Zmocněni silou, která je nad to, co je normální

„Moc, která je nad to, co je normální, [je] Boží, a ne z nás.“ — 2. KORINŤANŮM 4:7.

1. Co Jehova předem věděl o dnešním historickém období a jak v tom směru varoval své služebníky?

JEHOVA předvídal dávno předem kritické časy, které postihnou všechny národy země. Předem věděl, že sobectví a zkaženost lidstva povede nakonec k příšerné žni v podobě zkaženosti a násilí. Apoštol Pavel byl podnícen Jehovovým duchem, aby vyjádřil tuto jasnou výstrahu: „Věz však, že v posledních dnech nastanou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha, kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní.“ (2. Tim. 3:1–5) To je jisté nebezpečné ovzduší pro ty, kteří chtějí sloužit Bohu pravdy!

2. Mělo být pro svědky Jehovovy snadné vykonávat předsevzetí, které s nimi Bůh má? Co budou potřebovat, aby měli úspěch?

² Ale Jehova měl předsevzetí, aby bylo za takových okolností oznamováno jeho jméno a království po celé zemi. Kdo to měl konat? Lid, kterému zjevil své významné jméno a předsevzetí — svědkové Jehovovi. (Iz. 43:10–12) Předem věděl, že budou muset čelit odporu ze strany panovníků, kteří budou považovat Boží království za výzvu a soupeře. (Žalm 2:2, 3) Věděl také, že jeho svědkové budou mít problémy a utrpení, jež mají všichni lidé. Budou potřebovat sílu větší, než jakou by mohli získat sami ze sebe. Učinil jejich Bůh nějaké opatření v tomto potřebném směru?

3. Kterému opatření, jež učinil Jehova pro apoštola Pavla, se podobá Jehovovo opatření pro jeho služebníky v této kritické době?

³ Odpověď na tuto otázku nám poskytují zkušenosti apoštola Pavla. Některá z nebezpečí, jimž byl vystaven, jsou pro nás vyjmenována ve 2. Korinťanům 11:23–27. Jehova pověřil Pavla jako apoštola a učitele národů, a proto věnoval Pavel tomuto učitelskému dílu prvořadou pozornost. (Řím. 11:13) Ale jak mohl přežít všechna ta nebezpečí a dokončit dílo, které mu bylo uloženo? Jehova dohlížel na svého věrného a oddaného služebníka a vysvobozoval jej, často v posledním okamžiku, z každé kritické situace. Aby mohl Pavel vykonávat křesťanskou kazatelskou službu úspěšně, poskytl mu Bůh „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Kor. 4:7) To apoštolovi umožňovalo snášet utrpení i strádání. Pavel otevřeně uznal takovou božskou pomoc, když napsal: „Ke všemu jsem silný skrze toho, který mi propůjčuje sílu.“ — Fil. 4:13.

4. Uznával Pavel tuto božskou pomoc? Jak na něj působila?

⁴ Je tedy zřejmé, že Bůh nejen zázračně zasahoval v Pavlův prospěch, ale také mu ‚propůjčoval sílu‘. Tak mohl apoštol úspěšně vytrvat a dokončit svou službu. Proto napsal: „Nestydím se. . . za dobré poselství; je skutečně Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru.“ (Řím. 1:16) Spolu s významem a uplatněním mnoha proroctví ze starých dob bylo Pavlovi zjeveno i dobré poselství, a on byl přesvědčen, že je pravdivé. Poznání pravdy a ocenění pro ni se také bezpochyby stalo pro něj zdrojem síly.

Jehovova podivuhodná opatření

5. Je snad Jehova méně pozorný, pokud jde o potřeby jeho svědků, kteří jsou na zemi dnes?

⁵ Co však lze říci o Jehovových služebnících na zemi v těchto posledních dnech? Postaral se Bůh o ně? Rozhodně se postaral! Jako apoštol Pavel máme všechna ta mnohá podivuhodná proroctví ve Svatém písmu. Jehova předem věděl o tom, co budou jeho služebníci potřebovat, a proto štědře opatřil tyto spisy, aby měli ujištění a útěchu. Tato proroctví se měla objasňovat, jak přicházely dny jejich splňování.

