Úžasný orgán — naše srdce!

„BUDU ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. Tvá díla jsou podivuhodná, jak si má duše velice dobře uvědomuje.“ (Žalm 139:14) Tato slova obdivu žalmisty Davida by měla vyvolat odezvu hluboko v našem nitru, protože náš stvořitel vytvořil naše tělo způsobem, který opravdu vzbuzuje údiv a posvátnou bázeň.

Například nositel Nobelovy ceny Alexis Carrel se ve své knize „Člověk — tvor neznámý“ vyjádřil o krvi, „řece života“, která proudí našimi tepnami a žilami: „Přináší každé buňce vhodnou výživu. Současně jest také hlavní odpadovou cestou, která odvádí rozpadové produkty, uvolněné v živých tkáních. Obsahuje také chemické látky a buňky, které dovedou, když je nutno, opraviti poškozený orgán. Tyto vlastnosti jsou vskutku podivuhodné. Má-li krevní proud vykonati takový překvapující úkol, pak si počíná jako bystřina, která bahnem a do proudu strženými stromy snaží se opraviti domy, vystavěné na jejích březích.“ (Str. 73–74) Ano, představ si, že se o výživu pro tělo i o jeho odpad stará týž proud, a obojí si vzájemně nepřekáží! A co působí, že tato řeka života protéká naším tělem? Naše srdce!

Srdce je skutečně projevem stvořitelovy moudrosti. Je to dutý svalový orgán velikosti přibližně lidské pěsti. U mužů váží asi 310 g a u žen asi 260 g. Sestává ze čtyř oddílů, dvou pravé poloviny a dvou levé. Pravá horní předsíň přijímá krev z tělního neboli velkého krevního oběhu. Když se naplní, je krev vehnána do spodní komory a odtud do plic. Řada chlopní brání krvi, aby se vracela, když je vháněna kupředu. V plicích se krev zbavuje kysličníku uhličitého a současně přijímá tak velice potřebný kyslík. Z plic přechází krev do horní levé předsíně, z níž je vháněna do spodní komory a odtud do velkého tělního oběhu, což umožňuje, aby krev vyživovala všechny tělní buňky a odváděla jejich různé odpadové produkty.

Existují tedy vlastně dvě pumpy a dva oběhy. O něco menší dva pravé oddíly udržují oběh krve v plicích a svou stavbou větší a silnější dva levé oddíly dodávají krev celému tělu. Celkem je asi 97 000 km krevních cév — tepen, žil a kapilár.

Pokud jde o stavbu, sestává srdce z nejdůmyslněji utkaného svalu v těle. Když člověk běží plnou rychlostí, umožňuje tento jedinečný sval, aby srdce pracovalo dvakrát intenzívněji než jeho ostatní svaly. Tyto svaly se brzy unaví, ale srdeční sval pracuje neustále, od kolébky až do hrobu. Je však nutno uvést, že srdce má po každém tepu drobnou přestávečku k odpočinku. Při narození tluče srdce asi l50krát za minutu; v dospělosti se zpomalí asi na 72 tepů za minutu.a Za sedmdesát let života vykoná srdce asi 4 miliardy tepů. A za tu dobu přečerpá asi 174 miliónů litrů krve. Při energickém cvičení tluče srdce až dvojnásobně rychle a rychleji tluče také tehdy, jsme-li vzrušeni, máme-li strach nebo když se zlobíme; připravuje nás tak na „boj nebo útěk“.

Jiná velmi pozoruhodná věc je, že si srdce samo obstarává energii. Autonomní nervový systém odpovídá za míchací pohyby žaludku, když se potrava připravuje k trávení, a také působí kývavé pohyby střev, přičemž se odpadové látky těla pohybují kupředu a jsou nakonec vyloučeny. Ale srdce si obstarává svou vlastní dodávku energie samo, je to jeho „pacemaker“ neboli ‚udavatel kroku‘. Tato skutečnost nebyla vždy přijímána. Srdce zárodku tak začíná tlouci dříve, než je vybaveno nervy. A bylo zjištěno, že srdce tluče dál i po odstranění z těla, a to zejména tehdy, je-li zásobeno krví.

Takový životně důležitý, těžce pracující orgán si jistě zaslouží dobré zacházení. To znamená, že mu musí být poskytována správná výživa, potřebný odpočinek a také cvičení, aby zůstalo silné. Zejména je nutno úplně se vyvarovat tabáku. Dále je nutno projevovat vyrovnanost a umírněnost při užívání dobrých věcí života.

Vzhledem k tomu, že srdce je tak důležitý orgán, mluví se o něm velmi často v Bibli. Ale jak uvidíme dále, Bible klade důraz spíše na srdce v symbolickém smyslu než ve smyslu doslovném.

[Poznámka pod čarou]