zasvětit svůj život Bohu skrze Krista a symbolizovat tento rozhodný krok křtem ve vodě. Jestliže se nebeský Otec Ježíše Krista rozhodne povolat tohoto zasvěceného, pokřtěného učedníka svého Syna k nebeskému dědictví s ním, zplodí jej svým duchem. To znamená, že tento duchem zplozený učedník bude muset nakonec jako člověk zemřít. Ale Ježíš řekl: „I kdyby zemřel, přijde k životu.“ V jeho případě k životu jako vzkříšený duchovní tvor v nebeské říši s Ježíšem.

15. Jestliže ten, kdo projevoval správnou víru a přece nebyl zplozen Božím duchem, zemře, jaké bude jeho postavení při vzkříšení?

¹⁵ Kdyby dnes zemřel oddaný, pokřtěný učedník, který nebyl zplozen Jehovou Bohem k nebeskému dědictví s Kristem, jako se stalo již mnohým od té doby, kdy začalo shromažďování Kristových „jiných ovcí“, co pak? (Jan 10:16) Protože projevoval víru v toho, kdo je „vzkříšení a život“, bude hned po svém pozemském vzkříšení, pravděpodobně na začátku doby vzkříšení, v lepším postavení vzhledem k novému systému věcí. (Žid. 11:35) Brzy mu pak budou moci být svěřeny zvláštní přednosti služby pod nebeským královstvím. Tak se uskuteční naděje na vzkříšení, se kterou umíral, k Boží slávě!

16, 17. a) Jak to bude se vzkříšením těch, kteří v předkřesťanských dobách pouze vyhlíželi příchod „semene“ Boží „ženy“? b) Jakými slovy nás Ježíš ujistil o jejich vzkříšení?

¹⁶ Podíl na vzkříšení nebudou mít jen ti, kdo uvěřili v Ježíše Krista od jeho prvního příchodu, ale také ti z předkřesťanských dob, kteří s vírou v Jehovu Boha vyhlíželi příchod „semene“ jeho symbolické „ženy“, jak to Bůh předpověděl v 1. Mojžíšově 3:15. Ukázalo se že toto „semeno“ je totéž, co bylo později nazváno „Abrahámovo semeno“. (1. Mojž. 12:1–3; Gal. 3:16) Mezi ty, kteří vyhlíželi příchod tohoto „semene“ Většího Abraháma, Jehovy Boha, patří samozřejmě patriarcha Abrahám a jeho syn Izák a jeho vnuk Jákob neboli Izrael. Ježíš Kristus, Abrahámovo semeno, potvrdil tuto jistotu jejich vzkříšení slovy:

¹⁷ „Pokud jde o vzkříšení z mrtvých, nečetli jste, co k vám Bůh mluvil, když řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahámův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? Není Bohem mrtvých, ale živých.“ (Mat. 22:31, 32) „Ale vzhledem k mrtvým, že jsou buzeni, nečetli jste v knize Mojžíše ve zprávě o trnitém keři, jak mu Bůh řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahámův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? Není Bohem mrtvých, ale živých.“ (Mar. 12:26, 27) „Neboť všichni jsou pro něj živí.“ (Luk. 20:37, 38) Tímto nepřímým způsobem nás Jehova Bůh ujistil o vzkříšení mrtvého lidstva.

18. Předobrazem koho byl Boží přítel Abrahám vzhledem k povaze zaslíbeného semene?

¹⁸ Boží vlastní slib jeho příteli Abrahámovi byl, že všechny rodiny „si budou . . . žehnat“ prostřednictvím jeho „semene“. (Jak. 2:23; 1. Mojž. 12:1–3; 22:15–18) Toto „semeno“ se stalo duchovním semenem, a proto lidský Abrahám byl předobrazem Jehovy Boha, neboť jedině On sám se mohl stát Otcem duchovního „semene“, nyní oslaveného Ježíše Krista v nebesích.

19. Jaký prorocký obraz zprostředkuje Zjevení 20:11–14?

¹⁹ Prorocký obraz nadcházejícího vzkříšení zemřelých rodin země dostáváme ve Zjevení 20:11–14, kde je popisováno zčásti symbolicky: „A [já, apoštol Jan] viděl jsem velký bílý trůn a toho, který na něm seděl. Před ním uprchla země a nebe a nebylo pro ně nalezeno místo. A viděl jsem mrtvé, velké a malé, stojící před trůnem, a byly otevřeny svitky. Ale byl otevřen další svitek; je to svitek života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří v nich byli, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly vrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“

20. Až skončí tisíciletý soudný den, co se stane s lidmi, jejichž jména jsou zapsána v knize života? Co se stane s těmi, jejichž jména nejsou zapsána?

²⁰ Během tisíciletého „dne“, který Bůh „stanovil“ a v němž „zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil“, budou vzkříšení mrtví muset využít všechna božská opatření učiněná k jejich věčné záchraně. (Sk. 17:31) V tomto smyslu si budou „žehnat“. Projdou-li dokonale konečnou zkouškou své ryzosti, získají odměnu věčného života ve světaširém ráji. Jinak? „Druhá smrt“, ze které nebude vzkříšení. (Zjev. 20:14) Přesně jak je psáno ve Zjevení 20:15: „Dále, kdo nebyl nalezen zapsaný v knize života, byl vržen do ohnivého jezera.“

Živí lidé víry, kteří nikdy nezemřou

1, 2. Po jakém věčném životě netouží milióny těch, kteří milují svrchovaného Pána Boha Jehovu? Jaká slova Ježíše Krista o životě bez smrti si pamatují?

NA ZEMI dnes žijí miliardy lidí. Milióny z nich se právě učí o podivuhodné příležitosti dále na ní žít a nikdy nezemřít. Mnoho z nich si možná pamatuje starou náboženskou píseň: „Musíš milovati Pána, nebo nepřijdeš do nebe, až zemřeš.“ Dnes však žijí milióny těch, kteří milují svrchovaného Pána, Boha Jehovu, a vůbec nechtějí jít do nebe. Naděje, kterou jim Bůh dal, je obnovení pozemského ráje a jeho rozšiřování po celé zeměkouli. V něm chtějí žít navždy, v lidské dokonalosti, pod spravedlivou nebeskou vládou. (Luk. 23:43) Mají na mysli pozoruhodná slova Ježíše Krista určená Martě, jejíhož bratra Lazara se právě chystal vzbudit z mrtvých. Jsou to slova hodná vážného zamyšlení pro každého, kdo dnes žije. Znějí:

² „A žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře.“ — Jan 11:26.

3. Jaká přednáška o nepřerušeném lidském životě byla přednesena 24. února 1918? Jaké další události v průběhu roku znemožnily další přednesení této přednášky?

³ Muži a ženy 20. století byli na tuto pozoruhodnou naději upozorněni v neděli 24. února 1918 v kalifornském Los Angeles v USA. Tam tehdejší prezident Biblické a traktátní společnosti