Jehovova udatná armáda celodobých bojovníků

„[Buď] řádný voják Krista Ježíše. Kdo se dá na vojnu, nezaplétá se do záležitostí obyčejného života; chce obstát před tím, kdo mu velí.“ — 2. Timoteovi 2:3, 4, „EP“.

1, 2. Jaké volání po kazatelích se ozvalo před 100 lety a s jakým výsledkem?

„HLEDÁ SE 1 000 KAZATELŮ“. Takový titulek se asi před sto lety objevil v jedné publikaci. Toto nezvyklé oznámení nebylo součástí žádné novinové rubriky „Hledá se“. Reakce také překonala očekávání vydavatele. Kdo zveřejnil toto provolání a kdo na ně odpověděl? A jak se to dnes týká tebe?

² Bylo to v druhém roce vydávání časopisu, který je dnes po celém světě známý jako „Strážná věž“. Tehdy tento časopis přinesl burcující volání po kazatelích. Nehledali se však kněží pro kazatelny kostelů. Bible nic takového nepožaduje od těch, kdo by chtěli sloužit jako kazatelé Božího poselství. V roce 1881 hledali vydavatelé „Strážné věže“ spíše osoby ochotné ‚vycházet do velkých i malých měst, podle vlastních schopností, jako kolportéři nebo evangelisté‘. Volalo se po těch, kteří by byli ochotni a schopni věnovat celý svůj čas kázání biblické pravdy. Ti, kdo reagovali, se podobali malému potůčku, několik jich bylo tady, několik jinde, až jich v roce 1885 bylo 300. Dnes se však rozhojnili do tisíců, desetitisíců, až do průměrného počtu 151 180 za rok 1981.

3. Jak se změnilo označení takových kazatelů?

³ Svědkové Jehovovi už takové kazatele plným časem neoznačují jako „kolportéry“, což je francouzský výraz, který zdůrazňuje jen jedno odvětví jejich práce — rozšiřování Biblí a biblické literatury. To je totiž podřízeno jejich hlavní činnosti. Jiné slovo vystihuje práci této duchovní armády evangelistů přinášejících „dobré poselství“ plněji. (2. Tim. 2:3, 4; Luk. 8:1; 10:1) To slovo je „průkopník“.

PRŮKOPNÍCI — BOJOVNÍCI DUCHOVNÍ ARMÁDY

4. Jaké je pozadí a význam slova „průkopník“?

⁴ Proč je slovo „průkopník“ vhodným označením pro svědky Jehovovy, kteří mohou být kazateli plným časem? Slovo mělo původně vojenský význam a vztahovalo se na vojáka, ne ale na řadového pěšáka. Označovalo vojenského inženýra, ženistu, který předcházel hlavní voj a budoval mosty, silnice a zákopy. „Průkopnictví“ tedy znamenalo připravovat nebo otevírat cesty, a „průkopník“ byl ten, kdo se ujímal vedení, postupoval kupředu navzdory přesile nebo odporu, jako to dělali raní osadníci severoamerického Západu. Pojem naznačuje jedince, který je neochvějný, který spěchá kupředu, dokud nedosáhne svého cíle. Jak vhodný je to popis pro ty, kdo jsou obětavými celodobými „vojáky“ Krista Ježíše!a

5. Proč je křesťany možné nazývat „vojáky“? (Filem. 2; Fil. 2:25)

⁵ Všechny pravé křesťany lze přirovnat k vojákům, kteří duchovně válčí. (1. Tim. 6:12; 2. Tim. 4:7; Juda 3) Máme společného nepřítele, který usiluje, aby nás zničil — satana. Sešikoval své vojsko neviditelných démonských sil spolu se svým viditelným zlým systémem věcí do mocné armády, která má odporovat pravým Kristovým učedníkům. Přesto na celé zemi reaguje asi 2 300 000 křesťanů na inspirovaný příkaz: „Postavte se však proti němu [ďáblu] pevní ve víře.“ (1. Petra 5:9) Jsou to svědkové Jehovovi, sami o sobě slabí a bezvýznamní, kterým se však přesto daří duchovně bojovat proti mocnému odpůrci. — Jak. 4:7, 8, 10.

