⁹ Také dnes se vykonává celosvětové kázání dobrého poselství o království organizovaně převážnou měrou prostřednictvím místních křesťanských sborů. (Mat. 24:14) Když tedy učíme nové o jejich povinnosti účastnit se tohoto díla, musíme je vést k místnímu sboru a ukázat jim, jak s ním mohou spolupracovat.

Mezinárodní bratrství

10. Uveď některé biblické texty, které poukazují na mezinárodní jednotu prvních křesťanů.

¹⁰ Apoštol Pavel však uvedl nové do něčeho většího, než byl jen místní sbor. Efezanům řekl: „Je jedno tělo a jeden duch, stejně jako jste byli povoláni v té jedné naději, ke které jste byli povoláni.“ (Ef. 4:4) Bylo jen jedno „tělo“ po celém světě, ne množství rozptýlených, místních, nezávislých sborů. Ježíš také mluvil o živých členech tohoto „těla“ na zemi, když mluvil o ‚věrném a rozvážném otroku‘, který měl oprávnění ‚dávat pokrm‘ ‚čeledi‘. (Mat. 24:45–47) Jednotliví křesťané po celém světě měli uznat autoritu tohoto „otroka“, jestliže od něj měli dostávat „pokrm“. To mělo vést k mezinárodnímu společenství křesťanů.

11. a) Jak nazval Petr tuto mezinárodní organizaci křesťanů? b) Jaké uspořádání zachovalo naukovou jednotu křesťanů v prvním století? Jak ukázal Pavel, že uznává toto uspořádání?

¹¹ Apoštol Petr proto mluvil o všech křesťanech své doby jako o ‚celém společenství bratrů‘. (1. Petra 2:17) Byli mezinárodním ‚společenstvím‘ (řecky adelfótés, „bratrství“). Noví se stali nejen částí místního sboru, ale celého tohoto mezinárodního bratrství. Sbory měly mezi sebou spojení. (Kol. 4:15, 16) Když vznikly nějaké otázky ohledně nauky, neměli křesťané činit svá vlastní rozhodnutí. Směrodatnou odpověď očekávali od starších v jeruzalémském sboru, kteří v té době sloužili jako celosvětový vedoucí sbor. (Sk. 15:2, 6–22) Sám Pavel uznával autoritu tohoto sboru v otázkách nauky. Ačkoli přijal pravdu zvláštním zjevením od Ježíše Krista, přece cestoval do Jeruzaléma a předložil jim dobré poselství, které káže, ‚aby snad neběžel nebo dříve neběhal marně‘. — Gal. 1:11, 12; 2:1, 2, 7–10.

12. Jaká další opatření pevněji svázala ‚celé společenství bratrů‘?

¹² Aby byla zachována jednota myšlení a jednání v ‚celém společenství bratrů‘, byli vysíláni cestující služebníci, jako byl Timoteus, Titus a Epafroditus, aby je navštěvovali a budovali, kolovaly mezi nimi dopisy, například od Pavla, Petra, Jakuba, Jana a Judy. Protože existovalo takové bratrství, bohatší křesťané v jiných zemích slyšeli o tom, že jejich bratři v Judeji mají nouzi v době, kdy tam byly těžkosti, a Pavel mohl — prostřednictvím sborů — zorganizovat, aby byla potřebným poskytnuta výpomoc. (1. Kor. 16:1–4) Jednotliví křesťané byli také povzbuzováni, když slyšeli zprávy o vytrvalosti a víře ‚celého společenství svých bratrů na světě‘. — 1. Petra 5:9.

