Jízda čtyř jezdců — znamení

‚A viděl jsem, a hle, bílý kůň, ohnivě zbarvený kůň, černý kůň, plavý kůň; a ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval.‘ — Zjevení 6:2–8.

1. Co udělal prezident Biblické a traktátní společnosti Strážná věž v brooklynském ústředí, než usedl k snídani 2. října 1914?

BYL pátek, druhý den měsíce října roku 1914. Do jídelny pracovníků ústředí Biblické a traktátní společnosti Strážná věž na Columbia Heights 124, v Brooklynu, v New Yorku, USA, vkročil prezident Společnosti. Bylo kolem sedmé hodiny ráno. Než došel ke svému místu v čele jídelního stolu, zastavil se. Aby získal nerozdělenou pozornost rodiny bétel, několikrát tleskl rukama. Pak jasným hlasem přednesl úvodní slova třetí sloky písně „Náš král je na pochodu!“, která byla na stránkách 162 a 163 zpěvníku „Zpěvy úsvitu milénia“ (angl.) a zněla: „Časy pohanů jsou u konce; dny jejich králů již minuly.“ Teprve potom zaujal své obvyklé místo, aby předsedal dennímu náboženskému programu při snídani rodiny bétel.

2. Jak dlouho předem poukazoval prezident na tento označený rok? Jak dlouhé období světového konfliktu ještě zažil?

² Již v roce 1876 v článku, který prezident nabídl k vydání v časopise „The Bible Examiner“, poukázal dopředu na rok 1914 jako na datum, kdy skončí „časy pohanů“, což bude mít závažné důsledky pro celý svět lidstva. (Luk. 21:24, „KB“) Bylo úžasné, že v době, kdy prezident oznámil brooklynské rodině bétel, že časy pohanů skončily, probíhal 66. den první světové války v celých lidských dějinách. Do té doby si již účastníci té strašné srážky čtrnáctkrát vzájemně vyhlásili válku. Než skončilo to zlobné zápolení o vládu nad světem a o světové obchodní trhy, zapletlo se do tohoto nepředstavitelného konfliktu 29 národů a říší. Prezident Společnosti, jenž pronesl tato přiléhavá slova, zemřel dříve, než do 1. světové války 6. dubna 1917 vstoupila jeho vlastní země, Spojené státy severoamerické, a stala se spojencem Britského impéria proti Trojspolku Evropy.

3. Jak prezident opětovně zdůrazňoval význam roku 1914 a jak se mohl cítit, když řekl: „Časy pohanů jsou u konce“?

³ Od roku 1879 prezident Společnosti opětovně zdůrazňoval životně důležitý význam roku 1914 ve sloupcích časopisu „Strážná věž“ a zejména v knize „Čas je nablízku“ vydané anglicky roku 1889. Do 2. října 1914 však vypozoroval dost z proudu světových událostí v onom památném roce, aby získal jistotu pro svůj postoj, v němž učinil veřejné prohlášení. Mohl se cítit ospravedlněn přinejmenším jako bedlivý a pečlivý badatel chronologie neboli časového plánu Bible, která prorokuje o Božích časech a obdobích.

4. Začátek čí jízdy spatřil prezident Společnosti před svou smrtí? „Znamením“ čeho to mohlo být právem nazváno?

⁴ Tak před svou nečekanou smrtí v noci v úterý 31. října 1916 spatřil prezident Společnosti počátek jízdy čtyř jezdců z Apokalypsy, od roku, kdy měly podle biblické chronologie skončit časy pohanů. Apokalypsa neboli Zjevení je poslední knihou Křesťanských řeckých písem obvykle nazývaných Nový zákon. Jízda čtyř jezdců má celosvětový význam, protože je součástí „znamení“, jež označuje, kde se lidská rodina nachází v proudu času. Naznačuje, že jsme, jak to Ježíšovi učedníci nazvali, v „závěru systému věcí“. (Mat. 24:3) Že je to „znamení“, to nám říká úvodní verš knihy Zjevení, kde čteme: „Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým otrokům věci, jež se zakrátko mají stát. A vyslal svého anděla a skrze něho je ve znameních předložil svému otroku Janovi.“ — Zjev. 1:1.

