z lidí všech národů v tomto „závěru systému věcí“ přešlo na pomazaný ostatek duchovního izraele, který je kolektivně Jehovovým „služebníkem“ a jeho „svědky“. (Iz. 43:10–12) Věrně plní toto pověření, a to zejména od roku 1919. Jak by však mohlo těch pár tisíc duchem zplozených křesťanů dosáhnout miliard lidí roztroušených „do nejvzdálenější části země“? Bylo třeba ohromné víry, aby si vůbec představili, že se ujmou takového úkolu.

5. Jaké prostředky pomáhají novodobým křesťanům šířit svědectví až do končin země?

⁵ Přečti si znovu novodobé dějiny svědků Jehovových a uvidíš, že jedním z hlavních prostředků používaných pro šíření poselství o království bylo rozšiřování časopisů, totiž „Strážné věže“ a přidruženého časopisu „Probuďte se!“ (dříve „Zlatý věk“, pak „Útěcha“). Tyto biblické časopisy byly a jsou rozšiřovány doslova po miliardácha ve více než 100 jazycích a do všech čtyř stran světa.

‚JÍZDA‘

6, 7. a) Jak je pomazaný ostatek znázorněn v 9. kapitole Zjevení a co má k dispozici? b) Co to zobrazuje? c) Jakou poznámku učinila o tomto proroctví kniha „Potom je ukončeno Boží tajemství“?

⁶ V 9. kapitole Zjevení je pomazaný ostatek symbolizován „čtyřmi anděly“ neboli posly, propuštěnými ze zajetí Velikého Babylóna „u velké řeky Eufratu“. (Verše 14, 15) Tito osvobození poslové mají k dispozici „vojska jízdy“ čítající „dvě myriády myriád“ čili 200 000 000, jež jsou v symbolické řeči užívána k ‚zabití‘ velkého dílu lidstva. (Verše 16–19) „Koně“ v tomto vidění zobrazují prostředky, kterých pomazaný ostatek užívá, aby zveřejnil Jehovovy soudní výroky zaměřené především proti křesťanstvu, nejprovinilejší části „Velikého Babylóna“ (světové říše falešného náboženství).

⁷ Kniha „Potom je ukončeno Boží tajemství“ (angl.) vysvětluje toto ohromující vidění: „Útok těchto symbolických ‚koní‘ značně zesílil, když začaly být časopisy Společnosti Strážná věž nabízeny na ulicích, od domu k domu, od obchodu k obchodu.“ (Str. 246, 247) A tak, přestože tito symboličtí ‚koně‘ zahrnují knihy, brožury a traktáty, nepochybně časopisy sehrály a dále hrají důležitou úlohu v šíření svědectví o království „do nejvzdálenější části země“.

8. Jak také pomazaný ostatek uposlechl Kristova příkazu ‚jít a činit učedníky‘?

⁸ Pomazaný ostatek nejen vedl horlivě a odvážně tuto symbolickou jízdu proti baštám falešného náboženství, ale dbal i Kristova příkazu ‚jít, činit učedníky z lidí všech národů a křtít je‘. Od roku 1935 stále více osob četlo zveřejněné soudní výroky proti světové říši falešného náboženství a uposlechlo božského příkazu, aby ‚vyšlo‘ z „Velikého Babylóna“. (Zjev. 18:1–4) Oddali se Jehovovi Bohu a byli pokřtěni „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“. Protože jim „Strážná věž“ a „Probuďte se!“ pomohly, sami se připojili k pomazanému ostatku v rozšiřování těchto znamenitých časopisů po celém světě, ano, „do končin země“. — Iz. 49:6.

JSI AKTIVNÍM ZVĚSTOVATELEM „DOBRÉHO POSELSTVÍ“?

9. Co je povinností každého křesťana?

⁹ Příkaz být svědky „do nejvzdálenější části země“ a „činit učedníky z lidí všech národů“ se vztahuje na všechny, kdo se prohlašují za křesťany. Všichni oddaní svědkové Jehovovi by tedy měli být hluboce a ze srdce odhodláni podílet se na splňování tohoto požehnaného pověření.

