falešného náboženství použije Ježíš Kristus nebeského vojska ke zničení zbytku tohoto zlého systému věcí. Ten zanikne v rychle se přibližující „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu. — Zjev. 16:14–16; 19:11–21.

8. Jedině která organizace má trvalou budoucnost a proč?

⁸ Co to znamená pro ty, kteří mají zdravou bázeň před Jehovou? Znamená to, že tento svět pod satanovou nadvládou nemá žádnou budoucnost! Jeho čas již téměř uplynul! Jehovova organizace je tedy jediná, s níž lze budovat věčnou budoucnost.

9. a) Které otázky jsou na místě vzhledem k tomu, co je před námi? b) Jakou časovou radu nacházíme v 1. Timoteovi 6:17–19?

⁹ Bylo by tedy projevem víry nebo i zdravého rozumu snažit se budovat bezpečnou budoucnost v některé složce tohoto odsouzeného světa, vzhledem k tomu, co je před námi? Například se kterou světskou korporací nebo obchodní firmou bys mohl spolehlivě budovat trvalou budoucnost? Žádná taková neexistuje. Není tedy moudré spokojit se s obživou a s přístřeším a stavět přitom na první místo v životě zájmy království? (Mat. 6:33; 1. Tim. 6:7–12; 2. Tim. 2:4) Mimořádně časová je nyní rada apoštola Pavla: „Těm, kteří jsou bohatí v nynějším systému věcí, nařizuj, aby nebyli domýšliví a aby nevkládali svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu požitku, aby působili k dobru, byli bohatí ve znamenitých skutcích, štědří, připravení dělit se, a aby si jako poklad bezpečně shromažďovali znamenitý základ pro budoucnost, aby se chopili skutečného života.“ — 1. Tim. 6:17–19.

Buduj moudře svou budoucnost

10. Co by mělo být naším hlavním zájmem, když se přímo před námi rýsuje „velké soužení“?

¹⁰ V těchto apoštolových slovech je opravdu zřejmá duchovní vyrovnanost! Jehovův lid v nich vidí klíč k přežití. Tkví v tom: Udržuj hmotné věci na jejich správném místě a uvědomuj si, že by důraz neměl být kladen na „nejistá bohatství“, ale na to, abychom „byli bohatí ve znamenitých skutcích“. K tomu bude jistě patřit horlivá a pravidelná účast v křesťanské službě. Na obzoru se již rýsují bouřlivé mraky „velkého soužení“, a není proto čas plánovat si úspěšnou budoucnost v nějaké světské obchodní firmě nebo vystupovat po žebříčku kariéry. Je čas kázat dobré poselství o Božím království a varovat před hrozícím nebezpečím ty, kteří nic netuší. Ježíš Kristus nás také pověřil, abychom kázali a činili učedníky. To by tedy mělo být pro nás jako pro svědky Jehovovy naším hlavním zájmem. — Mat. 24:14; 28:19, 20; Iz. 43:10–12.

11. Co bude patřit k trvalým užitečným důsledkům křesťanské služby?

¹¹ Mnohá zaměstnání, která nyní vykonávají lidé ve světě, navždy skončí ve „velkém soužení“. Je pravda, že některé druhy práce se v Božím slíbeném novém systému věcí obnoví. Víš však o nějakém dnešním zaměstnání, které má tolik užitečných stránek jako křesťanská služba? Duchovní vývoj a pokrok, který s sebou přináší tato práce daná od Boha, bude v novém pořádku nejprospěšnější. Pevný vztah k Jehovovi, který pěstujeme ve službě, bude pokračovat až do onoho systému věcí. A lepší schopnost vyučovat bude velkou pomocí při vyučování miliónů vzkříšených. — Iz. 54:13; Jan 5:28, 29; Zjev. 20:12.

12. Jaké nádherné vyhlídky máme jako Jehovovi služebníci, ale co musíme dělat?

¹² Zajímáme-li se nyní v první řadě o to, co se líbí Bohu, a chceme-li konat jeho vůli, máme opravdu nádherné vyhlídky. (Žalm 40:8; 40:9, „KB“; Řím. 12:1, 2) Ano, jsme-li ‚v bázni před Jehovou, bude pro nás existovat budoucnost a naše naděje nebude odříznuta‘. (Přísl. 23:17, 18) Naším údělem bude věčný život, budeme-li nadále chodit po „stezce života“ v bázni Boží. (Žalm 16:11) Na této cestě si však musíme stanovit rozumné teokratické cíle a dosahovat jich.