6. Jak dnes čerpá Jehovův lid útěchu a posilu z proroctví, které dal Bůh Izaiášovi?

⁶ Jedno z těchto proroctví zaznamenal Izaiáš, syn Amosův, asi 700 let před narozením Ježíše Krista. (Iz. 1:1) Izaiáš napsal ostře vyhraněné otevřené odsouzení nejen proti svému vlastnímu izraelskému národu, ale také proti mnoha okolním zemím, velkým i malým. Mezi těmito soudními poselstvími sdělil také prorok věrným ctitelům Jehovovým dobré poselství — poselství, které jim přinese útěchu ve všech jejich souženích. Stejně jako věrní Židé tehdy v Izaiášově době čerpali z Jehovova dobrého poselství sílu a naději, pociťují i dnes jeho věrní a oddaní služebníci útěchu, posilu a požehnání z toho, že se vzhledem k nim splňují Jehovovy velkolepé sliby.

7, 8. a) Jak přinesla slova z Izaiáše 32:1, 2 posilu a povzbuzení zbožným Židům v době Izaiášově, a to zejména vzhledem k jakým okolnostem? b) Jak se tatáž slova uplatňují mezi svědky Jehovovými dnes?

⁷ Jedno takové povzbuzení nacházíme ve 32. kapitole Izaiášově. První dva verše vyjadřují slib, který se splňuje právě v dnešní době: „Pohleďte, král bude vládnout pro spravedlnost; a knížata, ti budou jako knížata panovat pro právo. A každý se prokáže jako skrýše před větrem a jako místo úkrytu před lijavcem, jako proudy vody v bezvodé zemi, jako stín těžkého skalního útesu ve vyčerpané zemi.“ Jak dobré poselství to muselo být pro čestně smýšlející Boží ctitele v době Izaiášově, kdy měli dlouholeté zkušenosti s nevěrnými králi a knížaty!

⁸ Ale jak dobré poselství to je pro dnešní Jehovovy svědky! Na trůn dosazený král Ježíš Kristus vytvořil mezi svými následovníky na zemi znamenité podmínky zejména od roku 1919. Ustanovil mezi nimi „knížata“ (hebrejsky sarim), muže, kteří opravdu vykonávají spravedlivý a milující dohled. Na rozdíl od utlačujících a sobeckých panovníků, kteří se všeobecně vyskytují po celém světě, povolal Král v Boží organizaci odpovědné muže, kteří nejsou uctíváni jako hierarchická „církevní knížata“ nebo něco podobného. Jsou to naopak pokorní služebníci, muži, kteří mají skutečný zájem o blaho všech lidí, podobajících se ovcím, které Jehova shromáždil do jednoho stáda. Dohled těchto mužů, kteří jsou také výhledově „knížaty“ nového pořádku, se prokazuje jako opravdu osvěžující.

9. Jaká přeměna nastala mezi Jehovovým lidem?

⁹ Jakou přeměnu to přivodilo v organizaci Jehovových pozemských služebníků! Je to tak, jak je to vyjádřeno u Izaiáše 32:3: „A oči vidoucích nebudou slepeny a právě uši slyšících budou věnovat pozornost.“ Upřímně touží ctít Jehovu a sloužit mu, a proto otevřel oči jejich srdce a uši jejich porozumění. Věnoval jim vzrušující rozlišovací schopnost, aby poznali, jaká je vzhledem k nim jeho vůle. Věrní a oddaní svědkové se nekloní k demokratickým názorům nebo postojům. Uvědomují si, že slouží v teokratické organizaci, v organizaci, v níž je zjišťována a pak vykonávána Boží vůle. Velkému Teokratovi patří zásluha za to, že svým pokorným a ochotným služebníkům na zemi zjevuje svá předsevzetí.

10. Uveď některá z podivuhodných požehnání, z nichž se dnes těší Jehovův osvícený lid.

¹⁰ Chceš-li, počítej požehnání, která obdrželi Jehovovi otroci. Mezi jiným se těší z přesného poznání o tom, že je Ježíš Kristus od roku 1914 přítomen jako král; o zřetelné hranici mezi Boží viditelnou organizací a organizací satanovou; o tom, jak rozsáhlé kazatelské dílo se má konat před koncem satanova světa; o svatosti krve; o tom, jak významné je dávat Boží věci Bohu. V organizaci Jehovových svědků byla obnovena správa, jaká byla mezi křesťany v prvním století. Bohatým požehnáním jsou také nynější rajské poměry mezi pravými ctiteli. To všechno, a mnoho jiných darů od Jehovy, poskytuje jeho lidu nejen sílu, ale také pokoj, jednotu a spokojenost, a to dokonce i v tomto kritickém období dějin.

