Znamenitý pastýř a „tento ovčinec“

1, 2. a) Jak popsal král David Jehovu v Žalmu 23:1? b) Proč bylo vhodné přirovnat Jehovu k pastýři a Izrael k jeho ovcím?

„JEHOVA je můj pastýř. V ničem nebudu mít nedostatek. Dává mi uléhat na travnatých pastvinách; vodí mne k dobře zavlažovaným místům odpočinku.“ Těmito slovy začíná jednu ze svých velice milých melodií někdejší pastýřský chlapec a harfeník, ale pozdější král izraelského národa. — Žalm 23:1, 2.

² Žádnému jinému národu kromě Izraele nemohl napsat jiný žalmista slova Žalmu 95:6, 7: „Klekejme před Jehovou, naším učinitelem. Neboť on je náš Bůh a my jsme lid jeho pastvy a ovce jeho ruky.“ Jejich lidský král sice mohl být přirovnán k pastýři, ale izraelský národ mohl být přirovnán k ovcím, jež mají mít nejvyššího Pastýře, Jehovu Boha. On je ten nejznamenitější Pastýř, jejž mohou napodobovat muži, kteří slouží jako obrazní pastýři ve sboru Jehovova oddaného lidu.

3. Proč bylo vhodné mluvit o Jehovovi jako o Pastýři i ve spojitosti s Ježíšem?

³ Král David předstínil Ježíše Krista, který však je daleko větší než starověký David, jeho královský předek. Zcela právem by mohl citovat a vyjadřovat Davidova slova: „Jehova je můj pastýř.“ Což jeho předchůdce, Jan Křtitel, nepoukázal kolemstojícím posluchačům na přibližujícího se Ježíše Krista slovy: „Pohleďte, Boží Beránek, který snímá hřích světa“? (Jan 1:29, 36) Když Jan mluvil o Ježíšovi jako o Beránkovi, z rodu ovcí, měl snad na mysli slova z Izaiáše 53:7: „Byl veden právě tak jako ovce na porážku.“ A v poslední knize Bible, počínaje Zjevením 5:6, se mluví o oslaveném Ježíšovi osmadvacetkrát jako o obrazném Beránkovi.

4. Jak se stal Ježíš podobným ovci v ovčinci a jaký to byl ovčinec?

⁴ Zázračným zrozením na zemi se v roce 2 př. n. l. narodil do izraelského národa. Tak přišel pod smlouvu Zákona, kterou kdysi uzavřel Jehova, Pastýř Izraele, se svým vyvoleným lidem. Tuto smlouvu Zákona s jejími Deseti přikázáními zprostředkoval v zájmu izraelského národa prorok Mojžíš. (Gal. 4:4, 5) A Ježíš jako člen tohoto vyvoleného lidu se narodil jako jedna z obrazných ovcí, jejichž nejvyšším Pastýřem byl Jehova. Tak byl sám Ježíš v obrazném ovčinci, v příznivém vztahu k božskému Pastýři, jakoby pod ochranou mojžíšské smlouvy Zákona, jež se podobala ohradě.

5. Proč se na ovčinec u Jana 10:1 díváme jinak?

⁵ Ztotožňujeme zde „ovčinec“, o němž se mluví u Jana v desáté kapitole, v prvním verši, s uspořádáním mojžíšské smlouvy Zákona? Ano! Dřívější vysvětlení, že ovčinec je abrahámská smlouva, bylo založeno na názoru, že 10. kapitola Janova mluví výslovně jen o jednom ovčinci, a kdyby tomu tak bylo, pak by musel logicky znamenat abrahámskou smlouvu. Ale další studium této kapitoly ukázalo, že Ježíš ve skutečnosti mluvil o více než jednom ovčinci. Ukázalo se tedy, jak uvidíme, že je správné přizpůsobit tomu výklad.

6. Co si myslíš o takových úpravách v porozumění biblickým myšlenkám?

⁶ Taková přizpůsobení jsou občas nutná, protože nám Přísloví 4:18 říká, že „stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více, dokud nebude pevně založen den“. Odpadlí odpůrci pravdy ovšem ‚skřípají zuby‘, když se tak postupně odhalují nové věci, ale to nás neznepokojuje. (Sk. 7:54) Spíše děkujeme Jehovovi, že „světlo zazářilo spravedlivému a veselí i těm, kteří jsou přímí v srdci“. (Žalm 97:11) Jsme si jisti, že budeš mít radost, když se dovíš, jaký význam má Ježíšovo podobenství o ovčincích pro tebe a pro všechny ostatní dnešní svědky Jehovovy.

