá roky. Milióny v té bitvě zvítězily. Desítky miliónů bojovaly a prohrály. Pokud se někdo pokusil přestat a nedokázal to, je moudré předpokládat, že Bůh tento nedostatek pochopí a odpustí?

Zdrojem problému může být, že někomu kouření chutná. To ovšem takové jednání neomlouvá, jestliže je Bůh zavrhuje. Bible říká, že Mojžíš si moudře zvolil službu Bohu, „spíše než aby měl dočasný požitek z hříchu“. (Žid. 11:24–26) Bůh očekává, že jeho služebníci budou bojovat proti zvykům, které se protiví jeho zákonům, a s jeho pomocí je překonají.

Vezměme jako příklad smilstvo. Je to jednání, které se může zdát načas příjemné. A když se provozuje, touha po pohlavním styku s různými partnery může být stejně silná jako žádost po cigaretě. Přesto je smilstvo porušením Božího zákona a svévolní, nekající smilníci nedostanou od Boha dar věčného života. Ani ti, kdo dále kouří, jej nedostanou. — Žid. 13:4; Řím. 6:23.

Poslouchat Boží zákony vyžaduje skutečné úsilí. To platilo i pro Božího Syna, Ježíše Krista. Podstoupil nejkrajnější utrpení a nakonec zemřel strašnou smrtí. Přesto zůstal věrný Bohu. Někomu mohou připadat bolesti, které zakouší ve snaze vzdát se kouření, stejně neúnosné jako utrpení, jež podstoupil Kristus. Přesto lze návyk na tabák překonat. Jak?

Jak zanechat kouření

ZAPRVÉ musí mít kuřák skutečné přání přestat s kouřením. Potřebuje silnou pohnutku. Jacquelyn Rogersová, zakladatelka organizace „Konec kouření“, jež pomáhá kuřákům přestat, říká, že pracuje v oblasti pohnutek. „Musíme lidi přimět, aby uvěřili, že s tím mohou skoncovat,“ říká. Mnozí kuřáci nedokážou přestat, protože pochybují — pochybují, že mohou uspět.

Mohou pomoci různé programy a chemické přípravky proti kouření? Některým zřejmě pomohly. „Bez pomoci bych byl nedokázal přestat,“ řekl jeden těžký kuřák. Dr. Neil Solomon, který tomuto kuřáku dával injekce vitamínů, nerostných látek a novokainu, však o léčení přiznal: „Není v tom žádné kouzlo. Když nechcete přestat, nebude to účinkovat.“

VŮLE SKONCOVAT S KOUŘENÍM

Ano, úspěch závisí téměř zcela na kuřákově odhodlání a vůli přestat. Bez tohoto odhodlání neuspěje žádný lék proti kouření. S ním však člověk může přestat, aniž platí za drahé léky proti kouření. Devadesát procent bývalých kuřáků s kouřením skoncovalo bez takových pomůcek. Jak říká časopis „World Health“: „Hlavním základem úspěchu nebo selhání je a vždycky bude síla kuřákovy vůle. Všechno ostatní je navíc.“ Jak ale může někdo nabýt vůle, aby přestal?

Mnohým dodalo vůle, když si stále připomínali, že kouření je smrtonosné. Jak řekla lékařka z Miami, jež přiznává, že ráda kouřila: „Strach je jediný důvod, proč nekouřím.“ Některé protikuřácké programy tento strach pěstují a zdůrazňují strašlivé škody, jež kouření způsobuje tělu. Psycholog David M. Fineman popsal proces negativních představ, který mu — jako jiným — pomohl odvyknout: „Vdechoval jsem kouř cigarety a představoval si okamžité škody, které působí mému tělu. Vědomě jsem se snažil vyvolávat tyto představy.“

Některým ovšem takový přístup nedává postačující pohnutku, aby přestali. Jak vysvětlila jedna newyorská žena v domácnosti: „I kdybych byla šla k lékaři, a ten mi řekl, že umřu na rakovinu, nepřestanu-li kouřit, nebyla bych přestala. Kouření mi bylo v životě hlavní věcí, bylo pro mně důležitější než jídlo. Kouřila jsem téměř neustále. Dokonce jsem chodila po domě s popelníkem v ruce.“ Jaká silnější pohnutka může pomoci těžkým kuřákům, aby odvykli?

Tato newyorská žena v domácnosti začala studovat Bibli se svědky Jehovovými. Samo poučení, že kouření je proti Božímu zákonu, jí však nedalo dostatek odhodlání, aby přestala. „Chtěla jsem přestat,“ řekla, „ale byl to takový návyk, že jsem prostě neměla sílu.“

Vysvětlila, co jí nakonec pomohlo odhodlat se a přestat. „Můj manžel přijal biblické pravdy, kterým se učil, přestal kouřit a byl pokřtěn. Byla jsem tak vděčná! Nechtěla jsem dělat nic, co by nám bránilo přijatelně sloužit Jehovovi Bohu a získat život v jeho novém systému věcí, a tak jsem se rozhodla, že také přestanu.“ A přestala!

CO NÁM MŮŽE POMOCI, ABYCHOM PŘESTALI

Existují pomůcky, které posílí tvou vůli. Nejdůležitější pomocí je ta, kterou může poskytnout Bůh. Newyorská žena, o níž byla řeč, vysvětlila: „Ustavičně jsem se modlila k Jehovovi a s jeho pomocí jsem se dokázala držet svého rozhodnutí už nikdy nekouřit.“ Přesto se někteří modlí a pořád se tohoto zvyku nemohou zbavit. Kde je chyba?