11. Jak ukázňoval a poučoval Jehova své pozemské představitele? Které biblické texty ukazují, že to bylo nutné?

¹¹ Jehovovým služebníkům bylo dáno biblicky usměrňované svědomí, takže slyší Boží připomínky, naslouchají jim a uplatňují je ve svém každodenním životě. (Žalm 25:10) Byli varováni před nečistými a špinavými zvyky, které Bůh nenávidí. Sobecké, nemravné, nepoctivé věci, jež někteří z nich dělali v minulosti, jsou nyní za nimi, protože se jich úplně zřekli. (1. Petra 4:3) Tak musí jednat všichni, kteří chtějí mít dále podíl na požehnáních království. Všichni musí být myšlenkově, morálně i tělesně čistí, aby se mohli těšit z výsady přinášet Jehovovi oběti chvály, „obětní dar ve spravedlnosti“. (Mal. 3:3; Iz. 52:11) Jak nádherný pocit bezpečí prožívají všichni věrní a oddaní svědkové ve společenství se zástupy těch, kteří jsou skutečně sjednoceni ve šťastné službě stvořiteli!

Božská výchova

12. Jak se splňuje Izaiáš 32:4 mezi Jehovovými novodobými služebníky?

¹² Izaiáš 32:4 dále říká: „A srdce těch, kteří jsou ukvapení, bude uvažovat o poznání, a dokonce i jazyk koktavců bude rychle mluvit jasné věci.“ Během první světové války neměl Jehovův pomazaný ostatek správné porozumění, byli ještě zatíženi babylónskými názory a neuplatňovali mezi sebou teokratické metody. Ale v roce 1919 je Bůh vysvobodil z babylónského poddanství a dále jim poskytoval větší poznání svých pravd. Takovými pravdami se naučili rozumnosti, aby nebyli ukvapení. Nyní mluví s pevným přesvědčením, není to již koktání ze strachu nebo nejistoty. A jak můžeme být my osobně zralými, statečnými kazateli dobrého poselství? Tím, že plně využijeme božských pokynů, z nichž velké množství se udílí při shromážděních v sále království svědků Jehovových. Například Škola teokratické služby je bezpochyby jedním z prostředků, jimiž Jehova požehnal svým služebníkům a poskytl jim moc, aby mluvili pravdu odvážně a jasně.

13. Před jakými řečmi se musíme mít na pozoru?

¹³ Podobně se na základě božské výchovy Boží služebníci naučili, že nemají činit sliby, které nemají v úmyslu dodržet, že nemají o nikom mluvit pomlouvačně nebo škodlivě. Boží požehnání je zcela jistě s těmi, kteří dbají této rady, jak je to zaznamenáno u Kazatele 5:2: „Nespěchej, pokud jde o tvá ústa; a tvé srdce, to ať před pravým Bohem nevynáší slovo ukvapeně. Pravý Bůh je totiž v nebesích, ale ty jsi na zemi. Proto by mělo být tvých slov málo.“ Tak je důležité, abychom nikdy nepozvedli hlas k rozhořčenému kritizování Pánovy organizace nebo jejích jmenovaných představitelů. Jehova je vševědoucí soudce, před nímž se budeme muset odpovídat za tyto i jiné neužitečné výroky. — Mat. 12:36, 37; 3. Mojž. 19:16; Juda 8.

14. Jakou výstrahu dostal Jehovův lid? Jak to zdůrazňuje Přísloví 29:20?

¹⁴ Mezi těmi, kteří pohrdají Jehovovým učením, jsou jednotlivci, kteří kritizují Jehovovu čistou organizaci a její pravidla pro zachovávání pokoje a dobrého pořádku a stěžují si na ně. Je pouze jemná hranice mezi takovými lidmi a těmi, kteří se dopouštějí vyslovené vzpoury. To zjistil ke své naprosté zkáze Chóre se svými podporovateli, když se odvážili mluvit ukvapeně proti Božímu služebníku Mojžíšovi. (4. Mojž. 16:1–40) O tomtéž námětu říká Přísloví 29:20: „Spatřil jsi muže, který je ukvapený ve svých slovech? Je více naděje pro někoho hloupého než pro něho.“

