Organizováni ke službě Jehovovi

„Zanechal jsem tě na Krétě proto, abys tam všechno zorganizoval.“ — TITOVI 1:5, „Jeruzalémská bible“.

1. Co řekl první prezident Spojených států o rozdílnostech v náboženském cítění?

PRVNÍ prezident Spojených států, George Washington, napsal v jednom osobním dopise ze 20. října 1792: „Ze všech nepřátelství, jež kdy existovala v lidstvu, jsou zřejmě nejvíce zakořeněna a nejvíce skličující ta nepřátelství, vyvolaná rozdíly v náboženském cítění, a za jejich odvrácení je nejvíce nutné se modlit. Žil jsem v naději, že osvícenství a liberalismus, jimiž se vyznačuje nynější věk, mohly alespoň smířit křesťany všech denominací do té míry, že bychom již nebyli nikdy více svědky náboženských svárů, jež by dosáhly takové úrovně, že by ohrožovaly pokoj společnosti.“

2. Jak reagují někteří lidé na to, že existuje mnoho náboženství?

² Dnes jsou mnozí lidé podobně sklíčeni tím, že je tolik náboženství, a vyhýbají se jakémukoli náboženskému spojení. Jiní jsou sice členy nějaké církve, ale mluví o svém vlastním ‚osobním vztahu k Bohu‘. Jaké jsou tedy skutečnosti? Jedná Bůh s lidmi výlučně jako s jednotlivci? Co ukazuje Bible?

Stará se Bůh o nás?

3. Jak bys odpověděl na základě Písma na otázku, zda se Bůh stará o nás jako o jednotlivce?

³ Písmo zjevuje, že Jehova opravdu projevuje zájem o lidi jako o jednotlivce. Například v oblasti lidských vztahů obsahuje Boží slovo výroky jako: „Kdo se vysmívá tomu, kdo má málo prostředků, pohanil jeho Původce.“ „Kdo šidí poníženého, pohanil jeho Původce, ale oslavuje ho“, to jest Jehovu Boha, „ten, kdo prokazuje přízeň chudému“. (Přísl. 17:5; 14:31) Bůh opravdu „tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zničen, ale měl věčný život“. (Jan 3:16, 36) Kromě toho apoštol Petr prohlásil: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, který se ho bojí a činí spravedlnost.“ (Sk. 10:34, 35) Jehova se tedy opravdu stará o jednotlivce a schvaluje ty, kteří se ho bojí a činí to, co je spravedlivé.

4. O kterých otázkách můžeme uvažovat?

⁴ Bible také říká: „Jehova zná ty, kteří mu patří.“ (2. Tim. 2:19) Znamená to však, že jsou tu a tam v mnoha náboženských organizacích světa jednotlivci, kteří jsou přijatelní Bohu? Nebo bychom měli očekávat, že by takoví jednotlivci pěstovali společenství mezi sebou a že by byli organizováni, aby sloužili Jehovovi?

Jehova — Bůh organizace

5. Jak působí svatí andělé ve vztahu k Jehovovi?

⁵ Boží inspirované slovo nám dává poněkud nahlédnout do jeho způsobu jednání. Uvažujme například o neviditelných nebesích. Jsou tam chaotické poměry? Rozhodně ne! Myriády duchovních tvorů nepůsobí nijak náhodně. Čteme naopak: „Žehnejte Jehovovi, jeho andělé, mocní v síle, provádějící jeho slovo, tím, že nasloucháte hlasu jeho slova. Žehnejte Jehovovi, všechna jeho vojska, jeho služebníci, konající jeho vůli.“ (Žalm 103:20, 21) Je zřejmé, že jsou svatí andělé dobře zorganizováni, aby sloužili Jehovovi.

6. Čím byla Noemova rodina na začátku po potopě?

⁶ Co však lidská říše? Potopou za dnů Noemových skončily všechny předpotopní organizace, které snad existovaly na zemi — až na jednu. Noe a sedm ostatních osob, jež přežily potopu, vystoupili z archy jako rodinná organizace. Přinášet sjednocené uctívání Bohu bylo pro ně věcí prvořadé důležitosti. Čteme o tom: „Noe vystavěl Jehovovi oltář a vzal některé ze všech čistých zvířat a ze všech čistých létajících tvorů a obětoval na oltáři zápalné oběti.“ Ti, kteří přežili potopu, nešli hned v náboženském ohledu oddělenými cestami, ale byli všichni pohromadě při této význačné události, jež vyvrcholila požehnáním, poučením a smlouvou pocházející od Boha. (1. Mojž. 8:18 až 9:17) Ano, Noemova rodina začala po potopě jako organizace, která sloužila Jehovovi.

