„Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami“
„Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými miriádami, aby vykonal soud proti všem a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které činili bezbožně, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ — JUDA 14, 15.
1. Jak bychom měli pohlížet na Jehovu jako nejvyššího soudce?
JEHOVA, nejvyšší soudce, si zaslouží, aby byl ctěn. (Iz. 33:22) Přesto se k němu mnozí chovají s velikou neúctou. Mezi takové opovážlivé přestupníky patřili „bezbožní“, o kterých psal učedník Juda ve svém božsky inspirovaném dopise. Nikdo však nemůže přehlížet Boha beztrestně, protože není pochyby, že ‚Jehova přichází, aby vykonal soud proti bezbožným‘. — Juda 14, 15; Job 9:1–4.
2. a) Jakým bodům jsme zatím věnovali pozornost při našem uvažování o Judově dopise? b) Jak by na nás měly působit další Judovy rady?
2 Náš předchozí rozbor Judova dopisu zdůraznil potřebu odolávat falešným učitelům a těm, kdo by chtěli poskvrňovat tělo, ale i potřebu dbát varování Písma a uznávat božsky ustanovenou autoritu. (Juda 1–10) Nyní mohou Judovy další rady zvětšit naši úctu k nejvyššímu soudci, takže budeme pevně stát mezi jeho svědky s vyhlídkou na věčný život.
„BĚDA JIM!“
3. Čím se provinil Kain?
3 O „bezbožných“, kteří vzdorovali Jehovovi, napsal Juda:
„Běda jim, protože šli stezkou Kainovou, řítili se za odměnou po bludné cestě Balámově a zahynuli ve vzpurné řeči Chóreho!“ (Juda 11)
Když říká „běda jim“, naznačuje Juda, že přijde běda na „bezbožné“, kteří se vplížili do sboru Jehovova lidu. (Srovnej Lukáše 11:42–47, 52.) Tito lidé „šli stezkou Kainovou“. Boží schválení patřilo Ábelovi a jeho oběti zvířecího masa a krve, zatímco Kainův obětní dar bez krve, předložený v nesprávném duchu, byl odmítnut. Kain postrádal víru a nevážil si slávy ani důstojnosti, kterou Bůh udělil Ábelovi. V závisti a nenávisti Kain dokonce pohrdl božským varováním a zavraždil svého bratra. — 1. Mojž. 4:2–8; Žid. 11:4; 1. Jana 3:12.
4. a) Co byla „stezka Kainova“? b) Proč by ses měl ‚Kainově stezce‘ vyhýbat?
4 Kain v první řadě projevil neúctu k Jehovovi, a tento neuctivý postup byl nazván „stezkou Kainovou“. Právě tak, jako byly naprosto nesprávné jeho vzpurné jednání i ničemná pohnutka, stejně je to dnes s kýmkoli, kdo se prohlašuje za svědka Jehovova, ale snaží se Boží nezaslouženou laskavost proměnit v omluvu pro své volné chování. Každý takový jde Kainovou „stezkou“. Jako Kain, který nenáviděl a zabil svého bratra, jsou i takoví jednotlivci ‚vrahy‘, protože nenávidí věrné křesťany, které Jehova poctil svou službou. (1. Jana 3:15) Bůh Kaina proklel a za potopy bylo jeho potomstvo vyhlazeno. Podobně platí „běda“ i těm, kteří jdou „stezkou Kainovou“. Jehovovi se to nelíbí a vede to k jejich zničení.
5. a) Jak jednal Balám? b) Kdo se za Judových dnů ‚řítil po Balámově bludné cestě‘? c) Co se dnes stane každému, kdo se snaží zkazit Jehovův lid falešným učením a zálibou v živočišných vášních?
