13. Jaké ovoce dnes přináší neskromnost mladých?

¹³ Mezi dnešní mládeží jsou sice znamenité příklady skromnosti, ale jiní projevují otřesnou neskromnost. Mnozí mladí lidé neumějí projevit skromnost, a jsou pak netrpěliví vůči starším nebo kritizují chyby, jichž se dopustili příslušníci starší generace. Ale jakou moudrost pak projevují někteří z těchto mladých, pokud jde o narkomanii, opilství, bezohledné řízení vozidel nebo nemravný způsob života? Kdyby byli mladí lidé skromní, naslouchali by starším a měli by užitek z dobrých rad, které jim mohou dát takoví zkušení lidé.

KŘESŤANSKÁ SKROMNOST JE OPRAVDU MOUDRÁ!

14. Proč je tak vhodné, abychom byli skromní ve svém vztahu k Jehovovi Bohu?

¹⁴ Projevovat křesťanskou skromnost je opravdu cesta moudrosti. Především vede k dobrému vztahu k Jehovovi. Bůh přece vyžaduje, abychom byli skromní, když s ním chodíme. (Mich. 6:8) A je také velice vhodné, abychom byli skromní, když si uvědomíme, jak velká propast je mezi námi a naším všemohoucím a věčným tvůrcem. Vždyť pro něj jsou národy jako vrstvička prachu na vahách a jako pouhá kapka, jež padá z vědra! (Iz. 40:15) Skromnost způsobí, že se budeme bát, abychom se Jehovovi Bohu neznelíbili, a to je jistě „počátek moudrosti“. — Žalm 111:10.

15. Jak může skromnost pomoci křesťanskému bratrovi?

¹⁵ Skromnost také podporuje dobré vztahy s našimi spolusvědky Jehovovými. Bude bránit křesťanskému bratrovi, aby se nesnažil dostat se kupředu, pokud jde o služební přednosti. Skromnost mu pomůže, aby si uvědomoval, že má omezené možnosti a že ve srovnání s jinými nemá v určitých ohledech dost poznání a zkušeností. Povede ho také k tomu, že se bude zajímat spíše o zlepšování své duchovní způsobilosti než o to, aby zastával úřad služebního pomocníka nebo staršího. Bude-li dále plně využívat všech příležitostí, aby rozšiřoval své poznání, a bude-li pomáhat svým spoluvěřícím, může být jednou pro něj překvapením, když bude doporučen a jmenován do odpovědného postavení ve sboru. Tak tomu již opravdu bylo v mnoha případech.

16. Proč je moudré, jestliže křesťanské ženy projevují skromnost?

¹⁶ Skromnost je také moudrý způsob jednání pro sestry ve sboru. To platí nejen ve věci cudnosti, i když je důležitá. (1. Tim. 2:9, 10; Tit. 2:3–5) Křesťanská žena, která je moudrá, si bude vědoma svých omezených možností a úlohy, která je jí určena ve sboru, a bude moudře dávat pozor na svůj způsob řeči. Bude dávat pozor, aby nebyla příliš povídavá a aby nekritizovala způsob, jak jmenovaní starší řídí věci. — Srovnej Judu 8, 9, 16.

17, 18. a) Proč by měli mladí projevovat skromnost vůči svým rodičům? b) Který biblický příklad je zde uveden na důkaz, že je moudré dbát na rady starších lidí?

¹⁷ Podobně je důkazem moudrosti i skromnost mladých. Když se mladí chovají skromně, budou je mít ostatní opravdu rádi. Boží slovo právem přikazuje, aby měli v úctě svého otce a matku a aby je poslouchali „ve všem“. (Kol. 3:20; Ef. 6:1–3) Je třeba skromnosti, aby tak člověk jednal a nemyslel si, že mladí jsou moudřejší než jejich rodiče. A nejsi dlužen svým rodičům vděčnost? Přivedli tě na svět. Od té chvíle až dodnes ti rodiče opatřují potravu, oblečení, přístřeší, vzdělání, rekreaci i duchovní poučování. Nevedla by tě proto již jen úcta k tomu, abys vůči nim projevoval skromnost?

