20. K čemu byla připodobněna příčina blížící se zhouby a odkud měla přijít ničivá síla?

²⁰ Na obzoru se objevovalo cosi, čemu nebylo možné vzdorovat, „jako bouřlivé vichry na jihu“. Takové bouřlivé vichry byly zvláště zběsilé a ničivé. Věcem vytvořeným lidmi hrozí zkáza, pokud stojí v cestě vanoucího bouřlivého vichru. Děsivý vzhled blížící se zhouby naznačují slova, že přichází „z pustiny, ze země, která vzbuzuje bázeň“. (Iz. 21:1) Izaiáš tehdy pronesl varování jako meteorolog, aby upozornil lidi, kteří stáli bouři v cestě, že se mají připravit na nejhorší.

21. Kdo pronesl varování v našem století? Kdo zvláště nese odpovědnost, protože byl upozorněn?

²¹ Právě tak je stále pronášeno varování třídou „strážných“, zejména od konce 1. světové války v roce 1918. Časopis „Strážná věž“ přežil hrozící zánik během kritického období, kdy byla třída „strážných“ zuřivě pronásledována po celém světě. „Strážný“ a jeho nástroj, časopis „Strážná věž“, přežili, aby dále hlasitě pronášeli varování, které se rozléhá do všech částí světa. Lidé, a zvláště jejich vůdci, byli upozorněni. Nesou odpovědnost!

22. Co bude brzy oznámeno a proč potom bude „velký zástup“ velmi šťastný?

²² Brzy má být třídou „strážných“ oznámeno něco otřesného. Až toto oznámení překvapí svět, bude „velký zástup“, který pohotově reagoval na varování, velmi šťastný. — Zjev. 7:9–15.

Strážný řekl: „Padl!“

1. Proč bychom se měli vzpružit a zkoumat „vidění“, které nám Izaiáš sdělil?

VIDĚNÍ toho, co přichází v rychle se blížící budoucnosti, je tvrdé. Tak je pro nás označil prorok Izaiáš za dnů Assyrské říše, jež tehdy ovládala svět. Je však „vidění“ opravdu příliš „tvrdé“, než abychom je dnes nezkoumali? Ne, vzpružme se a vyslechněme, co Izaiáš říká: „Bylo mi řečeno tvrdé vidění: Zrádný činitel činí zrádně a plenitel plení.“ — Iz. 21:2.

2. a) Co je „plenitel“ a proč? b) Vůči komu byl „činitel“ zvláště „zrádný“ a proč?

² „Zrádný činitel“ není sice jmenován, ale lze ho určit. Byl to starověký Babylón, který se měl stát třetí světovou velmocí. Stal se neblaze proslulým tím, že vyplenil Jeruzalém, ba dokonce zničil Nejsvětější Jehovova chrámu. Je pravda, že Jehova použil babylónského císaře Nabuchodonozora jako svého „služebníka“ při trestání judského království, ale Babylón jednal vůči Jehovovu smluvnímu lidu zrádně. Nikdy nepropustil židovské zajatce, aby se vrátili do své Bohem dané domoviny, ačkoli se již vyplňovalo 70 let. (Iz. 14:3–17) Bylo zapotřebí dobyvatele Babylónské říše, aby otevřel „vězňům“ v roce 537 př. n. l. cestu domů. „Vidění“, které bylo řečeno strážnému Izaiášovi, bylo tedy spravedlivě „tvrdé“ vůči Babylónu, pleniteli národů, a zejména pleniteli lidu Izaiášova Boha.

3. Co lze říci o novodobém protějšku Babylóna, pokud jde o „zrádného činitele“ a „plenitele“?

³ A co novodobý protějšek starověkého Babylóna? Nejedná s křesťany, kteří jsou ve smluvním poměru s Jehovou Bohem, o nic méně zrádně, pokud jde o křesťanské nauky. Jde nemilosrdně proti takovým křesťanům, protože dodržují přikázání Jehovy Boha a konají dílo vydávání svědectví o jeho dosazeném králi, Ježíši Kristu. (Zjev. 12:17) Křesťanstvo bylo v tomto zrádném činění a plenění nejhorlivější zejména ode dnů 1. světové války. Proto zvláště pocítí tíhu „tvrdého vidění“, až se splní na moderní světové říši falešného náboženství, Velikém Babylóně. Ale koho použije Jehova, aby se ono „tvrdé vidění“ vbrzku stalo skutečností?

