dokázali konat skutky větší než Ježíš?‘ To je závažná otázka. Kniha Skutků ukazuje, že apoštolové, zvláštní evangelisté a duchovní starší ve sborech se opravdu zabývali kázáním království. Ale všimni si historického faktu, o němž vypráví učedník Lukáš: „Povstalo velké pronásledování sboru, který byl v Jeruzalémě. Všichni kromě apoštolů byli rozptýleni v krajích Judeje a Samařska.“ (Sk. 8:1) A co dělali tito rozptýlení křesťané, mladí i staří, muži i ženy? „Ti, kteří byli rozptýleni, procházeli zemí a oznamovali dobré poselství slova.“ (Sk. 8:4) Ano, všichni kázali.

20. Proč je dnes zvlášť důležité, abychom přemýšleli, jak se podílíme na splňování Jana 14:12?

²⁰ Praví křesťané dnes pokračují v kázání a učení, které Ježíš započal a v němž pokračovali jejich bratři a sestry z prvního století. Současné události, které jsou splněním biblického proroctví, nám ovšem ukazují, že Bůh brzy přivodí konec dnešního zkaženého systému věcí, a tím ukončí dnešní kázání „dobrého poselství o království“. (Mat. 24:14) Proto se každý z nás může ptát: ‚Podílím se dnes plně na životně důležité práci, o níž Ježíš mluvil u Jana 14:12? Pracuji tvrdě a namáhám se? Až tato práce skončí, budu spokojen, že jsem se na ní plně podílel?‘

KOLIK BŮH OČEKÁVÁ?

21–23. Jak můžeme znovu zkoumat své okolnosti?

²¹ Když se uspokojivě podílíme na křesťanském kazatelském díle, neměli bychom přehlížet platné biblické závazky vzhledem k rodině, příbuzným, zaměstnání nebo škole. (1. Tim. 5:8) Bůh by ani nechtěl, abychom se cítili provinile, když dbáme o tyto závazky; měli bychom to dělat radostně. Někdy ale můžeme přezkoumat svůj čas a činnosti.

²² Mnohým z nás by prospělo vyrovnané zkoumání sebe samých a sebekázeň. Možná, že by pomohlo vynechání různých nepodstatných činností, které slouží k udržování dobré životní úrovně.

²³ Nikdo by neměl kritizovat, co v této oblasti dělají jiní. Důležité je zkoumat, zda my sami ještě stále projevujeme živé ocenění pro to, že se můžeme podílet na konání větších skutků, než konal Ježíš.

24. Jaký dobrý příklad nám dala chudá vdova?

²⁴ Možná, že dáváme všechno, co můžeme, i když je to méně než mohou dávat druzí vzhledem k jejich zdraví a okolnostem. Ale samo množství není měřítkem. Vzpomeň na Ježíšovu pochvalnou poznámku o chudé vdově, která přispěla dvěma mincemi ‚nepatrné ceny‘. Tyto mince (lepta) měly hodnotu asi jedné čtyřiašedesátiny denní mzdy. Kolik je to v hodnotě země, kde žiješ? Ježíš přesto její jednání schválil, protože „vhodila všechno, co měla, své celé živobytí“. (Mar. 12:41–44) I my si můžeme být jisti takovým schválením, dáváme-li všechno, co máme — jestliže tvrdě pracujeme a namáháme se — ve svědecké práci.

25. Co udělala Marie pro Ježíše krátce před jeho smrtí?

²⁵ Můžeme si také připomenout, jak Lazarova sestra Marie pomazala Ježíše drahocenným vonným olejem. Někteří učedníci si stěžovali, protože olej měl cenu 300 denárů. Když počítáme i sabaty a svátky, bylo to tolik, kolik vydělával dělník za celý rok. Kolik vyděláváš za rok ty nebo některý člen tvé rodiny? (Jan 12:3–8; Mat. 20:2) Ježíš o Mariině snaze řekl:

„Prokázala mi znamenitý skutek. . . Udělala, co mohla. Předem vykonala to, že pomazala mé tělo vonným olejem kvůli pohřbu. Vpravdě vám říkám: Kdekoli bude po světě kázáno dobré poselství, bude se také vyprávět, co udělala tato žena, ve vzpomínce na ni.“ Mar. 14:6–9.

