srovnej Efezanům 3:3–6.) Jehova chtěl ‚Abrahámovi vzbudit děti‘ tím, že do tohoto druhotného Abrahámova semene přijal požadovaný počet neboli „plný počet lidí z národů [pohanů]“. Tím, že tento omezený počet Nežidů bude projevovat „Abrahámovu víru“, dokáže, že jsou duchovním izraelem, „Božím izraelem“. — Řím. 4:16; 2:28, 29; Gal. 6:15, 16.

17. a) Jaký neobvyklý postup popisuje Pavel? b) Koho znázorňovaly odťaté větve a koho naroubované výhonky planého olivovníku? c) Jak byli tímto znázorněním odhaleni hrdí a domýšliví Židé?

¹⁷ Uskutečňování této „svaté tajné věci“ znázornil Pavel neobvyklou pěstitelskou metodou. Normálně se výhonky pěstěného stromu naroubují na planý kmen, aby se stal plodným. Toho si byl Pavel dobře vědom. Řekl křesťanům z pohanů, že byli ‚proti přirozenosti naroubováni na zahradní olivovník‘. (Řím. 11:24) Nežidy, kteří byli přijati do abrahámské smlouvy, tak přirovnal k odnožím nebo výhonkům divokého olivovníku, jež byly naroubovány na kmen „zahradního olivovníku“. Měly nahradit přirozené větve, jež byly odťaty a jež znázorňovaly tělesné Židy, kteří byli zavrženi pro nedostatek víry. (Řím. 11:17, 19, 20, 24) Toto neobvyklé znázornění sloužilo jako působivé odhalení hrdých a domýšlivých nevěřících Židů, kteří považovali pohany za neživé jako kamení a domnívali se, že jako větve planého olivovníku nejsou schopni vydat dobré ovoce. Tak se potvrdilo, že Jehova „má moc Abrahámovi vzbudit děti“, jak to výstražně předem říkal Jan Křtitel. — Luk. 3:8.

18. a) Co se stalo v roce 36 n. l.? Byly však nějaké odťaté větve naroubovány zpět na strom abrahámské smlouvy? b) Jak podporoval Pavel jednotu uvnitř křesťanského sboru?

¹⁸ Ale nežidovští křesťané, kteří byli ‚proti přirozenosti naroubováni‘ na strom abrahámské smlouvy jako část duchovního semene, neměli důvod k tomu, aby se cítili nadřazení nad Židy. Pavel vysvětlil: „Také oni [Židé], jestliže nezůstanou ve svém nedostatku víry, budou naroubováni; Bůh je totiž schopen opět je naroubovat.“ (Řím. 11:23) Malý zbytek přirozených Židů přijal prvotní Semeno a stali se trvalými větvemi na symbolickém kmeni. (Řím. 9:27; 11:5) Ale většina Židů byla odťata od stromu abrahámské smlouvy v roce 36. n. l., na konci sedmdesátého týdne let, jak to předpověděl Daniel. (Dan. 9:27)b Ale potom byli někteří Židé naroubováni zpět „na vlastní olivovník“ tím, že uvěřili v Mesiáše, Ježíše, jako v prvotní Abrahámovo Semeno. (Řím. 11:24; Sk. 13:5, 42, 43; 14:1) Pavel tyto věci zdůraznil, a tím podpořil jednotu mezi pomazanými křesťany, protože všichni ‚dostali podíl na tučnosti kořene olivy‘ skrze „Boží laskavost“. — Řím. 11:17, 22.

PLNĚ PLODNÝ OLIVOVNÍK

19. Jak přinesla abrahámská smlouva postupně duchovní semeno k záchraně „celého Izraele“?

₁₉ Během staletí a zejména v příznivé části tohoto času konce byli na symbolický olivovník naroubováni jiní Židé i Nežidé. Tak abrahámská smlouvy vytváří „plný počet“ Židů a pohanů, jichž je třeba k doplnění duchovního semene. „Tímto způsobem bude celý Izrael zachráněn“, ne tělesný Izrael, ale ti, kteří jsou „ve skutečnosti ‚izrael‘ “, 144 000 členů duchovního izraele. — Řím. 11:12, 25, 26; 9:6–8; Zjev. 7:4.

20, 21. a) Jakou odezvu by v nás mělo vyvolat splnění této nejdůležitější části abrahámské smlouvy? b) Co se bude zkoumat v dalším článku?

²⁰ Podivuhodný způsob, jak Jehova splnil tuto nejdůležitější část abrahámské smlouvy tím, že dal vzniknout kmeni i plnému počtu větví tohoto symbolického stromu, by nás měl naplňovat údivem. Voláme podobně jako Pavel: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak je nemožné vystopovat jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘? Nebo: ‚Kdo mu nejdříve dal, aby mu to muselo být odplaceno?‘ Protože od něho a skrze něho a pro něho je všechno. Jemu buď sláva navždy. Amen.“ — Řím. 11:33–36.

²¹ Ale jaké praktické poučení lze vyvodit z tohoto podobenství o naroubovaném olivovníku, jak pro symbolické větve (pomazané křesťany), tak i pro jiné, kteří si nyní žehnají prostřednictvím semene, jež přinesl strom abrahámské smlouvy? O těchto hlediscích bude pojednávat další článek.

Sjednoceně přinášet ovoce

„Neustále přinášíte mnoho ovoce a prokazujete se jako moji učedníci.“ — Jan 15:8.

1. Jak ukazuje Bible, že Jehova přisuzuje ovocným stromům velkou cenu?

„JEHOVA Bůh dal vyrůst z půdy země každému stromu žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu.“ (1. Mojž. 2:9) Nově vypěstované ovocné stromy v Izraeli měly po tři roky růst, aniž majitel nějakým způsobem užíval jejich výnosu. Veškeré plody, které se urodily ve čtvrtém roce, se měly stát „svatou věcí oslavného jásání pro Jehovu“. Pátý rok mohl majitel užívat úrody podle své libosti, když dal první ovoce Jehovovi. (3. Mojž. 19:23–25; 5. Mojž. 26:1–10; Neh. 10:35–37) V případě války měly ovocné stromy pod mojžíšským Zákonem zvláštní ochranu. — 5. Mojž. 20:19, 20.