BÍLÝ KŮŇ A JEHO JEZDEC

11. –13. a) Co znázorňuje bílý kůň? Jaký druh osoby znázorňuje jezdec? b) Jakému jezdci, jehož oslavuje žalmista, tento jezdec odpovídá? Na koho uplatňuje Pavel v Židům 1:8, 9 ta prorocká slova?

¹¹ Bílý kůň představoval královského oře, nositele královské důstojnosti, spravedlivého a čistého, rychlého v pohybu jako doslovný kůň. Tento rychlý jezdec značil nově dosazeného krále, protože mu byla dána královská koruna. Byl to král–válečník, protože byl ozbrojen lukem. Navíc vyjel vítězící a každý odpůrce jeho království až do posledního mu měl být podroben. Mělo to být úplné vítězství! K tomu patřilo, že mu byl dán dlouhý meč — královská válečná zbraň. Kdo tedy plní tuto úlohu v našem 20. století? Zjevně tentýž král, který splňuje 45. žalm, kde čteme:

¹² „Mé srdce se vzrušilo příjemnou věcí. Říkám: ‚Mé skutky se týkají krále‘ . . . Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy.“ — Verše 1–7; 2–8, „KB“.

¹³ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel Žalm 45:6, 7 (45:7, 8, „KB“) a jeho slova uplatňuje na Božího Syna Ježíše Krista. Jezdcem na bílém koni, který vítězně jede, musí tedy nevyhnutelně být Ježíš Kristus při své korunovaci v nebi na konci časů pohanů roku 1914.

14. a) Kdy a jak jel Ježíš do Jeruzaléma jakoby ke své korunovaci a ve splnění jakého proroctví? b) Jakého slavného předka napodobil Ježíš, když tímto způsobem jel při takové příležitosti?

¹⁴ Připomínáme si příležitost, kdy Ježíš Kristus jel jako vyvolený král jakoby ke své korunovaci v chrámu v Jeruzalémě. Tehdy nejel na bujném bílém koni. Jel na oslu — ve splnění proroctví Zachariáše 9:9, které zní: „Velmi se raduj, dcero sionská. Vítězně provolávej, dcero jeruzalémská. Hle, sám tvůj král k tobě přichází. Je spravedlivý, ano zachráněný; pokorný a jede na oslu, dokonce na vzrostlém zvířeti, synu oslice.“ Ve shodě s tímto proroctvím jel Ježíš na pokojném zvířeti, když devátý den židovského měsíce nisana v roce 33 n. l. uskutečnil tuto vrcholnou jízdu do Jeruzaléma. Představil se jako Beránek pasach, kterého Židé brali do svých domovů 10. nisana, aby jej tam chovali do slavnosti pasach 14. nisana. Ježíš touto jízdou také napodobil svého slavného předka Šalomouna, syna Davidova. Když se David vzdal po 40 letech svého kralování na trůně izraelského království, přiměl Šalomouna, aby jel ke korunovaci na mezkyni. Potom, co ho velekněz Sádoch pomazal, aby nastoupil po svém otci, přítomný zástup Izraelitů provolával: „Ať žije král Šalomoun!“ — 1. Král. 1:33–40.

15. a) Jaká byla reakce prostých lidí na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na oslu? b) Jaké uvítání mu poskytl Jeruzalém a proč?

¹⁵ A jakého přijetí se mělo dostat Ježíšovi, když čtyři dny před dnem pasach jel na oslu z Olivové hory do korunovačního města? Davy, které se k němu přidávaly, vystihly ducha celé události a poznaly, že je zaslíbeným mesiášským králem Izraele. Lidé mávali palmovými ratolestmi. Prostírali své svrchní oděvy, aby po nich mohl přejet. „Zástupy, které šly před ním a za ním, neustále křičely: ‚Prosíme, zachraň Syna Davidova! Požehnaný je ten, který přichází v Jehovově jménu! Zachraň ho, prosíme, ve výšinách nahoře!‘ “ (Mat. 21:1–9) Taková byla reakce prostých lidí. Avšak samotný Jeruzalém byl pod vlivem židovských náboženských vůdců, kteří se nedali vést proroctvím, které se splňovalo před jejich očima. Jeruzalém mu tedy neposkytl žádné královské uvítání.

16. Jak zacházely chrámové autority s Ježíšem na rozdíl od toho, jak zacházely s kupci?

¹⁶ Když Ježíš přišel do chrámu, nepomazal ho velekněz Kaifáš jako mesiášského krále, aby byl nezávislý na Římské říši. Kněží dovolovali kupcům, aby používali chrámové prostory ke svému ziskuchtivému podnikání, ale Ježíš projevil pravé vlastnosti velekněze tím, že je vyhnal, a pokáral ty, kteří měli námitky, slovy: „Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby‘, ale vy z něho děláte lupičskou jeskyni.“ V chrámu k němu přicházeli slepí a chromí Židé a on je uzdravoval. Předním kněžím a znalcům Písma se to však nelíbilo a odmítali ho přijmout jako „Syna Davidova“ a nastolit ho jako právoplatného vládce Izraelského království. Když je Ježíš nechal v chrámu a odešel do Betánie, neučinil to jako nově nastolený král. — Mat. 21:10–17.

