• Věrně a oddaně se zastávat Božího slova
    Strážná věž – 1982 (vydáno v Rakousku) | 1. prosince

    • značnou volnost, někdy v textu, někdy v poznámkách. Například Kazatel 9:5, 10 zní podle Taylorovy „Živé bible“ (angl.): „Živí totiž alespoň vědí, že zemřou! Ale mrtví nevědí nic. . .Cokoli děláš, dělej dobře, protože ve smrti, kam jdeš, není práce ani plánování ani vědění ani porozumění.“ Překladatel nesouhlasil s těmito inspirovanými slovy, a proto dodal poznámku pod čarou: „Tyto výroky vyjadřují Šalomounův skličující názor a neodráží se v nich poznání Boží pravdy o těchto věcech!“

      19 Tento překlad také zkresluje Boží slovo v Žalmu 115:17. „Překlad krále Jakuba“ zde zní: „Mrtví nechválí Pána, ani žádný, kdo sestupuje do mlčení.“ Ale překladatel „Živé bible“ zřejmě věří, že mrtví žijí dále někde jinde, a tuto myšlenku vkládá do svého překladu tohoto verše: „Mrtví nemohou zpívat chvály Jehovovi zde na zemi.“

      20. Pokud jde o Jana 1:1, jak ovlivnila víra v trojici některé překlady? Který jiný přesný překlad je ale přijatelný?

      20 Musíme však poznamenat, že pokud překladatel nemá správné porozumění Božího slova, i při nejlepší vůli se nutně musí někdy zmýlit. Například téměř všichni překladatelé věří v trojici, a proto překládají slova u Jana 1:1: „A to Slovo bylo Bůh.“ Tento verš však může být přesně přeložen jinak, vezmeme-li v úvahu, že před řeckým slovem theos není určitý člen. „Americký překlad“ například překládá tuto pasáž: „A to Slovo bylo božské.“ „Překlad nového světa“ podává tuto větu slovy: „A Slovo bylo bohem.“ Toto podání není ojedinělé. Přesně tak zní tato věta v revizi k překladu arcibiskupa Newcoma z roku 1807.

      VĚRNĚ A ODDANĚ SE ZASTÁVAT BOŽÍHO JMÉNA

      21. Jak nejmodernější biblické překlady nesouhlasí se samotným Bohem?

      21 Ale nejzávažnější bod, v němž se většina nejmodernějších překladů nedrží věrně Božího slova, je to, že nečiní po právu Božímu výlučnému jménu Jehova. V hebrejštině je reprezentováno slovem v podobě čtyř písmen, jež je známé jako tetragrammaton. Důkaz, že Jehova Bůh sám bere své osobní jméno vážně, lze vidět z toho, že inspiroval své hebrejské zapisovatele, aby je použili v Hebrejských písmech celkem 6 961krát. (V tomto čísle jsou zahrnuty 134 případy, kdy je hebrejští písaři úmyslně vynechali.)

      22, 23. a) Co ukazuje, že je nesprávné překládat Boží jméno běžným podstatným jménem? b) Jaké čestné ocenění projevuje v této věci „Jeruzalémská bible“? c) Proč je podle některých autorit vhodnější používat jméno „Jehova“ než „Jahve“?

      22 Fakt je, že stvořitel je v „Hebrejských písmech“ označován svým výlučným jménem Jehova častěji než všemi ostatními označeními dohromady. Kromě toho nemá smysl překládat vlastní jméno, jako je Jehova, nějakým běžným podstatným jménem, například Pán nebo Hospodin; stejně jako by nemělo smysl překládat „Rolls Royce“ (jméno nejdražšího automobilu na světě) prostě slovem „auto“ nebo „vůz“, když existuje tolik jiných automobilů neboli vozů. „Jeruzalémská bible“ sice dává přednost výrazu „Yahwe“ před „Jehova“, ale důrazně vysvětluje, proč tohoto jména užívá místo výrazu „Pán“. V předmluvě k tomuto překladu je řečeno: „Říci: ‚Pán je Bůh‘ je jistě tautologie [zbytečné opakování], zatímco říci ‚Yahwe je Bůh‘ [tautologií] není.“

      23 Mělo by se tedy používat výrazu „Yahwe“ místo „Jehova“? Není to nutné. Podle cambridžského kanovníka D. D. Williamse „důkazy naznačují, ba dokonce téměř potvrzují, že Yahwe není pravá výslovnost tetragrammatonu“. „Biblia Hebraica“ vydaná v roce 1951 ve Stuttgartu uvádí samohlásky v tetragrammatonu ve formě „Yehwah“. Tohoto překladu používal Překladatelský výbor ‚Bible nového světa‘. Tübingenský profesor Gustav Oehler říká: „Od této chvíle nadále používám slova Jehova, protože ve skutečnosti toto jméno se stalo v našem slovníku obvyklejším a nemůže být nahrazeno ničím jiným.“ Překladatel Bible Rotherham byl ve svém překladu „Emphasized Bible“ mezi prvními, kteří používali formu „Yahwe“. Ale ve svých „Studiích žalmů“ (angl.), jež byly vydány teprve po jeho smrti, se vrátil k formě „Jehova“ a řekl, že tak činí, protože „touží udržet styk s okem a uchem veřejnosti“.

