však říká: „Nechť jsou mi vzdáleny záměry svévolníků.“ („EP“) Jejich způsob myšlení není založen na pravdě, ale na satanově lži, že by se lidstvu dařilo lépe, kdyby bylo na Bohu nezávislé.

16. Proč si můžeme být jisti, že každý, kdo si upřímně přeje pravdu, ji najde?

¹⁶ Každý, kdo upřímně touží po pravdě a prosí Boha, aby mu ji pomohl nalézt, jistě k ní bude přiveden. Nezáleží na tom, kde žije a jaké jsou jeho životní poměry. Proč ne? Protože Jehova sice používá své věrné sluhy na zemi, aby kázali dobré poselství o království, než přijde konec, ale dílo vyhledávaní lidí, kteří milují pravdu, není pouze lidské dílo. Za poselstvím, které se stále rostoucí mocí vychází do světa, stojí nebeský král, Ježíš Kristus, a spolu s ním mocné nebeské síly. — Mat. 25:31, 32; Zjev. 14:6, 7.

17. Jestliže někdo skutečně touží po pravdě, co musí dělat?

¹⁷ Celý systém věcí dospívá ke konci. Toužíš-li skutečně po pravdě a chceš-li zůstat naživu, je třeba, abys to dokázal Bohu i člověku. Přijímej přesné poznání Božího Slova. Shromažďuj se s Božím lidem. „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost.“ — Mat. 6:33; Jan 17:3; Žid. 10:24, 25.

18. Jaké požehnání sklízejí už dnes ti, kteří žijí v pravdě?

¹⁸ Budeš-li to dělat, sklidíš velké požehnání již dnes. Ti, kteří se poučí o pravdě a žijí podle ní, nalézají duševně i citově nesmírnou svobodu, protože vědí, proč jsou časy tak špatné a co skrývá budoucnost. Jsou také osvobozeni od jalového způsobu života lidí v tomto světě, kteří usilují jen o hmotný zisk, ale kteří jej ztratí, až skončí tento systém. (1. Jana 2:15–17) Obrovská úleva spočívá rovněž v tom, že jsme osvobozeni od náboženského omylu.

19. Co budeš dělat, máš-li lásku k pravdě?

¹⁹ Máš pravou lásku k pravdě? Pak budeš milovat Boha pravdy. Budeš milovat podivuhodné pravdy, které zjevuje o svém královském panství. Budeš milovat jeho viditelnou organizaci na zemi, jež se skládá z lidí, které nyní shromažďuje pro přežití. (Iz. 2:2–4) Nedovolíš ničemu v nebi ani na zemi, aby ti zabránilo věrně sloužit Bohu pravdy, který tě právě svou pravdou může osvobodit. — Jan 8:31, 32.

Pití — Sdílíš názor Bible?

BYL TO pokřtěný křesťan. Když se ho dotazovali starší v jeho sboru, kteří měli starost o jeho pití, připustil, že měl několik piv a pár skleniček whisky. „Ale nebyl jsem opilý,“ řekl.

Tento mladík se domníval, že nezáleží na tom, kolik vypiješ, dokud se neopiješ. Souhlasíš s tím? Je smutné říci, že někteří v Božím lidu tak smýšlejí. Je to však biblické? Co vlastně říká Bible o pití?

Alkoholické nápoje patří mezi mnoho darů, které jsme dostali od našeho stvořitele, Jehovy Boha. Bible nám tedy říká, že Bůh nám dává víno, které „rozradostňuje srdce smrtelného člověka“; že víno „obveseluje Boha a lidi“; že dává srdci „veselou náladu“. (Žalm 104:15; Soud. 9:13; Ester 1:10) Dostatek vína, symbolizovaný „révou“, se v Písmech používá k označení blahobytu a bezpečí. — Mich. 4:4; Zach. 3:10.

Dar je ovšem možno používat nebo zneužívat. Bible obsahuje mnohá varování před zneužíváním alkoholu.

