12. Co vyžaduje odvahu a poctivost a jak to projevil Ezechjáš?

¹² Je jistě třeba značné odvahy a poctivosti k sobě samému, má-li člověk úpěnlivě prosit nejvyššího Boha, který zkoumá lidské srdce, a žádat jej o milosrdenství a laskavé ohledy. Právě to však činil izraelský král Ezechjáš. Když byl nakažen chorobou, která by byla bez Božího zásahu jistě smrtelná, Ezechjáš se modlil: „Naléhavě tě prosím, Jehovo, vzpomeň, prosím, jak jsem před tebou chodil v pravdivosti a s úplným srdcem a dělal jsem, co bylo dobré v tvých očích.“ — Iz. 38:3.

13. Co by měli mít podle Ježíšova příkladu stále na mysli pomazaní křesťané?

¹³ Dnešní pomazaní křesťané, kteří byli přijati do ‚smlouvy pro království‘ s Ježíšem Kristem v nebesích, by měli tváří v tvář takovému příkladu stále pamatovat na to, že jsou povinni chodit před Jehovou „s úplným srdcem“. Když byl Ježíš Kristus na zemi jako dokonalý člověk, chodil podobně jako jeho královský předek David před svým nebeským Otcem, Jehovou, „s úplným srdcem“. Proto mu Jehova Bůh, který provádí jmenování Krále, s potěšením udělil panovnický úřad v nebeském království, aby tam panoval jako „Král králů a Pán pánů“ společně se svými učedníky, kteří zachovali ryzost a jsou podřízenými králi a pány. — Luk. 22:29; Zjev. 19:16.

14. Proč byly „jiné ovce“ přivedeny do „jednoho stáda“ pod „jedním pastýřem“?

¹⁴ „Velký zástup“ Kristových „jiných ovcí“ očekává, že jako první vstoupí živí do tisíciletého panství Ježíše Krista s jeho 144 000 spolupanovníky. (Zjev. 7:9, 10; Jan 10:16; Zjev. 14:1; 20:4–6) Od onoho pamětihodného roku 1935 se členové tohoto „velkého zástupu“ připojují k ostatku dědiců království, kteří chodí před Jehovou Bohem s úplným srdcem. I tyto „jiné ovce“ znamenitého pastýře, Ježíše Krista, se snaží chodit před Jehovou Bohem „s úplným srdcem“, a proto nyní tvoří „jedno stádo“ s ostatkem dědiců království pod „jedním pastýřem“, Ježíšem Kristem. Takovým sjednoceným, úplným srdcem zachovávají ryzost, a proto budou mít přednost účastnit se ospravedlnění univerzální svrchovanosti Jehovy Boha, jehož jsou svědky. — Iz. 43:10, 12.

15. Zač můžeme být nyní všichni vděční?

¹⁵ Takovým způsobem se všichni jako učedníci Božího Syna, našeho znamenitého pastýře, ztotožňujeme s Jehovovou „myslí“, jak je nyní zjevena jeho oddaným, pokřtěným ctitelům. Jak vděční můžeme být, a měli bychom být, že nám Nejvyšší Bůh v nebi odhalil, co nejprve vyvstalo v jeho „mysli“ a co nepochází od žádného člověka z masa a kostí! To nás podněcuje, abychom smýšleli o Jehovově nádherném předsevzetí stejně jako on.

16, 17. a) Co je ukázáno v 1. Korinťanům 2:16 o ‚Jehovově mysli‘ a o ‚mysli Kristově‘? b) Co nám ukazuje Filipanům 2:5–8 o ‚mysli Kristově‘?

¹⁶ Uvědomujeme si cenu toho, co nám bylo napsáno v 1. Korinťanům 2:16, totiž: „Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl, aby ho poučoval‘? Ale my opravdu máme Kristovu mysl.“ Řecké slovo přeložené jako „mysl“ je zde v obou případech nus.

¹⁷ „Mysl“ Kristova byla bezesporu totožná s ‚Jehovovou myslí‘. Inspirovaná slova ve Filipanům 2:5–8 nám pomáhají proniknout dokonce i do „mysli“ předlidského Božího Syna, protože tam čteme: „Zachovejte si takové smýšlení [„mysl“, „Autorizovaný překlad“, angl.], jaké měl i Kristus Ježíš, který, ačkoli existoval v Boží podobě, neuvažoval o tom, že by něco uchvátil, totiž aby byl rovný Bohu. Ne, ale vzdal se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se rovným lidem. Více než to: Když se nalézal ve stavu jako člověk, pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano do smrti na mučednickém kůlu.“

18. Co se vyžadovalo od Syna, když se ztotožnil s ‚myslí‘ Otcovou?

¹⁸ Jehova Bůh zamýšlel vykoupit lidstvo z věčné smrti, a jednozplozený Boží Syn byl ochoten ztotožnit se v tomto ohledu s myslí svého nebeského Otce, i když to pro něj mělo znamenat na zemi velké utrpení.

19. a) Jak můžeme použít svého obrazného srdce ve spojitosti s Jehovovou ‚myslí‘? b) Co musíme nyní vykonávat s ohledem na ‚mysl Kristovu‘?

¹⁹ Jestliže se tedy chceme my dnes ztotožnit s „Jehovovou myslí“, musíme se rovněž pokořit podobně jako Kristus a naprosto se podřídit Jehovově vůli. To nás zavazuje, abychom byli Jehovovými svědky, a podníceni milujícím a věrně oddaným srdcem [kardia] musíme vykonávat to, co měl Ježíš Kristus prozíravě na mysli, když řekl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“ až do konce. — Mat. 24:14; Mar. 13:10.

20. a) Co nyní přispívá k celosvětové jednotné činnosti? b) Z jakého úspěchu se nyní těší sjednocené stádo Božího lidu?

²⁰ My všichni dnešní oddaní, pokřtění svědkové nejvyššího Boha chceme být „stejné mysli“, pokud jde o tuto přednost služby. (Fil. 4:2) To vede k jednotné činnosti po celém světě. Proto Jehova Bůh žehná jak „velkému zástupu“ Kristových „jiných ovcí“, tak i pomazanému ostatku dědiců Kristova království. Po celém světě dnes mají potěšitelný úspěch, když shromažďují všechny „jiné ovce“ a celému lidstvu předkládají závěrečné upozornění, než dojde k Božímu nádhernému vítězství a ospravedlnění jeho univerzální svrchovanosti v Armageddonu. — Zjev. 16:16.

Zprávy a jejich hlubší význam

Pornografie je nebezpečná

„Měl takové mírné chování, tak se usmíval,“ říká matka desetileté Lisy, když popisuje muže, který ohrožoval a dvakrát obtěžoval její dceru. „Ukázal Lise nějaké mírně pornografické časopisy. Děti se dají tak snadno přesvědčit. Řekl jí, že si ji chce vyfotografovat do soutěže.“

Detektiv John T. Dugan ml. z policejního oddělení v Buffalo, jež se zabývá oplzlou literaturou, potvrzuje, jakou taktiku užívá typický sexuální násilník, aby překonal zábrany dítěte. Říká: „Nikdy