7. Co se dovídáme z 2. Mojžíšovy ohledně organizace?

⁷ Potomci Abrahamovi měli Jehovovu bohatou přízeň a nikdo nemůže logicky popřít, že se nakonec stali národní organizací. Vždyť sama biblická kniha Exodus ukazuje, jak byli vysvobozeni z egyptského jha a zorganizováni jako teokracie! Tato kniha ukazuje, že Jehova je Bohem teokratické organizace. Když Izraelité poslouchali Boží zákon, byli schopni Jehovu uctívat jako řádná, spolehlivá a radostná organizace. Bezpochyby byli zorganizováni, aby sloužili Jehovovi.a

8. Jaký důkaz dobré organizace byl patrný ve spojitosti se službou v Jehovově pozemské svatyni?

⁸ Důkazy znamenité organizace byly patrné ve spojitosti se službou v Jehovově pozemské svatyni. O Levitech například čteme: „David je zorganizoval do oddílů podle synů Leviho: Geršoma, Kehata a Merariho.“ Podobně byly zřízeny „oddíly synů Áronových“. S pomocí Cadoka a Achimelecha „je David zorganizoval podle ustanovených povinností v jejich službě. . . Zorganizoval je losem.“ O pozdější době čteme: „Jehojada postavil strážné Pánova domu pod vedení levitských kněží a Levitů, které kdysi zorganizoval David, aby se starali o Pánův dům, aby obětovali Pánu zápalné oběti, jak je to napsáno v Mojžíšově zákoně, s radováním a se zpěvem, podle příkazu Davidova.“ (1. Par. 23:2–6; 24:1–6; 2. Par. 23:18, „Revidovaný standardní překlad“) Ano, oddíly kněží a Levitů byly zorganizovány ke službě Jehovovi.

A co křesťanství?

9. Co dokazuje, že Ježíš Kristus organizoval své následovníky ke službě Jehovovi?

⁹ Když byl na zemi Ježíš Kristus, neřekl všem těm, kteří v něj věřili, aby šli každý svou cestou a soustředili se jen na ‚osobní vztah k Bohu‘. Naopak, učedníci se shromáždili k Ježíšovi a on z nich vybral dvanáct mužů jako apoštoly. Vybral je po noci strávené v modlitbě, a tudíž s pomocí Jehovovou a s jeho schválením. (Luk. 6:12–16) To svědčí o organizaci, která měla božskou podporu. Ježíš také zorganizoval své následovníky do skupin hlasatelů království, jež byly dobře poučeny. Dal například potřebné pokyny sedmdesáti učedníkům, které vyslal organizovaným způsobem. — Luk. 10:1–24.

10. Jak ukazují Písma, že Ježíšovi pozemští následovníci byli dobře organizováni?

¹⁰ Křesťanská řecká písma jasně ukazují, že Ježíšovi následovníci v raných dobách byli dobře zorganizováni. Nespoléhali se jen na osobní čtení Písma. Byly naopak zřizovány sbory a pravidelně se scházely ke studiu Božího slova. Tyto sbory nebyly nezávislé, autonomní jednotky, ale spolupracovaly mezi sebou v lásce. Sbory si například vyměňovaly vřelé pozdravy, a organizační skupiny v Makedonii ‚prosily o přednost, aby mohly laskavě dávat‘ něco k pomoci potřebným ‚svatým‘ jinde. (1. Kor. 16:19, 20; 2. Kor. 8:1–7; Kol. 4:14–16) Ano, křesťanské sbory v rané době mezi sebou spolupracovaly pod řízením vedoucího sboru, který se skládal z apoštolů a starších mužů v Jeruzalémě. — Sk. 15:1–16:5.

11. Proč bychom měli očekávat, že bude „Boží sbor“ dobře organizovaný?

¹¹ Apoštol Pavel pomáhal při zřizování některých dobře organizovaných sborů, jež začaly existovat, protože Bůh žehnal kazatelskému dílu. Pavel také řekl, že Jehova „není Bohem nepořádku, ale pokoje“. Apoštol rovněž zdůraznil, že „Bůh zorganizoval tělo“ Ježíšových pomazaných následovníků, jak se to líbí jemu. Proto bychom měli očekávat, že „Boží sbor“ je dobře organizovaný a že působí pokojně a v souladu. — 1. Kor. 14:33; 12:24, „The Riverside New Testament“; 1. Tim. 3:5.

12, 13. a) Co bylo řečeno o sborech, které organizovali Ježíšovi apoštolové? b) Kdo se podle vzoru z prvního století stará o sborové záležitosti mezi svědky Jehovovými?