6. Proč je ještě jinak slovo „voják“ vhodným názvem pro křesťana?

⁶ Voják v boji myslí jen na jediné — na probíhající bitvu. Nemůže si dovolit rozptylovat se méně důležitými věcmi. Apoštol Pavel řekl mladšímu křesťanskému spolupracovníku Timoteovi: „Staň se mým spolutrpitelem jako pravý voják Krista Ježíše. Kdo je vojákem, neplete se do zaměstnání pro živobytí, chce jen vyhovět tomu, kdo jej najal na vojnu.“ (2. Tim. 2:3, 4, „Žilka“) Pavel a Timoteus ovšem nebyli válečníky pro nějaký národ nebo světskou říši. „Výkladový slovník novozákonních slov“ (angl.) od W. E. Vinea říká, že slovo „voják“ je zde užito „metaforicky na toho, kdo snáší těžkosti v Kristově věci“.

7. Jakou úlohu měli až dosud průkopníci v křesťanské armádě duchovních bojovníků?

⁷ Mezi těmito milióny úspěšných křesťanských bojovníků existuje předvoj — služebníci plným časem. Mnozí z nich jsou opravdoví „průkopníci“ v tom smyslu, že vykročili před hlavním vojem otvírat cestu. Průkopníci často vyšli na území, kde nikdy nebylo kázáno poselství o Božím zřízeném království. Někteří misionáři odešli do cizích území, kde se museli učit zvláštním obyčejům a obtížným jazykům, museli čelit nepohodlí, nemocem a démonským náboženstvím. Stavěli mosty přes tyto překážky, činili duchovními zbraněmi průlomy a budovali „předmostí“, z nichž se vyvinuly silné sbory. Otevřeli cestu do oblastí, kde o několik let později káže celý zástup křesťanských bojovníků Kristovo poselství duchovního osvobození. — Iz. 60:22.

8. Co je výhodou dobrovolníků v této duchovní armádě? (Soud. 7:3)

⁸ V loňském roce bylo na poli světa každý měsíc průměrně 151 180 těchto bojovníků plným časem. Všichni jsou dobrovolníky a nejsou mezi nimi žádní žoldnéři. (Žalm 110:3) To je vhodné, protože vojáci, kteří jsou naverbováni do armády proti své vůli nebo slouží pro zisk, často prokáží v ohni bitvy nerozhodnost. Ztrácejí odvahu a vzdávají se nebo dezertují. Jsou-li ale průkopníci dobrovolníky bez hmotné odměny, proč věnují této činnosti celý svůj čas, zatímco milióny dalších oddaných křesťanů to nedělají? Znamená to, že jsou průkopníky, protože v budoucnosti očekávají nějakou větší odměnu než ti, kterým okolnosti dovolují trávit měsíčně ve službě jen 10, 20, 30 nebo podobný počet hodin? Ne, upřímní průkopníci se takto namáhají proto, aby dali najevo svou oddanost Jehovovi Bohu z celé duše. Jako každý opravdu oddaný křesťan chtějí dělat všechno, co mohou, aby sloužili našemu milujícímu Bohu. Kdo tedy může a měl by se ujmout průkopnické služby? Uvažuj prosím o své vlastní situaci a vyhlídkách.

POČÍTAT NÁKLADY

9. Proč snad někteří křesťané nemohou být průkopníky?

⁹ Když člověk uvažuje, zda by mohl a měl být průkopníkem, měl by zvážit řadu činitelů. Svou váhu budou mít přirozeně jeho osobní životní okolnosti. Existují závazky, které musí mít přednost před kázáním plným časem. (5. Mojž. 24:5) Apoštol Pavel napsal, že křesťan, který nezaopatřuje nezbytné hmotné věci pro svou domácnost, „zapřel víru a je horší než člověk bez víry“. (1. Tim. 5:8) Pro někoho tedy mohou rodinné závazky zatím vylučovat průkopnickou službu. Okolnosti jiného druhu jsou zdraví a věk. Je třeba brát je v úvahu, i když jsou mnozí, kteří mají špatné zdraví nebo jsou starší, a přece slouží jako průkopníci.

10. Jak je průkopnická služba spojena s vírou?

¹⁰ Průkopník musí mít také pevnou víru, protože sloužit tímto způsobem není snadné. Pavel takovou víru přímo spojuje s křesťanovým veřejným oznamováním pravdy: „Bojuj znamenitý boj víry, pevně uchop věčný život, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha svědky předložil znamenité veřejné prohlášení.“ (1. Tim. 6:12) Přestože je víra v Boží armádě požadována ode všech, je určitý rozdíl mezi prokazováním víry občasnou kazatelskou prací a mnohahodinovým každodenním kázáním. Na druhé straně je však nutné připomenout, že častá účast na hlásání pravdy druhým víru posílí. — 2. Tess. 1:3.