5 Bezbožníci, kteří poskvrňují tělo, se také „řítili. . . za odměnou po bludné cestě Balámově“. Balám podlehl opakovaným nabídkám moábského krále Baláka a třikrát se pokusil Izraelity proklít. Jehova však vždy obrátil kletbu v požehnání. Proto chamtivý Balám navrhl Balákovi, že Bůh sám prokleje svůj vlastní lid, dá-li se Izrael svést k falešnému náboženství a bude si libovat v živočišných vášních. Uskutečnili tuto zlou radu a pro volné chování bylo 24 000 Izraelitů pobito ranou seslanou od Boha. (4. Mojž. 22:1 až 25:9; Zjev. 2:14) Později zahynul i sám Balám rukou těch, které se pokoušel proklít. (4. Mojž. 31:8) Podobně stihne pohroma každého, kdo se prohlašuje za svědka Jehovova, ale je chamtivý a pokouší se zkazit Jehovův lid falešným učením a zálibou v živočišných vášních. V nové době se takové případy vyskytly a věrní, oddaní svědkové Jehovy by si měli dát pozor!
6, 7. a) Čím se provinil levita Chóre? b) Co se stalo Chóremu a těm, kteří se k němu připojili? c) Jak bychom měli pohlížet na „vzpurné řeči“?.
6 Jiný varovný příklad, na nějž Juda poukázal, byl Levita Chóre, který vedl „vzpurné řeči“. Poháněn ctižádostí falešně obvinil Mojžíše, že sobecky ustanovil svého vlastního bratra Áróna za velekněze. Áróna nařkl, že uchvátil čest kněžství pro sebe a svou rodinu. Chóre si nevážil slávy a důstojnosti, kterou Bůh udělil Árónovi a jeho synům, ale vzbouřil se proti Božím ustanovením.
7 Přestože Chóre a jistí Rubenité, kteří se postavili na jeho stranu, byli zachráněni z Egypta, nikdy nevešli do Zaslíbené země. Místo toho se otevřela země a někteří z nich byli zaživa pohřbeni, zatímco jiní byli spáleni ohněm od Jehovy. Potom zemřelo na epidemii 14 700 Izraelitů, kteří reptali proti tomuto rozsudku. (4. Mojž., 16. kapitola) Vykonání Jehovova rozsudku proti vzpurným „bezbožným“ je tak jisté, že Juda řekl, že už „zahynuli“. Jako by to již bylo vykonáno! To vše by nás mělo pobídnout, abychom se vyhýbali „vzpurné řeči“.
8. Jakou váhu dnes mají varovné příklady Kaina, Baláma a Chóreho?
8 Ano, každého, kdo jde cestou vzpoury proti Jehovovi a jeho organizačnímu uspořádání, jistě postihne neštěstí. Juda ukázal, že bude „běda“ těm, kterým schází láska a víra (jako Kainovi), kteří (jako Balám) dychtivě touží po peněžní odměně za své vyučování, jež nabádá k volnému chování, a kteří (jako Chóre) neuznávají Bohem udělenou autoritu. A Judova slova jistě poskytla silné varování ohledně těch, kteří se prohlašují za svědky Jehovovy, a přesto mají kritický nebo neuctivý postoj vůči dnešnímu teokratickému uspořádání.
JUDA VARUJE POMOCÍ PŘIROVNÁNÍ
9. Co znamenalo přirovnání bezbožných falešných učitelů k ‚skalám skrytým pod vodou‘?
9 Juda pokračuje ve svém varování tím, že předkládá přirovnání:
„To jsou ty skály skryté pod vodou při vašich hostinách lásky, zatímco s vámi hodují, pastýři, kteří beze strachu pasou sami sebe, oblaka bez vody hnaná větrem sem a tam, stromy v pozdním podzimu, ale bez ovoce, jež odumřely dvakrát a byly vykořeněny, divoké mořské vlny, jež pění tím, co jim samotným působí hanbu, hvězdy bez určené dráhy, pro něž zůstává navždy uchována čerň tmy.“ (Juda 12, 13)
Falešní učitelé byli mimo jiné jako „skály skryté pod vodou“. Tito muži předstírali lásku k věřícím, a proto byli jako rozeklaná podmořská skaliska, která mohou zranit nebo zabít plavce nebo potopit lodě. Nebudou-li svědkové Jehovovi ‚vést tvrdý boj za víru‘, mohli by takoví podvodní učitelé svést nestálé jednotlivce k „ztroskotání [jejich] víry“. — 1. Tim. 1:19.
