(Jer. 31:31–33) Připomíná jim rovněž ‚smlouvu o království‘, do níž byli přijati. Nikdy nesmějí ztratit ze zřetele skutečnost, že jsou povoláni k tomuto nebeskému království, aby byli spoludědici s Ježíšem Kristem, potomkem krále Davida, s „Králem králů a Pánem pánů“. — Zjev. 19:16.

OVCÍM PODOBNÍ POZOROVATELÉ SLAVNOSTI

Dnes, před koncem odsouzeného systému věcí, žije pouze ostatek Kristových učedníků, kteří jsou jeho spoludědici nebeského království. Ale o jejich každoroční Památnou večeři se živě zajímá rostoucí zástup lidí všech národností. Jsou velmi šťastni, když jsou pozváni, aby se účastnili oslavy Pánovy večeře, již oslavuje ostatek duchovních izraelitů, kteří jsou v nové smlouvě i ve smlouvě království. Tito lidé se rovněž otočili zády k tomuto ďáblem ovládanému světu a kráčejí spolu s ostatkem duchovních izraelitů k lepší, zaslíbené zemi, Božímu novému systému věcí pod královstvím Ježíše Krista a jeho 144 000 spoludědiců. Byli předstíněni ohromným smíšeným množstvím Neizraelitů, kteří opustili v oné noci prvního pasach démony ovládaný Egypt, sdíleli svůj sud s odcházejícími Izraelity a ujali se uctívání Jehovy Boha. (2. Mojž. 12:38) Tato „ohromná smíšená společnost“ prošla s unikajícími Izraelity Rudým mořem a stala se svědkem i účastníkem toho, jak Jehova osvobodil lid. Také oni se nad tím mohli radovat.

Dnešní „ohromná smíšená společnost“, která doprovází ostatek duchovních izraelitů, byla znázorněna bezpočetným „velkým zástupem“, který viděl apoštol Jan, jak se raduje v Jehovově duchovním chrámu. Protože se oddělili od tohoto poskvrněného starého světa, byli zobrazeni jako „oblečení v bílá roucha“ a měli „v rukou palmové ratolesti“. Stejně jako ostatek duchovních izraelitů i oni se bezpodmínečně oddali Jehovovi Bohu skrze jeho Beránka, Ježíše Krista, a symbolizovali svou oddanost křtem ve vodě. Vyhlížejí na přicházející „velké soužení“, které leží před odsouzeným světem, po němž budou moci opravdu radostně a doslova zvolat: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ (Zjev. 7:9, 10) A právě pro tento nejvýznamnější důvod se „velký zástup“ touží shromažďovat s duchovním ostatkem, aby si v tu noc připomněl smrt Beránka.

Od Památné slavnosti na jaře roku 1936 členové „velkého zástupu“ cítí, že se mohou svobodně účastnit jako pozorovatelé Pánovy večeře, ačkoli nejedí a nepijí symbolický chléb a víno.a Od 31. května 1935, kdy byli na sjezdu svědků Jehovových ve Washingtonu (D. C.) označeni členové velkého zástupu ze Zjevení 7:9–17, zve pomazaný ostatek zejména je, aby se účastnili večeře jako pozorovatelé. Přicházejí, protože mají upřímné ocenění výkupní oběti Pána Ježíše Krista. To, že se nepodílejí na symbolech, není umělé, člověkem vytvořené omezení, které by bylo na ně uvaleno, ale je v souladu s Božím Slovem.

Proč je to tak? Protože zakladatel slavnosti ji zavedl pro ty, s nimiž učinil smlouvu pro nebeské království. Ačkoli jsou členové „velkého zástupu“ oddaní a pokřtění, uznávají, že nebyli vzati do smlouvy o království. Nejsou duchovními izraelity, poněvadž nebyli vzati do „nové smlouvy“, která je uzavírána s duchovními izraelity skrze prostředníka Ježíše Krista. Nejsou zplozeni svatým duchem, který začal být vyléván v Jeruzalémě na 120 učedníků v den letnic roku 33 n. l. Obrazně řečeno, „nezemřeli spolu s Kristem“ tím, že by se vzdali všech budoucích pozemských vyhlídek na život na rajské zemi pod Božím královstvím. Neočekávají, že budou „pohřbeni“ s Kristem, aby byli „v podobě jeho vzkříšení“. Kdyby se tedy podíleli na chlebu a víně, které v prvé řadě symbolizují hmotné tělo a krev Ježíše Krista, zastřeli by skutečnost, že nejsou v takové úmluvě s Ježíšem Kristem, Božím Beránkem. Proto se zdržují účasti na symbolech s pomazaným ostatkem. Jejich neúčast však nevylučuje, že získají věčný život, neboť ten pramení z víry v Ježíše Krista a v opatření výkupní oběti. — Řím. 6:4, 5; Kol. 2:12, 20; 1. Jana 2:1, 2.

Jako členové „jiných ovcí“ jsou však shromažďováni znamenitým pastýřem Ježíšem Kristem a vytvářejí „jedno stádo“ s ostatkem duchovních ovcí, které jsou v „tomto ovčinci“, o němž mluvil Ježíš u Jana 10:16. Poznávají, že jejich záchrana k věčnému životu na zaslíbené rajské zemi je od Boha skrze jeho znamenitého pastýře, do jehož stáda nyní patří. Jak by tedy mohli vůbec zanedbat svůj projev úcty ke Kristu tím, že by nebyli přítomni a nezachovávali by Pánovu večeři, kterou ustanovil na oslavu své smrti, jejímž prostřednictvím přichází milosrdná záchrana? To by rozhodně nemohli udělat. Nechtějí tak jednat. Dokud ostatek dědiců nebeského království slaví dále na zemi Památnou večeři, uznávají, že jsou povinni účastnit se jí jako pozorovatelé. I když na mnoha místech není nikdo z ostatku, kdo by se podílel na symbolech, pořádají svědkové Jehovovi s největší vážností slavnost pro to, co znamená, a aby poskytli příležitost komukoli z pozvaných podílet na symbolech, pokud by se prokázal být z ostatku.

V tomto roce budou svědkové Jehovovi slavit Pánovu večeři po západu slunce 19. dubna 1981. Všichni lidé, kteří si přejí účastnit se památky na smrt Božího beránka, Ježíše Krista, by se měli spojit s místním sborem svědků Jehovových. Vážní zájemci, kteří nevědí, kde sídlí místní sbor, mohou o potřebnou informaci napsat Společnosti Strážná věž.

‚Slavit svátek s nekvašenými chleby‘

V Bibli je zdůrazněna nutnost chránit čistotu křesťanského sboru. Mělo být bráněno škodlivým vlivům. Ve svém prvním dopise Korinťanům apoštol Pavel radil: „Odstraňte staré kvasnice, abyste byli novým těstem, jako že jste nezkvašení. Neboť Kristus, náš pasach, byl vskutku obětován. Slavme tedy svátek ne se starými kvasnicemi ani s kvasnicemi škodlivosti a špatnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.“ — 1. Kor. 5:7, 8.

Pod mojžíšovským zákonem byla každoročně přinášena oběť pasach a potom následoval sedmidenní svátek nekvašených chlebů. Ale Ježíš Kristus se obětoval jednou provždy. (Žid. 9:25–28) Celý život křesťana by měl tudíž být takřka ustavičným svátkem nekvašených chlebů, prostý vší špatnosti a zlomyslnosti. Členové křesťanského sboru by měli chtít zůstat čistí jako jednotlivci i jako sbor a odstraňovat vše, co působí škodlivě na víru a mravnost.