Milióny uctívají novorozené děcko

24. PROSINCE roku 1223 postavil 42letý František z Assisi (který byl později prohlášen římskokatolickou církví za svatého) v kostele v italském městě Greccio model děťátka Ježíše v jeslích. Kolem jeslí umístil figurky znázorňující Josefa a Marii, pastýře, kteří se přicházejí podívat na děťátko Ježíše, a také oslíka a volka. Za několik hodin, o půlnoci, se Františkův model scény kolem jesliček stal ústředním bodem vánoční mše.

Používání jesliček při vánoční oslavě se od té doby rozšířilo po celém světě. I v dnešní době, kdy se vánoce staly v prvé řadě věcí obchodu, podléhají přece mnozí lidé o vánocích sentimentalitě a nostalgii. Vidí něco krásného v široce rozevřených očích dětí, v melodii koled, které zpívají, v ozdobeném vánočním stromku, ve vzrušení z dárků a při vzpomínce na andělské oznámení „na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle“. Ve středu toho všeho je něžné a bezmocné děťátko pokojně ležící v jeslích. — Luk. 2:14, 16.

Většina lidí dnes již ovšem ví, že to, co se děje v souvislosti s vánocemi, je spíše pohanské než křesťanské. Encyklopedie, jež jsou dostupné ve většině veřejných knihoven, ukazují, že slavnostní jídla a dávání dárků jsou zvyky převzaté z pohanských římských saturnálií. Větvičky cesmíny, jmelí a ozdobené vánoční stromky pocházejí z pohanských zvyků severní Evropy. Ani datum 25. prosince neodpovídá Ježíšovu narození. Bylo to datum, kdy ctitelé Mithrovi oslavovali narození „nepřemožitelného slunce“.

Co však říci o způsobu, jak bývá znázorňována scéna Ježíšova narození? Podle Bible se „mudrci“ neboli astrologové z Východu — kteří bývají někdy znázorňováni ve vánočních scénách u jesliček — nikdy nedostali na skutečné místo, kde se Ježíš narodil. Přišli až později, když Josef s Marií již žili v nějakém domě. (Mat. 2:1–11) Ježíš však byl po narození položen do jeslí. Pastýři se skutečně na něj přišli podívat a andělé skutečně zpívali: „Sláva Bohu na výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ — Luk. 2:8–14.

To malé děťátko narozené téměř před 2 000 lety v Betlémě se stalo nejslavnějším děckem v dějinách. Zpráva o jeho narození, jak je zaznamenána v Bibli, byla oznámena po celém světě. Milióny lidí si až dosud pod pojmem Ježíš představují děťátko v jeslích.

Máš dojem, že to je správné? Měli bychom si představovat Ježíše jako bezmocné děťátko ležící v jeslích? Co o tom říká Bible?

Nepřehlížej nebeského krále

JE ZŘEJMÉ že Ježíš, když byl jako člověk na zemi, nikdy neobracel pozornost na své rané dětství. Když jednou kázal, zvolala jakási žena v zástupu: „Šťastné lůno, které tě nosilo, a prsy, které jsi sál!“ Ježíš však odpověděl: „Ne, spíše: Šťastní jsou ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Luk. 11:27, 28) Nevybízel lidi, aby sentimentálně mluvili o jeho narození nebo o úloze, kterou při tom měla Marie.

Je zajímavé, že nám Bible neuvádí datum Ježíšova narození, a Ježíš nám nikde nepřikázal, abychom jeho narozeniny oslavovali. Není také žádná zpráva, že by křesťané v prvních stoletích po Ježíšově smrti někdy slavili vánoce.

Proto — a jelikož je s vánocemi spojeno mnoho pohanských zvyků — nepřipojují se dnes mnozí lidé k těmto oslavám. Raději projevují svou úctu k Ježíši jinak. Ježíš pro ně již není děťátkem v jeslích. Vyrostl a stal se něčím daleko větším.