¹⁸ Projevuješ-li ve skromnosti důvěru svým rodičům a přijímáš jejich radu, je to cesta moudrosti. Mají zkušenosti, a jsou proto rozhodně moudřejší než ty. Svět je plný zmatku, ne proto, že by v něm neexistovaly vědomosti, ale protože je v něm málo zdravé moudrosti. „Zavrhli dokonce Jehovovo slovo, a jakou mají moudrost?“ (Jer. 8:9) I v takové osobní věci, jako je výběr životního druha, bude moudré, jestliže budeš věnovat patřičnou pozornost úsudku svých rodičů, protože tě milují a mají na srdci tvé nejlepší zájmy. Mohou ti dát daleko lepší radu než tvoji vrstevníci. Je pravda, že nemusí být tak líbivá, ale bude pro tebe lepší. Bible ukazuje, že Roboám, král starověkého Izraele, přišel o většinu svého království, protože byl neskromný. Zavrhl radu starších mužů, kteří byli kdysi rádci jeho otce, a rozhodl se řídit se líbivou radou svých vrstevníků, mladých mužů, kteří vyrostli společně s ním. Byli stejně nezkušení a krátkozrací jako on sám. — 1. Král. 12:1–24.

19. Jak nám může skromnost dobře posloužit v naší svědecké činnosti?

¹⁹ Křesťanská skromnost nám také dobře poslouží, když vydáváme svědectví o jménu a království Jehovy Boha, ať již pravidelně nebo příležitostně. Kdybychom snad mluvili s přílišnou sebejistotou, mohli bychom sice na některé posluchače zapůsobit, ale jiné bychom mohli odradit. Vždy bychom měli obracet pozornost na Jehovu Boha a jeho Slovo, ne sami na sebe. Velice přiléhavá je v této souvislosti rada: „Ve svém srdci . . . posvěcujte Krista jako Pána, vždy připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás žádá důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to s mírností a hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:15) Se skromností budeme snadněji projevovat mírnost a hlubokou úctu.

20. a) Čemu jsme se až dosud naučili o skromnosti a neskromnosti? b) Jaká otázka ještě zůstává?

²⁰ Z předcházejícího je zřejmě vidět, jak velkou škodu způsobila lidstvu neskromnost. Viděli jsme také, že skromnost je nepochybně cestou moudrosti. Tyto myšlenky nám pomohou pěstovat skromnost. Co nám však může dále pomoci při pěstování křesťanské skromnosti?

Pěstovat křesťanskou skromnost

1. Které výroky ukazují, že si někteří světští lidé uvědomují cenu skromnosti?

SKROMNOST je ctnost, kterou kdysi moudří muži tohoto světa oceňovali. Jeden z nich například řekl: „Jen zřídka se stane, že skromný člověk nezíská dobrou vůli těch, s nimiž mluví, protože nikdo nezávidí člověku, který se nezdá samolibý.“ A jiný výrok říká: „Skromnost je zářící světlo; připravuje mysl k přijetí poznání a srdce pro pravdu.“ Neskromný člověk nebude pravděpodobně mít otevřenou mysl.

2. Jak projevovali skromnost někteří významní muži?

² Skromnost projevovali i někteří muži, kteří se proslavili svými objevy. Například Albert Einstein jednou prohlásil, že „v zákonech vesmíru se projevuje duch — duch nesmírně převyšující ducha lidského, takový, před nímž se musíme my se svými skromnými schopnostmi cítit pokorní“. A sir Isaac Newton, jehož mnozí považují za nejvýznamnějšího vědce všech dob, kdysi poznamenal: „Jestliže jsem viděl dále než jiní, bylo to proto, že jsem stál na ramenou obrů.“ Podobný myšlenkový postoj mají zřejmě někteří chirurgové, kteří operovali svědky Jehovovy. Když úspěšně provedli velmi obtížné operace bez krevní transfúze, řekli svým pacientům, svědkům, že zásluha patří Bohu, a ne samotným chirurgům.