Uveď nové do ‚celého společenství‘

13. V čem se podobá celosvětové ‚celé společenství bratrů‘ v prvním století a dnes?

¹³ Existuje v dnešní době podobné ‚celé společenství bratrů‘? Ano. „Věrný a rozvážný otrok“ stále ještě existuje a má odpovědnost za to, aby „dával pokrm“ „čeledi“. (Mat. 24:45–47) Stejně jako v Pavlově době, zastupuje tohoto „otroka“ vedoucí sbor a řídí celosvětové dílo kázání „dobrého poselství“. I dnes je mezinárodní jednota podporována dopisy a tištěnou literaturou od tohoto vedoucího sboru a také zralými učiteli, kteří slouží ve sborech. Proto se ten, kdo poznává pravdu, učí být částí místního sboru a také poznává, že je částí ‚celého společenství bratrů‘ po celém světě. Odpovědností křesťanského učitele je, aby tomu, s nímž studuje Bibli, v tom směru pomáhal. Jak to může dělat?

Pomáhat druhým, aby milovali ‚celé společenství‘

14. Jaké způsoby se ti osvědčily, když jsi těm, s nimiž studuješ Bibli, vyprávěl o místním sboru a také o mezinárodní organizaci Božího lidu?

¹⁴ Křesťanský učitel může vyprávět tomu, s nímž studuje, o sboru a o mezinárodním bratrství a pak mu je může ukázat. Jak mu o tom může vyprávět? Zde jsou některé způsoby, které shledali zkušení učitelé jako účinné: Věnuj čas před biblickým studiem nebo po něm, abys rozmlouval o sboru a jeho důležitosti z hlediska Bible a také o „věrném a rozvážném otroku“ a o tom, jak nám dnes slouží. Popiš shromáždění. Vyprávěj o zajímavých věcech, které ses dověděl při shromáždění. Ve svých modlitbách před studiem a po něm se zmiň o místním sboru a také o mezinárodním bratrství.

15. Uveď některé vynikající způsoby, jak ukázat zájemcům místní sbor a mezinárodní organizaci.

¹⁵ Ale jak můžeš tyto věci ukázat? Zde jsou některé způsoby, které se osvědčily: Jakmile je to možné, pozvi jiné členy sboru, aby tě doprovázeli na studium, aby tak ten, s nímž studuješ, získal co nejdříve nové přátele. Je důležité, aby si brzy uvědomil, že cokoli ztrácí, pokud jde o přátelství v tomto starém světě, to mu bude v mnohem hojnější míře nahrazeno novými známými „v celém společenství. . . bratrů na světě“. (1. Petra 5:9; Mat. 19:27–29) Plně využij brožury „Svědkové Jehovovi ve dvacátém století“. Ta popisuje moderní mezinárodní organizaci svědků Jehovových a obsahuje pěkné ilustrace z velkého sjezdu, typického sálu království, popisuje průběh shromáždění, kazatelské dílo a jiné věci. Poskytne studujícímu zrakovou představu o rozsahu ‚celého společenství bratrů‘. Také 23. kapitola knihy „Můžeš žít navždy v pozemském ráji“ poskytuje barevně ilustrovaný popis dnešní Boží organizace.

16. a) Co bychom měli co nejdříve umožnit těm, s nimiž studujeme Bibli? Na jakém biblickém podkladě? b) Jak umožníme, aby krajský nebo oblastní dozorce při své návštěvě pomohl těm, s nimiž studujeme Bibli, stát se částí Božího lidu?

¹⁶ Vzpomeň si, že Pavel zorganizoval shromáždění v Efezu téměř ihned, jakmile tam nalezl zájem. (Sk. 19:9, 10) Řekl křesťanskému sboru, že když do dobře zorganizovaného křesťanského shromáždění přijde „nějaký nevěřící nebo obyčejný člověk“, „tajné věci jeho srdce vycházejí najevo, takže padne na svou tvář, bude uctívat Boha a oznamovat: ‚Bůh je skutečně mezi vámi.‘ “ (1. Kor. 14:24, 25) Podobně i dnes, čím dříve začne studující pěstovat společenství s místním sborem, tím dříve pozná, kde je skutečně pravda. Proto zvou křesťanští učitelé co nejdříve své studující, aby se účastnili sborových shromáždění a větších sjezdů. Je-li to nutné, zajdou pro zájemce a osobně je doprovodí na shromáždění. Když je ve sboru na návštěvě některý novodobý „Titus“ nebo „Epafroditus“, krajský nebo oblastní dozorce, postarají se, aby ti, kteří s nimi studují Bibli, se s ním a s jeho manželkou setkali, a snad dokonce návštěvníky pozvou, aby se účastnili pravidelného biblického studia.