¹² O organizaci Ježíšových následovníků napsal historik J. L. von Mosheim: „Jestliže. . . , o čemž nemůže žádný křesťan pochybovat, apoštolové Ježíše Krista působili na základě božského příkazu a pod jeho vedením, pak forma prvotních církví, kterou odvodili od církve v Jeruzalémě, jež byla zřízena a zorganizována samotnými apoštoly, musí být považována za božskou.“ — „Instituce církevních dějin, ve starověku a v nové době“, svazek I, strany 67, 68, angl.

¹³ Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že sbory Ježíšových následovníků v prvním století byly zorganizovány v souladu s božskou vůlí. Proto jsou podle tohoto vzoru jmenováni mezi dnešními svědky dozorci a služební pomocníci svatým duchem, aby se starali o sborové záležitosti. — Sk. 20:28; Fil. 1:1.

14. a) Jaký dohled měly křesťanské sbory v prvním století? b) Proč zanechal apoštol Pavel Tita na Krétě?

¹⁴ V prvním století měli apoštolové a starší muži v Jeruzalémě všeobecný dohled nad sbory, ačkoli někteří muži vykonávali dohled v jistých oblastech a mohli svěřovat určitou autoritu jiným. (Sk. 14:21 až 23; 15:1, 2) Apoštol Pavel proto ustanovil křesťanského dozorce Tita, aby se staral o příslušné věci na středomořském ostrově Krétě. Pavel řekl v tom směru Titovi: „Zanechal jsem tě na Krétě proto, abys tam všechno zorganizoval a ustanovil v každém městě starší, jak jsem ti řekl.“ (Tit. 1:5, „JB“) Můžeme si být zcela jisti, že pokyny obsažené v dopise Titovi mu pomohly vykonat tento úkol, takže mohli být tamější křesťané dobře zorganizováni, aby sloužili Jehovovi.

Proč být dobře zorganizováni dnes?

15, 16. Proč můžeme říci, že ti, kteří jsou přijatelní Jehovovi, nemohou mít jen ‚osobní vztah k Bohu‘ a být rozptýleni v náboženských společnostech světa?

¹⁵ Až dosud bylo na základě Písma ukázáno, že dobrá organizace byla puncem Jehovových služebníků v minulosti. Dnes jsou tudíž stejné okolnosti. A jsou pádné důvody, proč by měli být dnešní Jehovovi svědkové dobře zorganizováni.

¹⁶ Ti, kteří jsou Jehovovi přijatelní, nemohou mít každý jen ‚osobní vztah k Bohu‘ a být rozptýleni ve světských náboženských společnostech. Jehova vyžaduje pravé uctívání a chystá se skoncovat s Velikým Babylónem, světovou říší falešného náboženství. (Jan 4:24; Jak. 1:27; Zjev. 18:1–8) Od pravých křesťanů se dále vyžaduje jednota. Zvláště dnes musí být společně v jedné organizaci, aby mohli plně jednat podle rady apoštola Pavla: „Ale vybízím vás, bratři, prostřednictvím jména našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili souhlasně a aby mezi vámi nebylo rozdělení, ale abyste byli pevně spojeni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem.“ — 1. Kor. 1:10.

17. Jak ukazují slova v Židům 10:24, 25, že služebníci Jehovy Boha a Ježíše Krista musí patřit k jedné organizaci?

¹⁷ Praví křesťané také nemají zanedbávat společné shromažďování při pravidelných schůzkách. To platí zejména dnes, kdy se přibližuje konec tohoto systému věcí. (Žid. 10:24, 25) Je zřejmé, že všichni musí patřit k jedné organizaci, chtějí-li se řídit inspirovanou radou pravých služebníků Jehovy Boha a Ježíše Krista.

18. a) Jak ukazuje 1. Jana 1:3, že všichni pomazaní křesťané musí být společně v jedné organizaci? b) Kdo se připojil k Ježíšovým pomazaným následovníkům v tomto „čase konce“ a jaké jsou skutečnosti ohledně spolupráce mezi všemi svědky Jehovovými?

