ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • Nemoci — znamení posledních dnů?
    Strážná věž – 1984 (vydáno v Rakousku) | 1. března
    • Nemoci — znamení posledních dnů?

      VĚDCI rychle postupují v dekódování lidských genů. Někteří se domnívají, že již velmi brzy rozluští spojení mezi tvou náchylností k nemocem a uspořádáním tvých genů. Tvrdí se, že v blízké budoucnosti bude možné léčit určité nemoci pozměněním genů.

      Doktor W. French Anderson z Národních ústavů zdraví (USA) prohlašuje: „Jakmile bude možné uplatnit geny k léčení nemocí, bude také možné použít geny ke kosmetickým účelům.“ Dodává: „Bude možné začít si hrát s naší lidskostí.“ To je přinejmenším odvážné tvrzení. Naznačuje to snad, že věda vítězí v boji proti chorobám a nemocem?

      Je zajímavé, že před více než 1 900 lety naznačil Ježíš Kristus, že všeobecné rozšíření chorob a nemocí bude patřit ke „znamení“, jež má charakterizovat „poslední dny“, období označené jako „závěr systému věcí“. Ježíš řekl: „Budou . . . na jednom místě za druhým mory.“ Podle znalce Bible Alberta Barnese to jsou „prudce se šířící epidemické nemoci“. — Mat. 24:3–7; 2. Tim. 3:1; Luk. 21:10, 11.

      Řekneš snad: ‚Ale mory nebo nemoci byly vždycky.‘ To je pravda. Ale Ježíšova předpověď se vyznačuje dvěma pozoruhodnými věcmi.

      Za prvé, Ježíš neřekl, že choroby nebo nemoci samy o sobě budou tvořit „znamení“. Dal spíše složené znamení obsahující mnoho úkazů. Přečti si jeho podrobné proroctví vyjádřené u Matouše 24 a 25, u Marka 13 a Lukáše 21. Toto „znamení“ je tedy možné srovnat se skládacím hlavolamem. Jeden kousek ještě neposkytuje úplný obraz. Stejně i jedna událost netvoří „znamení“. „Znamení“ je možné naopak vidět až v době, kdy všechny věci, které Ježíš předpověděl, postihnou jednu generaci. — Mat. 24:32–34.

      Za druhé, mohlo by se zdát velice nedůsledné, že by se Ježíšova slova o morech nebo nemocech splňovala v dnešní době. Proč? Protože vědecký pokrok dosáhl nebývalé úrovně. Nikdy nebyla lepší léčebná zařízení. Lékařské poznatky nebyly nikdy tak rozšířené.

      Co tedy ukazují skutečnosti? Opravdu se splňují Ježíšova slova? Je důležité, abychom to věděli, protože splňování Ježíšova proroctví ukáže, že žijeme v nejkritičtějším období lidských dějin.

  • Nemoci — skončí někdy?
    Strážná věž – 1984 (vydáno v Rakousku) | 1. března
    • Nemoci — skončí někdy?

      KDYBY se u tebe projevila rakovina kostí asi před deseti lety, byla by tvá vyhlídka do budoucnosti opravdu chmurná. Podle zprávy Národního institutu pro rakovinu (USA) zemřelo před deseti lety 80 procent mladých dospělých lidí s kostní rakovinou během tří let. Ale dnes, díky pokroku vědy, se tvrdí, že 90 procent těchto pacientů je z této choroby vyléčeno během tří let po stanovení diagnózy.

      Podobný pokrok nastal v léčení i jiných nemocí. Například celosvětová komise jmenovaná Světovou zdravotnickou organizací v roce 1979 prohlásila, že neštovice byly vyhlazeny na celém světě. Na tuberkulózu sice umírá ročně asi 3 milióny lidí, ale časopis „World Health“ tvrdí: „Již máme všechny zbraně nutné k vyhlazení tuberkulózy. K zdolání toto choroby nyní i navždy potřebujeme jedině finanční prostředky a vůli ze strany politiků.“

      Je nesporné, že v boji proti nemocem postoupila věda mílovými kroky. Zůstává však skutečnost: Věda zdaleka nepotlačila nemoci a choroby. Srdeční choroby například zůstávají v průmyslových zemích hlavní příčinou předčasné smrti. Zamysli se také nad údaji v připojeném rámečku „Likviduje věda nemoci?“. Jsou zde uvedeny jiné nemoci, s nimiž si medicína stále ještě neví rady.

