a dal Ebedmelechovi právo postarat se o záchranu proroka. Král řekl: „Vezmi pod svůj dohled z tohoto místa třicet mužů, a proroka Jeremiáše vytáhnete z té cisterny, než zemře.“ (Jer. 38:10) Nebylo asi nutné, aby Jeremiáše vytahovalo z cisterny těchto třicet mužů. Ale vzhledem k tomu, že proti prorokovi a jeho poselství panovala prudká nenávist, dalo se očekávat, že budou rušivě zasahovat ti, kteří si přáli Jeremiášovu smrt. Několik mužů by mohlo být přemoženo, ale třicet mužů bylo dost na to, aby mohli zdolat jakýkoli problém, který by snad vyvstal ve spojení se zamýšlenou záchranou.

Ebedmelech okamžitě vyplnil Sedechiášův příkaz. Způsob, jak to učinil, dále dokazuje, že měl s prorokem soucit a měl o něj starost. Cisterna byla hluboká a Jeremiáš zapadl do bahna, a proto bylo nutno vynaložit značnou sílu, aby mohl být vytažen. Holé provazy by se mohly prorokovi zařezávat do těla. Mohlo se také stát, že Jeremiáš byl původně do studny vhozen hrubě. Mohl tedy mít rány v podpaží. Ebedmelech zřejmě o této situaci pozorně přemýšlel. Sehnal opotřebované hadry a kusy látky a po provazech je spustil k Jeremiášovi, aby si je Jeremiáš vložill do podpaží a pod provazy. A tak měly tyto hadry a látky zmírnil tlak provazů, když byl Jeremiáš vytahován z cisterny. — Jer. 38:11–13.

Proč byl Ebedmelech tak statečný? Ačkoli to byl cizinec a žil mezi lidmi, kteří uváděli velkou potupu na Jehovu Boha, naučil se důvěřovat v Nejvyššího. Ano, důvěra v Jehovu byla základní příčina, proč Ebedmelech statečně přišel na pomoc nenáviděnému proroku. Etiopský eunuch za to neztratil svou odměnu. Prostřednictvím Jeremiášovým dostal od Jehovy ujištění: „Hle, uskutečňuji svá slova na tomto městě k neštěstí, a ne k dobrému, a jistě se stanou před tebou v tento den. . . a v ten den tě vysvobodím. . . a nebudeš vydán do ruky mužů, jichž se ty sám děsíš. Neboť ti zcela jistě opatřím únik a nepadneš mečem; a zcela jistě obdržíš svou duši jako kořist, protože jsi ve mne důvěřoval.“ (Jer. 39:16–18) Podle těchto slov měl být Ebedmelech svědkem zničení Jeruzaléma, které předpověděl Jeremiáš. A přece se toho nemusel bát. Protože Ebedmelech považoval Jeremiášův život za vzácný, bude také Jehova Bůh považovat za vzácný život Ebedmelechův, a zachová jej naživu.

Jaký znamenitý příklad nám dal Ebedmelech tím, že se nedal ovládnout strachem z lidí, ale odvážně se zastal Jehovova proroka. Nejvyšší nezapomněl na Ebedmelechův spravedlivý čin. Nezapomene ani na naši věrnou službu, která zahrnuje i to, že přicházíme na pomoc svým bratrům v době velké nouze. Bible nám říká: „Bůh totiž není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Žid. 6:10) Usilujme tedy o to, abychom byli stejně stateční, jako byl Ebedmelech.

První slova

Kdo se dříve učí mluvit: děvčata nebo chlapci? Ve zprávě, kterou uveřejnil časopis „Developmental Psychology“, se říká, že to jsou děvčata. V protikladu k některým nedávno uvedeným studiím, z nichž se odvozovalo, že jsou obě pohlaví v tomto ohledu stejná, nyní vyzkoumali badatelé Columbia University, že děvčata předčí chlapce, s přihlédnutím ke „středně dlouhým výrazům“. Vědci tvrdí, že je to posuzováno přesněji než na základě dřívějších výzkumných způsobů.