10. a) Nač by měli pamatovat členové „velkého zástupu“? b) Jaký však je postoj některých?

¹⁰ Jsi-li členem „velkého zástupu“ popsaného ve Zjevení 7:9–17, pamatuj, že chceš-li „vyjít z velkého soužení“, musíš „neustále“ volat: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ Nesmíš ustat v tom, abys Jehovovi prokazoval „dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu“. Poslední dobou však někteří zaujali postoj, že stačí jednou za rok navštívit Památnou slavnost, udržovat krok se soudobým biblickým poznáním tím, že čtou publikace Společnosti Strážná věž, čas od času se zúčastní shromáždění a nechávají svítit své světlo pouze tím, že vedou dobrý život a občas vydají svědectví, když se jim naskytne příležitost.

11. Může být křesťanské pověření plněno pouze tak, že vedeme dobrý život? Jak tedy jinak?

¹¹ Stačí to však? Jak by bylo vydáno křesťanské svědectví „do nejvzdálenější části země“, kdyby raní křesťané a novodobý pomazaný ostatek pouze zůstali tam, kde byli, a vedli dobrý život? Aby mohli ‚činit učedníky z lidí všech národů‘, museli nejprve „JÍT“! Ano, museli vyjít a svědčit „od domu k domu“ a v „domovech lidí“. (Sk. 5:42, „Překlad nového světa“, „Dnešní anglická verze“) Toto veřejné svědectví je neoddělitelnou součástí naší „svaté služby“.

12. Nač možná někteří zapomněli, ale k čemu jsou teď povzbuzováni?

¹² Kde stojíš ty? Jsi zvěstovatelem království, který nalézá vnitřní radost v oznamování „dobrého poselství“ a také Jehovových soudů prostřednictvím symbolických „koní“, a to zejména časopisů Společnosti? Jestliže jsi zpomalil nebo docela ustal, je to tím, že jsi ztratil ze zřetele duchovní význam této činnosti, totiž pomáhat pomazanému ostatku plnit pověření „oznamovat rok dobré vůle ze strany Jehovy a den pomsty ze strany našeho Boha“? (Iz. 61:1, 2, 5) Potom je nejvyšší čas, abys takovou radost znovu nalezl tím, že se budeš pilně zaměstnávat službou Jehovovi.

DĚLÁ TI POTÍŽE VYJADŘOVÁNÍ?

13, 14. a) Proč se mnozí zdržují svědecké služby dům od domu? b) Jaké praktické rady jim mohou pomoci překonat plachost?

¹³ Možná, že je ti zatěžko svědčit dům od domu, protože se plynně nevyjadřuješ. Nebo snad patříš mezi milióny těch, kdo oceňují čtení časopisů Společnosti a váží si schůzek se svědky Jehovovými v jejich sálech království, ale kdo se nikdy nezúčastnil svědectví dům od domu, protože se obávají, že nebudou vědět, co říci. Plně si uvědomuješ, že svědectví musí být vydáno „do nejvzdálenější části země“ a že musí být činěni učedníci z „lidí všech národů“, ale necítíš se prostě schopný hovořit s lidmi u jejich vlastních dveří. Víš, že bys to měl dělat, a splňuješ též biblické požadavky, ale cítíš, že nemůžeš. Srdce máš plné ocenění pro pravdu Božího slova, ale nohy tě prostě odmítají nést k prvním dveřím, protože se bojíš, že nenajdeš potřebná slova. Co potom můžeš dělat?.

