-
Nemoci — znamení posledních dnů?Strážná věž – 1984 (vydáno v Rakousku) | 1. března
-
-
Nemoci — znamení posledních dnů?
VĚDCI rychle postupují v dekódování lidských genů. Někteří se domnívají, že již velmi brzy rozluští spojení mezi tvou náchylností k nemocem a uspořádáním tvých genů. Tvrdí se, že v blízké budoucnosti bude možné léčit určité nemoci pozměněním genů.
Doktor W. French Anderson z Národních ústavů zdraví (USA) prohlašuje: „Jakmile bude možné uplatnit geny k léčení nemocí, bude také možné použít geny ke kosmetickým účelům.“ Dodává: „Bude možné začít si hrát s naší lidskostí.“ To je přinejmenším odvážné tvrzení. Naznačuje to snad, že věda vítězí v boji proti chorobám a nemocem?
Je zajímavé, že před více než 1 900 lety naznačil Ježíš Kristus, že všeobecné rozšíření chorob a nemocí bude patřit ke „znamení“, jež má charakterizovat „poslední dny“, období označené jako „závěr systému věcí“. Ježíš řekl: „Budou . . . na jednom místě za druhým mory.“ Podle znalce Bible Alberta Barnese to jsou „prudce se šířící epidemické nemoci“. — Mat. 24:3–7; 2. Tim. 3:1; Luk. 21:10, 11.
Řekneš snad: ‚Ale mory nebo nemoci byly vždycky.‘ To je pravda. Ale Ježíšova předpověď se vyznačuje dvěma pozoruhodnými věcmi.
Za prvé, Ježíš neřekl, že choroby nebo nemoci samy o sobě budou tvořit „znamení“. Dal spíše složené znamení obsahující mnoho úkazů. Přečti si jeho podrobné proroctví vyjádřené u Matouše 24 a 25, u Marka 13 a Lukáše 21. Toto „znamení“ je tedy možné srovnat se skládacím hlavolamem. Jeden kousek ještě neposkytuje úplný obraz. Stejně i jedna událost netvoří „znamení“. „Znamení“ je možné naopak vidět až v době, kdy všechny věci, které Ježíš předpověděl, postihnou jednu generaci. — Mat. 24:32–34.
Za druhé, mohlo by se zdát velice nedůsledné, že by se Ježíšova slova o morech nebo nemocech splňovala v dnešní době. Proč? Protože vědecký pokrok dosáhl nebývalé úrovně. Nikdy nebyla lepší léčebná zařízení. Lékařské poznatky nebyly nikdy tak rozšířené.
Co tedy ukazují skutečnosti? Opravdu se splňují Ježíšova slova? Je důležité, abychom to věděli, protože splňování Ježíšova proroctví ukáže, že žijeme v nejkritičtějším období lidských dějin.
-
-
Nemoci — skončí někdy?Strážná věž – 1984 (vydáno v Rakousku) | 1. března
-
-
Nemoci — skončí někdy?
KDYBY se u tebe projevila rakovina kostí asi před deseti lety, byla by tvá vyhlídka do budoucnosti opravdu chmurná. Podle zprávy Národního institutu pro rakovinu (USA) zemřelo před deseti lety 80 procent mladých dospělých lidí s kostní rakovinou během tří let. Ale dnes, díky pokroku vědy, se tvrdí, že 90 procent těchto pacientů je z této choroby vyléčeno během tří let po stanovení diagnózy.
Podobný pokrok nastal v léčení i jiných nemocí. Například celosvětová komise jmenovaná Světovou zdravotnickou organizací v roce 1979 prohlásila, že neštovice byly vyhlazeny na celém světě. Na tuberkulózu sice umírá ročně asi 3 milióny lidí, ale časopis „World Health“ tvrdí: „Již máme všechny zbraně nutné k vyhlazení tuberkulózy. K zdolání toto choroby nyní i navždy potřebujeme jedině finanční prostředky a vůli ze strany politiků.“
Je nesporné, že v boji proti nemocem postoupila věda mílovými kroky. Zůstává však skutečnost: Věda zdaleka nepotlačila nemoci a choroby. Srdeční choroby například zůstávají v průmyslových zemích hlavní příčinou předčasné smrti. Zamysli se také nad údaji v připojeném rámečku „Likviduje věda nemoci?“. Jsou zde uvedeny jiné nemoci, s nimiž si medicína stále ještě neví rady.
Je velkým zklamáním, že se řada smrtelných nemocí zřejmě rozšiřuje, staré zůstávají a nové přibývají. Je zřejmé, že věda sice dosáhla velkého pokroku a poskytla nám mnoho, zač můžeme být vděční, ale rozhodně se jí nedaří vyhladit choroby a nemoci. Není do budoucnosti žádná naděje?
