správné kroky, aby mohli přežít. Můžeme si tím být jisti, protože inspirované proroctví v 7. kapitole Zjevení ukazuje, že „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků, . . . [vychází] z velkého soužení“ a živý vchází do Božího nového pořádku. (Zjev. 7:9, 14) A proč tento „velký zástup“ zůstává naživu? Protože ‚prokazuje Bohu dnem i nocí svatou službu‘, a on „rozprostře nad nimi svůj stan“. (Zjev. 7:15) Jsou dobře informováni, a proto vědí, jak mají Bohu přijatelně sloužit. Nečekají pasívně, až uvidí, co se stane. Vědí, že ten, který „činí Boží vůli, zůstává navždy“. — 1. Jana 2:17.

VZRŮSTAJÍCÍ ČINNOST

15. Jak svědkové Jehovovi poslouchají příkaz, že má být „dobré poselství o království. . . kázáno po celé obydlené zemi“?

¹⁵ K Boží vůli pro naši dobu patří i splňování Ježíšova proroctví: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) Pro pravé křesťany jsou tato slova ve skutečnosti příkazem, aby druhým oznamovali dobré poselství o Božím království a o přicházejícím novém pořádku. A svědkové Jehovovi jej v těchto „posledních dnech“ skutečně poslouchají. (2. Tim. 3:1; srovnej Matouš 28:19, 20.) Nesobecky užívají svůj čas a své hmotné prostředky, aby poučovali jiné o Božím nádherném předsevzetí s touto zemí. Celá tato těžká práce vedla k tomu, že po celém světě více než pět miliónů lidí projevilo zájem o Boží nový pořádek a o jeho opatření, jež učinil skrze Ježíše Krista pro záchranu. Sešli se totiž minulý rok v dubnu ke slavnosti na památku Kristovy smrti.

16, 17. a) Jaké pokyny dostal izraelský národ před tím, než Bůh zničil Jericho? b) Jak byly tyto pokyny splněny?

¹⁶ Jehovova postupující organizace se blíží k závěrečným létům své kazatelské činnosti v tomto světě. Proto rozsah práce bezpochyby poroste. Vzpomeň si, co měli dělat Izraelité těsně předtím, než Bůh zničil Jericho. Nejprve měli obcházet město jednou denně po šest dnů. Ale potom jim bylo řečeno: „Sedmého dne pochodujte kolem města sedmkrát a kněží ať troubí na rohy. A stane se, že až dají zaznít beranímu rohu, až uslyšíte zvuk rohu, všechen lid ať vykřikne velkým válečným pokřikem; a městská zeď se zřítí.“ — Jozue 6:2–5.

¹⁷ V sedmém a posledním dnu měli Izraelité sedmkrát zvýšit svou činnost. Potom měli ‚vykřiknout velkým válečným pokřikem‘. Učinili to přesně podle pokynů. „Stalo se sedmého dne, že vstali časně ráno, hned na úsvitě, a vyšli a pochodovali sedmkrát tímto způsobem kolem města. . . A stalo se, že posedmé kněží zatroubili na rohy a Jozue řekl lidu: ‚Vykřikněte, neboť Jehova vám dal to město.‘. . . A stalo se, že jakmile lid uslyšel zvuk rohu a lid vykřikl velkým válečným pokřikem, zeď se začala řítit.“ — Jozue 6:15, 16, 20.