15. Jak dnes platí na Jehovovy služebníky slova z Izaiáše 32:5, 6?

¹⁵ Jehova také požehnal svým služebníkům moudrostí, aby mohli rozlišovat mezi tím, co je dobré, a tím, co je špatné. Mají se na pozoru před každým, kdo k nim přichází s hladkými slovy a hezkými řečmi a snad přináší i dary s úmyslem podvést srdce neobezřetných osob. (Srovnej 1. Timoteovi 6:20, 21; Judu 16.) Zastánci různých náboženství se jim snad pokoušejí přinášet jiné dobré poselství, než jaké již dostali od Ježíše Krista a jeho apoštolů. Kromě toho, nerozumní a bezzásadoví jednotlivci nepřicházejí v úvahu ke jmenování jako služebníci v Jehovově organizaci. To odpovídá slovům: „Bláznivý muž již nebude nazýván štědrý; a o bezzásadovém člověku se neřekne, že je urozený; protože bláznivý bude mluvit pouhou bláznivost a samotné jeho srdce bude pracovat na tom, co je škodlivé, aby pracoval na odpadlictví a mluvil proti Jehovovi, co je scestné, aby nechal duši hladového odejít s prázdnou, a dokonce i žíznivého nechá odejít bez pití.“ — Iz. 32:5, 6.

16. a) Uveď některé názory, které zdůrazňují odpadlíci. b) Co je v tomto směru řečeno u Izaiáše 32:7?

¹⁶ Není pravda, že ti, kteří od nás během let odešli, protože „nebyli našeho druhu“, a kteří se pokoušejí přimět jiné, aby šli stejnou životu nebezpečnou cestou, se sami odřízli od zdroje pevného duchovního pokrmu a osvěžujících duchovních vod? (1. Jana 2:19) A tito nerozumní lidé rozhodně nejsou velkomyslní a štědří k těm z lidstva, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti, a nechápou, jak naléhavě nutné je v dnešní době organizované kazatelské dílo. Připustili by, aby se každý řídil svým vlastním názorem na Bibli a jejím výkladem, místo aby se dali uvést do jednoty s lidmi, kteří jsou školeni, aby žili a jednali podle vznešených zásad a připomínek Božího slova. (Žalm 133:1–3; 1. Kor. 1:10) Chtěli by svádět jiné k názoru, že Jehova bude na neurčitý čas stále odpouštět hříšníkům, pokud budou navenek dávat najevo pokání. V tomto směru je zajímavé, co říká Izaiáš 32:7 o odpadlících ve starověkém Izraeli: „Pokud jde o bezzásadového člověka, jeho nástroje [prostředky k uskutečnění jeho záměru] jsou špatné; sám dal radu ke skutkům volného chování, aby ztroskotával ztrápené falešnými řečmi, dokonce když někdo chudý mluví, co je správné.“

17. a) Jaké lidi si Ježíš vybral za své následovníky? b) Které otázky vznikají ohledně jejich budoucí činnosti, když se poměry v tomto zlém světě zhoršují?

¹⁷ Ježíšovi praví následovníci, které si vybral, protože si uvědomují své duchovní potřeby, budou jistě mluvit, „co je správné“. Ale nerozumní odpůrci nemají zájem o skutečné blaho těch, kteří hledají pravdu. Mají v úmyslu odvést za sebou následovníky, bez ohledu na nebezpečí, do něhož tak přivádějí sebe i jiné. Připustí však Jehova, aby se čestně smýšlející lidé dostali do léčky falešného uvažování? Učinil nějaká opatření, aby požehnal svým služebníkům a jejich celosvětové kazatelské službě?

Pozoruj požehnání, jež přináší jednota království!

„Všichni, kteří je uvidí, je poznají, že jsou potomstvo, kterému Jehova požehnal.“ — Iz. 61:9.

1. a) Jaké Jehovovo novodobé opatření je projevem jeho štědrosti vůči množství lidí, kteří Boha ještě neznají? b) Jak se pozná Jehovův vlastní požehnaný lid?

OD ROKU 1914 sedí nebeský král na trůnu a je zmocněn panovat. A bylo učiněno opatření, aby na zemi byla organizace pod vedením „knížat“, kteří panují pro právo. (Iz. 32:1, 2) V tom všem se Jehova projevil jako štědrý ke všem, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti. A tito hladoví a žízniví se shromažďují k lidu, kterému Jehova takovým způsobem požehnal. A jak je poznají? Vynikají snad v sociálním, politickém nebo finančním ohledu? Ne, v žádném z těchto ohledů nejsou poznatelní. Je možné je poznat podle toho, že se ochotně dělí s druhými o požehnání, která již dostali, a tak zrcadlí štědrost Boží.