5. Jak se od sebe liší různé biblické překlady symbolů knihy Zjevení? Čím je podle svého úvodu naplněna kniha Zjevení?

⁵ Jízda čtyř jezdců je vylíčena ve Zjevení 6:1–8. Zajímavé je, že zatímco „Překlad nového světa“ používá výraz „je ve znameních předložil“, což odpovídá i Rotherhamovu „Zdůrazněnému Novému zákonu“, překlad „Krále Jakuba“ čili „Autorizovaná verze“ z roku 1611, „Emphatic Diaglot“ od B. Wilsona a Youngův „Doslovný překlad Svaté bible“ používají výrazu „naznačil je“. Přesně podle těchto úvodních slov poslední knihy Bible je Zjevení prostě nabité znameními, symboly, naznačujícími věci mimořádně důležité pro lidské dějiny. Ty se měly odehrávat v budoucnu, „zakrátko“.

ČTYŘI KONĚ A JEJICH JEZDCI

6. Pro koho bylo vyhrazeno štěstí předpověděné ve Zjevení 1:3 a jak to?

⁶ Žádný historický vývoj událostí nedokazuje, že by se tyto věci uskutečnily během osmnácti století po smrti apoštola Jana kolem roku 98 n. l., a tak nyní zaměříme svou pozornost na naše 20. století. Zjistíme, že právě nám v tomto vzrušujícím století je nabídnuto, abychom získali štěstí, na něž předem poukázal inspirovaný apoštol, když napsal: „Šťastný je ten, kdo hlasitě čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a zachovávají to, co je v něm napsáno, protože ustanovený čas je blízko.“ (Zjev. 1:3) Pro své štěstí zkoumejme „znamení“ o čtyřech koních a jejich jezdcích. Přečtěme si Zjevení 6:1–8:

7. Co se objevilo, když Boží Beránek otevřel první pečeť svitku, který měl v ruce?

⁷ „A viděl jsem, jak Beránek [Ježíš Kristus] otevřel jednu z těch sedmi pečetí [na svitku, který měl v ruce], a slyšel jsem jednoho ze čtyř živých tvorů říci jakoby hromovým hlasem: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, bílý kůň. A ten, který na něm seděl, měl luk; a byla mu dána koruna a vyšel vítězící, a aby dovršil své vítězství.

8. Co uviděl apoštol Jan, když byla otevřena druhá pečeť svitku?

⁸ A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň. A tomu, jenž na něm seděl, bylo povoleno, aby vzal ze země mír, takže se měli navzájem pobíjet; a byl mu dán veliký meč.

9. Co uviděl a slyšel Jan při otevření třetí pečeti?

⁹ A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, černý kůň. A ten, který na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyř živých tvorů říci: ‚Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.‘

10. Co pozoroval Jan ve vidění a slyšel při otevření čtvrté pečeti?

¹⁰ A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, plavý kůň. A ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval. A byla jim dána autorita nad čtvrtým dílem země, aby zabíjeli dlouhým mečem a nedostatkem potravin a smrtelnou ranou a divokými zemskými zvířaty.“

BÍLÝ KŮŇ A JEHO JEZDEC

11. –13. a) Co znázorňuje bílý kůň? Jaký druh osoby znázorňuje jezdec? b) Jakému jezdci, jehož oslavuje žalmista, tento jezdec odpovídá? Na koho uplatňuje Pavel v Židům 1:8, 9 ta prorocká slova?

¹¹ Bílý kůň představoval královského oře, nositele královské důstojnosti, spravedlivého a čistého, rychlého v pohybu jako doslovný kůň. Tento rychlý jezdec značil nově dosazeného krále, protože mu byla dána královská koruna. Byl to král–válečník, protože byl ozbrojen lukem. Navíc vyjel vítězící a každý odpůrce jeho království až do posledního mu měl být podroben. Mělo to být úplné vítězství! K tomu patřilo, že mu byl dán dlouhý meč — královská válečná zbraň. Kdo tedy plní tuto úlohu v našem 20. století? Zjevně tentýž král, který splňuje 45. žalm, kde čteme:

¹² „Mé srdce se vzrušilo příjemnou věcí. Říkám: ‚Mé skutky se týkají krále‘ . . . Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy.“ — Verše 1–7; 2–8, „KB“.

¹³ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel Žalm 45:6, 7 (45:7, 8, „KB“) a jeho slova uplatňuje na Božího Syna Ježíše Krista. Jezdcem na bílém koni, který vítězně jede, musí tedy nevyhnutelně být Ježíš Kristus při své korunovaci v nebi na konci časů pohanů roku 1914.

14. a) Kdy a jak jel Ježíš do Jeruzaléma jakoby ke své korunovaci a ve splnění jakého proroctví? b) Jakého slavného předka napodobil Ježíš, když tímto způsobem jel při takové příležitosti?

