17. a) Co musíme dělat, abychom se těšili z největšího úspěchu? b) Jak můžeme pomáhat druhým, aby se těšili z „Božího pokoje, který převyšuje všechno myšlení“?

¹⁷ V životě se nemůžeme radovat z většího úspěchu než z toho, že získáme důvěrný vztah k Jehovovi Bohu a udržujeme si jej. Silná touha líbit se mu nás pohne, abychom mu přinášeli čest svými zbožnými slovy a skutky, abychom činili dobro ostatním lidem a sdíleli s nimi „slavné dobré poselství šťastného Boha“. (1. Tim. 1:11) Budeme mít velikou radost, jestliže s požehnáním našeho nebeského Otce budeme moci pomáhat druhým, aby se poučili o jeho podivuhodných předsevzetích a také s ním navázali drahocenný vztah oddanosti. Potom se jako my naučí vyrovnávat se s životními úzkostmi. I oni se začnou těšit z „Božího pokoje, který převyšuje všechno myšlení“.

Žalmy

Nesnesitelná tíseň, kterou působí pomlouvačné jazyky

ZDRAVÁ řeč může vzdělávat a povzbuzovat. Inspirované přísloví říká: „Příjemné výroky jsou pláství medu, sladké pro duši a uzdravující kosti.“ (Přísl. 16:24) Med má dobrou chuť a poskytuje rychlé osvěžení hladovému. Příjemné výroky mohou být stejně osvěžující tělesnému organismu, protože mohou v člověku vyvolat šťastné rozpoložení mysli. Radostný člověk, který má dobrou náladu, obvykle stojí příměji a v jeho pohybech je patrná živost.

Stane-li se však někdo předmětem pomlouvačných řečí, může mu to působit nesnesitelnou tíseň. Právě to zažil žalmista. Modlil se, aby byl vysvobozen, aby jej zcela nezničily lživé jazyky, které mluvily proti němu. V Žalmu 120:1, 2 čteme: „K Jehovovi jsem volal ve své tísni, a on mně odpověděl. Jehovo, osvoboď přece mou duši od falešných rtů, od lstivého jazyka.“

Lživá slova pomlouvačů byla jako šípy, které lukem vystřelil bojovník. Jako hořící uhlíky zesilovala tato lživá slova oheň svárů a sporů. Bude snad taková zhoubná řeč trvat dále na neurčitý čas? Ne. Žalmista s důvěrou očekával den zúčtování. Řekl: „Co ti někdo dá a co ti někdo přidá, lstivý jazyku? Naostřené šípy silného muže spolu s hořícími uhlíky z jalovce.“ (Žalm 120:3, 4) Žalmista se odvolával k Jehovovi, a proto měl zřejmě Nejvyšší umlčet pomlouvačné jazyky zlých lidí. Pomlouvačný jazyk si přivodí neštěstí. Bude umlčen šípy bojovníka a Božím ohnivým soudem, který může být srovnán s dřevěným uhlím z jalovce, které hoří intenzívním žárem.

Mezitím však žalmista dále jasně cítil, jak tísnivé je žít mezi nenávistnými lidmi. Říkal, že to je, jako by žil jako cizí usedlík mezi barbary v Mešech a mezi prudkými nomády, kteří bydleli ve stanech v Kédar. Zvolal: „Běda mi, protože jsem přebýval jako cizí v Mešech! Stanoval jsem společně se stany Kédarských.“ — Žalm 120:5.

Žalmista žil již příliš dlouho mezi lidmi, kteří nenáviděli pokoj, a proto toužil po klidu. Ale zlí mu prostě klidu nedopřáli. Stále s ním vyvolávali spory. Žalmista pokračuje: „Příliš dlouho totiž má duše stanovala s těmi, kteří nenávidí mír. Jsme pro mír; když ale mluvím, oni jsou pro válku.“ — Žalm 120:6, 7.