2. Jaká vlastnost je patrná mezi dnešními Jehovovými služebníky na zemi, v souladu s Izaiášem 32:8? Jakou radou svého vůdce se totiž řídili?

² Štědrý Bůh naučil své služebníky, aby byli také štědří. O člověku se štědrým rozpoložením říká Izaiáš 32:8: „Štědrý, ten dá radu k štědrým věcem; a sám povstane ve prospěch štědrých věcí.“ Ježíš odložil stranou svou vlastní vůli a v mnoha věcech zapřel sám sebe, aby vykonal příkaz, který dostal od Boha. Dělil se o nádherné dobré poselství o království s druhými a stejně chtějí jednat i jeho následovníci. Naslouchají Ježíšově radě: „Zvykejte si dávat, a lidé vám budou dávat. Budou vám sypat do klína znamenitou míru, stlačenou, setřesenou a překypující. Jakou měrou totiž měříte vy, takovou budou na oplátku měřit vám.“ (Luk. 6:38) Jehova a Kristus Ježíš jsou osoby, jež mohou oplatit a také oplatí takovou štědrost svých služebníků tím, že jim poskytnou uspokojení, pokoj mysli a radost z ovoce jejich věrné a oddané služby ve prospěch zájmů království.

3. Jak se liší postoj Jehovových věrných a oddaných služebníků od postoje lidí v křesťanstvu a lidí, kteří křesťanstvu napomáhají?

³ Štědrost a pracovitost velkorysých šiřitelů dobrého poselství je pravým opakem postoje jiných lidí. Boží prorok mluví o neštěstí, jež čeká ženy, které byly v nevěrném Jeruzalémě „v pohodlí“ a bezstarostné. (Iz. 32:9–14) Jejich postoj nám snad připomíná ty, kteří tvrdí, že jsou služebníky Božími a Kristovými, ale nejsou pilní ani horliví v Jehovově službě. Ano, snad si vzpomeneme na lidi v křesťanstvu a na ty, kteří se ve skutečnosti nestarají o hladovějící a žíznící zástupy. Jsou příliš zaměstnáni světskými věcmi a nemyslí na to, že by měli být pilní v díle, které právě pro toto historické období přikázal Jehova. To pro ně může končit jedině katastrofálně, stejně jako dochází ke kalamitě, když se nekonají žně.

4. Jaká budoucnost čeká všechny, kteří nadále zacházejí nepoctivě s Božím slovem?

⁴ Jen zármutek a zničení čeká křesťanstvo a ty, kteří mu pomáhají a podněcují je. Křesťanstvo není štědré a plodné v Jehovově službě, a proto je nutně čeká hlad a v důsledku toho úbytek obyvatelstva. Tito falešní křesťané správně nesázejí ani nezalévají, neužívají poctivě Boží slovo, a proto není Jehova povinen ‚dávat vzrůst‘. — Srovnej 1. Korinťanům 3:6–9.

Dobré poselství pro věrné a oddané

5. Co bylo předpověděno u Izaiáše 32:15 a k čemu to vedlo až do dnešní doby, do roku 1984?

⁵ Pro ty, kteří trpělivě čekají na Jehovu a přitom věrně a oddaně podporují zájmy království, jež jim byly svěřeny, existuje k jejich povzbuzení dobré poselství. Je zaznamenáno u Izaiáše 32:15 slovy: „Dokud na nás nebude z výše vylit duch a pustina se nestane sadem a sad se nebude považovat za skutečný les.“ Boží svatý duch byl vylit na jeho novodobé svědky stejně, jako byl vylit na čekající apoštoly a učedníky o letnicích roku 33 n. l. (Sk. 2:1–4, 14–18; Joel 2:28, 29) Výsledek je nyní podobný jako tehdy: Jehovovi věrní a oddaní služebníci na zemi se pilně zaměstnávají tím, že činí další učedníky. Jehovův duch byl vylit na jeho lid zejména v letech 1919 a 1922, a počínaje především rokem 1922 byl dán velký podnět k dílu, při němž mělo být kázáno o království. Tato činnost trvá a rozšiřuje se až do tohoto roku 1984 přes neklidné poměry, jež panují na zemi. Počet velkorysých zvěstovatelů dobrého poselství se prudce rozrostl ze skromného počtu 7 000 nebo 8 000 v roce 1922 do dnešního velkolepého vrcholného počtu 2 652 323.