OVČINEC V RANÉ DOBĚ, POD ZÁKONEM

7. Jak se Ježíš ujal v roce 29 n. l. nové úlohy vzhledem k izraelskému ovčinci?

⁷ Co tedy lze říci o ovčinci mojžíšské smlouvy Zákona? Když byl Ježíš od Jana Křtitele pokřtěn a byl pomazán Jehovovým svatým duchem a podstoupil čtyřicetidenní pokušení v judské pustině, přišel v roce 29 n. l. jako duchovní Pastýř k izraelskému ovčinci. Ježíš Kristus řekl, že byl poslán výslovně ke „ztraceným ovcím izraelského domu“. (Mat. 10:6; 15:24) Až do svého křtu byl prostě jedním z přirozených Izraelitů, kteří žili v uspořádání, jež se podobalo ovčinci, pod mojžíšskou smlouvou Zákona. Ale nyní, když byl Ježíš Kristus pomazán a zplozen Jehovovým svatým duchem, mohl přijít k tomuto ovčinci v nové úloze jako „znamenitý pastýř“. — Jan 10:11.

8. Kdo byl obrazným vrátným podle Jana 10:3 a jak to?

⁸ Jan Křtitel byl první, který rozpoznal, že Ježíš je pravý pastýř ustanovený nejvyšším Pastýřem, Jehovou Bohem. Ježíš nepřišel plenit ovčinec, ale přišel ve věci, k níž měl oprávnění. Čestně se mohl představit ovčinci izraelského národa jako duchovní pastýř. V souladu s proroctvím u Malachiáše 4:5 (srovnej Matouše 11:12–14; Lukáše 1:13–17) byl Jan nejvyšším Pastýřem ustanoven, aby byl obrazným „vrátným“ izraelského ovčince. (Jan 1:15, 17, 19–28; 10:3) Jan uznával pověřovací doklady Ježíše Krista jako nižšího pastýře Jehovy Boha a byl okamžitě ochoten jej přijmout a uznat, že to je ten předpověděný mesiášský Pastýř, který bude jménem volat své ovce a vyvede je na pastvu.

9. 10. Jak odpovídal Ježíš svému popisu pastýře? Jak jednali izraelští pastýři se svými ovcemi?

⁹ Ježíš odpovídal svému popisu pravého a znamenitého pastýře, jak jej vyjádřil ve slovech u Jana 10:1–5: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Ten, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vlézá někudy jinudy, je zloděj a lupič. Ale ten, kdo vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Tomu vrátný otevírá a ovce naslouchají jeho hlasu a on volá své ovce jménem a vyvádí je ven. Když všechny své vlastní vypustí, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Někoho cizího rozhodně nebudou následovat, ale utečou od něho, protože neznají hlas cizích.“

¹⁰ Ve starověkém Izraeli znal pastýř velmi dobře své ovce. Míval obvykle svůj osobitý způsob volání, jímž svolával všechny své ovce, aby se jim dostalo jeho osobní pozornosti. Kromě toho dával jednotlivě každé své ovci jméno. Každá ovce poslušně reagovala, jakmile bylo zavoláno její jméno. Ovce věděly, jakou sílu a jaké zabarvení má hlas jejich pastýře, a proto by nereagovaly na hlas cizích lidí.

11. Co bychom si měli osobně myslet o Ježíšově úloze jako pastýře?

¹¹ Podobné je to s námi: Jakou radostí je jistota, že náš duchovní Pastýř zná jménem každého z nás a může nám věnovat svou osobní péči a pozornost! Nebuďme jako mnozí z posluchačů v Ježíšově době, na které jeho významná přirovnání nijak nezapůsobila. Jako varovný příklad pro nás je to zapsáno u Jana 10:6: „Ježíš jim [svým židovským posluchačům] vyprávěl toto přirovnání, ale oni nepoznali, co znamená to, co jim říkal.“