10. a) Co byly pravděpodobně křesťanské „hostiny lásky“ a s jakou pohnutkou je navštěvovali „bezbožní“? b) Čemu je nutno se vyhnout při společenských setkáních svědků Jehovových?
10 Tito „bezbožní“ navštěvovali křesťanské „hostiny lásky“. Byly to pravděpodobně hostiny, na které hmotně bohatí křesťané zvali chudé spoluvěřící. Ti, kteří chtěli poskvrňovat tělo, se však účastnili s nízkými pohnutkami. (Srovnej 2. Petra 2:13.) Podobně se vyskytují i dnes takoví, kteří se snaží přeměnit společenské události mezi svědky Jehovovými v příležitosti k přehnanému pití, jídlu a světskému zpěvu a tanci. Ať věrní křesťanští svědkové nikdy nedovolí, aby se to stalo při jejich společenských setkáních.
11. a) Jakým druhem pastýřů byli bezbožní falešní učitelé? b) Jaký postoj by k takovým falešným učitelům měli mít dnes věrně oddaní křesťané?
11 Bezbožní falešní učitelé byli také jako pastýři, kteří stříhali a obětovali stádo, aby se sami oblékli a najedli. Snažili se nestálé zavést na bludnou cestu a neživili je řádným duchovním pokrmem. (Srovnej Ezechiela 34:7–10.) Jak životně důležité je, aby věrně oddaní křesťané dnes odmítali názory kteréhokoli z takových falešných učitelů!
12. Jak byli falešní učitelé z Judových dnů podobni bezvodým mrakům hnaným větrem?
12 Falešní učitelé z Judových dnů byli rovněž podobní klamným mrakům, které slibovaly velmi potřebný déšť, ale ve skutečnosti byly bez vody a hnané větrem. Tito muži byli unášeni sem a tam větry omylu, a protože byli jako „oblaka bez vody“, byli duchovně prázdní a neužiteční. Ať si dají svědkové Jehovovi pozor na všechny takové opovážlivé falešné učitele!
13. Proč byli falešní učitelé jako stromy bez ovoce, které „odumřely dvakrát“ a byly „vykořeněny“?
13 Tito nízcí muži postrádali ovoce Božího svatého ducha, a proto byli také jako stromy bez ovoce na podzim, na konci plodného období. Byli jako stromy, které „odumřely dvakrát“ neboli byly „docela mrtvé“. („Dnešní anglická verze“) „Vklouzli“ do sboru a předstírali, že jsou duchovně živí, když byli předtím formálně pokřtěni ve vodě. Protože však nenesli žádné ovoce k Boží slávě, muselo se s nimi zacházet jako s nerodícími stromy ve starověké Palestině. Ty byly vytrženy i s kořeny, aby se z nich nemusela platit daň z ovocných stromů. To, že byli „vykořeněni“, jasně naznačovalo, že nekající odpadličtí učitelé stáli před zničením.
14. Jak se falešní učitelé podobali „divokým mořským vlnám“?
14 Falešní učitelé neměli Božího svatého ducha, a proto byli také jako „divoké mořské vlny“. Byli divocí jako bouřlivé mořské vlny, které víří bahno a vodní rostlinstvo. Podobně tito nepokojní, živočišní lidé zřejmě hlasitě vyznávali víru, ale jejich bezbožné skutky a učení je označovaly jako nečisté činitele špatnosti, kteří se měli proč stydět. — Iz. 57:20, 21.
15. Jaký druh hvězd připomínali falešní učitelé a co pro ně bylo uchováno?
15 Protože se falešní učitelé nedrželi stálé dráhy ve spravedlnosti, byli jako „hvězdy bludné“. („KB“) Jistě, plavit se podle hvězd by bylo nemožné, kdyby nevyzpytatelně bloudily. Podobně jako na hvězdy „bez určené dráhy“ nedalo se na takové odpadlíky spolehnout, že poskytnou zdravé duchovní vedení. Pro tato falešná světla ‚uchová‘ Bůh navěky jedině „čerň tmy“, a to naznačuje jejich věčné zničení. Věrní křesťanští svědkové Jehovy opravdu z mnoha důvodů zcela zavrhují falešné učitele a jejich nauky.