6. Jaké další podivuhodné účinky mělo vylití svatého ducha na Jehovovu pozemskou organizaci?

⁶ ‚Vylití ducha‘ vedlo opravdu k plodnosti. Již nesdílíme se satanovým světem jeho stav pustiny ani duchovní hlad po slyšení Jehovova slova. (Ezech. 36:29, 30) Od letnic roku 33 n. l. nadále pěstoval Bůh „velké stromy“ — statné, pevné křesťany — v duchovním území svého lidu. Tyto statné „stromy“, plodné, „Jehovova sadba“, vyrostly a stal se z nich skutečný les, neboť viditelná organizace Jehovových ctitelů poskytuje všem, kteří si přejí, osvěžující stín a duchovní výživu od jejich Boha. — Iz. 61:3.

7. Co přimělo velký zástup čestně smýšlejících lidí k tomu, že se shromažďují k Jehovově viditelné organizaci?

⁷ Na čestně smýšlející lidi, kteří nyní proudí do Jehovovy viditelné teokratické organizace, působí přitažlivě zázraky duchovního ráje. Nikde jinde na zemi nenašli spravedlnost a právo. Už mají dost svých duchovních, kteří nemají víru, sobeckých politiků a chamtivých obchodních magnátů. Spatřili společnost bohabojných mužů a žen, mezi nimiž nejsou nerozumní a bezzásadoví lidé, kteří by dostávali hezký nátěr, aby vypadali ušlechtile; je mezi nimi naopak bezbožné a nekřesťanské chování káráno a rychle se zakročí proti těm, kteří pěstují nečistotu a zkaženost.

8. Jak se na dnešním Jehovovu lidu splnila slova z Izaiáše 32:16?

⁸ Prorok pokračuje ve svém poselství od Boha a říká: „A v pustině bude jistě přebývat právo a v sadě bude bydlet spravedlnost.“ (Iz. 32:16) Právo a spravedlnost rozhodně přebývá v Jehovově viditelné teokratické organizaci. Praví Boží služebníci ovšem uznávají, že všechno, co mají a z čeho se těší, včetně jejich příznivého postavení u Jehovy, dostávají jako nezaslouženou laskavost. Jejich spravedlnost je od Boha.

9. Jak se práce Jehovových věrných svědků liší od práce a postoje duchovenstva křesťanstva?

⁹ To se nápadně liší od samospravedlivého a pokrytecky náboženského postoje předáků křesťanstva. Je to spravedlnost, která se projevuje skutky — skutky, jež přinášejí chválu Jehovovi a užitek jeho poslušným tvorům všech ras a jazyků. Oznamování o králi, který nyní panuje podle Boží vůle, není nejmenším z těchto skutků. Žádná jiná organizace lidí se nevěnuje ohlašování této obšťastňující skutečnosti. A každý čestně smýšlející člověk, který slyší toto poselství, opět horlivě sděluje dál lidem ve svém okolí poučení o tom, jaká požehnání přináší jednota království.

Požehnání v podobě pokoje

10. Co dále popisuje Izaiáš ve svém proroctví v kapitole 32, ve verši 17?

¹⁰ Toto rozšiřování celosvětového díla, tato svatá služba, postupuje v organizovaném ovzduší pokoje, poklidu a bezpečí, jak to dále popisuje Izaiáš ve svém proroctví v kapitole 32, ve verši 17: „A dílem pravé spravedlnosti se stane pokoj; a službou pravé spravedlnosti poklid a bezpečí na neurčitý čas.“ Bohabojní lidé ze všech ras a jazyků hledají právě tuto pravou spravedlnost, a nyní ji nacházejí v organizaci svědků Jehovových. Je zde pokoj, protože každý je zaměřen na spolupráci a má „hojnost práce v Pánově díle“. — 1. Kor. 15:58.

11. a) Pro koho není místo v Jehovově organizaci? b) Jak z ní jsou vybíráni falešní služebníci? K čemu to vede pro Jehovovy věrné a oddané služebníky?