ZÁKLAD NADĚJE
Existují důvody pro zdravý optimismus, že choroby a nemoci skončí. Nebude to však výsledkem práce, které se věnují vědci. Přijde to ze zdroje mnohem vyššího.
K trvalému vítězství nad nemocemi jsou nutné dva velmi důležité činitele: 1. Schopnost a 2. vůle. Jedno bez druhého nestačí. Podle výroku v časopise „World Health“ je schopen člověk navždy vyhladit tuberkulózu, ale nemá „finanční prostředky a vůli ze strany politiků“.
Ve vesmíru existuje jen jedna osobnost, která má v absolutní míře jak schopnost, tak i vůli navždy vyhladit všechny nemoci — je to sám Bůh. Když byl na zemi Ježíš Kristus, který dokonale zrcadlil vlastnosti svého Otce, ukázal nádherně, jak může Boží moc vítězit nad nemocemi a neduhy. — Jan 14:9.
Není sporu o tom, že Ježíš Kristus byl „Boží mocí“ schopen přemáhat nemoci. (Luk. 9:43) Ježíš ve velmi doslovném smyslu obnovil zdraví mnoha nemocných, neduživých a invalidních lidí — chromých, zmrzačených i slepých (Mat. 15:30, 31), epileptiků, lidí ochrnutých (Mat. 4:24), malomocných (Luk. 17:12–14), jedné krvácející ženy (Mar. 5:25–29), člověka s uschlou rukou (Mar. 3:3–5), muže postiženého vodnatelností (Luk. 14:2–4) a lidí „s různými chorobami“. (Luk. 4:40) Jsou dokonce i tři ověřené případy, kdy Ježíš vzkřísil mrtvé. (Luk. 7:11–15; 8:49–56: Jan 11:38–44) Ve většině případů bylo uzdravení okamžité a nebylo třeba rekonvalescence nebo rehabilitace.
Ježíš Kristus byl ovšem ochoten přemáhat nemoci, což je zřejmé z mnoha uzdravení, jež vykonal. Ale Bible nám velmi působivě ukazuje, že Ježíš ze srdce toužil vracet druhým zdraví.
Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odejel na člunu na odlehlé místo, aby byl sám. Ale zřejmě velký zástup lidí uviděl, jak se člun dal do pohybu, a odhadli, kam směřuje. Když přistál, lidé tam již na Ježíše čekali. Jak Ježíš reagoval? Projevil snad nelibost? Byl snad znechucený? A neměl snad právo si odpočinout a mít trochu klidu? Ale on neměl pocit, že jej obtěžují. Zpráva říká:
„Když potom vyšel, viděl velký zástup; a bylo mu jich líto a léčil jejich nemocné.“ (Mat. 14:13, 14) Jeden znalec Bible říká o řeckém slovu, které přeložil „bylo mu líto“: „[Je to] v řečtině nejsilnější slovo pro soucitnou lítost. Je vytvořeno ze slova splagchna, jež znamená vnitřnosti, a popisuje lítost a soucit, který dojímá člověka až do nejhlubšího nitra jeho bytosti.“ Ano, Ježíš se nemohl dívat na utrpení druhých, aniž jim ulevil v jejich bolesti. — Luk. 5:12–14.
Není o tom sporu. Ježíš Kristus měl moc od Boha a byl schopen i ochoten potírat nemoci. A má tento postoj až dosud. (Žid. 13:8) Uzdravení, která vykonal, dokud byl na zemi, předstínila uzdravující požehnání, jež budou poskytnuta lidstvu po celé zemi pod panstvím Božího království. Snad si položíš otázku: ‚Ale kdy to bude?‘
KONEC NEMOCÍ JE BLÍZKO
Jak již bylo ve „Strážné věži“ mnohokrát ukázáno, složené „znamení“, k němuž patří „mory“ neboli nemoci, je neklamně zřetelné od roku 1914. Když zkoumáš důkazy, bude ti jasné, že se Ježíšova slova splňují. A tak mnohé z nemocí a chorob, které vidíme v dnešní době, skutečně patří ke splnění Ježíšova proroctví u Matouše 24:3–7 a Lukáše 21:10, 11. To znamená, že žijeme v „závěru systému věcí“.
Boží království brzo odstraní nynější ničemný systém a nahradí jej spravedlivým novým pořádkem. (2. Petra 3:13) Potom, pod panstvím království, nás již nebudou mory neboli nemoci olupovat o zdraví a život. Jak vděčni můžeme být našemu milujícímu nebeskému Otci za to, že je jak schopen, tak i ochoten vyhladit choroby a nemoci úplně a navždy! — Zjev. 21:3, 4.
Chtěl by ses dovědět více o tom, jaká požehnání slíbil Bůh a co máš dělat, aby prospěla i tobě? Svědkové Jehovovi ti rádi pomohou. Proč by ses s nimi nespojil v místě, kde žiješ, nebo nenapsal vydavatelům tohoto časopisu?
-