18. Co očekáváme, pokud jde o rozsah a způsob kazatelské činnosti před skončením tohoto systému?

¹⁸ Nyní, při vyvrcholení věků, můžeme očekávat podobné rozšíření naší kazatelské činnosti. Než skončí „velké soužení“, bude zřejmě vydáno největší svědectví o Božím jménu a království v dějinách tohoto světa. Nyní svědectví ještě obsahuje pozvání, aby lidé přišli k Jehovově organizaci a získali záchranu, ale bezpochyby přijde čas, kdy poselství zazní tvrději, jako „velký válečný pokřik“. Zjevení 16:21 ukazuje, že „velké krupobití s kameny, z nichž každý vážil asi talent [téměř 45 kilogramů], sestoupilo z nebe na lidi a lidé se rouhali Bohu pro tu ránu krupobití, protože ta rána byla neobyčejně veliká“. Krupobití je zmrzlá, ztvrdlá voda. To tedy znázorňuje, že nakonec bude Jehovovo soudní poselství sesíláno na neposlušné lidstvo jako palba krupobití, jež dopadá velmi tvrdě. O pohromě v podobě krupobití se říká, že byla „neobyčejně veliká“, a to naznačuje, že na samém konci budou Jehovovi služebníci tvrdě oznamovat Jehovův „den pomsty“.

19. Vezmeme-li v úvahu bezprostřední budoucnost, ‚jakými lidmi bychom měli být‘?

¹⁹ A tak bude dobře, řekneme-li totéž, co Petr: „Protože se všechny tyto věci mají takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti!“ (2. Petra 3:11) Skutečně se musíme ‚navzájem utěšovat a vzájemně se budovat‘. Měli bychom stále ‚usilovat o to, co je dobré. . . navzájem.‘ (1. Tess. 5:11, 15) „Pokud k tomu tedy máme příhodný čas, vskutku, čiňme dobře všem, zvláště však těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře.“ (Gal. 6:10) Proto „zůstaňme bdělí a střízliví“. — 1. Tess. 5:6.

Boží slovo je živé

Proč Bůh stvořil naši Zem?

BŮH se jednou zeptal muže Joba: „Kde jsi byl, když jsem zakládal Zemi?“ Lidé tehdy ještě nebyli stvořeni, a proto Job samozřejmě nikde nebyl. Ale „Boží synové“ v nebi to pozorovali a Bible říká, že ‚spolu radostně provolávali‘. Ano, při této důležité příležitosti „začali volat ve chvále“. — Job 38:4, 7.

Proč tito andělé pocítili takové štěstí? Museli něco vědět o Božím předsevzetí se Zemí. Bůh jim možná řekl, že vytvoří nový druh tvorů, kteří zde mají žít. Proto byli andělé šťastní, když viděli, jak je takové nádherné místo připravováno jako trvalý domov pro lidskou rodinu.

Když Bůh vytvořil jiné tvory, stvořil nakonec první lidskou dvojici, Adama a Evu. Potom je uvedl na obzvláště krásné místo na zemi, jež se nazývalo zahrada Eden. Řekl jim: ‚Mějte mnoho dětí, aby naplnily zem. Obdělávejte zem a pečujte o ryby, ptáky a o všechna zvířata.‘ (1. Mojž. 1:28) Bůh chtěl, aby lidé žili na zemi věčně a šťastně. — Žalm 37:29.

Ale Adam a Eva se vzbouřili proti Bohu, Proto přišly na celou lidskou rodinu nemoci, těžkosti a smrt. (Řím. 5:12) Měla snad radost „Božích synů“, kteří pozorovali přípravu země, končit zklamáním? Mělo snad Boží předsevzetí se zemí skončit neúspěšně?

Ne, protože by znamenalo pro Boha porážku, kdyby nesplnil, co si předsevzal. To by se nikdy nemohlo stát! „Učiním všechno, co je mým potěšením,“ prohlašuje. (Iz. 46:10, 11) A Bible říká, že Bůh nevytvořil Zemi „jen tak naprázdno“, ale „proto, aby byla obývána“. — Iz. 45:18.

Je pravda, že Země je nyní obývána, ale ne tak, jak si to Bůh přál. Je zde nenávist, jsou zde zločiny, války. Milióny lidí hladoví a jsou nemocní. Ale Bůh stvořil Zem, aby byla pro lidstvo navždy šťastným domovem. A skutečně jím bude! Bible předpovídá: „Sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ — Zjev. 21:3, 4.