¹⁴ Připomínáme si příležitost, kdy Ježíš Kristus jel jako vyvolený král jakoby ke své korunovaci v chrámu v Jeruzalémě. Tehdy nejel na bujném bílém koni. Jel na oslu — ve splnění proroctví Zachariáše 9:9, které zní: „Velmi se raduj, dcero sionská. Vítězně provolávej, dcero jeruzalémská. Hle, sám tvůj král k tobě přichází. Je spravedlivý, ano zachráněný; pokorný a jede na oslu, dokonce na vzrostlém zvířeti, synu oslice.“ Ve shodě s tímto proroctvím jel Ježíš na pokojném zvířeti, když devátý den židovského měsíce nisana v roce 33 n. l. uskutečnil tuto vrcholnou jízdu do Jeruzaléma. Představil se jako Beránek pasach, kterého Židé brali do svých domovů 10. nisana, aby jej tam chovali do slavnosti pasach 14. nisana. Ježíš touto jízdou také napodobil svého slavného předka Šalomouna, syna Davidova. Když se David vzdal po 40 letech svého kralování na trůně izraelského království, přiměl Šalomouna, aby jel ke korunovaci na mezkyni. Potom, co ho velekněz Sádoch pomazal, aby nastoupil po svém otci, přítomný zástup Izraelitů provolával: „Ať žije král Šalomoun!“ — 1. Král. 1:33–40.

15. a) Jaká byla reakce prostých lidí na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na oslu? b) Jaké uvítání mu poskytl Jeruzalém a proč?

¹⁵ A jakého přijetí se mělo dostat Ježíšovi, když čtyři dny před dnem pasach jel na oslu z Olivové hory do korunovačního města? Davy, které se k němu přidávaly, vystihly ducha celé události a poznaly, že je zaslíbeným mesiášským králem Izraele. Lidé mávali palmovými ratolestmi. Prostírali své svrchní oděvy, aby po nich mohl přejet. „Zástupy, které šly před ním a za ním, neustále křičely: ‚Prosíme, zachraň Syna Davidova! Požehnaný je ten, který přichází v Jehovově jménu! Zachraň ho, prosíme, ve výšinách nahoře!‘ “ (Mat. 21:1–9) Taková byla reakce prostých lidí. Avšak samotný Jeruzalém byl pod vlivem židovských náboženských vůdců, kteří se nedali vést proroctvím, které se splňovalo před jejich očima. Jeruzalém mu tedy neposkytl žádné královské uvítání.

16. Jak zacházely chrámové autority s Ježíšem na rozdíl od toho, jak zacházely s kupci?

¹⁶ Když Ježíš přišel do chrámu, nepomazal ho velekněz Kaifáš jako mesiášského krále, aby byl nezávislý na Římské říši. Kněží dovolovali kupcům, aby používali chrámové prostory ke svému ziskuchtivému podnikání, ale Ježíš projevil pravé vlastnosti velekněze tím, že je vyhnal, a pokáral ty, kteří měli námitky, slovy: „Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby‘, ale vy z něho děláte lupičskou jeskyni.“ V chrámu k němu přicházeli slepí a chromí Židé a on je uzdravoval. Předním kněžím a znalcům Písma se to však nelíbilo a odmítali ho přijmout jako „Syna Davidova“ a nastolit ho jako právoplatného vládce Izraelského království. Když je Ježíš nechal v chrámu a odešel do Betánie, neučinil to jako nově nastolený král. — Mat. 21:10–17.

17. Jak projevil Pilát Pontský zájem o Ježíšův nárok na kralování a jak vyhověl žádosti předních kněží, pokud jde o Ježíšovo kralování?

¹⁷ O čtyři dny později, když stál před římským místodržitelem Pilátem Pontským, ptal se ho tento pohan, zda je králem. Ježíš odvětil, že jeho království není částí světa, k němuž patřil Pilát. Na naléhání předních kněží, kteří řekli: „Nemáme krále, pouze césara“, vydal Pilát Ježíše, aby byl na Kalvárii přibit na kůl. Přesto Pilát trval na tom, aby nad Ježíšovu hlavu bylo na kůlu napsáno: „Ježíš Nazaretský, král Židů.“ — Jan 19:15, 19–22.

18. V jaký významný den vzkřísil Jehova svého Syna z mrtvých? Jakými slovy se vzkříšený Ježíš rozloučil se svými učedníky, než vystoupil do nebe?