11. a) Jaký druh oběti přinášejí všichni křesťané? b) Jaká další oběť může být požadována při průkopnické službě?

¹¹ Je zde také otázka obětí. V jednom ohledu je možné službu prokazovanou Bohu v čistotě a upřímnosti považovat za obětní dar. (Žid. 13:15) A tak průkopnická služba se správnou pohnutkou chválit Boha a pomoci druhým, aby unikli z pout satanského systému, je jistě znamenitou obětí. Přesto průkopnická služba zahrnuje oběti i jiného druhu. Čas, který dříve křesťan používal více k osobním účelům, musí nyní jako průkopník věnovat kázání a vyučování. Snad musí být rovněž zkrácen čas potřebný k získávání hmotných věcí. Ano, průkopnická služba znamená sebeobětování. Tisíce průkopníků dobrovolně omezily své hospodářské a hmotné potřeby, takže světsky pracují jeden, dva nebo snad tři dny v týdnu, aby se uživili a přitom si vyhradili dostatečný čas pro svou službu. — 2. Tim. 2:4.

DĚLAT VÍCE — JAKO NAZAREJCI

12. Proč se někteří stávají průkopníky? Jak mohli někteří starověcí Izraelité dělat více při svém uctívání?

¹² Mnozí z těch, kteří se ujali průkopnické služby, byli poháněni touhou dělat více. Není to soutěživá ani pyšná touha dělat více než jejich křesťanští bratři a sestry, ale touha více projevovat lásku k Jehovovi a ke svým bližním. (Mat. 22:37–39) Zajímavý biblický příklad máme v nazarejcích. Starověcí izraelští muži a ženy se mohli dobrovolně stát nazarejci. Název pochází z hebrejského slova nazir, což znamená zasvěcený, oddělený, vyňatý. Bylo nutno složit slavnostní slib, aby se někdo mohl stát nazarejcem, ale to bychom neměli srovnávat s křesťanským rozhodnutím k průkopnické službě, protože tam není požadován slavnostní slib a z něho vyplývající slavnostní závazky. Přesto můžeme uvažovat o jistých poučných podobnostech mezi nazarejci a průkopníky.

13, 14. a) Vysvětli jedno z omezení nazarejců. b) Jakou to má obdobu u průkopníků?

¹³ Izraelita, který se dobrovolně ujal nazarejské služby, přijal jistá omezení, která přispívala k jeho „oddělené“ či „vyňaté“ úloze při uctívání Jehovy. Jedno omezení se týkalo jídla a pití, jak je vysvětleno ve 4. Mojžíšově 6:3, 4. Nazarejec nesměl pít opojné nápoje ani výrobky z vinné révy. (Žalm 104:15) Byl to jistý stupeň sebezapření, ale zakázána nebyla žádná nezbytná potrava. Toto omezení tedy nepůsobilo utrpení.

¹⁴ Úspěšní průkopníci nesoustřeďují svůj život kolem hmotných věcí, jako je potrava nebo přepychový majetek, ale kolem služby k Boží chvále. To je základem pro hluboce založenou a trvalou radost, jež jim závidí mnoho lidí, kteří z hmotného hlediska mají zdánlivě „lepší“ život. (Srovnej Lukáše 12:16–21.) Žít prostším nebo po hmotné stránce omezenějším životem může přinést i dobrodiní, která se snadno přehlédnou. Zdravotní odborníci upozorňují na mnohostranná nebezpečí z příliš vydatných pokrmů a nápojů. Ale průkopník, který jí zpravidla velmi prostě, třebaže vyváženě a výživně, a který se při kázání dům od domu hodně nachodí, bude mít pravděpodobně lepší zdraví. Osoby, které mají velkou domácnost, ty nejnovější mechanické nebo elektronické vymoženosti a mnohý jiný majetek, vědí, že jim tyto věci přinášejí opětovné „bolení hlavy“. Podobnosti mezi 4. Mojžíšovou 6:3, 4 a průkopnickou službou stojí za úvahu.

15. Vzorem čeho je omezení nazarejců, pokud jde o jejich vlasy?

¹⁵ Druhým omezením pro nazarejce bylo, že si nesměli stříhat vlasy. (4. Mojž. 6:5) Jejich dlouhé vlasy byly viditelným znamením, podle kterého je druzí mohli rozpoznat. Pavel později vysvětlil, že dlouhé vlasy ženy jsou připomínkou její podřízenosti. (1. Kor. 11:3–15) Máme-li na mysli dlouhé vlasy nazarejců, nenapadne nás snad, že křesťanský bratr nebo sestra, kteří se dobrovolně stanou průkopníky, projevují do značné míry podřízenost Jehovovi Bohu? Mnoho osobních zájmů je odsunuto stranou nebo hraje druhotnou úlohu, aby mohla být službě věnována prvořadá pozornost. Průkopník se učí spoléhat se na Boha, podřizovat se Bohu.