12. Kdo byli „cizí“, o nichž mluvil Ježíš, a jak se ukázalo, že tomu tak je?

¹² Jiní Izraelité, kteří přišli a tvrdili, že jsou zaslíbeným Mesiášem neboli Kristem, byli ti, které Ježíš označil jako cizí. Ty Jehovův jmenovaný „vrátný“, totiž Jan, nepředstavil jako Jehovovy mesiášské pastýře, zatímco Ježíš sám k němu přišel, aby se dal pokřtít. Ježíš se v tom nedopustil žádné chyby. (Mat. 3:1–7; Mar. 1:1 až 7; Luk. 3:1–9) Pro ochranu lidu uznal Ježíš za dobré ukázat, že je to on sám, koho jim Jehova posílá jako duchovního Pastýře, a odhalit pastýře podvodné.

NOVÝ OVČINEC POD ZNAMENITÝM PASTÝŘEM

13. Jakou změnu učinil Bůh vzhledem ke svému ovčinci?

¹³ Důležité je, aby se člověk dostal do pravého ovčince, jak tehdy, tak i dnes. Má to znamenat, že se nějak mohly změnit ovčince schválené Jehovou Bohem? Ano. Z toho, co Ježíš řekl dále v desáté kapitole Janově, a z toho, co ukazují historické skutečnosti, vyplývá, že Bůh měl v úmyslu nahradit izraelský ovčinec pod Zákonem ovčincem novým. Povšimni si toho v dalších Ježíšových slovech.

14, 15. Proč je zřejmé, že Ježíš u Jana 10:7–10 mluvil o nějakém novém ovčinci?

¹⁴ „A tak Ježíš řekl znovu“, u Jana 10:7–10: „ ‚Vpravdě, vpravdě vám říkám: Já jsem dveře pro ovce. Všichni ti, kteří přišli místo mne, jsou zloději a lupiči; ale ovce jim nenaslouchaly. Já jsem ty dveře; kdokoli vchází skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu. Zloděj nepřichází, leda aby kradl, zabíjel a ničil. Přišel jsem, aby měly život a měly jej v hojnosti.‘ “

¹⁵ Povšimni si v této pasáži, že Ježíš mluví sám o sobě jako o dveřích ovčince, o němž se nyní zmiňuje, o dveřích do tohoto ovčince nejvyššího Pastýře, Jehovy Boha. Ježíš nebyl obrazné dveře do ovčince přirozeného Izraele, protože on sám se v něm zrodil, když se narodil ze židovské panny Marie. Ježíš nebyl prostředníkem — dveřmi — smlouvy Zákona, skrze niž byl kdysi izraelský národ uveden do jedinečného vztahu k Jehovovi Bohu. Dávno před Ježíšovým narozením na zemi řekl Jehova Bůh izraelskému národu: „Ze všech rodin zemské půdy znám jedině vás.“ (Amos 3:2) Právě ze symbolického židovského ovčince měl pravý nižší Pastýř Jehovy Boha povolat první ovce do svého stáda a uvést je na zvláštní duchovní pastvinu. Proto musel Ježíš nyní začít mluvit o novém ovčinci, pro který byl on sám, znamenitý pastýř, v jiném smyslu jako dveře.

16. a) Jak bylo již dříve naznačeno, že Jehova chce mít nějaký nový ovčinec? b) Jak ukázal Ježíš, že má začít existovat nový ovčinec?

¹⁶ Ti Židé, kteří odmítli stát se jeho učedníky podobnými ovcím, se domnívali, že Jehova Bůh měl na mysli jedině jejich ovčinec a ten že měl existovat dále do neurčité budoucnosti. Nebrali v úvahu „novou smlouvu“, o které slíbil Jehova Bůh v proroctví u Jeremiáše 31:31–34, že ji uzavře. To znamenalo nový vztah k Jehovovi Bohu, a tudíž i nový obrazný ovčinec. Ježíš Kristus nebyl dveřmi do ohrady pro ovce, jež by zastarala a nebyla již obklopena hradbou Jehovovy ochrany. (Žid. 8:7–13) Té noci, kdy Ježíš slavil se svými židovskými učedníky svůj poslední pasach, řekl několik významných slov, když jim podával víno pasach. Dal vínu symbolický význam slovy: „Tento pohár znamená novou smlouvu mocí mé krve, která má být vylita ve váš prospěch.“ — Luk. 22:20; Mat. 26:27–29.