¹⁸ Písmo vyžaduje společenství mezi Ježíšovými pomazanými následovníky. Apoštol Jan v tomto směru napsal: „Co jsme viděli a slyšeli, to oznamujeme také vám, abyste i vy měli solidárnost [podíl, společenství] s námi. A naše solidárnost je také s Otcem a s jeho synem Ježíšem Kristem.“ (1. Jana 1:3, „Byington“; „Překlad nového světa“; „Autorizovaný překlad“) Kdyby měli Ježíšovi pomazaní následovníci každý jen ‚osobní vztah k Bohu‘ a nebyli spojeni v jedinou organizaci, jak by se mohli těšit z této solidárnosti, z tohoto společenství nebo podílu? Tento požadavek je možné splnit jen v organizovaném stavu. Dnes se k Ježíšovým následovníkům, kteří jsou zplození duchem, připojuje „velký zástup“ „jiných ovcí“. Podle Ježíšova popisu těch, kteří se podobají ovcím, bychom měli očekávat, že budou tyto „jiné ovce“ spolupracovat s jeho pomazanými následovníky tak plně, že budou všichni společně „jedním stádem“ pod ním jako „jedním pastýřem“. (Zjev. 7:9; Jan 10:16) A právě takový stav nacházíme mezi Jehovovými služebníky v tomto „čase konce“. (Dan. 12:4) Všichni svědkové Jehovovi jsou dobře organizováni jako jedno celosvětové bratrství, aby sloužili Bohu. — Srovnej 1. Petra 2:17.

19. Proč vyžaduje splňování kazatelského pověření spolupráci uvnitř jedné organizace vedené duchem?

¹⁹ Splňování příkazu ohledně kázání a činění učedníků vyžaduje také spolupráci uvnitř jedné sjednocené organizace. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:6–8) Kdyby měl každý z těch, kteří se hlásí ke křesťanství, jen ‚osobní vztah k Bohu‘ a byl spojen prostě s jakoukoli náboženskou skupinou, jak by mohl být splněn úkol vydávat svědectví? Vždyť někteří by vlastně říkali „šibolet“ a jiní „sibolet“! (Soudci 12:4–6) Jak by posluchači takových odlišných poselství věděli, čemu mají věřit? Pomazaní křesťané musí ‚vážně usilovat o zachování jednoty ducha ve sjednocujícím svazku pokoje‘ a má být mezi nimi „jeden Pán, jedna víra, jeden křest; jeden Bůh a Otec všech“. (Ef. 4:1–6) Mezi všemi pravými křesťany musí být soulad, jednotné poselství, mají-li lidé slyšet to, co je správné, mají-li opravdově uvěřit v pravého Boha a vzývat Jehovovo jméno s vyhlídkou na záchranu. A ve spojitosti s vysíláním těchto pravdivých kazatelů „dobrého poselství“ musí být také užívána duchem vedená organizace. — Řím. 10:11–15.

20. Která jediná organizace nyní splňuje Matouše 24:14 a jaké jsou důkazy, že Bůh projevuje přízeň takové dobře organizované činnosti?

²⁰ Pak také v souladu s Ježíšovým proroctvím o jeho „přítomnosti“ a „závěru systému věcí“ zde musí být jedna sjednocená organizace, která ‚káže toto dobré poselství o království po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, než přijde konec‘. (Mat. 24:3, 14) Dnes oznamují jedině svědkové Jehovovi dobré poselství, že Boží království působí od roku 1914 v nebesích a že králem je Ježíš Kristus. Je více než 2 650 000 těchto dobře organizovaných zvěstovatelů království a jejich řady rychle rostou, protože Bůh poskytuje požehnání. — Iz. 43:10–12; 60:22.

21. O čem budeme dále uvažovat ohledně Jehovovy organizace?

²¹ V těchto kritických „posledních dnech“ je opravdu výsadou být mezi těmito zástupy, jež jsou tak dobře organizovány ke službě Jehovovi. (2. Tim. 3:1) Všichni ti, kteří jsou celým srdcem oddáni Bohu, mají zdravý biblický důvod, aby nadále sloužili věrně a oddaně s jeho organizovaným lidem. A jak uvidíme, jsou dobré důvody, proč budovat bezpečnou a šťastnou budoucnost s Jehovovou organizací.

[Poznámka pod čarou]

Buduj svou budoucnost s Jehovovou organizací

„Celý den buď v bázni před Jehovou. V tom případě totiž bude existovat budoucnost a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.“ — PŘÍSLOVÍ 23:17, 18.

1, 2. Co mimo jiné viděl apoštol Jan koncem prvního století n. l.?

JEHOVA zjevuje svému lidu budoucí věci a umožňuje mu jednat moudře. (Iz. 42:9) Například koncem prvního století n. l. dal Bůh letitému apoštolu Janovi vidění nadějné budoucnosti. Můžeme být opravdu šťastní, že Jan svědčil o „všem, co viděl“, a že to bylo zaznamenáno v biblické knize Zjevení. — Zjev. 1:1, 2.

² Jan mimo jiné viděl „čtyři anděly“, kteří zdržovali „větry“, jež by způsobily „velké soužení“. Jak dlouho budou muset tito andělé bránit těmto ničivým větrům? Jiný anděl jim řekl: „Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud nezapečetíme otroky našeho Boha na jejich čelech.“ — Zjev. 7:1–3, 14; Mat. 24:21, 22.