NEMÍRNÉ PITÍ

Jak je to s názorem: ‚Dokud se neopiješ, nezáleží na tom, kolik vypiješ‘? Bible rozhodně odsuzuje opilství, říká nám, že opilci „nezdědí Boží království“. (1. Kor. 6:9, 10) Jsme však varováni pouze před opilstvím? Jak je to s těžkým pitím, když nedojde k výslovnému opojení?

V 1. Timoteovi 3:2, 3 čteme, že dozorce by se měl vyhýbat nejen ‚opilému výtržnictví‘, ale že by měl také být „umírněný v návycích“. To znamená ve všech návycích. Řecké slovo přeložené „umírněný v návycích“ (nefalion) však doslovně znamená „střízlivý, umírněný; zdržující se vína buď zcela nebo přinejmenším od jeho nemírného požívání“. (Kurzíva od nás.) — „Thayerův Řecko-anglický slovník Nového Zákona“.

Při vypočítávání toho, co dává způsobilost služebním pomocníkům neboli diákonům, Pavel dále říká, že by měli být „neoddávající se množství vína“ [„ne oddaní vínu“ — „EP“; „ne mnoha vínu oddaní“ — „Sýkora“]. — 1. Tim. 3:8.

Ano, aby byl křesťan doporučen nebo aby setrval ve službě jako dozorce či služební pomocník, musí být příkladem člověka, který je ze zvyku umírněný v užívání alkoholických nápojů. Před několika lety v jedné latinsko–americké zemi trvala svatební hostina až do časných ranních hodin a pilo se celou noc. Vedlo to k odvolání celé rady starších i všech služebních pomocníků jednoho sboru!

Je však umírněnost vyžadována jen od dozorců a služebních pomocníků? Vůbec ne, vždyť v Titovi 2:2 se radí letitým mužům, aby byli „umírnění v návycích“. Podobnou radu dostávají ženy ve sboru: aby byly „vážně, ne pomlouvačné, umírněné v návycích“. (1. Tim. 3:11) A letitým ženám je řečeno, ať se „chovají uctivě, nepomlouvají ani nejsou zotročené množstvím vína“. — Tit. 2:3.

Je tedy jasné, že křesťané by se měli bedlivě vyhýbat nejen opilství — konečnému následku přílišného pití —, ale každému nemírnému požívání alkoholu.

CO ZNAMENÁ UMÍRNĚNÉ POŽÍVÁNÍ?

Nelze určit jednu hranici pro všechny lidi, protože jednotlivé činitele — jako celkové zdraví a tělesná váha — mohou rozhodnout o účinku alkoholu na tvůj organismus. Měl bys však mít na mysli některé věci, jestliže uvažuješ o tom, co je umírněnost.

Za prvé si dej pozor, aby ses neomlouval! Je snadné dojít k závěru, že nevítaná rada platí jiným a ne nám. Kdyby tak ovšem smýšlel každý, rada by neplatila nikomu!

Dále uvažuj, kolik alkoholu může tvé tělo bezpečně snést. Průměrný dospělý (70 kg) může metabolizovat asi 13 ml alkoholu za hodinu (asi 30 ml čtyřicetiprocentního alkoholu nebo 100 ml stolního vína). Když je toto množství překročeno, stoupá hladina alkoholu v krvi. Obvykle stačí dvě normální dávkya v několika minutách a průměrný dospělý dosáhne hladiny 0,05 procenta alkoholu v krvi. To už u většiny lidí naruší schopnost řídit vozidlo.

Třetí činitel, o kterém je třeba uvažovat, jsou názory spolukřesťanů. V Římanům 14:21 čteme: „Je dobré nejíst maso nebo nepít víno nebo nedělat nic, oč tvůj bratr klopýtá.“ Přemýšlíš-li tedy o tom, zda je tvé pití umírněné nebo ne, zeptej se sám sebe: Piji většinou víc než ostatní? Mají druzí — členové rodiny nebo křesťanští bratři a sestry — starost, kolik toho vypiji? Mám pověst, že „hodně snesu“, což naznačuje, že hodně piji? I když snad můžeš říci: ‚Mám větší odolnost než jiní‘, neukazují Pavlova slova, že bychom měli dbát na smýšlení