¹⁴ Mohl bys začít tím, že si vezmeš Bibli a znovu si přečteš Římanům 10:8–15. Když to uděláš, měla by ti vjet do nohou touha jít a „oznamovat dobré poselství o dobrých věcech“. Pak se modli k Jehovovi o sílu — ano, modli se k „tomu, kdo propůjčuje sílu“. (Fil. 4:13; srovnej Sk. 1:8.) Když potom příště přijdeš do sálu království nebo na studium knihy v místním sboru, požádej některého z křesťanských starších, aby tě seznámil se svědkem, který má nějaké zkušenosti s předkládáním „dobrého poselství“ dům od domu. Tento zvěstovatel království nebude očekávat, že budeš hned od začátku zavádět s majiteli domů rozhovory založené na Bibli. Nejspíš ti navrhne, abyste strávili chvíli společně a uvažovali o posledních číslech „Strážné věže“ a „Probuďte se!“, než spolu půjdete dům od domu a začnete tyto znamenité časopisy nabízet veřejnosti.

15. Proč je práce s časopisy ideálním způsobem, jak získat zkušenosti ve svědecké službě dům od domu a jak zavádět domácí biblická studia?

¹⁵ Svědecká služba s pomocí časopisů, to je ideální způsob, jak začít, nebo znovu začít pilně pracovat na kázání a činění učedníků. Je to bezpochyby jedna z nejsnazších a nejlepších cest, jak vyjít mezi lidi a získat zkušenosti ve svědecké službě dům od domu. Každé číslo přináší nové náměty k rozmluvě. Navíc, když znovu navštívíš lidi, kteří časopis přijali, brzy budeš mít seznam těch, které můžeš pravidelně navštěvovat s nejnovějšími čísly. Postupně se s těmito lidmi seznámíš. Takové články jako série „Uvažoval jsi někdy. . . ?“ (v „Probuďte se!“) ti umožní, abys zahájil rozhovor, a dokonce i zavedl biblické studium. Přečti majiteli bytu první odstavec, polož první tištěnou otázku (podtitulek) a nech ho odpovědět, než budeš číst další odstavec a případně uvedené texty Písma. Pak přikroč k další otázce (podtitulku) a tak pokračuj, dokud bude mít majitel bytu čas. Proč to nezkusit? Budeš se divit, jakou radost a zbožné uspokojení pocítíš, když budeš pravidelně přinášet Jehovovi takovou „svatou službu“. — Zjev. 7:15.

MLADÍ KŘESŤANÉ, POBÍDNĚTE TY „KONĚ“!

16. Jaké texty ukazují, že se to týká i mladých křesťanů?

¹⁶ Odpovědnost být „svědky. . . do nejvzdálenější části země“ spočívá na všech křesťanech, mladých i starých. Prorocký 110. žalm říká o Kristu:

„Prut tvé síly vyšle Jehova ze Sióna, neboť řekne: ‚Jdi a podmaňuj uprostřed svých nepřátel!‘ Tvůj lid se dobrovolně nabídne v den tvé vojenské síly. V lesku svatosti, z lůna svítání máš svůj zástup mladých mužů jako krůpěje rosy.“ (Žalm 110:2, 3)

Jiný mesiášský žalm mluví o „pannách“, které budou „družkami“ Kristovy nevěsty. (Žalm 45:13, 14; 45:14, 15, „KB“) Oba tyto texty se dají uplatnit jak na pomazaný ostatek, tak i na „velký zástup“, k němuž patří „mladí muži“ a „panny“. I vy se tedy musíte ‚dobrovolně nabídnout‘ a být věrnými „družkami“ a „druhy“ těm z pomazané třídy nevěsty, kteří ještě zůstávají na zemi a jsou také znázornění „čtyřmi anděly“, kteří řídí „vojska jízdy“ proti satanově světové náboženské říši. — Zjev. 9:15–19; 21:2, 9.