JEHOVA JEDNÁ, ABY VYKONAL SOUD
16. Kdo byl Enoch a co prorokoval?
16 Na důkaz toho, že Jehova jedná proti bezbožným, řekl Juda:
„Ano, o nich prorokoval také sedmý muž od Adama, Enoch, když řekl: ‚Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými miriádami, aby vykonal soud proti všem a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které činili bezbožně, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.‘ “ (Juda 14, 15)
Když počítáme od Adama, prvního člověka, byl Enoch „sedmý“ v řadě. Mezi nimi byli Set, Enos, Kainan, Mahalalel a Járed. (1. Mojž. 5:3–18) ‚Enoch chodil s Bohem‘, držel se cesty, jež byla v souladu s Jehovovou zjevenou pravdou. (1. Mojž. 5:24; Žid. 11:5) Enocha obklopovala duchovní zkaženost, ale on statečně sloužil jako Boží prorok.
17. Jak se mohl Juda dozvědět o Enochově proroctví?
17 Jak se Juda dozvěděl o Enochově proroctví, není zjeveno. Neobjevuje se dříve v božsky inspirovaných Písmech. Možná, že Ježíš citoval Enochovo proroctví v nějakém kázání, a to se pak tradovalo ústně. Neexistuje však žádný důkaz, že by Juda citoval podobné prohlášení z apokryfní Knihy Enochovy. Juda psal pod božskou inspirací, a proto připomínka Enochova proroctví v jeho dopise zaručuje pravost oněch slov.
18. a) Proč se dalo říci, že Enoch prorokoval i o falešných učitelích z Judových dnů? b) Jak bude podle Enochova proroctví nejvyšší soudce jednat s těmi, kteří s ním zacházejí neuctivě?
18 Enoch také „prorokoval“ o falešných učitelích z Judových dnů zřejmě v tom smyslu, že to, co předpověděl o dřívějších činitelích špatnosti, platilo i na ně. Jehova, nejvyšší soudce, vůči němuž bezbožní lidé projevovali neúctu, na nich vykoná svůj nepříznivý soud. Přitom Jehova přijde se svými „svatými miriádami“ neboli „svatými desetitisíci“ — to znamená s ohromným počtem spravedlivých andělů. (Srovnej 5. Mojžíšovu 33:2; Daniela 7:9, 10.) Přední mezi těmito „svatými miriádami“ je Mesiáš, skrze něhož Jehova přichází a vykonává soud. — Luk. 1:35; Jan 5:27; Sk. 17:30, 31.
19. a) Jak, podobně jako ničemní lidé z Enochových dnů, mluvili „bezbožní“ „otřesné věci“ proti Jehovovi? b) Co mělo jistě přijít na bezbožné, kteří poskvrňovali tělo? c) Jak by se tedy měli chovat svědkové Jehovovi?
19 Jehova popřál bezbožným či neuctivým osobám hojnou příležitost projevit jejich vinu, například „volným chováním“. Nízkými skutky a slovy byla bezbožnost odhalena, a tak byla prokázána jejich vina; Bůh je ‚usvědčil‘. Jako mluvili ničemní lidé za Enochových dnů „otřesné věci“ proti Bohu, tak i tito „bezbožní“ přehlíželi panství a mluvili urážlivě o těch, kterým Jehova udělil nějaký stupeň slávy. (Juda 8–10) Tak mluvili „otřesné věci“ proti Jehovovi a byli odsouzeni. V souladu s Enochovým proroctvím vykonal Bůh soud nad bezbožnými za potopy v Noemových dnech. Vykonání božského soudu nad bezbožníky, kteří poskvrňovali tělo, bylo tedy jisté, a svědkové Jehovovi mohou v těchto dnech očekávat, že uvidí podobné vykonání soudu. Jistě bychom proto měli střežit své jednání a mluvu, abychom se líbili Bohu a unikli zničení.