¹⁸ Bylo na všemohoucím Bohu, aby vzkřísil svého umučeného Syna jako „prvorozeného z mrtvých“ 16. nisana, právě v den, když Židé předkládali Jehovovi v chrámu první výnos sklizně ječmene. (Zjev. 1:5) Tak se právě onen den mohl budoucí král zjevit svým věrným učedníkům. O několik dní později, než vystoupil zpátky do nebe, jim řekl: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha.“ — Mat. 28:18, 19; 3. Mojž. 23:10–12; 1. Kor. 15:20.

DOVRŠENÍ VÍTĚZSTVÍ

19. Jaký prorocký obraz pak mohl Ježíš v pravý čas naplnit a jakým králem je od té doby?

¹⁹ Tak bylo Ježíšovi umožněno, aby naplnil prorocký obraz své jízdy na bílém koni a jel jako korunovaný král k úplnému vítězství nad všemi svými nepřáteli v nebi i na zemi. (Zjev. 6:1, 2) Od konce „ustanovených časů národů“ v roce 1914 n. l. je králem–válečníkem, vyzbrojeným jakoby lukem, jímž na dálku hubí své nepřátele. Prorocká slova Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) byla adresována právě tomuto králi boje:

20. Co má dělat podle slov, která mu adresuje žalmista?

²⁰ „Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy. Všechny tvé oděvy jsou myrha a dřevo aloe a kasia; z velkolepého slonovinového paláce tě rozradostnily strunné nástroje.“

21. a) Jak si můžeme být jisti, že žalmistova slova platí oslavenému Ježíši Kristu? b) Jak je v Žalmu 45:5 (45:6, „KB“) zdůrazněna přesnost jeho zásahu nepřítele?

²¹ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel ze slov Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) a uplatňuje citát na Ježíše Krista, aby upozornil na jeho velice vyvýšené postavení. Tak je jisté, že „Král“, jehož pod inspirací oslovovali „syn Chóre“, byl řádně nastolený král Ježíš Kristus. (Viz nadpis 45. žalmu.) Šípy z jeho „luku“ budou namířeny do srdce odpůrců jeho království s větší přesností než šípy starověkých Parthů, kteří byli zkušenými lučišníky i při jízdě na koni.

22. a) V které jiné části Zjevení je zobrazen jezdec na bílém koni a pod jakým jménem? b) Jaké vidění pozorují naše oči? Jak na ten pohled reagujeme?

²² Prokazuje se, že jezdec na bílém koni ze Zjevení 6:2 je týž jako jezdec na bílém koni zobrazený ve Zjevení 19:11–16. V tomto pozdějším odkazu je nazýván „Boží Slovo“ a na stehně má titul „Král králů a Pán pánů“. Zde je znázorněn ve velkolepém vyvrcholení svého útoku proti odpůrcům, když vítězně dovršuje svou jízdu ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ na bitevním poli Har-Magedon neboli na hoře Megiddo. (Zjev. 16:14–16; 19:17–21) Neviditelně pro lidské oči pak nadchází svázání satana ďábla a jeho démonů, aby byli na tisíc let uvězněni v propasti. (Zjev. 20:1–3) Naše oči jsou šťastné, že vidí očima víry jízdu korunovaného krále na „bílém koni“ od konce časů pohanů v roce 1914. Do hloubi duše vzrušeni jeho dosavadním dobýváním, voláme: Jeď dál, královský jezdče na bílém koni, ke svému nezměnitelnému vítězství v Har-Magedonu, k ospravedlnění univerzální svrchovanosti Jehovy Boha, dárce tohoto prorockého „znamení“!

Slavné dílo, které následuje po jízdě jezdců na koni

1. Jak je zřejmé, že časy pohanů, kdy se pošlapávalo to, co bylo zastoupeno městem Jeruzalémem, skončily roku 1914?

„KRÁL králů a Pán pánů“, Ježíš Kristus, je přítomen. (Zjev. 19:11, 16) Máme pro to „znamení“. Je přítomen ve svém království zřízeném Bohem již před 69 lety, na konci „časů pohanů“ v roce 1914. (Luk. 21:24, „KB“) Tehdy skončilo pošlapávání Království Jehovy Boha, kdysi zastoupeného izraelským královstvím v Jeruzalémě v panovnické linii krále Davida. Město Jeruzalém na Středním východě nemá krále z Davidovy rodové linie, ale je hlavním městem republiky Izrael s židovským ministerským předsedou. Ale co „nebeský Jeruzalém“? (Žid. 12:22) Právě tam v nadlidské nadpohanské oblasti panuje „Syn Davidův“, Ježíš Kristus, jako „Král králů a Pán pánů“ od doby, kdy vypršely časy pohanů v roce 1914. Pohanské národy se mohou zde na zemi stavět proti království a jeho zvěstovatelům, ale nemohou se ho dotknout. Nemohou je opanovat, jako to kdysi mohlo učinit pět posledních světových velmocí v dějinách, totiž Babylónie, Médo–Persie, Řecko, Řím a anglo-americká světová velmoc tvořená Británií a Spojenými státy. — Zjev. 21:1, 2.