16. Co nás napadá v souvislosti s tím, že se nazarejci nesměli dotýkat mrtvých těl?

¹⁶ Posledním požadavkem pro nazarejce bylo to, že se nesmějí dotknout mrtvého těla, a to ani mrtvého těla blízkého příbuzného, například rodiče. (4. Mojž. 6:6, 7) Tak měl zůstávat nazarejec svatý, čistý a neposkvrněný. (Srovnej požadavek na velekněze ve 3. Mojžíšově 21:10, 11.) Dnes není žádnému křesťanu, včetně všech průkopníků, zakázáno uspořádat pohřeb blízkému příbuznému nebo se ho zúčastnit. Ale jako nazarejci, chtějí se i průkopníci vyhnout každému spornému jednání nebo postupu, jež by je mohly zbavit způsobilosti. Chtějí být příkladní. A je-li průkopníku, který miluje svou rodinu, přidělen úkol ve velké vzdálenosti, takže ji nemůže navštěvovat do té míry, jak by si přál, uspokojuje ho vědomí, že Jehova uznává jeho oběť.

17. Proč být nazarejcem nebyl pouhý rituál? A co průkopnická služba?

¹⁷ Bible ukazuje, že Izraelita, který se stal nazarejcem, neprocházel pouze nějakým náboženským rituálem. Zvolil si důležitý uspokojující způsob života, protože Bůh o takovém člověku říkal, že ‚žije jako nazarejec Jehovovi‘. (4. Mojž. 6:2) Podobně je i dnešní průkopnická služba určitým způsobem života — a velmi šťastným způsobem!

‚MOHU SE STÁT PRŮKOPNÍKEM?‘

18. Jakou otázku bychom si měli všichni položit? Proč?

¹⁸ Všichni křesťané jsou sjednoceni v uctívání Boha. Jsme jednou armádou bojovníků za pravdu. Mělo by být naší touhou, abychom v tom boji dělali vše, co můžeme. A naší touhou je dělat vše, co můžeme. Tak si každý z nás může položit časovou otázku: ‚Mohu já sloužit jako průkopník?‘ Následující článek ti pomůže v přemýšlení; ukáže ti, jak tě Jehova bude podporovat, jestliže jsi schopen podílet se na průkopnické službě.

Jehova podporuje svou armádu celodobých služebníků

„Tvá milující laskavost, Jehovo, mě stále podporovala.“ — Žalm 94:18.

1. Co krále Davida přiblížilo k Jehovovi?

„PO CELÝ den ti budu žehnat a budu chválit tvé jméno na neurčitý čas, ano navždy.“ (Žalm 145:2) Umíš si představit, jak blízký Bohu se musel cítit král David, který napsal tato slova? Přímo cítíš jeho ocenění a hloubku oddanosti. A více než to — vyjadřoval bázeň a úctu, kterou cítil před svým stvořitelem, před tím, kdo pro něho tolik udělal.

2. Jak projevoval David své ocenění pro Boží dobrotu?

² Jak ukazuje Žalm 145:2, Davidovo ocenění pro Boží dobrotu se čas od času projevilo slovy a písněmi chvály. Tato slova a písně však byly potvrzeny i jeho životním během. Uvažuj o některých svědectvích. Chtěl Bohu postavit chrám, ale když mu byla tato přednost odepřena, učinil David přípravy — opatřil ohromné množství peněz a materiálu. Nebyl spokojen, dokud nevypudil všechny Boží nepřátele ze Zaslíbené země. V jednom období snášel těžkosti a strádání, dokonce i pronásledování, jen aby se neznelíbil Bohu tím, že by se obrátil proti Božímu pomazanému králi Saulovi. David si mohl připomenout, jak bojoval s Goliášem a zabil lva a medvěda. Ano, Bůh Davida podporoval.

3. Jaké máš pocity vzhledem k Boží dobrotě a jak bys to měl projevit?

³ Cítil ses už někdy jako David zaplaven vděčností za Boží dobrotu vůči sobě? Možná, že jsi byl dokonce nešťastný, protože jsi chtěl projevit své ocenění ve větší míře, než jak se ti dařilo doposud. V takových chvílích je útěchou vědomí, že Jehovu těší služba z celého srdce bez ohledu na to, že je snad omezena pro jiné biblické závazky. (Srovnej Kolossenským 3:23.) Mnozí křesťané však s modlitbou zkoumali své životy, hledali možnost, jak by mohli větší měrou projevovat svou lásku a oddanost Bohu. Tisícům se podařilo zařídit si své záležitosti tak, aby se mohli ujmout celodobého kázání a vyučování z Bible jako průkopníci.