3. Co se stane, a jakým způsobem, dříve, než rozpoutané „větry“ zpustoší satanovu organizaci?

³ Rozpoutané „větry“ způsobí zpustošení pozemské organizace satana ďábla, úplně ji zničí. (Srovnej Jeremjáše 25:32, 33.) Ale než se to stane, musí být zapečetěn ostatek pomazaných, kteří mají panovat s Ježíšem Kristem v nebesích. Zapečeťování těchto „otroků našeho Boha na jejich čelech“ se děje Božím svatým duchem neboli činnou silou, kterou mají pomazaní křesťané jako znamení svého nebeského dědictví. (2. Kor. 1:21, 22; Ef. 1:12–14) Kázáním dobrého poselství o Božím království v „konečné části dnů“ se dokončuje shromažďování těchto „vyvolených“. — Mich. 4:1; Mat. 24:14, 31.

4. Kolik „otroků našeho Boha“ bude trvale zapečetěno a jak můžeš dokázat svou odpověď na základě Písma?

⁴ Kolik „otroků našeho Boha“ bude trvale zapečetěno? Jan, který k nim patřil, věrně oznámil: „Slyšel jsem počet těch, kteří byli zapečetěni, sto čtyřicet čtyři tisíce.“ Ti tvoří „Boží izrael“, duchovní izrael, skládající se ze dvanácti kmenů po dvanácti tisících. (Zjev. 7:4–8; Gal. 6:16) To je organizace! Pod králem Ježíšem Kristem bude 144 000 „královstvím“ a budou „kněžími našemu Bohu a budou vládnout jako králové nad zemí“. — Zjev. 5:10; 14:1–4.

5. a) Kdo je nyní spojen s ostatkem duchovního izraele? b) Co tvoří všichni, kteří mají bázeň před Jehovou? Co pro ně existuje podle Přísloví 23:17, 18?

⁵ Apoštol Jan nejdříve pozoroval duchovní izrael a pak viděl „velký zástup“ a chtěl vědět, kdo to je. Bylo mu řečeno: „To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.“ Ti, kteří tvoří „velký zástup“, jsou pozemskými poddanými království, a bylo předpověděno, že je „Beránek“, Ježíš Kristus, „povede k pramenům vody života“ — ano, k věčnému životu na rajské zemi. (Zjev. 7:9, 14, 17; Luk. 23:43) Již nyní tvoří tyto „jiné ovce“ „jedno stádo“ s ostatkem dědiců království a ti všichni, kteří se bojí Jehovy, tvoří Boží pozemskou organizaci. (Jan 10:16) Zůstanou-li mu věrní, budou mít požehnanou budoucnost, protože čteme: „Celý den buď v bázni před Jehovou. V tom případě totiž bude existovat budoucnost a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.“ — Přísl. 23:17, 18.

Tento starý systém nemá budoucnost!

6. Kde se nyní nacházíme v proudu času?

⁶ Jsme nyní hluboko v „posledních dnech“ tohoto zlého systému věcí. (2. Tim. 3:1–5) Světové události ve spojení s biblickou chronologií potvrzují, že na podzim roku 1914 začal Ježíš Kristus panovat v nebesích. (Žalm 110:1, 2) Zprávy podávají denně důkazy, že složené „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“ a závěru tohoto systému je patrné. (Matouš, kapitoly 24, 25) Je pravda, že „generace“ současníků zřízení království v roce 1914 je již v pokročilém věku. Ale Ježíšova slova ukazují, že „rozhodně nepomine“, dokud „velké soužení“ nepřivodí konec tohoto světa nespravedlivé lidské společnosti, jež „leží v moci toho ničemného“, satana ďábla. Jak brzy k tomu dojde? Jistě zanedlouho, protože nyní již království panuje sedmdesátý rok! — Mat. 24:21, 34; 1. Jana 5:19.

7. a) Co se stane v závěrečné fázi „velkého soužení“? b) Co se stane krátce po zničení falešného náboženství?

⁷ „Velké soužení“ začne překvapivě náhle. (Mat. 24:36–44) V jeho počáteční fázi postihne zničení „Velký Babylón“, světovou říši falešného náboženství. Zpustošení této důležité složky satanova systému zapůsobí na politické a obchodní živly. Apoštol Jan v tomto směru ukázal, že „králové země“ budou naříkat: „Běda, běda, ty velké město, Babylóne, silné město, protože v jedné hodině přišel tvůj soud!“ A co obchodní živel? Jan dodává: „Také cestující obchodníci země nad ním pláčí a truchlí, protože již nikdo nekupuje jejich plný sklad.“ (Zjev. 18:1–19) Krátce po zničení falešného náboženství použije Ježíš Kristus nebeského vojska ke zničení zbytku tohoto zlého systému věcí. Ten zanikne v rychle se přibližující „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu. — Zjev. 16:14–16; 19:11–21.

