• „Bitva není vaše, ale Boží“
    Strážná věž – 1985 (vydáno v Rakousku) | 1. května

    • „Bitva není vaše, ale Boží“

      „Uvěřte v Jehovu. . . , a tak mějte úspěch.“ — 2. PARALIPOMENON 20:20.

      1. Jak znázorňuje Jozafat Ježíše dosazeného na trůn?

      JOZAFAT judský byl dobrý král. „Neodvrátil se. . . , tím, že činil to, co bylo správné v Jehovových očích.“ (2. Par. 20:32) Jeho jméno znamená „Jehova je soudce“. Vyvyšoval Jehovovo jméno a vzhlížel k Jehovovi, aby jej vedl po cestě spravedlnosti a aby mu pomáhal soudit svůj lid. Staral se, aby byl lid poučován o Jehovově zákonu. Osobně přicházel mezi Judejce a povzbuzoval je, aby se vrátili k čistému uctívání Jehovy. Organizoval království k teokratickému uctívání. V tom všem výstižně znázorňuje Krále, Ježíše Krista, který byl nedávno, v roce 1914, dosazen na svůj nebeský trůn a nyní shromažďuje Jehovův lid k přežití, zatímco démonické síly shromažďují národy ke konečné válce armageddonské. — Mat. 25:31–34; Zjev. 16:13, 14, 16.

      2. a) Jaká závažná krize vznikla pro Judejce? b) Jaké podobné situaci čelí dnes svědkové Jehovovi? c) Které prvky satanova světa odpovídají Ammonovi, Moabovi a hoře Seir?

      2 Jozafat věnoval pozornost obnovení teokratického pořádku v Judě, došlo však k vážné krizi. Z krajů Ammona, Moaba a hory Seir přišel mocný protivník, „velký zástup“, a hrozil Božímu lidu vyhlazením. (2. Par. 20:1, 2, 22) Dnes je podobná situace. Svědkové Jehovovi ‚nejsou částí světa‘, a proto je satanův svět nenávidí a Boží nepřátelé je často krutě pronásledují. (Jan 15:19; 1. Jana 5:19) V Jozafatově době šlo o panství nad zemí Jehovova lidu — Judou (což znamená „chvála“). Ale nyní, podle vzoru starověkého Ammona a Moaba, zápasí dnešní politické mocnosti a velkopodnikatelé (včetně výrobců výzbroje pro „den zkázy“) o panství nad světem. Tím také zasahují do sféry, která patří od roku 1914 právě Božímu mesiášskému království. (Zjev. 11:15, 18) Starověká hora Seir se stala panstvím odpadlého Edomu, potomků Jákobova dvojčete Ezaua. Obyvatelé hory Seir tedy výstižně předstiňovali dnešní pyšné odpadlé křesťanstvo. — 1. Mojž. 32:3.

      3. Jak odpovídá jednání Jozafata a Judejců jednání dnešních věrných a oddaných svědků?

      3 Co mohl dělat král Jozafat tváří v tvář těmto dobyvatelským tlupám? Nuže, co vždy činí věrní a oddaní služebníci Jehovovi, když jsou v náhlém nebezpečí, v pronásledování nebo když je ohrožen jejich život? Jozafat „obrátil obličej, aby hledal Jehovu“. A lidé ze všech judských měst „přišli, aby se poradili s Jehovou“ v jeho domě pravého uctívání. — 1. Par. 20:3–5.

      4. a) Jaké situace může očekávat Jehovův lid? b) Kde hledá záchranu rostoucí „velký zástup“?

      4 Jaký znamenitý příklad pro dnešní Boží lid! Tento věk násilí postupuje k svému vyvrcholení v Armageddonu. Poměry v satanově světě se nezlepší. (2. Tim. 3:1, 13) Často může být ohrožen dokonce i život Jehovova lidu. Kde najdeme ochranu? Lze ji najít v naší jednotě uctívání. Scházíme se v našich sálech království a v jiných střediscích ke studiu Bible, abychom přijímali duchovní pokrm, který nás udržuje, a abychom organizovali svou veřejnou službu k Jehovově chvále. Je radostné, že stále přichází „velký zástup“ ze všech národů a připojuje se k Božímu lidu v jeho „svaté službě“. Tito noví proudí k ‚hoře Jehovova domu uctívání‘. Také pro ně to znamená záchranu. — Zjev. 7:9, 15; Iz. 2:3.