2. Co řekl Ježíš v souladu s viděním ve Zjevení 6:1–8 na otázku, co bude znamením jeho přítomnosti a závěru systému věcí?

² Vidění dané apoštolu Janovi, jak je vyloženo ve Zjevení 6:1–8, prorocky ukazuje, co mělo provázet počátek jízdy „Krále králů a Pána pánů“ na symbolickém bílém koni k rozhodující srážce na bitevním poli Har-Magedon. To, co ukázalo vidění, odpovídá tomu, co Ježíš sám řekl svým učedníkům v odpovědi na jejich otázku: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti [řecky parousía] a závěru systému věcí?“ (Mat. 24:3) Pokud jde o „tísnivé bolesti“, které budou vyznačovat „znamení“ jeho přítomnosti, neboli parousíe a „závěru systému věcí“, Ježíš řekl: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království [ve válce]. Budou zemětřesení na jednom místě za druhým, bude nedostatek potravin. To je počátek tísnivých bolestí [označujících zrození nového systému věcí].“ (Mar. 13:8) „Potom jim říkal: ‚Povstane národ proti národu a království proti království a budou velká zemětřesení a na jednom místě za druhým mory a nedostatek potravin a budou děsivé úkazy a veliká znamení z nebe.‘ “ — Luk. 21:10, 11; Mat. 24:7, 8.

OHNIVĚ ZBARVENÝ KŮŇ

3. Jak měl být označen počátek Kristovy přítomnosti? Co tedy ukazují vidění při otevření druhé pečeti?

³ Počátek Kristovy „přítomnosti“ neboli parousíe od konce časů pohanů roku 1914 se neměl vyznačovat mírem ani v nebi ani na zemi. Vidění, které bylo dáno Janovi v 6. kapitole Zjevení, tuto skutečnost potvrzuje. Co nám tedy odhalí otevření druhé pečeti? Spolu s apoštolem Janem sledujeme: „A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň. A tomu, jenž na něm seděl, bylo povoleno, aby vzal ze země mír, takže se měli navzájem pobíjet; a byl mu dán veliký meč.“ — Zjev. 6:3, 4.

4. Co znamenal tento živý obraz a proč?

⁴ Co znamenal tento živý obraz? Co jiného než propuknutí války, a to ve světaširém měřítku, neboť jezdec na ohnivě zbarveném koni „vzal ze země mír“.

5. Naznačuje to, že jezdec na bílém koni byl odpovědný za vypuknutí světové války? Jak ukazuje 12. kapitola Zjevení, co mělo následovat po počátku jeho vlády?

⁵ Ohnivě zbarvený kůň a jeho jezdec s válečnými úmysly následovali jezdce na bílém koni. Znamená to tedy, že první jezdec na koni zahájil po své korunovaci v roce 1914 první světovou válku, a tím začal používat svůj „luk“? Rozhodně ne! Dvanáctá kapitola Zjevení zobrazuje, co přijde po zrození království prvního jezdce na koni v roce 1914: Neviditelná, nadlidská válka. „A v nebi vypukla válka: Michael a jeho andělé vedli bitvu s drakem a drak vedl bitvu i jeho andělé, ale nezískal převahu ani již pro ně nebylo nalezeno místo v nebi. Velký had byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván ďábel a satan, jenž svádí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. A slyšel jsem silný hlas v nebi, který řekl: ‚Nyní přišla záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před naším Bohem! . . . Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil ďábel s velikým hněvem, neboť ví, že má krátké časové období.‘ “ — Verše 7–12.

