Otázky čtenářů

◼ Zjevení 20:5 říká, že „ostatní mrtví neožili, dokud neskončilo tisíc let“. Bude to před závěrečnou zkouškou, nebo po ní?

Tento výrok se zřejmě vztahuje na dobu, kdy lidé na konci tisíciletí dosáhnou dokonalosti, ale předtím, než bude satan propuštěn z propasti a uvede na lidstvo rozhodující zkoušku.

Texty, s nimiž Zjevení 20:5 souvisí, pojednávají o pomazaných křesťanech, které Bůh vzkřísí, aby byli spoludědici s Kristem. (Řím. 8:17) Ti ‚ožijí a budou vládnout s Kristem jako králové tisíc let‘. (Zjev. 20:4) Po sdělení této myšlenky, ale před dalšími výroky o těchto vládcích vkládá Zjevení 20:5 poznámku o těch, kteří budou žít na zemi. Říká: „Ostatní mrtví neožili, dokud neskončilo tisíc let.“

Ti, kteří tělesně zemřeli a budou během tisíciletí vzkříšeni na zemi, budou stále ještě nedokonalými lidmi. Také ti, kteří přežijí Boží válku, nebudou učiněni dokonalými a bezhříšnými okamžitě. Ti, kteří přežijí na zemi a budou během tisíciletí dále věrní Bohu, budou zřejmě postupně dospívat ke zralosti. Pokud osoby z obou kategorií ještě nebudou zproštěny zděděného hříchu, budou tedy v Božích očích v určitém smyslu „mrtvé“ (a ještě by nemohly být plně naživu). — Luk. 9:60; Ef. 2:1.

Vyhlídka pro lidi může být nádherná, bez ohledu na to, zda budou vzkříšeni, zda přežijí velké soužení nebo zda se narodí během tisíciletí. (Zjev. 7:14) Budou-li věrní Bohu a přijmou-li dobrodiní Kristova výkupného, nebudou na konci tisíce let již trpět hříchem a nedokonalostí; zděděná smrt již nad nimi nebude ‚vládnout jako král‘. (Řím. 5:14) Naopak, dosáhnou lidské dokonalosti a budou v takovém stavu, v jakém byli Adam s Evou před svým hříchem.

Lidé, kteří budou sloužit Bohu na zemi, „ostatní mrtví“, dospějí tedy na konci tisíciletí ‚k dokonalému lidskému životu‘. Ježíš bude moci úspěšně odevzdat svému Otci rod dokonalých lidí. (1. Kor. 15:28; Zjev. 20:14) Jak ukazuje Zjevení 20:7–10 dále, bude pak propuštěn satan, aby lidstvo podstoupilo rozhodující zkoušku. Ti, kteří v této zkoušce dokáží, že jsou věrně oddáni Jehovovi, budou způsobilí pro věčný lidský život v ráji.

◼ Vztahuje se Židům 1:6 na Ježíšův druhý příchod?

Ačkoli některé překlady Bible uvádějí tento verš tak, že skutečnost není jasná, je dobrý důvod chápat tento verš tak, že se vztahuje na Kristův druhý příchod.

V 1. kapitole Židům obrací apoštol Pavel pozornost na to, že Ježíš je nadřazen nad anděly. V této souvislosti obsahují verše 5 a 6 tři citace z Hebrejských písem, jež Pavel uplatňuje na Ježíše. Přečti si Židům 1:5, 6 a povšimni si zejména dvou případů, kdy se zde vyskytuje slovo „opět“:

„Kterému z andělů například [Jehova Bůh] kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn; já jsem se dnes stal tvým otcem‘? A opět: ‚Já sám se stanu jeho otcem a on sám se stane mým synem‘? Když však opět přivádí svého prvorozeného na obydlenou zemi, říká: ‚Ať mu vzdají poctu [nebo uctívání] všichni Boží andělé.‘ “ — Žid. 1:5, 6.

Ve verši 5 citoval nejdříve Pavel, co Bůh řekl v Žalmu 2:7. Potom Pavel napsal „a opět“, než uvedl druhou citaci (2. Samuelova 7:14) a uplatnil ji na Mesiáše, Ježíše. Nyní si však povšimni verše 6, kde se také vyskytuje slovo „opět“ (řecky palin).

Měl snad výraz „opět“, použitý ve verši 6, jen uvést nějaký třetí citát z řady? Někdo by například mohl napsat: ‚Jan se s ní spojil písemně. Opět, telefonicky. A opět, telegraficky.‘ Je to všechno, co učinil Pavel ve verši 6, když použil slova „opět“ a citoval z řeckého překladu „Septuaginta“ Žalm 97:7?

Někteří překladatelé Bible uvedli verš Židům 1:6 tímto způsobem. Například „Kralická bible“ říká: „A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země.“ Jiné překlady to uvádějí podobně, ačkoli je tímto způsobem výraz „opět“ vyňat ze svého přírozeného slovosledu, protože řecký text doslova říká: „Kdykoli však opět by uvedl Prvorozeného.“

Dr. C. B. Moll bere v úvahu gramatické hledisko a poznamenává: „Způsob užívání slov v naší epištole nám nedovoluje přenést palin [„opět“] na jiné místo a učinit z něj úvod k citaci. . . Jazyk pojednavá o druhém uvedení — ještě v budoucnosti — Prvorozeného do světa.“ Podobně i Dr. B. F. Westcott ve svém díle „Epištola Židům“ (angl.) poznamenává, že výraz „opět“ má být přirozeněji chápán tak, že spojuje to, co přichází po něm. Také se zmiňuje o tom, že Pavel již (ve verši 2) mluvil o Ježíšově prvním příchodu, kdy přišel jako člověk. Dr. Westcott proto říká, „že pisatel měl dobrý důvod, proč [ve verši 6] poukázal dopředu výslovně na návrat, v němž mělo být Mesiášovo dílo dovršeno“.

Židům 1:6 tedy máme rozumět tak, že poukazuje dopředu na dobu, kdy oslavený Ježíš opět přijde neboli věnuje zvláštní pozornost světu lidstva. Tak podává tento verš „Překlad nového světa“ i překlad F. Žilky a překlad od P. Škrabala. Překlad Dr. Edgara J. Goodspeeda je ještě zřetelnější, protože ukazuje, že se tento text vztahuje na Kristův druhý příchod. Židům 1:6 překládá slovy: „Ale o době, kdy má uvést svého prvorozeného Syna zpátky na svět, říká: ‚A ať se před ním sklánějí všichni Boží andělé.‘ “