MLADÍ SE PŘIBLIŽUJÍ K JEHOVOVI

4. a) Co vypozorovalo mnoho mladých a k čemu je to pohnulo? b) Jaké návrhy zde předkládá kniha „Organizace“?

⁴ Mnozí z těch, kteří byli v nedávných letech přitrženi k Jehovovi, jsou mladí lidé. Všimli si pokrytectví falešného náboženství i toho, jak selhalo a nezastavilo vlnu špatnosti, která zaplavuje zem. Poznali, že člověk naprosto zklamal ve snaze úspěšně si vládnout, a otřáslo jimi, jak chamtiví obchodníci ničí naši krásnou Zemi. Když se v Bibli poučili o uspokojivém řešení těchto problémů, přijali radu moudrého pisatele, který řekl: „Pamatuj tedy na svého vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství.“ (Kaz. 12:1) To je často přivedlo k průkopnické službě. Proč? Kniha „Organizace, jež káže království a činí učedníky“ o tom poznamenává: „Každý mladý člověk by měl vážně uvažovat o tomto poli služby [průkopnické službě]. Co udělá se svým životem, když dokončí roky své povinné školní docházky? Miluje opravdově Jehovu a má soucit s lidmi, kteří jsou nedobrovolně spoutáni starým systémem věcí? Je-li oddaným, pokřtěným ctitelem Jehovy, nemělo by být pochyb, co udělá. Jeho srdce ho pohne k tomu, aby sloužil Jehovovi celou duší.“ — Str. 136, angl.

5. Jak pohlíželi na svou situaci dva mladí lidé?

⁵ Jeden dospívající chlapec v Japonsku byl tak pohnut biblickou pravdou, o níž se poučil, že byl po svém křtu v roce 1978 devatenáctkrát pomocným průkopníkem. V prosinci 1980, ve věku 18 let, tři měsíce před dokončením školy, se stal pravidelným průkopníkem. Když se ho matka, rovněž průkopnice, ptala na jeho plány do budoucnosti, okamžitě odpověděl, že právě nyní není nic důležitějšího než podílet se na kázání a přežít „velké soužení“. (Mat. 24:21) Podobné ocenění projevil jeden průkopník v Holandsku, který začal před devíti lety ve věku 19 let. Když byl dotázán na důvod, proč se chopil služby plným časem, odpověděl: „Trápilo mě svědomí, protože jsem byl zcela pohlcen svým zaměstnáním a dával jsem Jehovovi jen zbytek svého času.“

JAK JE JEHOVA PODPORUJE

6. Proč si můžeš být jistý Boží podporující mocí?

⁶ Když se tak svědomitě přiblížíme k Bohu, dostaneme od něho odpověď. Učedník Jakub nám říká: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ (Jak. 4:8) Jen pomysli! Všemocný svrchovaný vládce vesmíru se přiblíží k tomu, kdo k němu přichází se svými skutky hluboké oddanosti. Jak to Bůh dělá? Zčásti tak, že jej podporuje duchovně, a je-li třeba, dokonce i hmotně. (Žalm 34:10; 34:11, „KB“; 146:7) Jedenasedmdesátiletá sestra z Filipín, která je velmi plodnou průkopnicí již 31 let, píše: „Můžeme mít velice malý příjem, aby nám to stačilo na naše potřeby i na mou průkopnickou práci. Nikdy jsem se necítila duchovně oslabená.“

7. a) Jaký vztah mají k sobě radost a duchovní síla? b) Jak se to prokázalo u dvou sester?