PŘÍKLADY SKROMNOSTI

3. a) Co nám pomůže pěstovat skromnost? b) Co lze říci o Mojžíšovi a skromnosti?

³ Co nám pomůže pěstovat tuto velmi žádoucí, ano velice nutnou vlastnost skromnosti? Uplatňování všeho, co již bylo řečeno v obou předcházejících článcích o opovážlivosti a skromnosti, nám zřejmě pomůže pěstovat skromnost. Další pomocí při pěstování skromnosti je úvaha o tom, jak vynikajícím způsobem používal Jehova svých skromných služebníků. Jak by mohl Bůh používat lidí, kteří hledají chválu pro sebe a obracejí pozornost sami na sebe místo na svého tvůrce! Jen jednou to učinil Mojžíš — pravda, když byl vystaven velkému tlaku a pobouření. Ale Mojžíšovu skutečnou skromnost můžeme vidět v tom, jak se původně ostýchal jít k faraónovi. A Písmo také říká, že „Mojžíš byl daleko nejmírnější ze všech lidí, kteří byli na povrchu půdy“. — 4. Mojž. 12:3; 2. Mojž. 4:10–17.

4. Jak projevili patřičnou skromnost Elihu a Josef?

⁴ Jiným znamenitým příkladem skromnosti byl mladý Elihu. Trpělivě čekal, dokud nedomluvili starší, Job a jeho tři druhové, a teprve pak promluvil. Elihu nevyvolával dojem nadřazenosti, ale všechnu chválu zaměřoval na svého tvůrce. (Job 32:4–11, 21, 22; 36:9) Josef, syn patriarchy Jákoba, projevil také náležitou skromnost, když byl předveden před mocného faraona a dostal otázku, zda může vysvětlit sen tohoto vladaře. Josef vyjádřil, že zásluhu za výklad snů má Jehova. — 1. Mojž. 40:8; srovnej s Danielem 2:26–30.

5. Proč byla Gedeonova skromnost důležitá pro Jehovu Boha?

⁵ Uvažuj také o případu Gedeona. Když dostal pověření, skromně prohlásil, že jeho rod je ten poslední v Manassesovi a že on sám je ten nejmenší v domě svého otce. Jehova tedy použil právě Gedeona ke zdolání Madianitů, protože zásluha za vítězství měla připadnout Bohu. V této situaci mohl správně sloužit opravdu jen skromný muž. — Soudců 6:14–16; 7:2–7.

6. a) Proč se Jehovovi líbila žádost mladého krále Šalomouna? b) Který jiný mladý Jehovův služebník projevil vhodnou skromnost a v jakém ohledu? c) Jak může postoj mladého Elihu, Šalomouna a Jeremiáše zapůsobit na poměrně mladé nebo méně zkušené svědky Jehovovy?

⁶ Když byl mladý Šalomoun učiněn králem, projevil také skromnost. Když se jej Bůh ve snu ptal, co by si přál, odpověděl Šalomoun skromně: „Jsem jen malý chlapec . . . Ty dáš svému sluhovi poslušné srdce, aby soudil tvůj lid, aby rozlišoval mezi dobrým a špatným; vždyť kdo je schopen soudit tento tvůj obtížný lid?“ Jehovovi se Šalomounova skromnost tak líbila, ze mu dal nejen moudrost, ale také velké bohatství a slávu. (1. Král. 3:4–14) Jehova učinil Šalomouna pro jeho skromnost nejmoudřejším ze všech lidských vládců. Podobnou skromnost vzhledem ke svému mládí projevil Jeremiáš, když byl povolán, aby se stal Jehovovým prorokem. (Jer. 1:6–8) Jsi poměrně mladým nebo nezkušeným svědkem Jehovovým? Jestliže ano, jistě prokážeš, že jsi moudrý, jestliže budeš projevovat podobnou skromnost jako mladý Elihu, Šalomoun a Jeremiáš.