8. Jedině která organizace má trvalou budoucnost a proč?

⁸ Co to znamená pro ty, kteří mají zdravou bázeň před Jehovou? Znamená to, že tento svět pod satanovou nadvládou nemá žádnou budoucnost! Jeho čas již téměř uplynul! Jehovova organizace je tedy jediná, s níž lze budovat věčnou budoucnost.

9. a) Které otázky jsou na místě vzhledem k tomu, co je před námi? b) Jakou časovou radu nacházíme v 1. Timoteovi 6:17–19?

⁹ Bylo by tedy projevem víry nebo i zdravého rozumu snažit se budovat bezpečnou budoucnost v některé složce tohoto odsouzeného světa, vzhledem k tomu, co je před námi? Například se kterou světskou korporací nebo obchodní firmou bys mohl spolehlivě budovat trvalou budoucnost? Žádná taková neexistuje. Není tedy moudré spokojit se s obživou a s přístřeším a stavět přitom na první místo v životě zájmy království? (Mat. 6:33; 1. Tim. 6:7–12; 2. Tim. 2:4) Mimořádně časová je nyní rada apoštola Pavla: „Těm, kteří jsou bohatí v nynějším systému věcí, nařizuj, aby nebyli domýšliví a aby nevkládali svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu požitku, aby působili k dobru, byli bohatí ve znamenitých skutcích, štědří, připravení dělit se, a aby si jako poklad bezpečně shromažďovali znamenitý základ pro budoucnost, aby se chopili skutečného života.“ — 1. Tim. 6:17–19.

Buduj moudře svou budoucnost

10. Co by mělo být naším hlavním zájmem, když se přímo před námi rýsuje „velké soužení“?

¹⁰ V těchto apoštolových slovech je opravdu zřejmá duchovní vyrovnanost! Jehovův lid v nich vidí klíč k přežití. Tkví v tom: Udržuj hmotné věci na jejich správném místě a uvědomuj si, že by důraz neměl být kladen na „nejistá bohatství“, ale na to, abychom „byli bohatí ve znamenitých skutcích“. K tomu bude jistě patřit horlivá a pravidelná účast v křesťanské službě. Na obzoru se již rýsují bouřlivé mraky „velkého soužení“, a není proto čas plánovat si úspěšnou budoucnost v nějaké světské obchodní firmě nebo vystupovat po žebříčku kariéry. Je čas kázat dobré poselství o Božím království a varovat před hrozícím nebezpečím ty, kteří nic netuší. Ježíš Kristus nás také pověřil, abychom kázali a činili učedníky. To by tedy mělo být pro nás jako pro svědky Jehovovy naším hlavním zájmem. — Mat. 24:14; 28:19, 20; Iz. 43:10–12.

11. Co bude patřit k trvalým užitečným důsledkům křesťanské služby?

¹¹ Mnohá zaměstnání, která nyní vykonávají lidé ve světě, navždy skončí ve „velkém soužení“. Je pravda, že některé druhy práce se v Božím slíbeném novém systému věcí obnoví. Víš však o nějakém dnešním zaměstnání, které má tolik užitečných stránek jako křesťanská služba? Duchovní vývoj a pokrok, který s sebou přináší tato práce daná od Boha, bude v novém pořádku nejprospěšnější. Pevný vztah k Jehovovi, který pěstujeme ve službě, bude pokračovat až do onoho systému věcí. A lepší schopnost vyučovat bude velkou pomocí při vyučování miliónů vzkříšených. — Iz. 54:13; Jan 5:28, 29; Zjev. 20:12.

12. Jaké nádherné vyhlídky máme jako Jehovovi služebníci, ale co musíme dělat?

¹² Zajímáme-li se nyní v první řadě o to, co se líbí Bohu, a chceme-li konat jeho vůli, máme opravdu nádherné vyhlídky. (Žalm 40:8; 40:9, „KB“; Řím. 12:1, 2) Ano, jsme-li ‚v bázni před Jehovou, bude pro nás existovat budoucnost a naše naděje nebude odříznuta‘. (Přísl. 23:17, 18) Naším údělem bude věčný život, budeme-li nadále chodit po „stezce života“ v bázni Boží. (Žalm 16:11) Na této cestě si však musíme stanovit rozumné teokratické cíle a dosahovat jich.

Některé rozumné cíle

13. a) Proč můžeme říci na základě Písma, že je uctívání Jehovy stále vyvyšováno? b) Co patří v určitém smyslu k cílům, jichž dosahují statisíce lidí?