4. Kdo je podle Izaiáše 21:2 povolán k útoku na Babylón? Proč tam není zmínka o Peršanech?

⁴ Izaiáš naznačuje odpověď v dalších slovech: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie! Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ (Iz. 21:2) Elam ležel na východ od řeky Tigridu a stal se součástí tehdejší Persie, zatímco dnes patří toto území Iránu.a Médie byla větší území na východ od údolí Mezopotamie. Asi 200 let po vyřčení Izaiášova proroctví porazil Cyrus (II.) Veliký Médy a tím získala Persie nad Médií nadvládu. Jeho matka však byla Médka a většina vojáků v jeho vojsku byli také Médové. Tento Cyrus je Kýros neboli Kóreš předpovězený pod božskou inspirací Izaiášem. (Iz. 44:28 až 45:7) V době vyřčení Izaiášova proroctví ještě neexistovala Médoperská říše, a proto Peršané nestáli v popředí. Jehova tedy volal jménem pouze Elam a Médii, aby zaútočily na Babylón.

5. Jak způsobil Jehova, aby ‚přestalo všechno vzdychání pro něj‘? Byl „vězeň“ propuštěn, aby se vrátil domů?

⁵ Měli mít tito útočníci úspěch a změnit situaci v jihozápadní Ásii na Středním východě? Ano! To naznačila další Izaiášova slova: „Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ To jsou skutečně slova „Jehovy vojsk“, svrchovaného vládce vesmíru. Tím, že použil Elam a Médii jako své nástroje, způsobil, že „všechno vzdychání“ způsobené babylónským útlakem přestalo. Ve své prosbě k Jehovovi Bohu o vysvobození z ruky dobyvatelů, kteří se nestarají, zda Izraelité zahynou ve vězení, napsal inspirovaný žalmista: „Kéž přijde před tebe i vzdychání vězně. Podle velikosti své paže zachovej ty, kdo jsou určeni k smrti.“ (Žalm 79:11–13; Iz. 14:17) Na tuto modlitbu byla dána odpověď v 70. roce zajetí Židů v Babylóně, a to královským výnosem Cýra Velikého. — Iz. 35:8–10.

OSOBNÍ ODPOVĚĎ NA PÁD BABYLÓNA

6, 7. Jak popisuje Izaiáš účinek pádu Babylóna na postižené?

⁶ Pád mocné třetí světové velmoci v roce 539 př. n. l. , který měl přinést zvláštní prospěch izraelské zemi, bylo přirozeně těžké si představit. Znamenal obrovskou změnu v běhu světových dějin. Jedinci nepříznivě postižení pádem říše, jejíž centrum bylo v „mořské pustině“, museli pociťovat bolest. Takový účinek je popsán v následujících Izaiášových slovech o „tvrdém vidění“:

⁷ „Proto se mé boky naplnily krutými bolestmi. Zmocnily se mne křeče, jako křeče ženy, která rodí. Znepokojil jsem se, takže neslyším; rozrušil jsem se, takže nevidím. Mé srdce zbloudilo; samotné třesení mě zděsilo. Soumrak, který jsem míval rád, se mi stal chvěním.“ — Iz. 21:3, 4.

8. Co vykresluje Izaiášův popis vzhledem k náboženským vůdcům křesťanstva a pohanstva při pádu světové říše falešného náboženství?