6. Co tedy symbolizují různé rysy druhého jezdce na koni?

⁶ Tato zpráva klade vinu za první světovou válku, která si od 28. července 1914 vyžádala více než 8 miliónů lidských životů, přímo ďáblovi a jeho démonům. Jezdec na druhém symbolickém koni zobrazoval světová vojska, jejichž „bohem“ je satan ďábel; a ohnivě zbarvený kůň se hodil k ohnivé zuřivosti této války a její žni — 2. světové války. „Velký meč“ kavaleristy byl dán tomuto vojenskému jezdci, aby jím sekal své oběti. Velikost této válečné zbraně také naznačovala velikost tohoto druhu války, která propukla nyní na celém světě — totální války, války ve světovém měřítku. Nic takového dříve nebylo! V knihovnách najdeme historické knihy o 1. a 2. světové válce, a ty nám poskytnou podrobnosti. Skutečně, na konci časů pohanů v roce 1914 se rozpoutala válka světových rozměrů. — Luk. 21:24.

7. Co se začalo dít v roce 1914, aby to odpovídalo Zjevení 6:1–8 a tomu, co řekl Ježíš svým učedníkům o znamení své přítomnosti?

⁷ Ten, kdo poskytl svému apoštolu Janovi znamení ze 6. kapitoly Zjevení, byl týž, který dal odpověď svým apoštolům — včetně Jana kdysi v roce 33 n. l. Tehdy se ptali: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Pořadí událostí, které uvedl tehdy krátce před svou smrtí, souhlasí s pořadím událostí, které zobrazuje 6. kapitola Zjevení. To ovšem naznačuje, že vidění v 6. kapitole poukazuje na konec časů pohanů roku 1914 a vypuknutí války ve světovém měřítku. Poukazuje též na začátek jeho „přítomnosti“ v nebeském království a na počátek „závěru systému věcí“. Jak Ježíš předpověděl u Matouše 24:7, 8 a Lukáše 21:11, povstal opravdu národ proti národu a království proti království. To vše označilo počátek Kristovy neviditelné „přítomnosti“ neboli toho, že věnuje pozornost pozemským záležitostem, když se země nyní stala územím jeho nově zřízeného království. Co však „nedostatek potravin“ a mory „na jednom místě za druhým“? I ty byly předem zobrazeny jízdou čtyř jezdců na koni ve Zjevení 6:1–8.

ČERNÝ KŮŇ

8. Jaké byly rysy vidění, které následovalo po otevření třetí pečeti?

⁸ Co nám předkládá vidění po jízdě jezdce na ohnivě zbarveném koni? „A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, černý kůň. A ten, který na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyř živých tvorů říci: ‚Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár a neškoď olivovému oleji a vínu.‘ “ — Zjev. 6:5, 6.

9. Co zjevně označují rysy tohoto vidění a proč je vhodná černá barva koně?

⁹ To jasně označuje nedostatek potravin, vzácnost poživatin. A nepřišlo to snad s 1. světovou válkou „na jednom místě za druhým“? Když zemědělci odešli ze svých hospodářství a zahrad a byli naverbováni do miliónových vojsk, jak neměl hlad převládnout v rozlehlých oblastech, když jej nebylo čím utišit? Je to logické! Není divu, že hladem pomřely milióny lidí. Ceny potravin vystoupily nad finanční dosah nespočetných hladovějících. Taková byla inflace. Jen pomysli: denní mzda, „denár“, za pouhý litr pšenice! Denní mzda za pouhé tři litry podřadného ječmene, základní stravy chudých! Ti, kteří zbohatli ve válečném podnikání a výrobou munice, si mohli dovolit opatřovat to, co na trhu představovaly olej a víno. A tak se kvůli nim neškodilo „olivovému oleji a vínu“. Vysoké zisky se mohly vyrovnat s vysokými cenami! To vše rýsuje temný obraz v souvislosti s celosvětovou válkou, jež odvedla tolik mužů od produktivních zaměstnání, jako je zemědělství, k ničivým činnostem. Proto není žádným překvapením, že kůň, který nesl jezdce, jenž symbolizoval odměřování potravy za lichvářské ceny a příděly potravin, byl právě černý kůň! Neveselý, pochmurný pohled na toho, který přinášel smrtonosný nedostatek potravy!

PLAVÝ KŮŇ

10. Jak byl ve vidění Jana opatřen třetí svědek, aby dokázal počátek přítomnosti jezdce na bílém koni?

¹⁰ Jezdci na ohnivě zbarveném a černém koni byli dva svědkové skutečnosti, že král Ježíš Kristus byl korunován a započal svou vítěznou jízdu „závěrem systému věcí“ přímo až k jejímu konci v Har-Magedonu. Na lavici svědků je však ještě třetí svědek. Více než 60 let předtím, než měl Jan vidění, řekl korunovaný jezdec na bílém koni: „Aby každá věc byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků.“ (Mat. 18:16) Co tedy ten třetí svědek? Není to jezdec symbolizující nějaké přírodní úkazy, třeba zemětřesení; je symbolem něčeho, co se přehnalo po zemském povrchu a usmrtilo v letech 1918–1919, v závěru 1. světové války, 20 miliónů lidí. Vchází tedy svědek číslo 3: „A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, plavý kůň. A ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval. A byla jim dána autorita nad čtvrtým dílem země, aby zabíjeli dlouhým mečem a nedostatkem potravin a smrtelnou ranou a divokými zemskými zvířaty.“ — Zjev. 6:7, 8.

