NAHRAZOVÁNÍ BOŽÍHO JMÉNA

Zdá se, že božské jméno bylo později vypuštěno jak ze „Septuaginty“, tak z „Nového zákona“, když již nežidovští křesťané nerozuměli hebrejským písmům. Dr. Kahle tedy píše: „To křesťané sami nahradili tetragrammaton slovem kyrios [Pán], když se již nerozumělo božskému jménu psanému hebrejskými písmeny.“ — „The Cairo Geniza“, str. 224.

Jak závažná ztráta to byla? Profesor Howard říká: „Domnívám se, že odstranění tetragramu zaneslo do myslí raných nežidovských křesťanů zmatek, pokud šlo o vztah mezi ‚Pánem Bohem‘ a ‚Pánem Kristem‘.“ — Str. 63 dříve citovaného článku.

Například Žalm 110:1 říká: „Jehovův výrok k mému Pánu je.“ To je citováno u Matouše 22:44. Později, když bylo vypuštěno Jehovovo jméno, většina novodobých překladů zní: „Řekl Pán Pánu mému.“ Tak se pro členy církví křesťanstva ztratilo zřetelné rozlišení mezi Jehovou („Pán“) a Ježíšem („Pán můj“).

Řídit se příkladem Bible v používání Božího jména má velké výhody: 1. Pomáhá nám to pohlížet na Boha jako na osobu, a ne jen jako na sílu. 2. Pomáhá nám to, abychom se k němu přiblížili. 3. Odstraňuje to zmatek, zostřuje to naše přemýšlení o něm a přibližuje nás to k tomu, co Bible skutečně učí.

To nejvznešenější jméno

„To musíš říci Izraelitům, že tě k nim poslal JEHOVA, Bůh jejich předků, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův. To je mé jméno navždy; to je můj titul v každé generaci.“ — 2. Mojžíšova 3:15, „The New English Bible“.

1. Jakou hodnotu má jméno ve srovnání s jinými slovy, která se dají použít pro určení něčí totožnosti?

KAŽDÝ z nás má jméno. Naše jméno určuje naši osobní totožnost. Když slyšíš jméno někoho, kdo tě silně odpuzuje, vzbudí to v tobě negativní pocity, zatímco jméno toho, koho máš velmi rád, vyvolává příjemné, šťastné myšlenky. Vedle tvého jména mohou stát také jiná slova, která popisují některé zvláštní stránky tvého života. Téže osobě se dá říkat profesor, vedoucí, tatínek nebo dědeček — podle okolností. Každé z těchto slov vyvolá jiné představy o té osobě a poukáže na jinou stránku jejího života. Ale její jméno nám vybaví osobu celou — všechny její rysy, všechno, co o ní víme.

2, 3. Jak mohou slova, která používáme pro označení Boha, ovlivnit naše přemýšlení o něm?

² Platí stejná zásada, když přemýšlíme o Bohu? Je tvůj pohled na stvořitele nějak ovlivněn tím, jak ho nazýváš?

³ Slova „stvořitel“ a „všemohoucí“ upozorňují na určité stránky jeho činnosti. „Hospodin“ poukazuje na jeho autoritu. „Bůh“ ho popisuje jako toho, který má nadlidské vlastnosti a nadlidskou moc. Čtenář francouzských překladů od Segonda a Darbyho, který vidí božské jméno zaměněné slovem l’Éternel (Věčný), bude mít možná trochu jinou představu Boha než čtenář českých Biblí, jejichž překladatelé změnili jméno na „Hospodin“. Jeden náboženský pisatel proto řekl: „Kdybychom zavedli Boží osobní jméno v křesťanském uctívání a teologii, mohlo by to mít překvapující a tvůrčí výsledky.“