⁷ Jiný způsob, jakým Jehova podporuje svou armádu celodobých služebníků, je udílení RADOSTI, ovoce jeho ducha. (Gal. 5:22, 23) Apoštol Pavel ji uvádí jako druhou hned po lásce, když vypočítává ovoce ducha, a je to vskutku vhodné. Radost dodává sílu, bez které nemůže obstát žádný „voják“. Nehemiáš 8:10 říká: „Radost Jehovova je vaše pevnost [nebo „dá vám sílu“, „Dnešní anglická verze“]“. Pravdivost těchto slov potvrzuje poznámka jedné křesťanské sestry z kalifornského Los Angeles:

„Chtěla jsem jen, abyste věděli, jak jsem šťastná. Obdržela jsem schválenou žádost o průkopnickou službu od krajského dozorce. . . a naplánovala jsem si, že začnu 1. ledna 1981. Když přišel leden, byla jsem velmi rozechvělá, ale modlila jsem se k Jehovovi, aby požehnal mému úsilí a aby mi dovolil najít někoho, kdo chce doopravdy studovat a hledá pravdu. A ‚můj pohár přetékal‘. Nejenže jsem našla mnoho zájemců, ale má zpráva za leden 1981 byla 102 hodin v kazatelské službě, 135 časopisů, 23 knih, 47 dodatečných návštěv, 2 brožury, 3 předplatná a 9 biblických studií. ‚Nebeské průduchy‘ se prostě otevřely a požehnání od Jehovy mě tak naplnilo, že mi srdce div nevyskočí z těla.“

Tuto posilující radost vyjadřuje také čtrnáctiletá sestra z Brazílie, která využila školních prázdnin, aby s matkou sloužila jako pomocná průkopnice. Vysvětluje:

„Pokaždé, když vyjdu do kazatelské služby, cítím se povzbuzena, a jak pokračuji v kázání, všímám si, že je pro mne stále snazší navazovat řeč s lidmi. Je to služba, která mi dává velkou radost. Vím, že se líbím Jehovovi a že je to nejlepší způsob, jak využít své mládí.“

8. Jaký účinek může mít průkopnická služba na tvé veřejné kázání?

⁸ Všiml sis, co řekla tato mladá sestra o snazším navazování rozhovorů s lidmi, když ‚pokračuje v kázání‘? Zakusil jsi to také? Mnozí průkopníci si ověřili tuto skutečnost a říkají, že se opravdu začali mnohem více těšit z kazatelské služby, když ji mohli konat den co den. Proč? Mnozí křesťané, kteří se jí účastní jen občas, totiž zjišťují, že pokaždé, když začínají kázat dům od domu, mají určité zábrany. Jakmile však mají za sebou prvních několik rozhovorů, začne jim být služba příjemná. Průkopníci, kteří se podílejí na veřejném kázání a učení denně, si vypěstovali značnou obratnost, takže je služba pro ně snažší a příjemnější.

9. Jaký návrh ohledně průkopnické služby vznesl jeden cestující dozorce?

⁹ Jeden cestující dozorce ve Spojených státech si uvědomil, že mnozí by byli bezpochyby znamenitými průkopníky, kdyby mohli jen okusit radost a sílu, kterou dává průkopnická služba, a kdyby měli důvěru, že v ní mohou vytrvat. Říká, co navrhl:

„Zdá se, jako by dost těch, kteří mají průkopnického ducha, se drželo zpátky z obavy, že by na tomto poli služby nemohli vytrvat. Navrhl jsem, aby si stanovili cíl být průkopníky jeden rok; potom uvidí, jak to bude s jejich zdravím, denním rozvrhem a tak dále. Pocítí-li na konci roku, že nemohou pokračovat, budou mít alespoň za sebou krásné období průkopnické služby, na které nikdy nezapomenou. Mnozí však jsou schopni pokračovat, jakmile jednou okusili radost z této služby.“

Opatření pomocné průkopnické služby, ve které může křesťan sloužit nejméně jeden měsíc nebo tolik měsíců, kolik si zvolí, bylo často odrazovým můstkem k pravidelné průkopnické službě.

10. Co si správně myslí průkopníci ohledně hmotné podpory?

¹⁰ Průkopníci jsou v předních liniích duchovní války a konají ušlechtilou práci. Přesto si nemyslí, že by se s nimi pro to mělo zacházet zvláštním způsobem. Uvědomují si, že jsou pouze ‚spolubojovníci‘, s milióny těch, kteří věrně slouží Bohu, ale nemají možnost sloužit jako průkopníci. Díky jejich životním okolnostem jim průkopnická služba pomáhá, aby prokazovali službu celou duší, což je ovšem požadováno ode všech, kdo mají mít Boží schválení. Neočekávají, že je druzí budou živit, šatit nebo jinak hmotně podporovat. Cítí velmi podobně jako Pavel, který řekl: „Pracovali jsme naopak s úsilím a námahou v noci i ve dne, abychom na žádného z vás nevložili nákladné břemeno.“ — 2. Tess. 3:8.