      5. Co naznačuje Jozafatovo „nové nádvoří“ ohledně Jehovovy dnešní organizace?

      5 Jozafat se postavil „v Jehovově domě před novým nádvořím“. Králův stavební program v Judě zřejmě zahrnoval rozšiřování prostoru pro uctívání v jeruzalémském chrámu. Podobně i dnes postupuje pod vedením nyní panujícího Krále, Ježíše Krista, velkolepý duchovní vzdělávací program, takže na pozemském nádvoří Jehovova chrámu je dostatek místa pro milióny z nekněžského „velkého zástupu“. Jak příjemné je být tam! — Žalm 27:1– 5.

      Obrátit se k Jehovovi

      6. a) Co bylo zahrnuto v Jozafatově modlitbě? b) Jak můžeme najít sílu v dobách zkoušek?

      6 Jozafat předložil celou věc v Jehovově domě svému Bohu v modlitbě. Uznal Jehovovo kralování, sílu i moc a znovu uvažoval o tom, jaké činy vykonal Jehova pro svůj lid. Zmínil se o Šalomounově vroucí modlitbě v době zasvěcení chrámu a pokorně končil slovy: „My sami nevíme, co bychom měli dělat, ale naše oči jsou k tobě.“ (2. Par. 20:5–12; 6:12–14, 34, 35) Byl jsi někdy v takové situaci, že jsi nevěděl jak dál? Apoštol Pavel byl často v takové tísni. Musel se plně spoléhat na Jehovu. Ale vždy mohl říci: „Když jsem. . . slabý, pak jsem mocný.“ Když se totiž cítil sám úplně neschopný, jeho naprosté spolehnutí na Jehovu se pro něj stalo zdrojem nepřemožitelné síly. Také ty můžeš být silný! — 2. Kor. 12:10; Přísl. 18:10.

      7. Který Mojžíšův pokyn tehdy poslouchali Judejci?

      7 Snaž se představit si scénu v rozsáhlém prostoru jeruzalémského chrámu: „Celou tu dobu stáli ti všichni z Judy před Jehovou, i jejich maličcí, jejich manželky a jejich synové.“ (2. Par. 20:13) Bezpochyby si připomínali výslovný pokyn Mojžíše ohledně účelu takových shromáždění, jak je zaznamenán v 5. Mojžíšově 31:12. Jen místo k stání bylo v tomto ohromném shromáždění, kde celé rodiny v úctě čekaly na Jehovu, bdělí a připravení jednat podle jeho pokynu.

      Jehovův sdělovací prostředek

      8. Ukaž, co bylo Jehovovým sdělovacím prostředkem a) v době Jozafatově, b) v naší době.

      8 Jak odpoví svrchovaný Pán Jehova na Jozafatovu modlitbu? Jehova opatřil sdělovací prostředek. Byla jím osoba Jachaziela z kmene Levi. Ačkoli Jachaziel nebyl kněz, Jehova jej vybral, aby ohlásil jedno z nejvíce vzrušujících povzbuzujících poselství v celém Písmu. Důležité bylo, že „na něm spočinul uprostřed sboru Jehovův duch“. (2. Par. 20:14) Opatřil Jehova ve středu svého lidu v dnešní době podobný sdělovací prostředek? Rozhodně ano. Ježíš na něj poukázal ve svém proroctví o „závěru systému věcí“, když se zmínil o pomazané třídě „věrného a rozvážného otroka“, jemuž Pán svěřuje celý svůj „majetek“ zde na zemi. — Mat. 24:3, 45–47.

      9. a) Proč bylo výstižné Jachazielovo jméno? b) Co bylo Jehovovým poselstvím a jak nás dnes povzbuzuje?