¹³ Někteří již začali s tím, co by se dalo označit jako výstup na „horu Jehovova domu“. Od válečných let 1914–18 je stále vyvyšováno uctívání Jehovy, jehož chrám neboli „dům“ stál kdysi na vrcholu jedné hory v Jeruzalémě. Byl ‚založen nad vrcholkem hor‘, na nichž byly postaveny chrámy falešných bohů. Tak bylo uctívání Jehovy ‚vyzdviženo nad pahorky‘. K tomuto vyvýšenému uctívání Jehovy proudí zástupy lidí. (Mich. 4:1–4; Iz. 2:2–4) Tito lidé přijímají přesné poznání Písma, pak činí pokání, obracejí se, oddávají se Bohu v modlitbě a symbolizují to ponořením ve vodě. (Jan 17:3; Sk. 2:38; 3:19) V určitém smyslu jsou to cíle, jichž dosahují statisíce lidí ze všech národů, kteří pak věrně slouží Jehovovi jako část jeho pozemské organizace. Jsou opravdu šťastní, že se mohou věnovat tomuto vyvýšenému uctívání jediného pravého Boha! Ale co ty? Podnikl jsi tyto kroky?

14. Oč bychom měli dále usilovat, i když jsme již začali uctívat Jehovu? Jak to můžeme činit?

¹⁴ I když jsme již začali uctívat Jehovu s jeho lidem, musíme rozvíjet a udržovat dobrou duchovní chuť. Když jsme poznali „základní nauku o Kristu“, měli bychom ‚usilovně spět ke zralosti‘ tím, že užíváme všech duchovních opatření, která činí Jehova prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. (Žid. 6:1–3; Mat. 24:45–47) Bylo by tedy správné, aby sis položil otázky: ‚Čtu pravidelně Boží slovo? Jsem dobrým badatelem publikací poskytovaných prostřednictvím třídy „otroka“ ‘? — Žid. 5:11–14.

15. a) Jakou radu dal Pavel v Židům 10:24, 25, ale co někteří dělají? b) Jaký návrh je zde dán, má-li se někdo osobně zlepšovat v návštěvě shromáždění nebo v křesťanské službě?

¹⁵ Pak bychom se také měli řídit Pavlovou radou: „Dbejme jedni o druhé, abychom podněcovali odezvu v lásce a v dobrých skutcích. Nevyhýbejme se shromáždění společnosti, jak to dělají někteří, ale vzájemně se povzbuzujme, abychom šli; tím více, že vidíte, jak se ten den přibližuje.“ (Žid. 10:24, 25, „Jeruzalémská bible“) Pravidelná účast na křesťanských shromážděních patří k naší „svaté službě“. Někteří se však účastní každý týden jen veřejné přednášky a pravidelně odcházejí ze sálu království, než začne studium „Strážné věže“. Jiní často nechodí na služební shromáždění. Stalo se to snad pro ně méně důležitým, protože nejsou příliš činní ve svědecké práci dům od domu a v jiných způsobech křesťanské služby? Zjistíš-li, že se můžeš ve kterémkoli z těchto ohledů osobně zlepšovat, proč by ses o takové věci nemodlil k Jehovovi a neprosil ho, aby ti pomohl stát se pravidelným a příkladným ve všech odvětvích „svaté služby“? — Žid. 12:25–29.

16. a) O kterých rozumných teokratických cílech je zde zmínka? b) Co je možné přesto, že biblické povinnosti brání v dosahování takových cílů?

¹⁶ Co ještě patří k rozumným teokratickým cílům? Nuže, stále vzrůstá počet těch, kteří se nyní účastní služby plným časem jako pravidelní nebo pomocní průkopníci. Mohl bys rozšířit svou službu v těchto směrech? Ovšem i když ti biblické povinnosti brání v dosažení takových cílů, můžeš morálně podporovat kazatele plným časem tím, že konáš ve službě Bohu osobně tolik, kolik ti tvé okolnosti dovolují. Věrným uctíváním a službou k Jehovově chvále můžeme všichni ukázat, že ‚nevkládáme svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha‘. A pro ty, kteří se mohou věnovat průkopnické práci, je to opravdu jeden z nejlepších způsobů, jak se ‚chopit skutečného života‘. — 1. Tim. 6:17–19.

17. a) O které služební přednosti mohou uvažovat zejména mladší lidé? b) Jaké uspokojení mají členové rodiny bétel?