      Je velkým zklamáním, že se řada smrtelných nemocí zřejmě rozšiřuje, staré zůstávají a nové přibývají. Je zřejmé, že věda sice dosáhla velkého pokroku a poskytla nám mnoho, zač můžeme být vděční, ale rozhodně se jí nedaří vyhladit choroby a nemoci. Není do budoucnosti žádná naděje?

      ZÁKLAD NADĚJE

      Existují důvody pro zdravý optimismus, že choroby a nemoci skončí. Nebude to však výsledkem práce, které se věnují vědci. Přijde to ze zdroje mnohem vyššího.

      K trvalému vítězství nad nemocemi jsou nutné dva velmi důležité činitele: 1. Schopnost a 2. vůle. Jedno bez druhého nestačí. Podle výroku v časopise „World Health“ je schopen člověk navždy vyhladit tuberkulózu, ale nemá „finanční prostředky a vůli ze strany politiků“.

      Ve vesmíru existuje jen jedna osobnost, která má v absolutní míře jak schopnost, tak i vůli navždy vyhladit všechny nemoci — je to sám Bůh. Když byl na zemi Ježíš Kristus, který dokonale zrcadlil vlastnosti svého Otce, ukázal nádherně, jak může Boží moc vítězit nad nemocemi a neduhy. — Jan 14:9.

      Není sporu o tom, že Ježíš Kristus byl „Boží mocí“ schopen přemáhat nemoci. (Luk. 9:43) Ježíš ve velmi doslovném smyslu obnovil zdraví mnoha nemocných, neduživých a invalidních lidí — chromých, zmrzačených i slepých (Mat. 15:30, 31), epileptiků, lidí ochrnutých (Mat. 4:24), malomocných (Luk. 17:12–14), jedné krvácející ženy (Mar. 5:25–29), člověka s uschlou rukou (Mar. 3:3–5), muže postiženého vodnatelností (Luk. 14:2–4) a lidí „s různými chorobami“. (Luk. 4:40) Jsou dokonce i tři ověřené případy, kdy Ježíš vzkřísil mrtvé. (Luk. 7:11–15; 8:49–56: Jan 11:38–44) Ve většině případů bylo uzdravení okamžité a nebylo třeba rekonvalescence nebo rehabilitace.

      Ježíš Kristus byl ovšem ochoten přemáhat nemoci, což je zřejmé z mnoha uzdravení, jež vykonal. Ale Bible nám velmi působivě ukazuje, že Ježíš ze srdce toužil vracet druhým zdraví.

      Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odejel na člunu na odlehlé místo, aby byl sám. Ale zřejmě velký zástup lidí uviděl, jak se člun dal do pohybu, a odhadli, kam směřuje. Když přistál, lidé tam již na Ježíše čekali. Jak Ježíš reagoval? Projevil snad nelibost? Byl snad znechucený? A neměl snad právo si odpočinout a mít trochu klidu? Ale on neměl pocit, že jej obtěžují. Zpráva říká:

      „Když potom vyšel, viděl velký zástup; a bylo mu jich líto a léčil jejich nemocné.“ (Mat. 14:13, 14) Jeden znalec Bible říká o řeckém slovu, které přeložil „bylo mu líto“: „[Je to] v řečtině nejsilnější slovo pro soucitnou lítost. Je vytvořeno ze slova splagchna, jež znamená vnitřnosti, a popisuje lítost a soucit, který dojímá člověka až do nejhlubšího nitra jeho bytosti.“ Ano, Ježíš se nemohl dívat na utrpení druhých, aniž jim ulevil v jejich bolesti. — Luk. 5:12–14.