VYHÝBEJ SE REPTÁNÍ A NABUBŘELÝM ŘEČEM
20. Jak by měli pohlížet Jehovovi služebníci na reptání a stížnosti „bezbožných“?
20 O jiných bezbožných rysech napsal Juda:
„Jsou to reptalové, stěžující si na svůj životní úděl, kteří postupují podle svých žádostí a jejich ústa mluví nabubřelosti, zatímco pro svůj prospěch obdivují osobnosti.“ (Juda 16)
Křesťanští svědkové Jehovy jsou nabádáni: „Dělejte všechno bez reptání a odmlouvání.“ (Fil. 2:14, 15) Ale tito „bezbožní“ byli „reptalové“, podobně jako Izraelité, kteří reptali proti Mojžíšovi a Áronovi a kteří pak museli zemřít v pustině, protože ve skutečnosti reptali proti Bohu. (4. Mojž. 14:1–38; 1. Kor. 10:10) Tito živočišní lidé si také ‚stěžovali na svůj životní úděl‘, stejně jako si světští chudí mohou stěžovat, že nejsou bohatí a podobně. Jako praví křesťané Judových dnů spoléhají se i dnes svědkové Jehovovi za obtížných situací na božskou moudrost a pomoc Božího ducha. Ať nikdy nejsme jako bezbožní reptalové z Judových dnů!
21. a) Jak ‚postupovali‘ „bezbožní“ ‚podle svých žádostí‘? b) Jak ti bloudící jedinci ‚obdivovali osobnosti pro svůj prospěch‘ a proč to bylo nesprávné?
21 Bloudící muži ‚postupovali podle svých žádostí‘ a byli ovládáni svými nemravnými pohlavními tužbami spíše než přikázáními Boha nebo jeho Syna. (Srovnej Jakuba 4:1–3.) A zatímco ‚jejich ústa mluvila nabubřelosti‘ neboli byla „plná chlubných řečí“ („Jeruzalémská bible“), vybírali si některé, jimž neupřímně projevovali obdiv. (Srovnej Žalm 40:11; Titovi 1:10, 11; 2. Petra 2:18, 19) Tito nemorální lidé ‚pro svůj prospěch obdivovali osobnosti‘. Pěstovali si přízeň a podporu bohatých, předních nebo jiných lidí v naději na hmotný nebo společenský zisk. To však bylo nadmíru sobecké a zaslepovalo je to vůči mnohem vyššímu bohulibému cíli — pěstování Jehovovy přízně. Neprojevili tedy vážnost nejvyššímu soudci, a tak se dostali pod jeho rozsudek zničení.
22. Co nám doposud Juda předložil k našemu užitku a co zahrnují jeho závěrečná slova?
22 Juda byl otevřený, když naléhal na spoluvěřící, aby „vedli tvrdý boj za víru“. Poukázal na varování Písma ohledně nemravnosti, vzpurnosti a reptání a nepřipustil žádné pochybnosti o vykonání božského soudu. Jak časové je, aby svědkové Jehovovi přemýšleli o těchto věcech! Jak uvidíme, Judova závěrečná slova, která obsahují i velmi snažnou prosbu, mají také velký význam pro Jehovovy ctitele.
Můžeš odpovědět na tyto otázky?
◆ Co byla „stezka Kainova“ a proč se jí musí Jehovův lid vyhýbat?
◆ Kdo se ‚řítil cestou Balámovou‘ a proč by ses jí měl vyhnout?
◆ Jaký varovný příklad máme v případu levity Chóreho?
◆ Jak se dali „bezbožní“, o nichž hovoří Juda, přirovnat ke stromům bez ovoce, které „odumřely dvakrát“ a byly „vykořeněny“?
◆ Co prorokoval Enoch a k čemu by nás měla pohnout jeho slova?
◆ Jaký postoj bychom měli zaujmout na základě Judovy rady ohledně reptání a ‚obdivování osobností pro svůj prospěch‘?