17, 18. a) Co je tímto novým ovčincem, pro který byl Ježíš znamenitým pastýřem? b) Jak může být Ježíš také přirovnán ke dveřím tohoto nového ovčince?

¹⁷ Ježíš Kristus měl být dveřmi k trvalé ohradě pro ovce, jež měla nahradit dřívější ohradu pro přirozené Izraelity pod mojžíšskou smlouvou Zákona. Když Ježíš zanechal své učedníky na zemi a 40 dnů po svém vzkříšení z mrtvých vystoupil do nebe, vystoupil tam ještě se svým právem na dokonalý lidský život, právem, které neztratil žádným hříchem v těle. (Iz. 53:3–12; Sk. 8:30–35) Byl tedy vybaven, aby sloužil jako prostředník a aby uplatnil toto právo na život, symbolizované jeho krví, při zpečetění nové a lepší smlouvy ve prospěch svých učedníků na zemi. To učinil nejpozději do dne letnic roku 33 n. l., kdy byl vylit svatý duch na jeho poslušné židovské učedníky, kteří čekali v Jeruzalémě.

¹⁸ Tak byli tito učedníci uvedeni do nové smlouvy a začala existovat nová ohrada pro ovce, totiž vztah k Jehovovi Bohu na základě nové smlouvy zpečetěné krví Ježíše Krista. Symbolické ovce v této nové ohradě byly zplozeny Jehovovým duchem a jeho duchem pomazány. Ježíš Kristus působil jako dveře do této ohrady a také jako Jehovův ustanovený znamenitý pastýř nad ovcemi uvnitř této ohrady neboli ovčince.

19. Jakým způsobem se splnilo proroctví u Zachariáše 13:7?

¹⁹ Během částí tří dnů, kdy byl Ježíš ve vazbě a mrtev v hrobě, musel úplně předat péči o své učedníky podobné ovcím nejvyššímu Pastýři, Jehovovi Bohu. Tehdy se splnil Jehovův výrok u Zachariáše 13:7: „Bij pastýře a ať se rozptýlí stádo; a já jistě obrátím svou ruku zpět na ty, kteří jsou bezvýznamní.“ Ruka všemohoucího Pastýře, Jehovy, se obrátila zpět na tyto bezvýznamné učedníky, dokud nebyli opět předáni jeho vzkříšenému nižšímu Pastýři, Ježíši Kristu. — Mat. 26:31, 32.

20. Jak vyvolává Jan 10:16 očekávání, že má začít existovat ještě jiný ovčinec? Proč by nás to mělo zajímat?

²⁰ Měj na mysli tento nový ovčinec pod znamenitým pastýřem, ale povšimni si přitom, co řekl Ježíš u Jana 10:16: „Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést.“ Nenaznačuje to, že bude mít jiný, druhý ovčinec, jemuž bude sloužit jako znamenitý pastýř? Jestliže ano, kdy měl existovat a kdo v něm měl být jako ovce? To jsou velice časové otázky, a odpovědi na ně mohou přímo zapůsobit na tvou naději a na tvé věčné vyhlídky. Proto věc prozkoumejme.

Dnešní ohrada pro „jiné ovce“

„Mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ — Jan 10:16.

1. Co nového se stalo v roce 36 n. l. v souvislosti s ovčincem duchovního izraele?

KDYŽ byl v den letnic roku 33 n. l. uveden v existenci nový ovčinec duchovního izraele, zanikl dřívější ovčinec pro přirozené Židy pod mojžíšským Zákonem, protože posloužil svému účelu. O tři a půl roku později došlo k obrácení římského setníka Kornélia a jeho věřící rodiny a přátel v Cesareji; byli pokřtěni a pomazáni duchem. Tak byli do ovčince, jehož „dveřmi“ je Ježíš Kristus, uvedeni neobřezaní pohané, kteří nebyli proselyty. (Skutky, 10. kapitola) V tomto ovčinci je „Boží izrael“, izraelité podle ducha neboli duchovní izraelité. Je možné říci o komkoli z nich — ať jsou to Židé nebo pohané —, že „nejsou z tohoto ovčince“ — z ovčince shromážděného podle uspořádání nové smlouvy? Rozhodně ne! — Gal. 6:16; Jan 10:16.