17. Jak přináší mnoho znamenitých mladých mužů a žen „svatou službu“?

¹⁷ Mnoho takových mladých mužů a žen přináší „svatou službu“ v brooklynském ústředí svědků Jehovových a v 97 odbočkách po celém světě. Tam ochotně plní různé úkoly přímo spojené s přípravou a rozesíláním symbolických „koní“ — publikací, které jednak obsahují soudní výroky týkající se „dne pomsty ze strany našeho Boha“, ale také přinášejí utěšující pravdy o „roce dobré vůle ze strany Jehovy“. (Iz. 61:1, 2) Všichni tito ochotní mladí lidé se nejen podílejí na přípravě „koní“ pro použití v kazatelské službě, ale účastní se i přímo této služby a ve velkém rozsahu tyto „koně“, a to zejména časopisy, používají.

18. a) Jak prokazují jiní mladí křesťané, že jsou horlivými druhy a družkami ostatku? b) Jak hodnotí král a jeho „bratři“ jejich horlivost?

¹⁸ Jiní mladí křesťané se „dobrovolně nabízejí“ a stávají se horlivými druhy a družkami pomazaného ostatku v „průkopnické službě“ tím, že věnují nejméně 1 000 hodin ročně veřejné svědecké práci. Král Ježíš Kristus a jeho pomazaní „bratři“, kteří jsou dosud na zemi, si velmi váží horlivosti těchto mladých křesťanů. — Srovnej Matouše 25:34–40.

19. Jaké povzbuzení je dáno všem ostatním mladým křesťanům?

¹⁹ Ve sborech Jehovova lidu je však ještě mnoho tisíc jiných „mladých mužů“ a „panen“. Nabízíte se dobrovolně v den Kristovy vojenské síly? Nebo dovolíte symbolickým „koním“, aby se vršily ve vašem pokoji nebo odpočívaly ve vaší aktovce? Pobídněte ty koně! Vycházejte do pole, když skončí škola, nebo ve volný den uprostřed týdne (kde existuje takové opatření), o sobotách a nedělích a o různých prázdninách během roku. Pomocná průkopnická služba vám dává báječnou příležitost ‚dobrovolně se nabídnout‘ ke „svaté službě“. — A práce s časopisy je způsob křesťanského svědectví, jenž je zvlášť vhodný pro mladé. Stačíte na něj a může přinést znamenité výsledky.

AKTIVNÍMI SVĚDKY AŽ DO KONCE

20, 21. a) Jaké pověření dal Kristus křesťanům 1. století a těm, kteří žijí v „posledních dnech“? b) Co ukazuje svědectví profesora historie? c) Jak používají pro tento účel svědkové Jehovovi časopisů?

²⁰ Raným křesťanům Ježíš řekl: „Budete mi svědky. . . do nejvzdálenější části země.“ (Sk. 1:8) Křesťanům žijícím v „posledních dnech“ neboli v „čase konce“ řekl prorocky: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a potom přijde konec.“ — Mat. 24:14; Dan. 12:4; 2. Tim. 3:1.

²¹ Židovský velekněz, zarytý nepřítel raných křesťanů, s lítostí přiznal: „Podívejme se! Naplnili jste Jeruzalém svým učením.“ (Sk. 5:28) Ve své knize „I tito věří“ (angl.) napsal profesor historie Charles Braden: „Svědkové Jehovovi doslova pokryli zemi svým svědectvím. . . Je opravdu možno říci, že žádná jednotlivá náboženská skupina na světě neprojevila víc horlivosti a vytrvalosti ve snaze šířit dobré poselství o království než svědkové Jehovovi.“ Přestože jich bylo v roce 1919 jen několik tisíc, pomazaný ostatek přijal výzvu. „Mocí“ svatého ducha a s rostoucí pomocí stále se rozšiřujícího „velkého zástupu“ svých společníků skutečně „doslova pokryli zemi svým svědectvím“. Od roku 1919 do roku 1980 rozšířili tito křesťané přes čtyři a tři čtvrtě miliardy výtisků „Strážné věže“ a jejího přidruženého časopisu („Zlatý věk“, „Útěcha“, nyní „Probuďte se!“).

