o Izraeli, že „stále se ve svých srdcích dostávají na scestí“, a potom pronáší k našemu užitku silnou výstrahu: „Dejte si pozor, bratři, aby se v někom z vás někdy nevyvinulo zlé srdce bez víry tím, že by se odvrátilo od živého Boha.“ Nemůžeme zůstat stát. Jestliže se nepřibližujeme k Bohu stále rostoucí vírou a nezískáváme pro něho plnější ocenění, pak je nebezpečí, že se zatvrdíme „podvodnou mocí hříchu“ a začneme se odtahovat, aniž si uvědomíme, co se děje. Měli bychom si v tomto směru vzájemně pomáhat a ‚dále se. . . každý den navzájem napomínat‘. Zvítězíme jedině tehdy, „jestliže se pevně až do konce přidržíme důvěry“. Musíme si zachovat tuto pevnou důvěru, tuto neochvějnou víru, abychom zdědili „království, které nemůže být otřeseno“, a jeho požehnání. — Žid. 3:10–14; 12:28.

20. Kromě toho, že Pavel v tomto dopise zdůrazňuje víru, jak nás také povzbuzuje vzhledem k modlitbě?

²⁰ Pavel nás také povzbuzuje vzhledem k modlitbě. Říká, abychom upřeně hleděli „na Ježíše, hlavního prostředníka a zdokonalovatele naší víry. . . Uvažujte vskutku bedlivě o tom, který snesl od hříšníků proti jejich vlastním zájmům tolik odporujících řečí, abyste nepocítili únavu a vyčerpání ve svých duších.“ Ačkoli sám byl bez hříchů, může na základě všeho, co prodělal, mít pochopení pro naše slabosti. A skrze něho můžeme mít přístup „k trůnu nezasloužené laskavosti“ a najít pomoc v pravý čas. — Žid. 4:15, 16; 12:2, 3.

21. Kde a jak Pavel těsně spojuje modlitbu s „výzbrojí“ od Boha? K jakému závěru dochází?

²¹ Nakonec pamatujme na to, že modlitba „při každé příležitosti v duchu“ je úzce spjata s oblékáním „úplné výzbroje od Boha“, jak napsal Pavel Efezským. A měli bychom se jako Pavel modlit sami za sebe i za jiné, aby nám „byla dána schopnost mluvit a se vší volností řeči oznamovat svaté tajné věci dobrého poselství“. — Ef. 6:10–20.

Zprávy a jejich hlubší význam

Soudce: „Přestaňte učit z Bible“

● Jeden soudce ve státě Massachusetts určil, aby jistý muž ztratil právo navštěvovat své děti. Tento muž a jeho manželka byli členy kongregacionalistické církve a manželce bylo dáno právo opatrovat děti. On se později stal jedním ze svědků Jehovových. Novinář William Rasberry o tom napsal: „Tento 35letý hasič nebije své dcery (ve věku sedmi a čtyř let) ani je nebere na filmy, jež nejsou mládeži přístupné, ani je nepodněcuje, aby zanedbávaly učení. Dělá to, že jim čte Bibli.“ Matka si stěžovala: „Také je uváděl do zmatku, když jim říkal, že neexistuje Mikuláš ani velikonoční zajíček ani skřítci, a já jsem jim říkala, že existují.“

Novinář Rasberry poznamenává: „Důvodem [soudcova rozhodnutí] sotva mohl být jen zmatek. Co by jinak soudce činil se všemi dětmi z neporušených manželství, jejichž rodiče mají různé náboženské názory?. . . Nemohlo by se stát, že soudce sám je kongregacionalista? Nebo snad věří ve skřítky a podobně?“ — „The Philadephia Inquirer“, 13. února 1979.