2. Jak Ježíš dosud slouží jako znamenitý pastýř těch, kteří jsou v nové smlouvě?

² V tomto pokročilém období je stále ještě na zemi ostatek tohoto Božího izraele, a tato skutečnost dokazuje, že Ježíš Kristus, prostředník nové smlouvy, je věrný a znamenitý pastýř. A tak může oslavený Ježíš Kristus i dnes, po více než devatenácti stoletích, bez nadsázky říci totéž, co řekl před svou smrtí a vzkříšením. Čteme to u Jana 10:14, 15: „Já jsem znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne, tak jako Otec [nejvyšší Pastýř] zná mne a já znám Otce; a já se vzdávám své duše ve prospěch ovcí.“

3, 4. Proč mají být „jiné ovce“ odlišovány od „malého stáda“?

³ Nyní Ježíš pokračoval a pronesl to pozoruhodné, ale laskavé prohlášení: „A mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince [neboli „ohrady“, „Nový mezinárodní překlad“, angl.; „Překlad v dnešní angličtině“, angl.]; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ (Jan 10:16) O kom zde mluvil jako o „jiných ovcích“?

⁴ Tyto „jiné ovce“ nebyly z „tohoto ovčince“, a proto nebyly zahrnuty do Božího izraele, jehož členové měli duchovní neboli nebeské dědictví. Duchovní izraelité mohli vytvořit nanejvýš „malé stádo“, o němž Ježíš řekl učedníkům, na které měl být o letnicích vylit svatý duch: „Neboj se, malé stádo, protože vašemu Otci se zalíbilo vám dát království.“ (Luk. 12:32) Toto malé stádo ovcí, jimž má být dáno nebeské království a jež mají v tomto království panovat se znamenitým pastýřem, Ježíšem Kristem, se má skládat jen ze 144 000 duchovních izraelitů. — Zjev. 7:1–8; 14:1–5.

5. Jak můžeš užít Zjevení 14:4, abys ukázal, že jiné ovce mají logicky jinou naději než ti, kteří patří k malému stádu?

⁵ Zjevení 14:4 říká: „Ti byli koupeni z lidstva jako první ovoce Bohu a Beránkovi.“ Jak mohlo být těchto 144 000 duchovních izraelitů symbolickým prvním ovocem z lidstva, jestliže nemělo být jiné ovoce, pozdější ovoce? Nevyhnutelně tedy kromě 144 000 duchovních izraelitů, kteří tvoří malé stádo královských ovcí v ovčinci nové smlouvy, musely být ještě jiné ovce, které měly být shromážděny později. A to se skutečně stalo, že ano?

6, 7. Jak se splňuje Zjevení 22:17? Na koho se zde nevztahuje pozvání „Přijď “?

⁶ Ve Zjevení 22:17 bylo předpověděno, že „duch a nevěsta říkají: ‚Přijď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Přijď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ Duchovní nevěsta Kristova neříká pozvání „Přijď!“ sama sobě, to jest těm, které Jehova Bůh již bude potřebovat, aby patřili ke třídě nevěsty, aby v ní bylo 144 000 členů. Toto pozvání od „nevěsty“ za spolupůsobení svatého ducha nejvyššího Pastýře slyšíme během tohoto „závěru systému věcí“, který začal v roce 1914. — Mat. 24:3.

⁷ Tato slova pozvání jsou adresována lidem zde na zemi, kteří chtějí dosáhnout dokonalého lidského života k Božímu obrazu a podle jeho podoby v ráji, jejž na této zemi obnoví Boží království v rukou Kristových. Dnes během tohoto závěru systému věcí jsou těmito pozvanými „jiné ovce“ z Ježíšova dlouhodobého proroctví u Jana 10:16. Nejsou z „tohoto ovčince“, o němž se zde zmiňoval znamenitý pastýř Ježíš. Ale prostřednictvím ostatku „ovcí“, které jsou „v tomto ovčinci“, dostávají pozvání a připojují se k duchovnímu ostatku v tom, že rozšiřují pozvání ještě dalším, a budou to činit až do skončení tohoto závěru systému věcí.