17. Jak projevil Pilát Pontský zájem o Ježíšův nárok na kralování a jak vyhověl žádosti předních kněží, pokud jde o Ježíšovo kralování?

¹⁷ O čtyři dny později, když stál před římským místodržitelem Pilátem Pontským, ptal se ho tento pohan, zda je králem. Ježíš odvětil, že jeho království není částí světa, k němuž patřil Pilát. Na naléhání předních kněží, kteří řekli: „Nemáme krále, pouze césara“, vydal Pilát Ježíše, aby byl na Kalvárii přibit na kůl. Přesto Pilát trval na tom, aby nad Ježíšovu hlavu bylo na kůlu napsáno: „Ježíš Nazaretský, král Židů.“ — Jan 19:15, 19–22.

18. V jaký významný den vzkřísil Jehova svého Syna z mrtvých? Jakými slovy se vzkříšený Ježíš rozloučil se svými učedníky, než vystoupil do nebe?

¹⁸ Bylo na všemohoucím Bohu, aby vzkřísil svého umučeného Syna jako „prvorozeného z mrtvých“ 16. nisana, právě v den, když Židé předkládali Jehovovi v chrámu první výnos sklizně ječmene. (Zjev. 1:5) Tak se právě onen den mohl budoucí král zjevit svým věrným učedníkům. O několik dní později, než vystoupil zpátky do nebe, jim řekl: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha.“ — Mat. 28:18, 19; 3. Mojž. 23:10–12; 1. Kor. 15:20.

DOVRŠENÍ VÍTĚZSTVÍ

19. Jaký prorocký obraz pak mohl Ježíš v pravý čas naplnit a jakým králem je od té doby?

¹⁹ Tak bylo Ježíšovi umožněno, aby naplnil prorocký obraz své jízdy na bílém koni a jel jako korunovaný král k úplnému vítězství nad všemi svými nepřáteli v nebi i na zemi. (Zjev. 6:1, 2) Od konce „ustanovených časů národů“ v roce 1914 n. l. je králem–válečníkem, vyzbrojeným jakoby lukem, jímž na dálku hubí své nepřátele. Prorocká slova Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) byla adresována právě tomuto králi boje:

20. Co má dělat podle slov, která mu adresuje žalmista?

²⁰ „Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy. Všechny tvé oděvy jsou myrha a dřevo aloe a kasia; z velkolepého slonovinového paláce tě rozradostnily strunné nástroje.“

21. a) Jak si můžeme být jisti, že žalmistova slova platí oslavenému Ježíši Kristu? b) Jak je v Žalmu 45:5 (45:6, „KB“) zdůrazněna přesnost jeho zásahu nepřítele?

²¹ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel ze slov Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) a uplatňuje citát na Ježíše Krista, aby upozornil na jeho velice vyvýšené postavení. Tak je jisté, že „Král“, jehož pod inspirací oslovovali „syn Chóre“, byl řádně nastolený král Ježíš Kristus. (Viz nadpis 45. žalmu.) Šípy z jeho „luku“ budou namířeny do srdce odpůrců jeho království s větší přesností než šípy starověkých Parthů, kteří byli zkušenými lučišníky i při jízdě na koni.

22. a) V které jiné části Zjevení je zobrazen jezdec na bílém koni a pod jakým jménem? b) Jaké vidění pozorují naše oči? Jak na ten pohled reagujeme?

²² Prokazuje se, že jezdec na bílém koni ze Zjevení 6:2 je týž jako jezdec na bílém koni zobrazený ve Zjevení 19:11–16. V tomto pozdějším odkazu je nazýván „Boží Slovo“ a na stehně má titul „Král králů a Pán pánů“. Zde je znázorněn ve velkolepém vyvrcholení svého útoku proti odpůrcům, když vítězně dovršuje svou jízdu ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ na bitevním poli Har-Magedon neboli na hoře Megiddo. (Zjev. 16:14–16; 19:17–21) Neviditelně pro lidské oči pak nadchází svázání satana ďábla a jeho démonů, aby byli na tisíc let uvězněni v propasti. (Zjev. 20:1–3) Naše oči jsou šťastné, že vidí očima víry jízdu korunovaného krále na „bílém koni“ od konce časů pohanů v roce 1914. Do hloubi duše vzrušeni jeho dosavadním dobýváním, voláme: Jeď dál, královský jezdče na bílém koni, ke svému nezměnitelnému vítězství v Har-Magedonu, k ospravedlnění univerzální svrchovanosti Jehovy Boha, dárce tohoto prorockého „znamení“!

