• 14. nisan — památný den
    Strážná věž – 1985 (vydáno v Rakousku) | 1. března

    • 12 Pití vína však naznačuje ještě něco jiného. Přijímající dosvědčují, že byli uvedeni do „nové smlouvy“, kterou Jehova dlouho předtím předpověděl prostřednictvím proroka Jeremjáše. Tato smlouva nabyla účinnosti Ježíšovou krví. Smluvními partnery jsou Jehova Bůh a jeho duchovní synové, kteří dohromady tvoří duchovní izrael. Každého člena volí Bůh. Ježíš je prostředníkem smlouvy, jíž pomáhá oněm 144 000 členům smlouvy, aby se stali částí Abrahamova semene. (Jer. 31:31–34; 2. Tes. 2:13; Žid. 8:10, 12; 12:22–24; Gal. 3:29) Je také bere Ježíš do ‚smlouvy o království‘. Z toho vyplývá, že nakonec budou společně se svým králem Ježíšem Kristem použiti k tomu, aby předávali Jehovova požehnání života všem rodinám země. — Luk. 22:28–30; Jan 6:53; Zjev. 5:9, 10; 1. Mojž. 22:15–18.

      13. Na jaké věci by se mělo nyní pamatovat 14. nisana?

      13 Opravdu, když zkoumáme plný význam slov, která Ježíš pronesl onoho památného dne, mocně nám to připomene lásku Jehovy, kterou prokázal, když opatřil svého drahého Syna. Připomíná nám to také lásku Ježíše, když poskytl svůj život jako výkupné pro všechno věřící lidstvo. (Jan 3:16; Řím. 5:8; 1. Tim. 2:5, 6) Jsou však i jiné cenné pravdy, o nichž Ježíš rozmlouval se svými následovníky onoho večera. Z biblických pisatelů je to jen apoštol Jan, kdo zaznamenává tento velmi důvěrný rozhovor.

      Sláva, láska a jednota

      14. a) Jak je Jehova oslaven každou Památnou slavností? b) Jakou úlohu hraje láska při vzpomínce na Ježíše a k jakému sebezkoumání by to mělo vést v mysli všech účastníků?

      14 Ježíš řekl: „Nyní je Syn člověka oslaven a Bůh je oslaven ve spojitosti s ním.“ (Jan 13:31) Již od osvobození Izraele z Egypta byl 14. nisan spojen s ospravedlněním Božího jména, s Jehovovou svrchovaností a mocí. Nyní, když se Ježíš prokázal věrný až do smrti a byl potom Boží mocí slavně vzkříšen, dostalo se Božímu jménu ještě větší cti a slávy. (Srovnej Přísloví 27:11.) Ježíš svým učedníkům řekl, že své učednictví dokáží tím, když budou dodržovat „nové přikázání“ a budou ‚se navzájem milovat, jako on miloval je‘. (Jan 13:34, 35) Hloubka naší bratrské lásky zrcadlí naše ocenění pro lásku, kterou nám projevil tehdy Ježíš. — 1. Jana 4:19.

      15. a) Jaká naděje na život je předložena všem, kteří přijímají důstojným způsobem? b) Jak se dokazuje láska k Ježíšovi?

      15 Naděje, že budou jednou žít v nebeském domově, je součástí radosti předložené těm, kteří jsou vyvoleni jako spoluvládci s Kristem. (Zjev. 20:6) Ježíš tuto naději předkládá slovy: „Odcházím, abych vám připravil místo. . . Přijdu opět a vezmu vás k sobě domů.“ (Jan 14:2–4) Jak vzrušující příchod domů očekává všechny, kteří zůstanou věrní až do konce! Ježíš proto vybízí: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.“ To znamená všechna jeho přikázání, včetně přikázání učit a činit učedníky. — Jan 14:15, 21; Mat. 28:19, 20.

      16. a) Jak zdůraznil Ježíš potřebu jednoty mezi svými následovníky? Proč je tato jednota tak důležitá? b) Čemu musejí čelit všichni Ježíšovi následovníci, ale co jim v tom pomáhá?

      16 Jak důležité tedy je, aby byli Ježíšovi následovníci v jednotě s ním a se sebou navzájem! Pro zdůraznění této skutečnosti používá Ježíš podobenství o révě a jejích ratolestech. Jednota vede k tomu, že se přináší ovoce, a to zase oslavuje Otce. (1. Kor. 1:10; Jan 15:1, 5, 8) Všichni Ježíšovi následovníci čelí pronásledování a odporu. Jakým posílením víry však je vědomí, že Ježíš zachoval svou ryzost jako vítěz nad světem navzdory všem satanovým útokům! — Jan 15:18–20; 16:2, 33.

      17. Pohovoř o některých Ježíšových prosbách v jeho modlitbě zaznamenané v 17. kapitole Jana.

      17 Ježíš uzavírá večer procítěnou modlitbou k svému Otci. Oslava Otce stojí v jeho prosebné žádosti na prvním místě. Modlí se, aby jeho následovníci byli ochráněni před tím ničemným, satanem, když zůstanou odděleni od světa. A modlí se také, aby stejná láskyplná jednota, jaká existuje mezi ním a Otcem, stále vzrůstala mezi ustavičně přibývajícím počtem jeho následovníků. — Jan, 17. kapitola.

      18. Proč tak malý počet přijímal symboly na Památné slavnosti 1984, když vezmeme v úvahu celkový počet přítomných?

      18 Uvažovali jsme jen o několika málo z drahocenných pravd a myšlenek, o něž se Ježíš podělil se svými učedníky toho večera asi před 1 952 lety, ale jistě nám pomáhají pochopit, proč je 14. nisan skutečně památným dnem. Není tedy divu, že v loňském roce 7 416 974 svědků Jehovových a jejich přátel pochopilo, že je důležité sejít se ke slavení Pánovy večeře. A přece bylo v tom ohromném množství jen 9 081 těch, kteří přijímali symboly. Proč? Protože ohromná většina svědků Jehovových se dnes pokládá za součást „velkého zástupu“, který stojí „před trůnem a před Beránkem“. Těší se na život na planetě Zemi, kde budou mít svůj věčný domov, a ne na život v nebi, kde 144 000 bude s Kristem „vládnout jako králové tisíc let“. — Zjev. 7:9; 20:6; Žalm 37:11.

      19. Co je základem studia pro příští týden a proč je důležité, aby se ho všichni zúčastnili?

      19 Vyvstaly však některé otázky ohledně vztahu mezi Pánovou večeří a „velkým zástupem“ „jiných ovcí“. (Jan 10:16) Zdá se tedy, že je vhodné, aby byly tyto záležitosti probrány v následujícím článku. Tak nedojde u nikoho k nějakému nedorozumění, když se blíží další Památná slavnost. — 1. Tes. 5:21.

      [Poznámka pod čarou]