vyřizují právní záležitosti. Když řeší případy nesprávného jednání, měli by být starší milosrdní, jestliže okolnosti vyžadují milosrdenství, ale nesmějí trpět hřích nebo jej brát na lehkou váhu. (Přísl. 28:13; Jak. 2:13; srovnej Judu 3–15, 22, 23.) Jmenovaní starší si musí dát dobrý pozor, aby se nedali zviklat stranickostí, sentimentalitou nebo návalem citů, když naslouchají prohlášením provinilců nebo svědectvím druhých. Když se v rozhodování takových případů dají věrní nižší pastýři vést biblickými zásadami, zachovají si cudnost.

24. Co dozorcům umožní, aby se vyjádřili jako Pavel v 1. Kor. 11:1?

²⁴ Stanou-li se příkladem v uvedených věcech, mohou všichni věrní křesťanští dozorci říci s dobrým svědomím jako Pavel: „Staňte se mými napodobiteli, jako já jsem Kristův.“ (1. Kor. 11:1) Přestože si apoštol byl vědom svých lidských slabostí, mohl s důvěrou říci, že následuje Krista. A to je pravdivé i o dnešních dozorcích, kteří se snaží přizpůsobit se Božím požadavkům.

POVZBUZENÍ SBORU, ABY SMĚLE MLUVIL SLOVO

25. Jaká Boží požehnání se projeví ve sboru, který napodobuje dobrý příklad křesťanských dozorců?

²⁵ Jaké výsledky můžeme očekávat, když budeme napodobovat vzor věrných nižších pastýřů „Božího stáda“? Jistě bude celý sbor povzbuzen, aby dál mluvil Boží slovo se smělostí a zachovával si přitom znamenité chování. (Sk. 4:29–31; 1. Petra 2:12) Ovoce lásky nepochybně označí sbor jako společenství pravých Kristových učedníků, a to přitrhne další k Božímu lidu. (Zach. 8:23; Jan 13:34, 35) Činná víra se projeví v takových znamenitých dílech, jako je kázání „dobrého poselství“, činění učedníků a sledování Božích cest. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Když bude cudnost ovládat životy všech, kdo hledají Boží schválení, zachová si celý sbor čistotu. Služme proto Jehovovi společně ve věrnosti a oceňujme požehnání, která dostáváme jako Boží lid. A kéž náš milující nebeský Otec dále žehná našim společným snahám, když spolupracujeme s křesťanskými dozorci, kteří jsou znamenitým příkladem „stádu“.

Žalmy

„Služte Jehovovi s jásáním“

NÁŠ tvůrce, Jehova, je „šťastný Bůh“ a přeje si, aby jeho služebníci pociťovali potěšení, když věrně plní jeho příkazy. (1. Tim. 1:11; Jak. 1:25; Zjev. 1:3) Kořenem těchto příkazů je láska, protože „láska nezpůsobí našemu bližnímu nic zlého“. (Řím. 13:8–10) Proto poslušnost vůči stvořiteli přispívá ke štěstí druhých a také nám zajišťuje šťastný a spokojený život.

Neměli by tedy lidé ze všech národů jásat v Jehovovi? Právě k tomu povzbuzoval inspirovaný žalmista: „Vítězoslavně provolávejte Jehovovi, všichni lidé země. Služte Jehovovi s jásáním, přicházejte před něj s radostným voláním.“ (Žalm 100:1, 2) Máme-li jednat podle tohoto napomenutí, neměly by naše projevy chvály být slabé, ale silné a mocné, srovnatelné s ‚vítězoslavným voláním‘ vojska, které získalo rozhodné vítězství. Postavení Božích služebníků není postavení bojácných, podlézavých sluhů. Služba Bohu není břemenem a není tyranská; nevyvolává u nikoho zbytečně vážnou a pochmurnou náladu.