11. Proč byla vhodná plavá barva tohoto čtvrtého koně a jaký druh smrti jeho jezdec symbolizuje? Jak připravuje oběti pro Hádes?

¹¹ Plavý kůň je bledé barvy a vypadá chorobně, takže Smrt je vhodné jméno pro jeho jezdce. Je zde míněna předčasná smrt, ne smrt postihující lidi ve stáří. Je to smrt, která posílá člověka do Hádu — hrobu — až příliš brzy. Jak to? Protože je to smrt, která je někomu vnucena „dlouhým mečem“ rozsáhlé války, nedostatkem potravin hraničící až s hladomorem nebo „morem“, nakažlivou chorobou, která se šíří po rozsáhlých obydlených oblastech a ukracuje život mnoha svým obětem. A neodpovídala španělská chřipka, která zasáhla svět na konci 1. světové války, takovému popisu? Rozhodně ano. A Hádes otevřel hladová ústa a pozřel odhadovaných 20 miliónů lidí. Bůh tuto pohromu neseslal, ale připustil ji. Není nijak přehnané říci o smrti a hádu, že ‚jim byla dána autorita [pověření] nad čtvrtým dílem země‘. Bůh nezasáhl, nýbrž nechal tyto předpověděné smrtonosné činitele pustošit válkou postiženou zemi, přestože si vyžádaly za oběť i některé jeho věrné. Smrt „divokými zvířaty“, která by napadala bezmocné lidi, není doložena.

12. Jakou skutečnost dokazuje ničivá jízda těchto tří následných jezdců na koni, když k ní došlo právě v takové době?

¹² Ničivá jízda těchto tří svědků, totiž jezdce na ohnivě zbarveném koni, jezdce na černém koni a jezdce na plavém koni s Hádem v patách, se nedá přehlédnout ani vymazat z novodobé historie. Protože se to stalo právě na konci časů pohanů v roce 1914, musí to znamenat něco celosvětově důležitého. Co? Království, o něž se učili Ježíšovi učedníci modlit k Bohu v Pánově modlitbě. Bylo zřízeno v nebi v době, kdy skončily časy pohanů neboli „ustanovené časy národů“, vyhrazené k pošlapávání Božího království v rukou Mesiáše (Krista). (Luk. 21:10, 11, 24) Nyní je tedy království zde. Jeho král byl pomazán jako Boží panovník na trůnu a byl korunován. Jeho „přítomnost“ v království začala. Začal „závěr systému věcí“. Královský prut jeho síly vyslal Jehova z nebeského Sionu a řekl: „Jdi a podmaňuj uprostřed svých nepřátel.“ (Žalm 110:1, 2) Nadešel tedy čas, aby vládce zahájil svou jízdu na svém bílém královském oři a řítil se ke konečnému a úplnému vítězství nad svými nepřáteli na zemi i v nebi.

ČESTNÁ PŘEDNOST

13. Jak by měli reagovat učedníci jezdce na bílém koni na tuto informaci? Jakou předpověděnou přednost služby by měli pokládat pro sebe za čest?

¹³ Když vidíme ty čtyři jezdce na koni zobrazené ve Zjevení 6:1–8, co by měli učedníci jezdce na bílém koni dělat zde na zemi během tohoto „závěru systému věcí“? Měli by sjednoceně sloužit jako jeho mluvčí, a tak splňovat jeden vynikající rys „znamení“ jeho přítomnosti v královské moci, a sice: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ (Mat. 24:14) Světaširé svědectví musejí jeho ‚kazatelé‘ vydat a dokončit před naprostým „koncem“ tohoto odsouzeného „systému věcí“. Je to již 69 let, co korunovaný jezdec na bílém koni zahájil svou jízdu k úplnému vítězství nad odpůrci svého království, a protože světové poměry se zatím zhoršily do nynějšího stavu, musí být naprostý „konec“ na dosah. Je zřejmé, že „krátké časové období“, které bylo povoleno satanu ďáblovi zde na zemi, téměř končí. (Zjev. 12:12) Kdo tedy přijme čestnou přednost vydat závěrečné světaširé svědectví o zřízeném Božím království v rukou jeho Krista? Sjednocení svědkové Jehovy po celé zeměkouli odpovídají: „My!“ Kéž jim přitom Jehova pomáhá, aby tak byl ospravedlněn jako univerzální svrchovaný vládce!

