o víně, ale o nekvašené vinné (hroznové) šťávě. Prostá hroznová šťáva by však nevydržela nezkvašená od podzimní sklizně do svátku pasach na jaře, a tak Ježíš musel mít na mysli víno. Červené hroznové víno vhodně představovalo Ježíšovu krev. Protože Ježíšova „drahocenná krev“ měla plně odpovídající hodnotu, nebylo by tedy vhodné používat při Památné slavnosti vína posíleného neboli smíšeného s brandy, jako je třeba sherry, portské a muškátové, nebo jiná „dezertní“ vína. (1. Petra 1:19) Nebylo by také vhodné používat víno s přidaným kořením nebo bylinami, jako vermut nebo dubonnet či mnohé jiné „aperitivy“. Vhodné je spíše neslazené červené víno, jako je chianti, burgundské nebo klaret, případně domácí červené víno, které není slazené, kořeněné ani alkoholizované.

Starší ve sboru svědků Jehovových by se měli předem postarat o nekvašený chléb a červené víno a zkontrolovat, zda to, co mají, je vhodné. Ve dnech po slavnosti Pánovy večeře není třeba pohlížet na zbylý chléb a zbylé víno jako na zvláštní nebo posvěcené, protože jsou to dále obyčejné potraviny. Není také třeba uchovávat jistou láhev vína z roku na rok kvůli slavnosti, pokud to není z nutnosti, že je obtížné opatřit vhodné víno.

Někteří jednotlivci, jimž jsou během Památné slavnosti podány symboly, se chovají tak, jako by symboly měly nějakou zvláštní moc. Úmyslně například sklánějí k symbolům hlavu nebo k nim čichají. To není vhodné.

Během slavnosti Pánovy večeře symbolizují chléb a víno Ježíšovo hmotné tělo a jeho drahocennou krev. (Mat. 26:26–28) Když jsou podávány, měl by tedy každý jednotlivec věnovat uctivou pozornost tomu, co chléb a víno představují. Ti, kdo v obecenstvu nepřijímají, mohou talíř a sklenku prostě podat další osobě a mít stále na mysli především Ježíšovu oběť, která může přikrýt naše hříchy a zpřístupňuje nám věčný život. — 1. Jana 2:2; 1. Kor. 11:23–26.

Kde je zapotřebí více advokátů?

Ve Spojených státech je asi padesátkrát více advokátů než v Japonsku, zatímco je jejich obyvatel jen dvakrát více než Japonců. Proč takový velký rozdíl? Delegáti právnické konference, která se nedávno konala ve Washingtonu, vysvětlili, že úkoly, které v USA dostávají advokáti, by v Japonsku vyřizovali notáři, zprostředkovatelé a jiní specialisté. „Wall Street Journal“ však říká, že „i když se přihlíží k tomuto rozdílu, je v Japonsku ještě méně advokátů než u nás, a především také daleko méně procesů“. „V Japonsku je tradiční urovnávat spory zprostředkováním nebo vyjednáváním, . . . Ředitelé firem, které jsou ve sporu, dávají přednost řešení svých problémů na základě důvěry a porozumění.“ Vede k zamyšlení, že nekřesťanská společnost má takové vlastnosti, které chybí ve společnosti, která se nazývá křesťanskou. Takzvané křesťanské národy se velmi vzdálily od zásad, které učil Ježíš Kristus. — Mat. 5:25, 37, 40, 41; 1. Kor. 6:1–8.