26, 27. V čem byla Marie příkladná?

²⁶ Povšimni si slov: „Udělala, co mohla.“ Neexistuje žádné svědectví, že Marie měla moc konat zázraky; když vznikl křesťanský sbor, nemohla být ani apoštolem, ani starším; a nemohla snad ani daleko putovat s „dobrým poselstvím“. Ale „udělala, co mohla“. Jaký to má smysl? V některých jazycích výraz „dělej, co můžeš“ má nádech ‚nepředři se‘, ‚nenamáhej se‘. To ovšem Ježíš vůbec neměl na mysli. Marie se skutečně vydala. Někteří překladatelé Bible přeložili ta slova: „Udělala všechno, co mohla“, nebo „Udělala vše, co bylo v její moci udělat“. — C. K. Willims, W. Barclay.

²⁷ Toto plné vydávání sebe samé bylo Mariiným trvalým úsilím, ne pouze jednorázovou příhodou. Už dříve ukázala Marie, kde je její srdce, když seděla Ježíši u nohou a naslouchala jeho učení. (Luk. 10:38–42) Nyní pokračovala v podpoře tohoto vynikajícího kazatele Ježíše. A zajímavé je, že Ježíš spojil Mariin čin se světaširým kazatelským dílem, když řekl, že kdekoli se bude šířit „dobré poselství“, bude se mluvit i o ní. Měla o kázání zájem. Ježíš až do své smrti rovněž.

28. Jakým druhem náboženství je křesťanství? Co to pro nás znamená?

²⁸ Jsme jako ty dvě ženy, které daly všechno, co měly? Máme hluboký zájem o kazatelské dílo, které zahájil Ježíš, když byl na zemi, a které dnes prostřednictvím křesťanů pokračuje po celém světě? Měli bychom mít. Bůh jej má. Když započalo křesťanství v den letnic roku 33 n. l. , bylo náboženstvím svědecké činnosti, a Bůh je podporoval svým duchem. Činí to dodnes, protože se nezměnil. Je „živý Bůh“ v tom, že sám žije, a také nabízí život všem svým pravým ctitelům. Tak by křesťanství dnes mělo být, a také stále je, náboženstvím svědecké činnosti. Křesťané tedy mají všechny důvody, aby byli nadšenými pracovníky ve službě Bohu, „který je zachráncem lidí všeho druhu, zvláště věrných“. — 1. Tim. 4:10.

‚Věnovat se svatému dílu dobrého poselství‘

„Píši vám. . . pro nezaslouženou laskavost, která mi byla dána od Boha, abych byl veřejným služebníkem Krista Ježíše pro národy a věnoval se svatému dílu Božího dobrého poselství.“ — Římanům 15:15, 16.

1, 2. Proč jsou naše řeč a chování důležité?

ČLOVĚK získává pověst na základě svého jednání a řeči. Druzí často dělají závěry o takovém člověku a jeho zásadách podle toho, co ho vidí dělat a co ho slyší říkat. Král Šalomoun napsal: „Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.“ — Přísl. 20:11, „EP“; Mat. 7:16–20.

² Co to pro tebe jako křesťana znamená? Neměli by ostatní z našeho chování a řeči rozpoznat, že sloužíme pravému Bohu, Jehovovi? Bible nás ujišťuje, že Bůh je svatý a čistý, že jeho zásady jsou spravedlivé a působí k dobru. (Iz. 6:3; Job 34:10; 5. Mojž. 32:4) Jestliže opravdu přejímáme Boží vlastnosti, mělo by to být patrné z našeho života. — Ef. 5:1.

3, 4. a) Jaký účinek mělo uctívání a dějiny Izraele? b) Jak by mělo na ostatní působit, když pozorují křesťanství?

³ Když se pravé uctívání projevuje v lidském životě, mohou být