¹¹ Mezi Božím lidem nemají místo leniví mluvkové a ti, kteří nechtějí pracovat v Jehovově službě. Dnes se opravdu splňuje slib, který vyplývá z Ježíšova podobenství u Matouše 13:24–30, 39, 41. Andělští ženci ‚vybírají z organizace jeho království všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost‘. Andělé mohou rozlišit, kdo jsou Jehovovi praví služebníci a kdo jsou služebníci falešní. Jsou schopni přivodit okolnosti, v nichž jsou odhaleni ti, kteří se dopouštějí špatností, a ti jsou posláni pryč, aby nebyli ve společnosti pravých křesťanů. A k čemu to vede? Je zde zdravá organizace, jež působí k Jehovově chvále a k podporování jeho království pod Ježíšem Kristem.

12. a) Jaké pevné ujištění poskytuje Jehova svému lidu, jak je to vyjádřeno u Izaiáše 32:18? b) Které nadcházející události se předem rýsují? Jak to působí na ty, kteří jsou věrně oddáni Jehovovi?

¹² Izaiáš dále prohlašuje (32:18): „A můj lid bude bydlet na pokojném místě pobytu a v sídlech plné důvěry a na nerušených místech odpočinku.“ Jehova opravdu poskytl svým věrným služebníkům na zemi místo a práci, z nichž je nikdo nesmí vyhnat. Mají zde zůstat, dokud Jehova nezpůsobí dovršení svého předsevzetí s nimi na této straně Armageddonu. (Zjev. 16:14, 16) V jejich případě již padl Veliký Babylón, světová říše falešného náboženství. Jeho vliv se rychle zmenšuje. Živly divokého zvířete, jež je popsáno v 17. kapitole Zjevení, jej nyní bedlivě pozorují a připravují se sníst jeho maso a úplně jej spálit ohněm. (Zjev. 17:16) Ale svědkové království nejsou nijak znepokojeni takovými událostmi, jež se rýsují na obzoru. Nesdílejí strach a hrůzu světských lidí. Jehova nám požehnal tím, že předem víme, jak se budou události vyvíjet, a proto se můžeme dívat s důvěrou vstříc tomu, co přinese budoucnost. „Hojný pokoj patří těm, kteří milují tvůj zákon, a není pro ně žádný kámen klopýtání.“ — Žalm 119:165.

13. Jaké významné zlepšení přivodil Jehova ve své viditelné organizaci a jak to zapůsobilo na postoj a práci jeho lidu?

¹³ U Izaiáše 60:17 prorok předpověděl, že mezi Jehovovými pozemskými služebníky dojde k významnému zlepšení v teokratickém pořádku a postupu. Je to znázorněno náhradou hořlavého materiálu a podřadných kovů mědí, stříbrem a zlatem. Pak čteme: „A pokoj ustanovím jako tvé dozorce a spravedlnost jako tvé přidělovače úkolů.“ Všichni v této organizaci, jež ohlašuje království, jsou šťastní, že mohou pokojně společně sloužit, protože všechny jejich úkoly, ať se věnují jakémukoli odvětví služby, jsou spojeny s oznamováním království po celé zemi. Jsou naprosto jednomyslní a mají zájem o to, aby bylo dílo vykonáno. Jak příkře se to liší od sobeckého stálého bojování mezi pracovními silami a vedením, jež působí ve světě kolem nás tolik problémů! Všichni v Jehovově organizaci, bez ohledu na postavení, jež zastávají, jsou učeni od Jehovy, a proto mohou postupovat ve své práci v pokoji a dobrém pořádku. — Iz. 54:13.

14. Jak se liší budoucnost pilného Jehovova lidu od křesťanstva a jeho politických milovníků?

¹⁴ Tito požehnaní a pilní lidé budou nerušeně pokračovat, i když překvapivě náhle přijde konec satanova systému věcí. Jako příval těžkého krupobití přijde na křesťanstvo a na celý svět vykonání Jehovova soudu a nepřítel bude úplně vyhlazen. Ale Boží lid bude v bezpečí pod jeho ochranou, až bude kácen velký „les“ satanových ozbrojených zástupů, jak to předpovídá Izaiáš 32:19: „A jistě bude krupobití, až bude padat les a město poklesne do poníženého stavu.“ To bude postup, který otřese světem, ale Jehovovi služebníci se budou spoléhat na ujištění, že „Jehovův anděl táboří kolem těch, kteří se ho bojí, a vyprošťuje je“. — Žalm 34:7; 34:8, „KB“.