17. Co je tedy důležitá složka naší práce, při níž vyučujeme a činíme učedníky? (Mat. 28:19, 20) Jaký užitek to přináší těm, kteří s námi studují?

¹⁷ Jehovův celosvětový sbor pomazaných je „sloup a opora pravdy“. (1. Tim. 3:15) Mají-li mít noví zájemci užitek z této „opory“, musí se připojit ke statisícům mírných lidí, kteří se shromažďují do společenství s těmito pomazanými. (Zach. 8:23) Tito mírní lidé dnes vytvářejí mezinárodní bratrství v počtu více než dvou a půl miliónu, a přijmout pravdu tedy znamená vejít do společenství s tímto mezinárodním bratrstvím. Když k němu začnou noví zájemci patřit, těší se z veškeré opory a ochrany, kterou poskytuje. Radují se z bratrské lásky svých spolukřesťanů a mají příležitost oplácet jim svou láskou. (Žid. 13:1) To také znamená, že začínají patřit k nespočetnému mezinárodnímu zástupu, který přežije nadcházející velké soužení do věčného a šťastného vzájemného společenství. (Zjev. 7:9–17) Když tedy učíš ty, s nimiž studuješ biblické nauky, nezapomeň je vést k ‚celému společenství bratrů‘, a učit je lásce k němu. — 1. Petra 2:17.

Artemidin chrám

Nejslavnější stavbou města Efezu byl Artemidin chrám. Již staré národy ho počítaly k sedmi divům světa. Chrám, který viděl apoštol Pavel, když navštívil Efez v 1. století n. l., byl znovu postavený podle plánů dřívějšího jónského chrámu, který prý zapálil Herostratos v roce 356 př. n. l.

Podle J. T. Wooda, který zde prováděl vykopávky ve 2. polovině 19. století, byla plocha, na níž byl chrám postaven, asi 73 metrů široká a 127 metrů dlouhá. Vlastní chrám měřil asi 50 × 105 metrů. Měl 100 mramorových sloupů, vysokých asi 17 metrů. Jejich podstavce měřily v průměru asi 2 metry a některé sloupy byly zdobeny plastikami až asi do výšky 6 m. Vnitřní svatyně chrámu, která měřila asi 21 × 32 metrů, byla pravděpodobně otevřená směrem k nebi. Oltář ve svatyni zaujímal plochu přibližně 6 m a Artemidin obraz stál zřejmě přímo za ním.

Objevené úlomky poukazují na to, že chrám byl vyzdoben nádhernými malbami a sochami. Střechu zakrývaly velké bílé mramorové desky. Spáry mezi mramorovými bloky byly místo maltou vyplněny zlatem.

Rohový kámen

Kámen, který se zasazuje do úhlu nebo do rohu, kde se stýkají dvě zdi, a který je velmi důležitý, protože tyto zdi svazuje.

Nejdůležitější rohový kámen byl základní rohový kámen neboli základní kámen. Ten musel být zvlášť pevný především u veřejných budov nebo městských zdí. Ostatní kameny se vyrovnávaly podle základního kamene pomocí olovnice. Každý další kámen se tedy musel vyrovnávat se základním kamenem, aby budova měla správnou pevnost. Mnohokrát byly základní kameny značně velké a často se používaly dva kusy kamene, jež se však nespojovaly maltou. Základní kámen také sloužil k tomu, aby držel zdi budovy pohromadě.

Další důležitý rohový kámen byla „úhelní hlava“. (Žalm 118:22) Tento výraz se pravděpodobně vztahoval na nejvyšší, tzn. závěrečný kámen celé stavby. Byl to kámen, který nahoře držel pohromadě dvě zdi, jež se spolu stýkaly, aby se nerozpadly a budova se nezřítila.