Slavné dílo, které následuje po jízdě jezdců na koni

1. Jak je zřejmé, že časy pohanů, kdy se pošlapávalo to, co bylo zastoupeno městem Jeruzalémem, skončily roku 1914?

„KRÁL králů a Pán pánů“, Ježíš Kristus, je přítomen. (Zjev. 19:11, 16) Máme pro to „znamení“. Je přítomen ve svém království zřízeném Bohem již před 69 lety, na konci „časů pohanů“ v roce 1914. (Luk. 21:24, „KB“) Tehdy skončilo pošlapávání Království Jehovy Boha, kdysi zastoupeného izraelským královstvím v Jeruzalémě v panovnické linii krále Davida. Město Jeruzalém na Středním východě nemá krále z Davidovy rodové linie, ale je hlavním městem republiky Izrael s židovským ministerským předsedou. Ale co „nebeský Jeruzalém“? (Žid. 12:22) Právě tam v nadlidské nadpohanské oblasti panuje „Syn Davidův“, Ježíš Kristus, jako „Král králů a Pán pánů“ od doby, kdy vypršely časy pohanů v roce 1914. Pohanské národy se mohou zde na zemi stavět proti království a jeho zvěstovatelům, ale nemohou se ho dotknout. Nemohou je opanovat, jako to kdysi mohlo učinit pět posledních světových velmocí v dějinách, totiž Babylónie, Médo–Persie, Řecko, Řím a anglo-americká světová velmoc tvořená Británií a Spojenými státy. — Zjev. 21:1, 2.

2. Co řekl Ježíš v souladu s viděním ve Zjevení 6:1–8 na otázku, co bude znamením jeho přítomnosti a závěru systému věcí?

² Vidění dané apoštolu Janovi, jak je vyloženo ve Zjevení 6:1–8, prorocky ukazuje, co mělo provázet počátek jízdy „Krále králů a Pána pánů“ na symbolickém bílém koni k rozhodující srážce na bitevním poli Har-Magedon. To, co ukázalo vidění, odpovídá tomu, co Ježíš sám řekl svým učedníkům v odpovědi na jejich otázku: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti [řecky parousía] a závěru systému věcí?“ (Mat. 24:3) Pokud jde o „tísnivé bolesti“, které budou vyznačovat „znamení“ jeho přítomnosti, neboli parousíe a „závěru systému věcí“, Ježíš řekl: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království [ve válce]. Budou zemětřesení na jednom místě za druhým, bude nedostatek potravin. To je počátek tísnivých bolestí [označujících zrození nového systému věcí].“ (Mar. 13:8) „Potom jim říkal: ‚Povstane národ proti národu a království proti království a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravin a budou děsivé úkazy a veliká znamení z nebe.‘ “ — Luk. 21:10, 11; Mat. 24:7, 8.

OHNIVĚ ZBARVENÝ KŮŇ

3. Jak měl být označen počátek Kristovy přítomnosti? Co tedy ukazují vidění při otevření druhé pečeti?

³ Počátek Kristovy „přítomnosti“ neboli parousíe od konce časů pohanů roku 1914 se neměl vyznačovat mírem ani v nebi ani na zemi. Vidění, které bylo dáno Janovi v 6. kapitole Zjevení, tuto skutečnost potvrzuje. Co nám tedy odhalí otevření druhé pečeti? Spolu s apoštolem Janem sledujeme: „A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň. A tomu, jenž na něm seděl, bylo povoleno, aby vzal ze země mír, takže se měli navzájem pobíjet; a byl mu dán veliký meč.“ — Zjev. 6:3, 4.

4. Co znamenal tento živý obraz a proč?

⁴ Co znamenal tento živý obraz? Co jiného než propuknutí války, a to ve světaširém měřítku, neboť jezdec na ohnivě zbarveném koni „vzal ze země mír“.

5. Naznačuje to, že jezdec na bílém koni byl odpovědný za vypuknutí světové války? Jak ukazuje 12. kapitola Zjevení, co mělo následovat po počátku jeho vlády?

⁵ Ohnivě zbarvený kůň a jeho jezdec s válečnými úmysly následovali jezdce na bílém koni. Znamená to tedy, že první jezdec na koni zahájil po své korunovaci v roce 1914 první světovou válku, a tím začal používat svůj „luk“? Rozhodně ne! Dvanáctá kapitola Zjevení zobrazuje, co přijde po zrození království prvního jezdce na koni v roce 1914: Neviditelná, nadlidská válka. „A v nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak vedl bitvu i jeho