⁸ Tento popis souvisí s pádem zrádné třetí světové velmoci. Vykresluje vlnu zděšení, jež proběhne celým systémem světového náboženství, až padne novodobý protějšek Babylóna. To zraní cítění moderních protiobrazných Babylóňanů daleko více než tvrdě zasahující poselství, které svědkové Jehovovi vydávají během tohoto „času konce“ od roku 1914. (Dan. 12:4) Kněží a jiní činitelé náboženských organizací křesťanstva i pohanstva budou ohlušeni, zaraženi, jako by nemohli vidět a slyšet, co se děje. Jejich srdce nebudou mít rovnováhu, klid, nebudou se už moci neochvějně spoléhat na dříve uctívané bohy. Děsí je ohavná situace, která jimi otřásá, a to zejména proto, že je odhaleno jejich náboženské pokrytectví. „Soumrak“, který slibuje odpočinek a uvolnění po dnu těžké práce, bude pro ně temným časem chvění. Den, kdy mohli svádět a utlačovat lidi ve svých náboženských organizacích, skončí strašlivě. Budou mít křeče jako ženy, jež se v porodních bolestech drží za boky.

9. Vzhledem k jakému Jehovovu příkazu se náhle mění scéna zjevená Izaiášovi?

⁹ Náhle se scéna zjevená proroku Izaiášovi mění jako na divadle. Slyší Jehovův příkaz: „Ať je prostřen stůl, ať jsou rozmístěna sedadla, jídlo, pití! Vstaňte, knížata, pomažte štít. Vždyť tak mi řekl Jehova.“ — Iz. 21:5, 6.

10. Co zobrazoval božský příkaz a kdy dospěla zobrazovaná událost k vrcholnému zneuctění Jehovy Boha?

¹⁰ To krátce popisuje scénu v babylónském paláci v poslední noci světovlády. Jasně to zobrazuje hostinu Balsazara, syna nepřítomného císaře Nabonida. Tehdy se skutečně rozmísťovala sedadla pro tisíc babylónských šlechticů. Lehkomyslně se jedlo a pilo. Dopustili se však vrcholného zneuctění Jehovy Boha, když začali jíst a pít s použitím stolního náčiní, které patřilo do jeho chrámu v době, než se Babylóňané zmocnili Jeruzaléma a chrám zničili.

11. Co zázračně učinil Jehova při této bezbožné hostině Balsazarově? Jak při této příležitosti sloužil Daniel za tlumočníka?

¹¹ Balsazarova hostina se nyní stala bezbožnou, protože se začala dotýkat samotného Jehovy. Poslal zázračně ruku, která napsala na zeď hodovní síně slova, jež mohl král jasně vidět: „Mene, mene, tekel a parsin.“ K rozluštění této šifrované zprávy musel být povolán zajatý židovský prorok Daniel. Konečné slovo nápisu, parsin, je množným číslem chaldejského slova peres a znamená „rozdělení“. Ve svém inspirovaném výkladu tedy Daniel řekl: „PERES, tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.“ — Dan. 5:28.

12. Co byl „štít“, který měla knížata pomazat, a co naznačoval příkaz pomazat takový „štít“?

¹² Za odměnu byl dán Danielovi královský oděv a byl učiněn „třetím vládcem“ v říši. To ovšem nebylo splněním Jehovova příkazu daného babylónské šlechtě: „Vstaňte, knížata, pomažte štít.“ (Iz. 21:5) Nebyl to ani příkaz, aby si knížata naolejovala válečné štíty k bitvě s obléhateli Babylóna. Výraz štít se spíše vztahuje ke královské hlavě národa. (Srovnej Žalm 89:18; 89:19, „KB“.) Co tedy znamená příkaz „pomažte štít“? Král Balsazar měl být zabit a tím vznikne potřeba, aby se postavení ‚druhého vládce‘ v Babylónské říši ujal někdo jiný. K tomuto uvedení nového symbolického „štítu“ pomazáním však nikdy nedošlo. Balsazarova násilná smrt ve skutečnosti neuvolnila místo pro následníka z královské rodiny.

13. Byl tedy příkaz u Izaiáše 21:2 dán zbytečně? Přeneslo se Danielovo nově získané postavení do nové vlády?

¹³ Daniel 5:30, 31 říká: „Téže noci byl chaldejský král Balsazar zabit a Dareios Médský přijal království a bylo mu asi dvaašedesát let.“ Jaká to byla blesková změna ve světové politice! Ne nadarmo dal Jehova tento příkaz: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie!“ (Iz. 21:2) Když Babylón padl pod Médy a Peršany, Dareios Médský