¹⁷ Služba v jednom z domovů bétel po celém světě je také nádhernou předností, o které mohou na modlitbách uvažovat zejména mladší lidé. Služba v bételu poskytuje vynikající školení v lidských vztazích, protože pracovníci v bételu úzce spolupracují při podporování zájmů království. Určité znalosti získané v bételu mohou být užitečné v rozsáhlém vyučovacím díle, které se bude konat v novém pořádku. Ovšem mnozí vstupují do služby v bételu brzo ve svém životě, a proto nemají v hmotném ohledu mnoho. Spokojují se s obživou a s přístřeším a mají hluboké uspokojení z vědomí, že jejich práce přináší mnoha jiným lidem duchovní užitek. — Kaz. 3:12, 13.

18. Čemu se člověk může naučit z účasti na službě plným časem a jak to Písmo podporuje?

¹⁸ Účastí v různých odvětvích služby plným časem se může člověk naučit větší závislosti na Jehovovi Bohu. Světští lidé, kteří vkládají svou důvěru do ‚nejistých bohatství‘, zastávají často názor, že se člověk musí postarat sám o sebe. Ale kéž se zejména služebníci plným časem naučí, že Jehova činí dostatečné opatření pro ty, kteří ‚neustále hledají nejprve království a jeho spravedlnost‘. (Mat. 6:25–34) Tisíce těch, kteří již řadu let slouží v řadách průkopníků, potvrdí, že nikdy neměli nedostatek životních potřeb. Mluv s nimi a zjistíš, že celým srdcem souhlasí s žalmistou Davidem, který prohlásil: „Býval jsem mladík, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ — Žalm 37:25.

Buduj bezpečnou budoucnost

19, 20. a) Co bychom měli dělat, když tento systém věcí má již jen velmi krátký čas? Jak můžeme jednat moudře vzhledem k budoucnosti?

¹⁹ Jsme-li Jehovovými věrnými svědky, uvědomujeme si, že tento systém má již jen velmi krátký čas. Co tedy budeme dělat? Měli bychom jednat moudře v souladu s těmito slovy apoštola Petra: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne, jímž se nebesa rozplynou v ohni a prvky se pro žhnoucí horko roztaví!“ — 2. Petra 3:11, 12.

²⁰ Také apoštol Jan jasně ukázal, že tento svět pomíjí. (1. Jana 2:15–17) Tento starý systém brzo zanikne! Proto by se měli nyní všichni, kteří se bojí Boha, věnovat ‚svatým činům chování a skutkům zbožné oddanosti, když očekávají a pevně chovají v mysli přítomnost Jehovova dne‘. Nikdy nezapomeň, že jedině Boží organizace přežije konec tohoto umírajícího systému. Jednej proto moudře a plánuj pro věčný život tím, že buduješ svou budoucnost s Jehovovou organizací.

Pro přehled

◆ Co tvoří všichni, kteří se bojí Jehovy, a jaké ujištění jim poskytuje Přísloví 23:17, 18?

◆ Jedině která organizace má budoucnost a proč tak můžeš odpovědět?

◆ Co by mělo být hlavním zájmem svědků Jehovových, protože je „velké soužení“ tak blízko?

◆ Co patří k cílům, jichž mohou mnozí dosáhnout?

[Rámeček na straně 12]

Všichni, kteří dnes mají pravou bázeň před Bohem, mají jako svého pastýře Ježíše a slouží společně v jednotě jako Jehovova pozemská organizace.

[Rámeček na straně 14]

Buduješ svou budoucnost s Jehovovou organizací? Průkopnická činnost a služba v bételu patří mezi znamenité teokratické cíle, jichž mnozí dosáhli.

Zprávy a jejich hlubší význam

„Vůbec žádné důkazy“

Ve snaze vysvětlit, jak se vyvinulo to, co je živé, spoléhají se moderní sociobiologové na neodarwinismus, což je pozdější verze teorie Charlese Darwina o pomalé evoluci na základě přizpůsobování. Ale novější, konkurenční teorie, kterou Stephen Gould a jiní nazývají „přerušovaná rovnováha“ — tvrdí, že se nové druhy objevovaly v poměrně náhlých skocích nebo „trhnutích“.

Zastánci této teorie tvrdí, že v jejich prospěch svědčí důkazy ve zkamenělinách. Proč? Protože mezičlánky živočišných forem „nejsou ve zkamenělinách patrné“, jak poznamenává dr. John Turner v jednom z posledních vydání časopisu „New Scientist“. Ale hlavní rozdíl mezi těmito dvěma tábory tkví v tom, že zastánci přerušované rovnováhy tvrdí, že 1. „trhnutí“ nastala nikoli nějakým druhem neodarwinského přizpůsobování, ale nějakým pochodem, který snad ještě není známý, a 2. že „trhnutí“ „vždy doprovázejí rozvětvování evolučního stromu“.