Některé rozumné cíle

13. a) Proč můžeme říci na základě Písma, že je uctívání Jehovy stále vyvyšováno? b) Co patří v určitém smyslu k cílům, jichž dosahují statisíce lidí?

¹³ Někteří již začali s tím, co by se dalo označit jako výstup na „horu Jehovova domu“. Od válečných let 1914–18 je stále vyvyšováno uctívání Jehovy, jehož chrám neboli „dům“ stál kdysi na vrcholu jedné hory v Jeruzalémě. Byl ‚založen nad vrcholkem hor‘, na nichž byly postaveny chrámy falešných bohů. Tak bylo uctívání Jehovy ‚vyzdviženo nad pahorky‘. K tomuto vyvýšenému uctívání Jehovy proudí zástupy lidí. (Mich. 4:1–4; Iz. 2:2–4) Tito lidé přijímají přesné poznání Písma, pak činí pokání, obracejí se, oddávají se Bohu v modlitbě a symbolizují to ponořením ve vodě. (Jan 17:3; Sk. 2:38; 3:19) V určitém smyslu jsou to cíle, jichž dosahují statisíce lidí ze všech národů, kteří pak věrně slouží Jehovovi jako část jeho pozemské organizace. Jsou opravdu šťastní, že se mohou věnovat tomuto vyvýšenému uctívání jediného pravého Boha! Ale co ty? Podnikl jsi tyto kroky?

14. Oč bychom měli dále usilovat, i když jsme již začali uctívat Jehovu? Jak to můžeme činit?

¹⁴ I když jsme již začali uctívat Jehovu s jeho lidem, musíme rozvíjet a udržovat dobrou duchovní chuť. Když jsme poznali „základní nauku o Kristu“, měli bychom ‚usilovně spět ke zralosti‘ tím, že užíváme všech duchovních opatření, která činí Jehova prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. (Žid. 6:1–3; Mat. 24:45–47) Bylo by tedy správné, aby sis položil otázky: ‚Čtu pravidelně Boží slovo? Jsem dobrým badatelem publikací poskytovaných prostřednictvím třídy „otroka“ ‘? — Žid. 5:11–14.

15. a) Jakou radu dal Pavel v Židům 10:24, 25, ale co někteří dělají? b) Jaký návrh je zde dán, má-li se někdo osobně zlepšovat v návštěvě shromáždění nebo v křesťanské službě?

¹⁵ Pak bychom se také měli řídit Pavlovou radou: „Dbejme jedni o druhé, abychom podněcovali odezvu v lásce a v dobrých skutcích. Nevyhýbejme se shromáždění společnosti, jak to dělají někteří, ale vzájemně se povzbuzujme, abychom šli; tím více, že vidíte, jak se ten den přibližuje.“ (Žid. 10:24, 25, „Jeruzalémská bible“) Pravidelná účast na křesťanských shromážděních patří k naší „svaté službě“. Někteří se však účastní každý týden jen veřejné přednášky a pravidelně odcházejí ze sálu království, než začne studium „Strážné věže“. Jiní často nechodí na služební shromáždění. Stalo se to snad pro ně méně důležitým, protože nejsou příliš činní ve svědecké práci dům od domu a v jiných způsobech křesťanské služby? Zjistíš-li, že se můžeš ve kterémkoli z těchto ohledů osobně zlepšovat, proč by ses o takové věci nemodlil k Jehovovi a neprosil ho, aby ti pomohl stát se pravidelným a příkladným ve všech odvětvích „svaté služby“? — Žid. 12:25–29.

16. a) O kterých rozumných teokratických cílech je zde zmínka? b) Co je možné přesto, že biblické povinnosti brání v dosahování takových cílů?

¹⁶ Co ještě patří k rozumným teokratickým cílům? Nuže, stále vzrůstá počet těch, kteří se nyní účastní služby plným časem jako pravidelní nebo pomocní průkopníci. Mohl bys rozšířit svou službu v těchto směrech? Ovšem i když ti biblické povinnosti brání v dosažení takových cílů, můžeš morálně podporovat kazatele plným časem tím, že konáš ve službě Bohu osobně tolik, kolik ti tvé okolnosti dovolují. Věrným uctíváním a službou k Jehovově chvále můžeme všichni ukázat, že ‚nevkládáme svou naději v nejistá bohatství, ale v Boha‘. A pro ty, kteří se mohou věnovat průkopnické práci, je to opravdu jeden z nejlepších způsobů, jak se ‚chopit skutečného života‘. — 1. Tim. 6:17–19.