14. Proč musí jezdec na bílém koni jet dál?

¹⁴ Jízda korunovaného jezdce na bílém koni ještě nedospěla k triumfálnímu bodu ‚dovršení vítězství‘, a on se nezastaví, dokud nedosáhne cíle. Musí tedy jet dál. Dvě světové války jsou již minulostí, ale válečné přípravy v obrovském měřítku dosud otřásají mírem lidstva.

15. a) Skončila jízda černého koně a plavého koně? b) Proč je to, co se děje od roku 1914, vzrušující a slavné?

¹⁵ Milióny podvyživených lidí musí utahovat opasky, aby potlačili křeče z hladu, a marně čekají, až bude překonán nedostatek potravin a inflační ceny poklesnou na takovou hladinu, aby si chudí mohli zajistit své základní potřeby. Lékařská věda zůstává stát před novými druhy chorob a zhoubné nemoci se zmocňují dalších obětí, takže jezdec Smrt svého plavého koně nezarazil a Hádes — království hrobů — musí mu následovat v patách. Všechno to, co naznačují události od závěru časů pohanů v roce 1914, je vzrušující, ano, slavné! V tuto pokročilou dobu se blížíme ke konci „závěru systému věcí“, který vznikl po potopě za Noemových dnů roku 2370 př. n. l. čili před 4 352 lety. To je opravdu dobré poselství.

NÁSLEDUJE SLAVNÉ DÍLO

16. Znamená to konec naší obydlené Země, nebo ne?

¹⁶ Konec tohoto „závěru systému věcí“ neznamená konec tohoto pozemského domova lidstva. Vůbec ne! Znamená pro tuto starou Zemi, které padlé lidstvo hrozí, že ji změní ve zpustlý úhor, vstup do nového systému věcí. Stvořitel na trůně říká: „Pohleď, činím všechny věci nové.“ — Zjev. 21:5.

17. Jaké dílo máme přednost konat již dnes, a dokonce i v novém systému věcí?

¹⁷ Jaké slavné dílo mají před sebou ti, kteří přežijí konec tohoto „závěru systému věcí“! Vejdou do nového systému, kde už nebudou ohnivě zbarvený kůň, černý kůň a plavý kůň následovaný Hádem projíždět obydlenou zemí — zejména když je na obzoru vzkříšení celého vykoupeného lidstva! Avšak i nyní, než skončí jízda čtyř jezdců na koni, je dílo svědků Jehovových slavné, když zvěstují to nejlepší poselství. Je to poselství o Jehovově královské vládě v rukou Krista, která zkrášlí nový systém věcí rájem na celé zemi. Naplní ji vykoupeným lidstvem, které bude zachovávat mír a bude požehnáno věčným životem v lidské dokonalosti podle Božího obrazu a podoby. (1. Mojž. 1:26–28) My nyní máme čestnou, Bohem danou přednost podílet se na tomto slavném díle!

Jaké části složeného „znamení“ jsou popsány ve

• Zjevení 6:3, 4?

• Zjevení 6:5, 6?

• Zjevení 6:7, 8?

Z jaké přednosti se dnes těší svědkové Jehovovi a na jaké dílo mají vyhlídku?

Kolosanům — zdravé rady o víře a chování

JAKÉ místo má Ježíš Kristus v Božím uspořádání? Musí praví křesťané zachovávat nějaké obřady a pěstovat asketismus, aby se přiblížili Jehovovi a získali záchranu? Co se požaduje od zbožných manželů, manželek, dětí a jiných?

Takové otázky bylo třeba zodpovědět křesťanům v 1. století, žijícím v městě Kolosy v Malé Asii. Byli obklopeni nežidovskými národy, jež lpěly na pohanských filozofiích vyžadujících askezi, a také Židy, kteří se zdržovali jistých pokrmů a světili určité dny. Falešné učení proto do jisté míry prosáklo do sboru.

Ve vězení v Římě obdržel Pavel, který možná nikdy nenavštívil Kolosy, zprávu o svých tamějších spoluvěřících. (Kol. 1:7, 8; 2:1) V jistých směrech jednali dobře, ale duchovně je ohrožovaly některé