11. Proč je pro mnoho křesťanů potěšením pomáhat těm, kteří slouží plným časem?

¹¹ I když Pavel nechtěl být nikomu břemenem, někteří z raných křesťanů vyjádřili své ocenění pro jeho službu tím, že ho hmotně podporovali. Tak pomohli Pavlovi dále konat to, čeho oni právě tehdy nebyli schopni. (Fil. 4:14–19; 2. Kor. 11:8) Podobně i dnes se mnozí křesťané propracovávají ke svému cíli, k průkopnické službě, ale určité okolnosti jim to zatím znemožňují. Ti se často hmotně dělí s těmi, kdo jsou již nyní schopni tak sloužit, a třebaže tato štědrost není očekávána, průkopníci si jí velmi váží.

12. Jakou důvěru stále potřebují průkopníci, jak ukazuje jedna sestra?

¹² I při štědrosti mnoha křesťanských druhů je třeba, aby průkopníci důvěřovali, že Bůh je schopen jim pomoci. Jedna průkopnice nedávno napsala:

„Mám potěšení sloužit již tři roky jako pravidelná průkopnice. Byly to zatím nejlepší roky mého života. Jsem velmi vděčná Jehovovi, že mi dovoluje sloužit mu v tomto postavení. Je to pro mne největší posila víry během mého života v pravdě, neboť jsem mnohokrát viděla, co Jehova pro mne všechno dělá. Služba plným časem mi pomohla plně pochopit Ježíšova slova u Matouše 6:25–33. Musím přiznat, že občas pociťuji jistou úzkost, ale ta bývá krátká, protože stačí, abych si připomněla, jak Jehova dodržoval svůj slib v minulosti. Proč bych tedy měla o něm pochybovat nyní? Denně se snažím hodnotit svou situaci a docházím k závěru, že mám potravu, oblečení i střechu nad hlavou, právě jak to řekl Ježíš. Když máte světské zaměstnání jen na dva večery v týdnu, víte, že je to Jehova, kdo se o vás stará. Jaký je to pocit bezpečí!“

PRŮKOPNICKÁ SLUŽBA — DŮKAZ VÍRY

13. Jaká poučení o důkazech víry nacházíme v Bibli?

¹³ Bible je plná důkazů víry. Stavba archy byla pozoruhodným projevem víry Noema a jeho rodiny. Nemůžeme zapomenout ani na víru projevovanou Abrahámem, Sárou, Josefem, Mojžíšem a Raab. Ale jak řekl Pavel: „Vždyť nebudu mít dost času, jestliže budu dále vyprávět o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi i Samuelovi a o ostatních prorocích.“ (Žid. 11:32) Jejich skutky víry byly neobyčejné. Někdo by je mohl popsat jako ‚přesahující to, co žádá povinnost‘. Pohnutkou jim ovšem nebylo pouze vědomí povinnosti. Láska k Bohu a víra v něho včetně toho, že Bůh pro ně připravuje „lepší místo“, je pohnula, aby ‚veřejně oznamovali‘ svou víru. Jak smýšlel Jehova o jejich skutcích víry? Jeho Slovo odpovídá: „Bůh [se] za ně nestydí, aby byl vzýván jako jejich Bůh, protože pro ně připravil město.“ — Žid. 11:13–16.

14. Jak by dnes pro tebe mohla být průkopnická služba skutkem víry?

¹⁴ Jaké neobyčejné skutky víry je možné konat dnes? Pro mnohé je odpovědí služba plným časem — průkopnická služba. Je pochopitelné, že ne všichni tvořící „celé společenství bratrů“ ve světě mohou konat pravidelnou nebo pomocnou průkopnickou službu. (1. Petra 2:17) Ale i ti, kterým to okolnosti dovolují, potřebují především víru. Jeden bratr z Evropy píše: „Mnozí mi radili, abych nebyl průkopníkem, protože to je pro silné lidi. Já nejsem tělesně silný a mám zkřivenou páteř. Přesto jsem začal a s Jehovovou pomocí jsem průkopníkem už 30 let.“ Dodává, že ‚nalezl velké uspokojení v tom, že má plný rozvrh, který mu umožňuje přiblížit se k Jehovovi‘. Jehova rozhodně toho bratra v průkopnické službě podporuje.