17. a) O které služební přednosti mohou uvažovat zejména mladší lidé? b) Jaké uspokojení mají členové rodiny bétel?

¹⁷ Služba v jednom z domovů bétel po celém světě je také nádhernou předností, o které mohou na modlitbách uvažovat zejména mladší lidé. Služba v bételu poskytuje vynikající školení v lidských vztazích, protože pracovníci v bételu úzce spolupracují při podporování zájmů království. Určité znalosti získané v bételu mohou být užitečné v rozsáhlém vyučovacím díle, které se bude konat v novém pořádku. Ovšem mnozí vstupují do služby v bételu brzo ve svém životě, a proto nemají v hmotném ohledu mnoho. Spokojují se s obživou a s přístřeším a mají hluboké uspokojení z vědomí, že jejich práce přináší mnoha jiným lidem duchovní užitek. — Kaz. 3:12, 13.

18. Čemu se člověk může naučit z účasti na službě plným časem a jak to Písmo podporuje?

¹⁸ Účastí v různých odvětvích služby plným časem se může člověk naučit větší závislosti na Jehovovi Bohu. Světští lidé, kteří vkládají svou důvěru do ‚nejistých bohatství‘, zastávají často názor, že se člověk musí postarat sám o sebe. Ale kéž se zejména služebníci plným časem naučí, že Jehova činí dostatečné opatření pro ty, kteří ‚neustále hledají nejprve království a jeho spravedlnost‘. (Mat. 6:25–34) Tisíce těch, kteří již řadu let slouží v řadách průkopníků, potvrdí, že nikdy neměli nedostatek životních potřeb. Mluv s nimi a zjistíš, že celým srdcem souhlasí s žalmistou Davidem, který prohlásil: „Býval jsem mladík, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného ani jeho potomstvo, jak hledá chléb.“ — Žalm 37:25.

Buduj bezpečnou budoucnost

19, 20. a) Co bychom měli dělat, když tento systém věcí má již jen velmi krátký čas? Jak můžeme jednat moudře vzhledem k budoucnosti?

¹⁹ Jsme-li Jehovovými věrnými svědky, uvědomujeme si, že tento systém má již jen velmi krátký čas. Co tedy budeme dělat? Měli bychom jednat moudře v souladu s těmito slovy apoštola Petra: „Protože se to všechno má takto rozplynout, jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a v skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne, jímž se nebesa rozplynou v ohni a prvky se pro žhnoucí horko roztaví!“ — 2. Petra 3:11, 12.

²⁰ Také apoštol Jan jasně ukázal, že tento svět pomíjí. (1. Jana 2:15–17) Tento starý systém brzo zanikne! Proto by se měli nyní všichni, kteří se bojí Boha, věnovat ‚svatým činům chování a skutkům zbožné oddanosti, když očekávají a pevně chovají v mysli přítomnost Jehovova dne‘. Nikdy nezapomeň, že jedině Boží organizace přežije konec tohoto umírajícího systému. Jednej proto moudře a plánuj pro věčný život tím, že buduješ svou budoucnost s Jehovovou organizací.

Zprávy a jejich hlubší význam

„Vůbec žádné důkazy“

Ve snaze vysvětlit, jak se vyvinulo to, co je živé, spoléhají se moderní sociobiologové na neodarwinismus, což je pozdější verze teorie Charlese Darwina o pomalé evoluci na základě přizpůsobování. Ale novější, konkurenční teorie, kterou Stephen Gould a jiní nazývají „přerušovaná rovnováha“ — tvrdí, že se nové druhy objevovaly v poměrně náhlých skocích nebo „trhnutích“.

Zastánci této teorie tvrdí, že v jejich prospěch svědčí důkazy ve zkamenělinách. Proč? Protože mezičlánky živočišných forem „nejsou ve zkamenělinách patrné“, jak poznamenává dr. John Turner v jednom z posledních vydání časopisu „New Scientist“. Ale hlavní rozdíl mezi těmito dvěma tábory tkví v tom, že zastánci přerušované rovnováhy tvrdí, že 1. „trhnutí“ nastala nikoli nějakým druhem neodarwinského přizpůsobování, ale nějakým pochodem, který snad ještě není známý, a 2. že „trhnutí“ „vždy doprovázejí rozvětvování evolučního stromu“.