8. Jaký názor na jiné ovce panoval v roce 1905?

⁸ Ve vydání „Siónské Strážné věže“ z 5. března 1905 vyšel článek nazvaný „Pravý pastýř, pravé ovce, pravý ovčinec“. Byl v něm ukázán rozdíl mezi ovcemi z „tohoto ovčince“ a těmi, kteří jsou označeni jako jiné ovce. Bylo zde zdůrazněno, že „tento ovčinec“ souvisí se sborem křesťanů, kteří byli vybráni během období, kterému se říkalo „věk evangelia“. Za podtitulky „Jiné ovce jiného stáda“ a „Spoludědici téhož slibu“ (strany 89, 90, angl.) bylo řečeno:

„Stádo, které si Pán vybíral v době tohoto podobenství, nebyl přirozený Izrael, ale izrael duchovní . . . A proto názor některých, že my, kteří jsme z pohanů neboli ‚zmíněné jiné ovce‘, jsme nyní uváděni do jednoho stáda, není správný . . . Tyto ‚jiné ovce‘, o nichž se mluví v tomto podobenství, jsou zřejmě ti, kteří budou Pánovými ovcemi, až bude nynější ‚malé stádo‘ úplné.“

9, 10. a) Proč se podobenství o ovcích a kozlech nemůže splňovat během milénia? b) Kdy mají být shromážděny jiné ovce?

⁹ V pozdějším odstavci tohoto článku jsou „jiné ovce“ ztotožněny s „ovcemi“ popsanými v Ježíšově podobenství o ovcích a kozlech, jak je vyjádřeno u Matouše 25:31–46. V roce 1905 vládla domněnka, že se toto podobenství uplatní během Kristovy tisícileté vlády po „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ na bitevním poli armageddonském. (Zjev. 16:14–16) Musíme však pamatovat na to, že podobenství o ovcích a kozlech tvořilo závěrečnou část Ježíšovy odpovědi na otázku učedníků, co bude znamením jeho „přítomnosti a závěru systému věcí“. (Mat. 24:3) A tak ke splnění tohoto podobenství musí dojít během závěru systému věcí, závěru, který začal v roce 1914.

¹⁰ S oceněním tedy chápeme, že znamenitý pastýř, Ježíš Kristus, nezačal přivádět „jiné ovce“ z Jana 10:16 v prvním století, kdy se začali ke křesťanství obracet obřezaní Samaritáni. Neučinil to ani tehdy, když se asi v roce 36 n. l. obrátil římský setník, neobřezaný pohan Kornélius. Kdy tedy začal znamenitý pastýř shromažďovat své jiné ovce? O mnoho staletí později, ano v našem 20. století, jak to potvrzují skutečnosti. — Sk. 8:4–17; 10:9–48.

11. Na co se soustřeďovali duchovní izraelité až do roku 1935?

¹¹ Pozorujeme, že až do jara roku 1935 byl ostatek duchovních izraelitů, kteří patřili do „tohoto stáda“, velmi zaměstnán tím, aby do onoho ovčince neboli ohrady shromáždil poslední z těch, kteří měli doplnit plný počet 144 000 duchovních izraelitů. Ti měli být jako poslední uvedeni do nové smlouvy zprostředkované znamenitým pastýřem, který zemřel jako Boží Beránek, aby opatřil „krev věčné smlouvy“. (Žid. 13:20; Žalm 50:5) Co se tedy stalo v roce 1935?

12. K jaké neobyčejné věci došlo ve spojitosti se sjezdem v roce 1935?

¹² Do hlavního města Spojených států amerických, Washingtonu, D. C., byl svolán hlavní sjezd svědků Jehovových, a k účasti byli pozváni zejména bohabojní badatelé Bible podobní Jonadabovi, který nebyl Izraelita. Druhého dne tohoto sjezdu, 31. května, vyvolal tehdejší prezident Biblické a traktátní společnosti Strážná věž napjatou pozornost účastníků přednáškou na téma Zjevení 7:9–17 ohledně „velkého množství“. (Zjev. 7:9, „Autorizovaný překlad“) Vysvětlil, že toto předpověděné „velké množství“ se mělo skládat z „jiných ovcí“, které předstínil Jonadab neboli Jehonadab, Neizraelita, který doprovázel izraelského krále Jéhua při projevu horlivosti pro Jehovu a proti ctitelům falešného boha Baala. (2. Král. 10:15–28; Jer. 35:6–19) Tak Jéhu ukázal, že ‚nesnáší žádné soupeřství vůči Jehovovi‘, neboli podle „Autorizovaného překladu“ že má „horlivost pro PÁNA“. — 2. Král. 10:16.