15. Jak projevil víru jeden bratr v Japonsku?

¹⁵ Prokazování víry v průkopnické službě není vyhrazeno žádné zvláštní věkové skupině. Jeden bratr v Japonsku se poučoval o křesťanské pravdě. Když odešel jako učitel do důchodu, byl ve věku 60 let brzy pokřtěn a hned vstoupil do pomocné průkopnické služby. Ve věku 61 let se stal pravidelným průkopníkem. Vzpomněl si na horské město, kde vyrostl a kde nebyli žádní svědkové Jehovovi. S manželkou, která je také průkopnicí, prodali svůj dům ve velkoměstě a přestěhovali se do onoho horského města. Za peníze z prodeje svého domu tam postavila rodina sál království a dočkala se požehnání, když viděla, jak tam vzniká sbor.

16, 17. Proč je nyní vhodný čas, abys vážně přemýšlel o tom, jak se stát průkopníkem?

¹⁶ Čas dnešního zlého systému věcí spěje ke konci. Stejně jako Izraelité vícekrát obcházeli kolem zkaženého města Jericha před jeho zničením, tak dnes Jehova krátce předtím, než zničí současný systém, vyzývá lidi, aby mocně křičeli. (Jozue 6:20) Máš možnost plněji se podílet na tomto vítězném pokřiku tím, že by ses stal průkopníkem? Pokud by sis mohl uspořádat své záležitosti tak, aby ti to dovolovaly, máš k tomu víru? Buď jistý, že Jehova vykoná své, bude tě podporovat a přidá ti radost. Požehná tvým snahám. Možná, že se prokážeš jako sestra, která je již deset let průkopnicí v Holandsku. Řekla: „Mé svědomí se začalo ozývat, protože jsem čas měla. Ujala jsem se průkopnické služby, abych umlčela své znepokojené svědomí a dokázala si, že mi mé špatné zdraví nedovolí v této službě vytrvat. A jsem průkopnicí dosud.“

¹⁷ Ano, Jehova koná velké věci v „posledních dnech“ přítomného zlého systému věcí. Nyní je čas přiblížit se k němu a žehnat jeho jménu po celý den, jako to činil David. Napsal: „Když jsem řekl: ‚Má noha se jistě bude pohybovat vratce‘, tvá milující laskavost, Jehovo, mě stále podporovala.“ — Žalm 94:18.

Můžeš vysvětlit. . .

◆ . . . proč je pro mladé křesťany vhodné uvažovat o průkopnické službě?

◆ . . . jak Jehova podporuje své celodobé služebníky?

◆ . . . proč je průkopnická služba zvláštním důkazem víry?

Zprávy a jejich hlubší význam

Klesající morálka

Sexuální nemravnost a zkaženost dosahují stále větších rozměrů. Někteří „sexuologové“ nyní říkají, že by i velmi malým dětem měly být dovoleny sexuální styky, včetně styků s dospělými. Jeden ze zastánců těchto názorů prohlašuje: „Měly by mít právo sexuálně se projevit, což znamená, že mohou nebo také nemusí mít styky s lidmi staršími, než jsou samy.“ Jiný říká: „Myslím si, že by děti měly začít se sexem již při narození. Nepěstovat krvesmilství přináší mnoho problémů.“

Novinářka Nancy Walkerová prohlašuje, že by tito „sexuologové“ měli „alespoň říci, oč jim vlastně jde: že si přejí mít [sexuální styky] s dětmi“. V časopisu „Time“ bylo řečeno: „Takové názory vyznívají téměř jako manifest hnutí za ‚stejná práva pro ty, kteří obtěžují děti‘.“

Jedním důvodem, proč prakticky každá civilizovaná společnost má zákony proti sexuálním stykům s dětmi, je fyzické a psychologické poškození, k nimž u dětí při takovém zacházení dochází. Dětský psychiatr Leon Eisenberg říká: „Předčasný sexuální život mezi dětmi v dnešní společnosti vede téměř vždy k psychologickým těžkostem, protože jde o jednání, k němuž dítě není rozumově ani citově připraveno.“ Psychoterapeut Sam Janus říká, že lidé, kteří byli svedeni ve velmi mladém věku, „procházejí svými životními údobími zdánlivě normálně, ale jsou poškozeni. Vídám tyto lidi při léčení rok po roce.“ A psychiatr Edward Ritvo dochází k závěru: „Sexuální život v dětství je jako hra s nabitou pistolí.“

Stvořitel člověka považuje všechny sexuální vztahy mimo manželství za porušování svých zákonů. Jeho Slovo jasně říká: „Nedejte se svést. Ani smilníci. . . ani cizoložníci ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely ani muži, kteří leží s muži. . . nezdědí Boží království.“ (1. Kor. 6:9, 10) O morálně zkažených lidech Bible říká: „Ti, kteří provádějí takové věci, zasluhují smrt.“ — Řím. 1:32.