7. Jak poskytují Pavlova slova v 1. Korinťanům 2:1–5 zvěstovatelům království znamenitý příklad skromnosti?

⁷ Pozoruhodná je také skromnost apoštola Pavla. Ačkoli byl kdysi velice vzdělaným farizeem a později jej Jehova Bůh používal ve velké míře, Pavel se svými výsadami nechlubil. Sám řekl: „A tak když jsem k vám přišel, bratři, nepřišel jsem vám oznamovat svatou tajnou Boží věc s výstřední řečí nebo moudrostí. Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic kromě Ježíše Krista, a to toho přibitého na kůl. A přišel jsem k vám ve slabosti a se strachem a s velkým chvěním; a moje řeč, a co jsem kázal, nebylo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevu ducha a moci, aby vaše víra nespočívala na lidské moudrosti, ale na Boží moci.“ (1. Kor. 2:1–5) Někteří svědkové Jehovovi pocházejí z vysoce vzdělaných kruhů. Ale projevují při ohlašování dobrého poselství skromnost stejně jako Pavel, přičemž se moudře řídí znamenitým příkladem tohoto apoštola.

8. Jak poskytl Ježíš nejznamenitější a největší příklad skromnosti?

⁸ Ovšem největším a nejznamenitějším příkladem skromnosti není nikdo jiný než Ježíš Kristus. Jaký rozdíl je však mezi tímto Božím Synem a mezi tím, který se stal satanem ďáblem! Ježíš se nikdy nesnažil neskromně dosáhnout rovnosti s Jehovou Bohem. (Mat. 4:8–10; Fil. 2:5 až 8) Ježíš je naopak naprosto spokojen s tím, že je pomocníkem a mluvčím svého Otce. (Přísl. 8:30; Jan 1:1) Když byl Ježíš na zemi, několikrát mluvil o tom, že je podřízen Bohu. (Jan 5:19, 30; 7:28; 8:28, 42) Nechtěl mít žádnou osobní zásluhu a obracel pozornost na Jehovu. (Mar. 10:18) A v době své největší zkoušky zaujal Ježíš svůj postoj slovy: „Můj Otče, jestliže je to možné, ať mne mine tento kalich. Ale ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Mat. 26:39) Ježíš nám dal bezpochyby znamenitý příklad skromnosti. Všichni Boží duchovní tvorové i všichni lidé by proto rozhodně měli být skromní.

SKROMNOST JE ROZUMNÝ POSTOJ

9. Proč je podle 1. Korinťanům 4:6, 7 rozumné, projevují-li Boží služebníci skromnost?

⁹ Je logické, abychom byli skromní; je to rozumné. V první řadě, nejsme všichni nedokonalí? Kdo by to mohl popřít! (1. Král. 8:46) Všichni děláme chyby. Máme omezené zkušenosti a naše poznání rozhodně není nekonečné. Kromě toho všechno, co máme, jsme dostali. Apoštol Pavel tedy vybízel spoluvěřící, aby nešli nad to, co je psáno, aby, jak to řekl, „nebyli nadutí ve prospěch jednoho proti druhému. Vždyť kdo působí, že se odlišuješ od jiného? Máš vskutku něco, co jsi nepřijal? Jestliže jsi to skutečně přijal, proč se chlubíš, jako kdybys to nepřijal?“ (1. Kor. 4:6, 7) To, čím jsme, tedy zřejmě z velké míry závisí na tom, co jsme geneticky zdědili, na našem životním prostředí a zvláště na Boží prozřetelnosti.

10. Na čem závisí úspěch ve svaté službě? Jak na nás zapůsobí, budeme-li si toho vědomi?

¹⁰ A není snad navíc pravda, že bez ohledu na to, jaký snad máme úspěch ve své svaté službě, všechno závisí na Jehovově požehnání? Znázorněme si to: Ať zemědělec pracuje jakkoli pilně, pro růst obilí je velmi důležitým činitelem počasí. A žalmista vhodně poznamenal: „Nestaví-li sám Jehova dům, pak na něm stavitelé nadarmo tvrdě pracovali. Nestřeží-li sám Jehova město, pak stráž nadarmo zůstala bdělá.“ Apoštol Pavel poukazoval na stejnou myšlenku ohledně díla křesťanských