      „JEHOVA“ V KŘESŤANSKÝCH ŘECKÝCH PÍSMECH

      24. a) Kolikrát používá „Překlad nového světa“ Jehovova jména v Křesťanských řeckých písmech? b) Uveď některé příklady dřívějších překladů, které činí totéž.

      24 Co však říci o použití jména „Jehova“ v takzvaném Novém zákoně, v Křesťanských řeckých písmech? V „Překladu nového světa“ se vyskytuje 237krát. Snad se to zdá velmi neobvyklé, ale tento překlad rozhodně není první, který používá jména „Jehova“ v této části Bible. Použití tohoto jména se datuje přinejmenším od roku 1796, kdy německý překladatel Brentano použil formy „Jehova“ u Marka 12:29. Pak je zde také „Emphatic Diaglott“, meziřádkový překlad Křesťanských řeckých písem, který byl poprvé vydán v roce 1864. V citacích z Hebrejských písem opakovaně používá jména „Jehova“, kdekoli se toto jméno vyskytuje, celkem 18krát. Viz například Matouše 22:37, 44; Marka 12:29, 30; Lukáše 20:42.

      25. a) Který nedávný důkaz naznačuje, že se Boží jméno vyskytovalo v původním textu Řeckých písem? b) Která dvojí změna zřejmě nastala ve druhém století n. l.?

      25 Důvod, proč se zdá velice neobvyklé, jestliže se jméno „Jehova“ objevuje v Křesťanských řeckých písmech, je, že po staletí panovala domněnka, že se toto jméno nevyskytovalo v překladu „Septuaginta“, v překladu Hebrejských písem, jehož používal Ježíš a jeho apoštolové. Ale novější objevy jednoznačně dokazují, že v tehdejší době se v „Septuagintě“ tetragrammaton opravdu vyskytoval. Například profesor Howard z univerzity v Georgii říká: „Víme jistě, že řecky mluvící Židé dále psali [tetragrammaton] do svých Řeckých písem. Je také velice nepravděpodobné, že by se konzervativní řecky mluvící židovští křesťané raných dob odchýlili od této praxe. . . Bylo by krajně neobvyklé, kdyby byli z biblického textu jako takového vypustili tetragram.“ Proto dochází k závěru: „Protože tetragram byl psán v opisech řecké Bible, které tvořily Písmo rané církve, je logické věřit, že pisatelé N[ového] Z[ákona] zachovali tetragram v biblickém textu, když citovali z Písma. Na základě analogie s předkřesťanskou židovskou praxí můžeme si představit, že text NZ obsahoval tetragram v citacích ze SZ.“ Profesor Howard také poznamenává, že když byl tetragrammaton odstraněn ze „Septuaginty“, byl odstraněn také z citací z Hebrejských písem, jež se vyskytují v Křesťanských řeckých písmech. K této změně zřejmě došlo začátkem druhého století n. l. Nelze pochybovat o tom, že jméno Jehova skutečně patří do Křesťanských řeckých písem, jak je nacházíme v „Překladu nového světa“.

      26. O které překlady v minulosti se opírá „Překlad nového světa“, když rozšiřuje použití Božího jména?

      26 „Překlad nového světa“ také používá jméno „Jehova“ ještě na jiných místech kromě těch, kde se toto jméno vyskytuje v citacích z Hebrejských písem. Proč? Aby pomohl čtenáři poznat, zda se mluví o Jehovovi Bohu nebo o Ježíši Kristu, když se v řeckém textu vyskytuje slovo „Pán“ (Kyrios). Je pro to nějaký dobrý příklad v minulosti? Ano, protože asi ve 20 hebrejských verzích Řeckých písem nacházíme tuto praxi. Také existuje mnoho misionářských překladů Křesťanských řeckých písem, jež postupují stejně. Například jeden z prvních překladů Křesťanských řeckých písem do japonštiny nezávisle užívá jména „Ehoba“ (Jehova).

      27. Proč by měli věrní a oddaní Boží služebníci plně využívat „Překladu nového světa“ a bez ohledu nač?

      27 Bez ohledu na to, zda znalci hebrejštiny a řečtiny v křesťanstvu chválí nebo haní „Překlad nového světa Svatých písem“, zůstává skutečností, že jej vytvořili lidé, kteří se věrně a oddaně drželi Božího slova. Skutečně nám velmi pomáhá, protože nás ‚činí moudrými k záchraně‘ a pomáhá nám, abychom ‚byli zcela způsobilí, úplně vyzbrojení pro každé dobré dílo‘. (2. Tim. 3:15–17) Kéž všichni, kteří máme ve svém jazyce k dispozici tento znamenitý překlad, máme požehnání, když jej plně využíváme.