      9 Jméno Jachaziel znamená „Bůh vidí“. Bůh mohl opravdu vidět všechno, oč šlo v této krizi. Mohl předvídat, jak by mohl Boží lid jednat. Mohl vidět konečný výsledek. Jaké poselství tedy Jehova sdělil prostřednictvím Jachazielovým? Naslouchejme! Znělo: „Dávejte pozor, Judo a vy, obyvatelé Jeruzaléma, a králi Jozafate! Takto vám řekl Jehova: ‚Nebojte se a neděste se pro tento velký zástup; vždyť bitva není vaše, ale Boží.‘ “ (2. Par. 20:15) Jak se jistě zaradoval tento sjednocený zástup! A jak se radujeme dnes my, když víme, že bez ohledu na to, jak nás může napadat satan se svými zástupy — bez ohledu na to, jak může být zkoušena naše víra a ryzost — můžeme se, jako sjednocený lid, plně spoléhat na Jehovu a důvěřovat, ze bitvu vybojuje za nás! — 2. Mojž. 15:2, 3; Žalm 24:8; 37:3–7; Zach. 14:3.

      Nutno jednotně jednat!

      10. a) Jaké zkoušce ryzosti museli tehdy čelit Judejci? b) Jaké dílo předchází Jehovův ‚podivný skutek‘?

      10 Tito Judejci však neměli nečinně přihlížet a čekat, až jim snad Jehova přivodí nějakou záchranu. Měli být lidem činu! Jestliže měli přežít, museli projevit poslušnost Jehovovi a činit věci jeho způsobem. Mnozí z nich měli bezpochyby pocit, že pokyny, které přišly od Jehovy, jsou poněkud neobvyklé. Byla to zkouška jejich ryzosti. Stejně požaduje Jehova i dnes, dříve než vykoná svůj ‚podivný skutek, své neobyčejné dílo‘ zničením křesťanstva na počátku „velkého soužení“, aby se jeho svědkové jednotně účastnili díla, které se mnohým zdá neobvyklé. Je to jejich svatá služba, při níž znovu a znovu chodí do domácností lidí a varují je před nadcházejícím zničením. — Iz. 28:21; Mat. 24:14, 21.

      11, 12. a) Jaký neobvyklý příkaz dal Jachaziel, ale jak reagovali Judejci? b) Jak můžeme i my ukázat, že se spoléháme na Jehovu?

      11 To je předstíněno pokyny, které dal Jachaziel judskému lidu. O tlupách nepřátel řekl: „Zítra proti nim sestupte. . . V tomto případě nebudete muset bojovat. Zaujměte své postavení, klidně stůjte a vizte záchranu od Jehovy ve váš prospěch. Judo a Jeruzaléme, nebojte se a neděste se. Zítra proti nim vyjděte, a Jehova bude s vámi.“ (2. Par. 20:16, 17) Tento neozbrojený zástup mužů, žen a dětí dostal příkaz, aby vyšli proti spojeným vojskům protivníka! — Srovnej Žalm 148:12, 13.

      12 Jozafat a Judejci si velice vážili vedení, které opatřil Jehova prostřednictvím Jachazielovým. „Jozafat se ihned sklonil tváří k zemi, a všechen Juda a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou, aby Jehovovi vzdali poctu.“ (2. Par. 20:18) Větší Jozafat, Ježíš Kristus, projevil za svého pobytu na zemi takové poddajné spolehnutí na Jehovu a můžeme si být jisti, že bude očekávat od Jehovy bitevní pokyny, až ‚Jehova po jeho pravici rozbije krále v den svého hněvu‘. (Žalm 110:5, 6) Podobně i dnešní svědkové Jehovovi s radostí ‚vzdávají poctu‘ Bohu, v něhož důvěřují, když slouží v jeho nádvořích. — Žalm 84:10–12; 84:11–13, „KB“; 122:1–4.

      13. Kdo dnes chválí Jehovu „neobyčejně silným hlasem“ a k čemu to vede?

      13 Podle 2. Paralipomenon 20:19 vstali chrámoví zpěváci, „aby chválili Jehovu, Boha Izraele, neobyčejně silným hlasem“. A kdo dnes pod vedením pomazaného ostatku chválí Jehovu „neobyčejně silným hlasem“ před jeho nepřáteli? V přední linii Jehovova lidu je jistě stále