      Není o tom sporu. Ježíš Kristus měl moc od Boha a byl schopen i ochoten potírat nemoci. A má tento postoj až dosud. (Žid. 13:8) Uzdravení, která vykonal, dokud byl na zemi, předstínila uzdravující požehnání, jež budou poskytnuta lidstvu po celé zemi pod panstvím Božího království. Snad si položíš otázku: ‚Ale kdy to bude?‘

      KONEC NEMOCÍ JE BLÍZKO

      Jak již bylo ve „Strážné věži“ mnohokrát ukázáno, složené „znamení“, k němuž patří „mory“ neboli nemoci, je neklamně zřetelné od roku 1914. Když zkoumáš důkazy, bude ti jasné, že se Ježíšova slova splňují. A tak mnohé z nemocí a chorob, které vidíme v dnešní době, skutečně patří ke splnění Ježíšova proroctví u Matouše 24:3–7 a Lukáše 21:10, 11. To znamená, že žijeme v „závěru systému věcí“.

      Boží království brzo odstraní nynější ničemný systém a nahradí jej spravedlivým novým pořádkem. (2. Petra 3:13) Potom, pod panstvím království, nás již nebudou mory neboli nemoci olupovat o zdraví a život. Jak vděčni můžeme být našemu milujícímu nebeskému Otci za to, že je jak schopen, tak i ochoten vyhladit choroby a nemoci úplně a navždy! — Zjev. 21:3, 4.

      Chtěl by ses dovědět více o tom, jaká požehnání slíbil Bůh a co máš dělat, aby prospěla i tobě? Svědkové Jehovovi ti rádi pomohou. Proč by ses s nimi nespojil v místě, kde žiješ, nebo nenapsal vydavatelům tohoto časopisu?

      [Rámeček na straně 5 a 6]

      LIKVIDUJE VĚDA NEMOCI?

      Rakovina: Odhaduje se, že jen v tomto roce bude ve Spojených státech asi 835 000 nových případů rakoviny. V téže době na ni zemře asi 430 000 lidí. A Světová zdravotnická organizace sděluje, že po celém světě je odhadem asi 37 miliónů případů rakoviny, z čehož více než polovina je v rozvojovém světě.

      Chagasova nemoc: Je to parazitální infekce, která postihuje asi 10 miliónů lidí v Jižní a Střední Americe. V prvních stádiích napadají paraziti tělní tkáně, obzvláště srdce. Nemoc je chronická a může být smrtelná, přičemž ke smrti často dochází v důsledku srdeční nedostatečnosti. Proti Chagasově nemoci není známé žádné léčení.

      Chřipka: Španělská chřipka byla bezpochyby nejhorší chřipkovou pandemií a vyžádala si v letech 1918 a 1919 asi 20 miliónů životů. Ačkoli existují vakcíny, objevily se od té doby nové kmeny chřipkového viru. Chřipkový virus má zlověstnou schopnost velmi často měnit svou molekulární strukturu a působí nové epidemie. A tak asijská chřipka usmrtila v roce 1957 po celém světě asi 57 000 lidí. Hongkongská chřipka v letech 1968 a 1969 usmrtila 33 000 lidí. V minulých dvaceti letech zemřelo na chřipku asi 500 000 Američanů.

      Říční slepota: Říční slepota, označovaná také jako onchocerciasis, je chronická nemoc, která se šíří kousnutím černé mouchy. Vnikne-li do lidského těla infekce, vzniká v kůži a očích jizevnatá tkáň. Ačkoli tato infekce může způsobit slepotu, obvykle není smrtelná. Onchocerkózu má celkem asi 40 miliónů lidí v Africe, v Mexiku, v Guatemale, Venezuele, v Kolumbii a v Brazílii. Výzkumníci stále hledají bezpečnější způsob léčení říční slepoty.

      Lupus: S. L. E. (Systemický lupus erythematosus) neboli krátce lupus, je někdy smrtelná nemoc imunitního systému, která postihuje 500 000 až milión Američanů. Při lupusu jsou pojivové tkáně, které udržují pohromadě a podporují buňky, napadány vlastním imunitním systémem těla. Prognóza se v posledních letech pro většinu pacientů zlepšila, přičemž 80 až 95 procent pacientů žije nejméně 10 let po stanovení diagnózy. Dosud však není pro lupus známé léčení.

