Co se dá dělat, když křesťan odpočívá nebo se věnuje uvolnění? Je mnoho budujících věcí! Některé z nich, které jiní shledávají osvěžujícími v oblasti zábavy, jsou uvedeny v následujícím článku. Důležité je, že to, co děláme, má prozrazovat, že jsme „děti světla“ a že jsme pod vlivem Božího ducha, a ne „ducha světa“. — 1. Kor. 2:12.

VŠICHNI AŤ VYUŽIJÍ VLIVU K DOBRÉMU

17. Jak mohou starší i jiní „duchovně způsobilí“ pomoci těm, kteří udělali „špatný krok“ v oblasti zábavy?

¹⁷ Když se zvětšuje tlak světa, je zapotřebí bdělost, aby byl zmařen jeho duch ve sboru. Vliv starších by měl podporovat proud Božího ducha. Někdy to vyžaduje ‚znovu upravit‘ myšlení těch, kteří se stali nevyrovnanými. Pokud jde o vnikání světskosti do sboru, napsal jeden starší: „Jako starší máme účast na vině, protože někteří z nás se projevili jako slabí, když bylo zapotřebí dát radu, a nedrželi se toho, co je správné.“ Avšak nejen starší, ale všichni, kteří jsou „duchovně způsobilí“ [„lidé duchovní“, „Meziřádkový překlad Království“], mají být ochotni „obnovit takového člověka [který udělal „špatný krok“] v duchu mírnosti“. ‚Mírná‘ rada snad může zabránit, aby se „špatný krok“ nestal zvykem, který by pak vedl k neštěstí. — Ef. 4:11–14; Gal. 6:1.

18. Proč je zapotřebí rovnováha?

¹⁸ Všichni by si měli uvědomit, že lidé mají různý vkus, pokud jde o výběr zábavy. Místo abychom byli příliš kritičtí, možná až ‚příliš spravedliví‘, povzbuzujeme k tomu, co je žádoucí. Užívejme měřítek Bible. Ať se síla Božího slova dotkne srdcí těch, kteří učinili „špatný krok“. — Kaz. 7:16.

19. Jak mohou rodiče využít svůj vliv pro dobro dětí?

¹⁹ Zejména rodiče mají výbornou možnost, aby v této věci pomáhali dětem. Apoštol přikazuje otcům: „A vy, otcové, nedrážděte své děti, ale nadále je vychovávejte v kázni a usměrňujte jejich mysl k Jehovovi.“ Řecké slovo přeložené jako „vychovávejte“ obsahuje myšlenku vřelosti vůči dítěti, protože základní slovo se hodí na ‚kojící matku, [která] něžně chová‘ své děti. — Ef. 6:4; 1. Tess. 2:7.

20. a) Proč je nutná kázeň? b) Co by měli dělat rodiče podle pozorování jednoho mladého člověka? A je to později dětmi oceněno?

²⁰ Takový zájem rodičům zabrání, aby nebyli lhostejní k výběru zábavy svého dítěte. Hluboká láska k dítěti působí, že rodiče jsou někdy pevní a ‚vychovávají je v kázni‘. Zvláště na nátlak kamarádů může mít dítě námitky vůči některým rodičovským omezením, třeba pokud jde o zábavu. Jeden 21letý kazatel plným časem, který byl vychován zbožnými rodiči, uvažoval o svých dětských letech:

„Teprve po letech jsem poznal, že výchova, kterou jsem dostal, je k mému prospěchu, ačkoli jsem si občas myslel, že něco ztrácím. Pokud jde o rodiče, mohou si také myslet, že ztratí dítě, když jsou pevní. Neztrácejí je však. Nepohlížejí na věci krátkozrace. Víte, musí to být pro rodiče strašné, když dítě řekne: ‚Mami, Zuzana to může dělat, a je stále v pravdě, tak proč si myslíš, že přestanu být v pravdě já?‘ Musí být pro rodiče velmi obtížné říci: ‚Ne‘. Ale teprve když jste starší, za mnoho let, můžete se podívat zpět a říci: ‚Děkuji ti, Jehovo, že moji rodiče měli odvahu stát neochvějně na svém.‘ “