Možná, že ve volbě správné chvíle pro modlitbu. Jeden kuřák se ráno a večer modlil o sílu, a když zeslábl a zakouřil si, modlil se k Jehovovi, aby mu řekl, jak lituje toho, co udělal. Jeden křesťanský přítel se ho zeptal: „Není čas, kdy opravdu potřebuješ Boží pomoc, v tom okamžiku, kdy saháš po cigaretě?“ Když se muž začal modlit v kritické chvíli, získal pomoc, aby přestal kouřit!

Cennou pomocí je podpora přátel, zejména těch, kdo sami překonali kuřácký návyk, a mohou proto potvrdit, že to je možné. Hledej tedy takové přátele. Řekni jim o svém odhodlání zbavit se kouření a požádej je o podporu.

Jak nejlépe přestat? Tím, že denně omezujeme počet vykouřených cigaret, a tak postupně tento zvyk odkládáme? Nebo si spíše stanovíme den a toho dne rázem přestaneme?

Na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, ukázal souborný průzkum bývalých kuřáků, že kuřáci lépe překonávají příznaky odnětí, jestliže přestanou náhle. Badatelé Saul M. Shiffman a Murray E. Jarvik z Kalifornské univerzity v Los Angeles vysvětlují, že pomalé omezování může ve skutečnosti „prodloužit jejich [kuřáků] utrpení tím, že opětovně posiluje jejich příznaky a kuřácké chování. Tento chronický stav odnětí zpravidla vede k recidivě a návratu k původním dávkám kouření.“

Prvních několik dní po tom, co přestaneš kouřit, může být nejtěžších. Pomáhej si tedy myšlenkami na dobré stránky nekuřáctví. Jednou je úspora peněz. Může být značná! „Ukládám teď denně dva dolary do krabice od kávy — peníze, které bych byl dříve prokouřil,“ napsal jeden muž. „Počítám, že během dvanácti měsíců by to mělo vyjít na více než 700 dolarů, za což budu moci koupit manželce kožich nebo něco takového.“

Mnoho kuřáků se silným odhodláním přestalo na týden, na dva kouřit a vydrželo počáteční bolesti odvykání. Jak ale poznamenává časopis „World Health“, nastává obtížné období obvykle mezi prvním a třetím týdnem. Tehdy se vyskytují první poklesky. Bitva musí tedy pokračovat!

Kdykoli cítíš potřebu cigarety, dvakrát nebo třikrát se hluboce nadechni. Měj po ruce něco do úst: třeba hrozinku, oříšek, slunečnicové semínko nebo jen mrkev či celer nebo žvýkej žvýkačku. Pij více tekutin — zdravé nápoje jako ovocné či zeleninové šťávy nebo prostě čistou vodu. Postarej se také o vyváženou stravu.

Skutečnou pomocí je více pohybu. Zkus třeba běhat, hrát tenis, jezdit na kole nebo plavat. Hodně se protahuj. Dostatečně odpočívej. Chod brzy spát, aby ses vyhnul nervové únavě. Soustředěně se uč uvolňovat. Jestliže doopravdy budeš chtít, dokážeš se kouření zbavit.

PROČ STOJÍ ZA NÁMAHU ODVYKNOUT SI

Odvyknout si kouření je prospěšné v mnoha ohledech. Kromě zlepšení zdravotního stavu a vyhlídky na delší život sem patří i mnoho jiných věcí. Jeden bývalý kuřák poznamenal: „Opět jsem objevil všechny přirozené a prosté radosti, které existují, například chuti. Když chodím po lese, uvědomuji si, že vůně už nejsou všechny stejné — jsou rozmanité; je to jako bych vstoupil do zcela nového prostředí.“

Největší prospěch ovšem přináší vědomí, že jsi se tak zbavil návyku, který se nelíbí Bohu právě tak, jako mnoha našim bližním. Přeješ-li si pomoc v boji proti kouření, protože toužíš po přízni Jehovy Boha, napiš vydavatelům „Strážné věže“. Rádi ti pošlou do bytu způsobilého služebníka, jenž ti s radostí poskytne další biblické informace a mravní podporu, které ti pomohou odvyknout kouření.

Řvoucí lev

ŘEV lva je zvukem, který vzbuzuje bázeň. Je ho slyšet do vzdálenosti osmi kilometrů. Důvody tohoto mocného zvuku jsou dva. Je to prostředek k navázání spojení se vzdálenými členy rodu a také slouží jako vyhlášení územního práva. V rozporu s obecnou domněnkou lev obvykle neřve, když loví divoká zvířata. Když se však pokouší lovit domácí zvířata v ohradě, často řve. Děsivý zvuk má sloužit k tomu, aby vyvolal paniku, ve které zvířata prorazí ochranný plot a stanou se jeho kořistí.

To nám připomíná slova apoštola Petra. Napsal spolukřesťanům: „Váš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ (1. Petra 5:8) Jako křesťanské „ovce“ bezpečně chráněné „znamenitým pastýřem“ Ježíšem Kristem uděláme dobře, když budeme věnovat pozornost Petrovým slovům. (Jan 10:14, 15) „Buďte střízliví, bděte,“ říká apoštol, aby hrozivý řev ďábla nezpůsobil, že někdo v panice prchne do oblasti duchovního nebezpečí.