22. Co ukazují skutečnosti? K čemu jsme tedy pobízeni?

²² Tyto dva znamenité křesťanské časopisy byly a jsou důležitým prostředkem jak pro svědeckou službu konanou do končin země, tak pro činění „učedníků z lidí všech národů“. (Mat. 28:19, 20) Skutečnosti ukazují, že musí být vykonáno ještě mnoho svědecké práce. Na „koně“ tedy, vy všichni věrní křesťanští svědkové! Uveďte je do pohybu a vyjeďte s nimi do „pole“! Ať Jehova v příštích dnech dál žehná intenzívnímu používání „Strážné věže“ a „Probuďte se!“

Žalmy

Radost z účasti na pravém uctívání

ÚČASTNIT se s jinými pravého uctívání je pro oddané služebníky Nejvyššího zdrojem nevýslovné radosti. Síla jejich citu je patrná ze Žalmu 122, v jehož úvodních slovech čteme: „Radoval jsem se, když mi říkali: ‚Pojďme k domu Jehovovu.‘ “ (Verš 1) Již jen myšlenka na cestu k Jehovově svatyni vyvolala v žalmistovi pocit radosti a pokoje.

Podtitulek připisuje 122. žalm Davidovi. Překlad „Septuaginta“ však vynechává slovo „Davidův“. Vzhledem k tomu a k některým slovům užitým v žalmu docházejí mnozí odborníci k závěru, že tento žalm napsal někdo jiný než David. Jestliže však přijmeme nadpis, který je v hebrejském textu, můžeme Žalmu 122 bez obtíží rozumět.

Bohabojný David se velmi radoval, když chodil k Jehovovu domu, aby se účastnil uctívání. Jak velkou měl radost, je vidět z jeho jednání, když byla na horu Sión přenášena svatá truhla. Bible nám říká: „David tančil dokola před Jehovou celou svou silou.“ On a „celý dům Izraele přinášeli Jehovovu truhlu s radostným vykřikováním“. — 2. Sam. 6:14, 15.

Z následujících slov je však patrné, že Žalm 122 měl bezpochyby vyjadřovat city kteréhokoli ctitele, který vystupoval k Jehovově svatyni. Čteme: „Naše nohy stály v tvých branách, Jeruzalémě. Jeruzalém je vystavěn jako město, které se spojilo v jedno, k němuž vystoupily kmeny, kmeny Jah, jako připomínka Izraeli, aby vzdával díky jménu Jehovovu.“ (Žalm 122:2–4) Tento žalm tedy znázorňuje, jak ctitelé přicházeli z míst mimo Jeruzalém a pak se zastavovali, jakmile vstoupili branami, aby pohlédli na město. Jaký pohled je vítal? Jeruzalém je „město, které se spojilo v jedno“. Domy byly postaveny těsně u sebe, jako by byly ‚spojeny v jedno‘. Tak bývalo ve starověku uspořádáno město. Jestliže bylo takové město celistvé a obklopené silným opevněním, bylo možné je hájit snadněji než velkou, rozlehlou metropoli. Obránci města nemuseli hájit rozlehlé území, přičemž by určité části byly zranitelné, kdyby nepřítel zaútočil. Jeruzalém byl kromě toho obklopen horami a na východě, jihu a západě strmými údolími, čímž byl prostor pro výstavbu velmi omezen. Obyvatelé města žili těsně u sebe a byli na sobě závislí, pokud jde o pomoc a ochranu. Tato tělesná blízkost mohla dobře znázorňovat duchovní jednotu celého národa, když se všechny izraelské kmeny shromáždily k uctívání. To, že ‚vzdávali díky jménu Jehovovu‘, znamenalo, že děkovali Nejvyššímu, jehož toto jméno zastupovalo.

Jeruzalém byl nejen střediskem pravého uctívání, ale město bylo také sídlem vlády. Žalmista pokračuje: „Tam jsou totiž soudní trůny, trůny pro dům Davidův.“ (Žalm 122:5) Jako hlavní město byl Jeruzalém místem nejvyššího soudu. Král David zaujímal postavení soudce