Jsme-li podobně jako žalmista pro mír, musíme krotit svůj jazyk a nepůsobit jiným tíseň nějakými pichlavými, podlamujícími řečmi. Bible radí: „Ať z vašich úst nevychází žádná zkažená řeč, ale každá řeč, která je dobrá k budování podle potřeby, aby předala posluchačům to, co je prospěšné.“ (Ef. 4:29) I když se budeme muset smířit s potupnými a lživými řečmi druhých lidí, můžeme čerpat útěchu z toho, že Jehova Bůh ve stanoveném čase všechno napraví.

Zprávy a jejich hlubší význam

„Je po válce“

● Jeden brazilský obchodní dům nedávno uveřejnil v hlavních novinách Rio de Janeira reklamu. Obsahovala obrázek rozmanitých válečných hraček z umělé hmoty a nad nimi vlající bílou vlajku. „Je po válce!“ zněl nadpis. Obchod oznamoval, že již nebude prodávat hračky, které probouzejí násilí. „Kdokoli chce, ať následuje našeho příkladu,“ řekl ředitel.

Reakce jednoho psychologa zrcadlí smutný stav moderní společnosti orientované na válku: „Když bere dítě do ruky tyto hračky, rozvíjí v představivosti agresivitu potřebnou při jeho začleňování do společnosti. Vezmeme-li mu hračky–zbraně, filmy o násilí a bitvy odehrávající se v dětském světě, odcizujeme je tím pouze realitě hladu, sociální nespravedlnosti a hospodářské nejistoty, jež jsou hlavními důvody násilí.“ Ale není taková „agresivita“ při „začleňování do společnosti“ u dítěte sama jedním z hlavních důvodů násilí? Jeden brazilský vedoucí školský pracovník argumentoval: „Když si dítě hraje se zbraněmi, přivyká myšlence zabíjení, stává se lhostejným k utrpení druhých.“

Na druhé straně tisíce dětí a dospělých v mnoha národech jsou živým naplněním Izaiášova proroctví: „Nepozdvihne národ proti národu meče a nebudou se více učit válce.“ Spíše než brát do ruky dětské či skutečné zbraně, pěstují svědkové Jehovovi po celém světě lásku, která přemáhá militaristický nacionalismus. — Iz. 2:4; Jan 13:35.

Nesmyslné filmy

● Jeden zklamaný čtenář nedávno napsal konzervativnímu americkému protestantskému listu „Křesťanské století“ (angl.) o jejich recenzích několika současných filmů. Poznamenal, že redaktor časopisu James M. Wall „napsal článek, v němž chválil ‚Lunu‘ jako významné kinematografické dílo a trval na tom, že se na ni má jít dvakrát“! Tento film líčí krvesmilný vztah mezi matkou a synem. Zklamaný čtenář se proto ptá: „Ale co říci k celostránkovým reklamám na tento film, jež slibují ‚nejprovokativnější scénu naší doby‘?“

Potom komentoval jiný článek listu „Křesťanské století“ nazvaný „Filmy pro muže středního věku“. Byly v něm recenze dvou filmů, které úřad pro film označil písmenem „R“. „R“ znamená, že filmy obsahují scény tak sexuální nebo násilné, že je zakázán přístup mládeži mladší 17 let bez doprovodu rodičů. A přece „Gerald Forshey ve své recenzi navrhuje, aby se každý muž středního věku nebo starší rozhodl vidět tyto filmy a jiné jim podobné,“ píše čtenář: „Sám pochybuji o tom, že je tato rada moudrá a oprávněná.“

Pozorování tohoto čtenáře odpovídají biblické radě: „Ať mezi vámi není ani zmínka o smilstvu a nečistotě žádného druhu nebo o chamtivosti, jak se sluší na svaté [čisté], ani hanebné chování či pošetilé řeči ani oplzlé žertování.“ Většinu z toho tyto filmy líčí. Je zřejmé, že někteří významní náboženští vůdci dnes považují pozorování takových věcí za projev širokého rozhledu. — Ef. 5:3, 4.