21. Jaký něžný vztah by měli rodiče pomoci vybudovat dítěti? Proč?

²¹ Ale vnější síla nebo kázeň není všechno. Apoštol Pavel mluví o ‚usměrňování mysli k Jehovovi‘. Původní řecká slova doslova znamenají vložit Jehovovu mysl do nitra jako kontrolní a řídící vliv. Pomáhejte svému dítěti, aby si vytvořilo vztah k Bohu, takže bude odmítat neslušné formy zábavy i všechno špatné chování. Jeden chlapec, který si vypěstoval takový vztah, řekl: „Netýká se to ani tolik mne a mých rodičů jako mne a Jehovy.“

22. Když budeme stále chodit jako děti světla, jakou naději si můžeme zachovat?

²² I pokud jde o nás, týká se to jen nás a Jehovy. Ať nikdo z Jehovova lidu nezapomíná, že jsme „děti světla“. Choďme nyní dále jako nositelé světla, radujme se ze šťastného a uspokojujícího života a zachovávejme si vyhlídku na šťastnou věčnost v brzy uskutečněném systému, který bude podporovat mravní skvělost.

Žalmy

Jehova, spolehlivé útočiště

CO můžeš dělat, jestliže dojde k vážnému porušení zákona a pořádku, jestliže se zdá, že není možno dosáhnout spravedlnosti? Kam se můžeš obrátit? V takové situaci byl kdysi žalmista David. Vložil svou plnou důvěru v Nejvyššího. Řekl: „V Jehovovi jsem našel útočiště.“ (Žalm 11:1) Bylo to však praktické?

Jiní si mysleli, že to praktické není. Radili Davidovi a jeho druhům, aby uprchli k horám, snad aby našli útočiště v nějaké jeskyni, a aby to udělali rychle, jako pták, který je v nebezpečí. Žalmista však o tom nechtěl nic slyšet, zřejmě proto, že za jeho okolností by tehdy útěk naznačoval, že nedůvěřuje plně v Jehovovu moc opatřit bezpečí. Řekl svým rádcům: „Jak se odvažujete říci mé duši [mě]: ‚Uprchni jako pták k vaší [množné číslo, zřejmě se vztahovalo na Davida a jeho druhy] hoře!‘ “ — Žalm 11:1.

Proč určití muži dávali Davidovi takovou radu? Uvažovali: „Neboť hle, zlí, ti napínají luk, skutečně nasazují svůj šíp na tětivu, aby v temnotě vystřelili na ty, kteří jsou přímí v srdci. Až budou strženy samotné základy, co musí učinit každý, kdo je spravedlivý?“ (Žalm 11:2, 3) Podle nich měl zlý připraven luk, aby vystřelil na spravedlivé lidi a aby to učinil „v temnotě“, pod příkrovem tmy. Nejenže měli luk v ruce, ale měli již šíp na tětivě a mířili na ty, kteří jsou přímí v srdci. Davidovi rádci by proto mohli dále předkládat důkazy v tomto smyslu: ‚Základy, na nichž spočívá společnost — spravedlnost, zákon a pořádek —, se zhroutily. Jakou volbu tedy má spravedlivý člověk, než aby uprchl? Nemůže nic změnit; nemůže dosáhnout spravedlivého jednání.‘

Jak odpověděl David? „Jehova je ve svém svatém chrámu, Jehova v nebesích je jeho trůn. Jeho vlastní oči hledí, jeho vlastní zářivé oči zkoumají lidské syny. Jehova sám zkoumá spravedlivého i zlého, a každého, kdo miluje násilí, jeho duše jistě nenávidí. Sešle na zlé pasti, oheň a síru a sžíravý vítr, jako díl jejich poháru. Jehova je totiž spravedlivý — skutečně miluje spravedlivé skutky. Přímí, ti spatří jeho tvář.“ — Žalm 11:4–7.

David si byl jist, že nebude nadarmo vzhlížet k Jehovovi jako ke svému útočišti. Uvědomoval si, že Nejvyšší, jehož trůn je v nejvyšších