Ohromné dílo, jež má být dokončeno

15. Jakou práci ještě musí vykonat Jehovův lid?

¹⁵ Zatím však má být ještě dokončeno ohromné dílo, pokud ještě Jehova poskytuje příležitost množství lidí ze všech národů, aby se jim otevřely oči a aby jim byly otevřeny uši a aby pochopili význam poselství o záchraně. Opravdu šťastní jsou ti, kteří se velkoryse věnují takové službě království a pilně rozsévají semena pravdy o království mezi lidmi ze všech národů! Tento požehnaný stav se podobá tomu, co je popsáno v závěrečném verši Izaiáše 32, který zní: „Jste šťastní, vy, kteří sijete semeno u všech vod a vysíláte nohy býka a osla.“ Těchto zvířat užíval Boží starověký lid jako tažných zvířat při orání země, aby se mohlo sít semeno. Podobně i dnes opatřil Jehova svým dnešním svědkům potřebné vybavení, aby bylo možné rozsévat pravdu o království rychle a účinně, s důvěrou, že Jehova připojí své požehnání v podobě bohaté žně.

16. Jaké důkazy máme, že Jehova nyní bohatě žehná svědkům svého království po celé zemi?

¹⁶ Když si prohlížíme pole, jímž je svět, nepozorujeme zřetelně, že Jehova žehná našemu úsilí, když horlivě a pravidelně kážeme království? Ve větších a zlepšených zařízeních odboček je stále větší počet ochotných pracovníků — služebníků, jichž je třeba, má-li se pečovat o práci v bételu v mnoha zemích. Jedna země za druhou dostává k dispozici moderní tiskařská zařízení a postupy, jež šetří čas, takže ohromně vzrostla výroba Biblí, biblických příruček a časopisů. Jako pravidelní a pomocní průkopníci slouží Bohu oddaní, pokřtění Boží služebníci ve stále větším počtu a každý den věnují čas důležité službě, při níž je pravda o království vštěpována do srdce mnohých lidí. Zvěstovatelé království se téměř ve všech sborech snaží zvětšit svou službu, a činí to na základě hlubokého ocenění pro požehnání, kterými je již Jehova zahrnul.

17. Co je v naší době jedinečné na svědcích Jehovových a na jejich práci?

¹⁷ Této práci, která přináší život a která se koná ve prospěch vlády Božího království, se věnují pouze svědkové Jehovovi. Jen oni se radují z výtěžků žně, které jsou patrné již nyní. Také semeno, které Jehova opatřuje svým ochotným pracovníkům na poli, je dobře proseté a vybrané! Naše biblické pomůcky jsou připravovány tak, aby zapůsobily na srdce mnoha lidí, kteří ještě mají být sklizeni a přivedeni do Jehovovy pokojné organizace, do křesťanského sboru, který je u Matouše 13:30 přirovnán k „sýpce“ jeho Syna.

18. Proč bychom měli být rozhodnuti postupovat ve své službě království s uspokojením a radostí?

¹⁸ Opravdu žijeme v Jehovově dni, ve dni, kdy se uskutečňují „drahocenná a převeliká zaslíbení“, jež dal svému oddanému lidu. (2. Petra 1:4) Vzkvétá mezi námi pokoj a jednota. Bylo nám darováno jasné porozumění o předsevzetí našeho Boha. Uprostřed obyvatelstva světa, jež je postiženo strachem a úzkostí, máme pokojnou mysl. Čeká nás budoucnost plná ještě větších požehnání. Nepociťujeme nepopsatelnou radost z toho, že jsme mezi těmi, kteří dostávají všechna tato požehnání jednoty království? A nejsme rozhodnuti postupovat kupředu ve svém díle pro království, k Jehovově věčné chvále?

Jak odpovíš?

◆ Jak se liší postoj Jehovových služebníků od postoje lidí v křesťanstvu?

◆ K čemu vedlo vylití Božího ducha?

◆ Z jakých požehnání se nyní těší Jehovův lid v souladu s Izaiášem 32:17, 18?

◆ Jaký máme důkaz, že Jehova žehná svědkům svého království?

Zůstaň v Boží lásce

Noví a slabí křesťané jsou zranitelní. Ale zranitelní jsme ve skutečnosti všichni. Měli bychom proto chránit svou vlastní víru a měli bychom také usilovně pomáhat druhým, aby se duchovně posilovali. Jak to můžeme dělat? Učedník Juda poukázal na jeden způsob, když napsal: „Milovaní, tím, že se budujete ve své nejsvětější víře a modlíte se se svatým duchem, zachovávejte se v Boží lásce a očekávejte přitom milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista s vyhlídkou na věčný život.“ — Juda 20, 21.