13, 14. a) Kteří lidé se stali novodobými Jonadaby? b) Co měli správně učinit a proč?

¹³ Stovky těch, kteří chtěli být jako Jonadab a patřit k „jiným ovcím“ znamenitého pastýře, reagovaly na uveřejněné pozvání a účastnily se sjezdu ve Washingtonu. Jestliže se měli stát protiobraznými Jonadaby, bylo podle Písma nutné, aby se plně oddali Jehovovi Bohu skrze jeho znamenitého pastýře a aby tuto oddanost symbolizovali úplným ponořením do vody, jak to před tím učinily ovce patřící do „tohoto ovčince“. Tak se stalo, že se v sobotu 1. června 1935 dalo 840 účastníků sjezdu pokřtít ve vodě. Podobalo se to hromadnému křtu, k němuž došlo v den letnic roku 33 n. l. v Jeruzalémě. Jakým působivým, rozhodujícím způsobem ukázal znamenitý pastýř, že nyní začal do své pastýřské péče přivádět jiné ovce, které měly naslouchat jeho hlasu jako hlasu pastýře, jemuž dávají přednost přede vším! Jaká to pro něj musela být radost! Po sjezdu ve Washingtonu roku 1935 byla základní přednáška o Zjevení 7:9–17 uveřejněna ve sloupcích časopisu „Strážná věž“, v anglickém vydání z 1. a 15. srpna 1935 pod titulkem „Velké množství“ (část 1 a 2).

¹⁴ Mnoho tisíc čtenářů pak poznalo, že je jejich předností opravdu se stát jinými ovcemi znamenitého pastýře a dostat místo určení v pravém ovčinci neboli ohradě. Proto se při nejbližší příležitosti dali pokřtít, čímž symbolizovali, že se uvědoměle oddali nejvyššímu Pastýři prostřednictvím jeho nižšího Pastýře, Ježíše Krista. Protože uznávají, že Jehovův nižší Pastýř se vzdal své lidské duše ve prospěch všech ovcí, ve skutečnosti „vyprali svá roucha“ neboli totožnost v „krvi“ tohoto Božího „Beránka“ a „vybílili je“, aby mohli obstát při božském zkoumání. — Zjev. 7:14.

15. Jakého počtu dosáhly jiné ovce? O čem to svědčí?

¹⁵ Znamenitý pastýř obrátil svou zachraňující pozornost k jiným ovcím, ale závěr systému věcí, který začal na konci časů pohanů v roce 1914, v roce 1935 neskončil. Trvá dále až do tohoto roku 1984 a dospěje ke konci, až bude vykonáno závěrečné kázání o království. Těch, kteří prokazují, že jsou v ovčinci jiných ovcí při oslavách Pánovy večeře, jsou již milióny, a bezpočet dalších je dosud na cestě do ovčince. Početně již nesmírně převyšují předurčený počet 144 000, což je omezený počet určený pro ty, kteří budou uvedeni do „tohoto ovčince“. Ten je vyhrazen pro duchovní izraelity, spoludědice se znamenitým pastýřem v jeho nebeském království. Tato skutečnost poskytuje další důkaz, že nejsou v „tomto ovčinci“ „malého stáda“ znamenitého pastýře. — Luk. 12:32.

16, 17. a) Jaký je vztah mezi jinými ovcemi a malým stádem? b) Jak se splňují Ježíšova slova o tom, že se stanou „jedním stádem“?