      Hlemýždí horečka: Hlemýždí horečka (schistosomiasis) již postihuje asi 200 miliónů lidí v 71 zemích a rychle se šíří. Lidé se infikují při koupání nebo plavání ve vodě, ve které jsou hlemýždi s parazitem schistozomózy. Jakmile se vajíčka parazita dostanou do lidského nositele, mohou způsobit vážné poškození močového měchýře a jater, často smrtelné. Stále je obtížné (obzvláště v chudších zemích) potlačovat hlemýždí horečku, protože to velkou měrou závisí na správné likvidaci odpadků.

      Malárie: Malárie je dávno známá nemoc způsobená kousnutím od samičky moskyta Anopheles. V zemích, jako je Indie a Srí Lanka, již byla vymýcena, ale v posledních letech se tam opět vrátila s pustošivými následky. V Africe zabíjí každoročně milión dětí ve stáří do pěti let. Kromě toho nyní trpí více než 150 miliónů lidí po celém světě zimnicí, horečkou a jinými příznaky malárie. Výzkumní pracovníci stále ještě hledají proti ní nějakou vakcínu.

      Pohlavní nemoci: Ve společnosti, která si dovoluje sexuální volnost, vznikl dostupností penicilínu falešný pocit jistoty. Nyní se šíří forma kapavky, která je na penicilín rezistentní.

      Novinkou je genitální herpes, který údajně postihuje jen v samotných Spojených státech asi 20 miliónů lidí. Jeho původcem je virus a obvykle se přenáší sexuálním stykem. Podobně se mezi homosexuály a jinými lidmi rychle šíří nová nemoc AIDS. Odborníci ji považují za jednu z nejsmrtelnějších epidemií. Proti genitálnímu herpetu a AIDS není známé léčení.

      Sclerosis multiplex: Roztroušená skleróza je onemocněním centrálního nervového systému — mozku a míchy — a postihuje jen v samotných Spojených státech asi 500 000 lidí. Obvykle postihuje oběti ve věku 20 až 30 let. Má dlouhou řadu příznaků, k nimž patří necitlivost, ztráta koordinace, nejasné vidění, nezřetelná řeč a ztráta ovládání močového měchýře a střev. Probíhá sice rozsáhlý výzkum, ale nebylo nalezeno léčení.

  • „Máš chviličku čas?“
    Strážná věž – 1984 (vydáno v Rakousku) | 1. března
    • „Máš chviličku čas?“

      Taková otázka nás často vyruší. Možná, že jsi ochoten věnovat chviličku ze svého drahocenného času, abys někoho vyslechl nebo mu pomohl, ale jak opravdový je tvůj dar? Dáváš spolu se svým časem i sebe?

      Jeden mladistvý provinilec řekl o jednom učiteli, který si ho získal, něco, co pěkně dokresluje tuto myšlenku. „Čekají na něho tucty děcek,“ řekl chlapec, „ale když jsi s ním sám, cítíš, jako když jsi jediný na světě, na kom mu záleží.“

      V tom je klíč k dosažení lidí. Dávat se cele v ochotě. Apoštol Pavel prokázal takovou ochotu ve svých snahách pomoci druhým, když řekl: „A tak jsem se Židům stal jako Žid, abych získal Židy; těm pod zákonem jsem se stal jako pod zákonem . . . Těm bez zákona jsem se stal jako bez zákona . . . Slabým jsem se stal slabým . . . Stal jsem se lidem všeho druhu vším, abych rozhodně některé zachránil.“ — 1. Kor. 9:20–22.

      Když si najdeš čas, abys někomu pomohl, myslíš na kvalitu stejně jako na kvantitu?

Publikace v češtině (1970-2026)
Odhlásit se
Přihlásit se
  • čeština
  • Sdílet
  • Nastavení
  • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
  • Podmínky použití
  • Ochrana osobních údajů
  • Nastavení soukromí
  • JW.ORG
  • Přihlásit se
Sdílet