-
Otázky čtenářůStrážná věž – 1980 (vydáno v Rakousku) | 1. srpna
-
-
Otázky čtenářů
● Kolem 25. prosince se dosti slýchá o ‚třech mudrcích‘, které hvězda vedla k Ježíši. Navštívili jej však v Betlémě, nebo později v Nazaretu?
Lukáš nám říká, že Josef s Marií cestovali z Nazaretu v Galileji do Betléma v Judeji, jižně od Jeruzaléma. Tam se Ježíš narodil ve stáji a byl položen do jeslí. Jehova Bůh oznámil prostřednictvím anděla toto narození pastýřům, kteří měli najít „děťátko [řecky: brephos]“ v Betlémě. Osmého dne dali Josef s Marií Ježíše obřezat. Když skončilo vyžadované čtyřicetidenní očišťování, „přinesli malé dítě [řecky: paidion]“ do jeruzalémského chrámu. Tam Simeon a prorokyně Anna viděli Ježíše. — Luk. 2:1–38; 3. Mojž. 12:2–4.
Hned následující verš Lukášovy zprávy, Lukáš 2:39, dodává: „Když tedy vykonali všechno podle zákona Jehovova, vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu.“ Co však ‚tři mudrci‘? Kdy navštívili Ježíše a kde?
Matouš vypráví, že „když se Ježíš narodil v Betlémě v Judeji“, přišli do Jeruzaléma nějací muži z Východu. Tradice říká, že byli tři (snad proto, že měli tři druhy darů — zlato, kadidlo a myrhu). Bible to však neříká. Ani jim nedává označení „králové“. Nazývá je magoi (což je příbuzné se slovem „mág“). (Mat. 2:1) Profesor A. T. Robertson vysvětluje, že to neznamená „mudrci“, ale:
„Zde u Matouše jde zřejmě spíše o astrology. Babylón byl domovem astrologie.“ — „Slovní obrazy v Novém zákoně“, sv. 1, str. 15, angl.
Matouš nám říká, že když se tito astrologové zastavili v Jeruzalémě a mluvili s králem Herodem, šli dále „do Betléma“. Když odevzdali své dary, měli se vrátit a oznámit Herodovi podrobnosti o dítěti. Bůh však zasáhl a přiměl astrology, aby šli jinudy. Potom řekl Josefovi, aby utekli do Egypta, protože Herodes chtěl Ježíše zničit. — Mat. 2:1–15.
Ve světle toho, co říká Matouš a Lukáš, bychom si mohli položit otázku, kdy vlastně astrologové navštívili Ježíše. Není logické, že by to bylo během čtyřicetidenního období očišťování, protože Lukáš nás ujišťuje, že na konci tohoto období šla rodina do Jeruzaléma. Matouš však říká, že Josef s rodinou uprchli do Egypta ihned po návštěvě astrologů. Proto se zdá, že když bylo dítě představeno v jeruzalémském chrámu, vrátila se rodina do Betléma s úmyslem usadit se v Davidově městě, odkud měl přijít Mesiáš, a že tam je později navštívili astrologové.
Matouš 2:11 nám říká, že když astrologové „vešli do domu, uviděli děťátko“. Josef, Marie a Ježíš tedy v té době žili v domě, nikoli ve stáji, jak je to často mylně znázorňováno. Matouš také použil řeckého slova paidion, které se může použít na novorozené dítě (Jan 16:21), nebo také na dítě vyspělejší, jaké již může mluvit a hrát si venku. (Luk. 7:32) Ježíši tedy mohlo být již několik měsíců.
Když se astrologové nevrátili, nařídil Herodes, aby byli odstraněni „všichni chlapci v Betlémě a v celém jeho území, od dvouletých níže, podle času, který pečlivě zjistil od astrologů“, a to naznačuje, že Ježíš již nebyl novorozenec. (Mat. 2:16) Existují důkazy, že se Ježíš narodil kolem 1. října roku 2 př. n. l. a že Herodes zemřel v roce 1 př. n. l. nebo začátkem roku 1 n. l.a Ježíši tedy mohlo být již rok nebo i více, když přišli astrologové. Přišli zřejmě z Východu, z oblasti Babylóna, a tato cesta mohla trvat několik měsíců. Když Herodes počítal, kdy se jim na východě objevila „hvězda“, možná k tomu přidal čas navíc, aby zajistil, že Ježíš bude zabit.
Proč tedy zpráva u Lukáše 2:39 zní tak, jako by Josef vzal rodinu přímo z Jeruzaléma do Nazaretu, aniž se vracel do Betléma?
Zdá se, že Lukáš prostě vynechává události, které mezitím nastaly (návrat z Jeruzaléma do Betléma, návštěvu astrologů a útěk do Egypta), stejně jako Matouš neříká nic o pastýřích ani o cestě do Jeruzaléma, kde Ježíše viděl Simeon a Anna. Astrologové jistě nenavštívili Ježíše v Nazaretu, protože Matouš říká něco jiného; a v Nazaretu by Ježíš nebyl ohrožen příkazem, že mají být pobity děti „v Betlémě a v celém jeho území“.
[Poznámka pod čarou]
a Viz „Pomůcka pro porozumění Bible“, str. 757, 758, 920, 921, angl.
-
-
Otázky čtenářůStrážná věž – 1980 (vydáno v Rakousku) | 1. srpna
-
-
Otázky čtenářů
● Existují „čtyři jezdci z Apokalypsy“, nebo jich je pět?
Úsloví „čtyři jezdci z Apokalypsy“, které španělský spisovatel Vincente Blasco Ibanez zpopularizoval názvem románu o první světové válce, je vzato z popisu v 6. kapitole Zjevení neboli Apokalypsy.
Apoštol Jan tam má vidění ‚bílého koně a toho, který na něm seděl‘, a pochopil, že to je Ježíš Kristus, jak jede na bílém koni jako nebeský král. Po něm přichází jezdec na „ohnivě zbarveném koni“, který představuje válku, jež vypukla v roce 1914 n. l. Černý kůň s jezdcem je třetí a představuje velký nedostatek potravin. Zpráva pak dodává: „A viděl jsem, a hle, plavý kůň. A ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval.“ — Zjev. 6:1–8.
Jak ale mohl Hádes následovat Smrt? Jel Hádes na svém vlastním nepopsaném koni? Nebo seděl Hádes za Smrtí na plavém koni? Nebo dokonce nebyl Hádes vůbec na koni, a přece Smrt následoval? Ve skutečnosti nikdo z nás nemůže říci s jistotou, která z těchto možností to byla, protože Jan nám nesdělil žádné podrobnosti. Proto vše, co můžeme ze samotné zprávy s určitostí říci, je, že Jan viděl čtyři jezdce — na bílém, červeném, černém a plavém koni. Nemusíme tedy být dogmatičtí, zda Hádes jel na pátém koni nebo ne.
Z Janova popisu však vidíme, co on považoval za důležitější než to, jakým způsobem Hádes následoval Smrt. Je to skutečnost, že ti, kteří zemřeli předčasnou smrtí — jako válkou, hladem a utrpením — jsou shromážděni v hádesu, společném hrobu lidstva. — Zjev. 20:13.
-