¹⁶ Mají odlišné naděje — nebeskou naději mají ovce z „tohoto ovčince“ a pozemskou naději mají jiné ovce, jež patří do nedávno opatřeného jiného ovčince. Ovlivnilo je to k tomu, aby se rozdělily, jako kdyby neměly nic společného? Vývoj od roku 1935 odpovídá: Rozhodně ne! Ježíš, znamenitý pastýř, předpověděl, že to tak nebude, protože dále řekl: „A stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ (Jan 10:16) Pozorujeme, že neřekl: „Jedno stádo v jednom ovčinci.“ I když mohou být oddělené ovčince, měl být jen „jeden pastýř“. Ukazuje se, že to je ten Pastýř a Král, který panuje v nebesích od konce časů pohanů v roce 1914. V souladu s tím mají „ovce“ vykonávat společně jednu práci, ‚kázání tohoto dobrého poselství o království po celé obydlené zemi na svědectví všem národům‘, než přijde konec tohoto systému věcí starého světa. — Mat. 24:14.

¹⁷ Jiné ovce rozhodně necítí, že by byly nějak odděleny od malého stáda. Společně tvoří jedno stádo ovcí znamenitého pastýře. Jiné ovce se radují z důvěrného společenství s malým stádem a považují za svou přednost sloužit po nějaký čas s těmito budoucími králi a kněžími, jejichž poddanými se stanou během tisíciletého království.

18. a) Co se v budoucnosti stane s novou smlouvou a s pomazanými ovcemi v „tomto ovčinci“? b) Jakou vyhlídku mají jiné ovce?

¹⁸ Až v Božím ustanoveném čase ostatek duchovních izraelitů skončí svou pozemskou dráhu a odejde ze scény, aby přijal svou nebeskou odměnu, přestane se uplatňovat nová smlouva, která byla založena na krvi prostředníka, znamenitého pastýře, Ježíše Krista, protože úspěšně splní svůj účel. Tím přestane každoroční zachovávání Pánovy večeře neboli dne pasach. Tehdy také přestane existovat „tento ovčinec“ pro stádo duchovních izraelitů. Oddané, pokřtěné jiné ovce zůstanou na zemi a vejdou do požehnání, jež na ně bude vylévat toto království skládající se ze znamenitého pastýře, Ježíše Krista, a jeho 144 000 spolukněží a spolukrálů. Stádo, které zůstane na očištěné zemi, se bude skládat pouze ze sjednocených jiných ovcí. Budou nadále naslouchat hlasu svého Pastýře a Krále, a ten je povede k tomu, aby získali věčný život v lidské dokonalosti na rajské zemi.

Můžeš to vysvětlit?

• Co naznačuje, že jiné ovce jsou odlišné od ovcí v malém stádu?

• Jak se dnes splňuje Zjevení 22:17?

• Kdy a kde začaly přicházet do popředí jiné ovce?

• Jestliže je ovčinec jiných ovcí odlišný od ovčince pomazaných, jak jsou jedním stádem?__

Zprávy a jejich hlubší význam

Anglie a Bible

„Šest z deseti osob v Anglii dnes nemá ani povrchní poznání Bible,“ prohlásil Tom Houston, jeden z řídících úředníků Anglické biblické společnosti. Odvolal se na poslední zjištění při celonárodním Gallupově průzkumu a pokračoval: „Polovina obyvatelstva nezná ani obsah evangelií, tím méně Starého zákona.“ Z osob, jimž je méně než 25 let, jedna ze tří nikdy nečetla v Bibli. Kde je chyba?

Tvrdí se, že se lidé odvracejí od náboženství prostě proto, že je církev nudná a neposkytuje žádné podněty. „Téměř dvě z pěti dotazovaných osob vyjádřily názor, že církev musí změnit svou podobu, má-li být pro lidi přitažlivá,“ pokračoval Houston. Podle průzkumu jde 56 procent obyvatelstva do kostela jen na svatby, pohřby nebo křty, pokud tam vůbec jdou.

Duchovně vyprahlá je nejen Anglie, ale i svět všeobecně. Bible předpověděla takový chmurný stav slovy: „[Já Jehova] pošlu hlad do země, hlad ne po chlebu, a žízeň ne po vodě, ale po slyšení Jehovových slov.“ (Amos 8:11) Svědkové Jehovovi se naproti tomu těší z duchovního ráje. (Iz. 65:13, 14) Například: V Británii stále roste počet aktivních svědků — o 5 procent minulý rok —, přičemž účast na jejich každotýdenních shromážděních dosahuje až 110 procent. Shromáždění svědků mají vždy téma založené na Bibli. Když svědkové činí učedníky, učí je zachovávat všechny Ježíšovy příkazy. — Mat. 28:19, 20.