Nemoc — Naše dědictví

MLADÁ dvojice byla velmi vzrušena! Bylo radostné vidět, s jakou nadějí očekávají narození svého prvního dítěte. Pak se dítě narodilo, byla to holčička. Byla však krajně opožděná ve vývoji. Nikdy nebude žít normálním životem. Jen rodiče mohou pochopit, jak byli mladí manželé raněni a zarmouceni.

Studoval na střední škole, učitelé si ho vážili, spolužáci ho měli rádi. Každý mu předpovídal skvělou a úspěšnou budoucnost. Během závěrečného školního roku ho začaly bolet nohy. Prohlídka odhalila sklerózu multiplex. „Proč právě já?“ ptá se. „A proč právě teď?“

Trpíš bolestmi hlavy? Nebo patříš k těm mnoha lidem, kteří zakoušejí žaludeční obtíže, svalové bolesti, bolesti v zádech, třesavku, nervové napětí, artrózu nebo něco podobného? Takové potíže nebývají smrtelné, ale ubírají nám radost ze života. A v některých dnech nám velmi ztěžují život.

Je naděje, že takové stavy budou někdy odstraněny? Přijde čas, kdy už člověka nebudou trápit jeho staří nepřátelé nemoc a smrt? Nebo budou stálou složkou scény lidského života?

Boj člověka s nemocí

ANO, nemoc je nepřítel a člověk s ní už po staletí vede neustávající boj. V uplynulých 150 letech vybojovali lékaři některá význačná vítězství. Zlepšení hygieny a také nové očkovací látky a léčiva pomohly některým zemím, aby se v nich prastaré metly, jako například dýmějový mor, staly blednoucí vzpomínkou.

Boj však zdaleka neskončil. Zůstávají problémy, některé navzdory pokrokům lékařské vědy, jak ukazují následující odstavce. A i kdyby věda měla lék na všechny soudobé choroby, pořád by zůstala největší metla ze všech — smrt. Přijde za této situace nějaká úleva?

[Rámeček na straně 4]

Nemocemi trpí více lidí, než je nevyhnutelné, protože —

◆ Velká část lidstva trpí podvýživou. Ta způsobila mnohé případy křivice, kurdějí, slepoty, zvětšené štítné žlázy a podobně. Podvyživený člověk je kromě toho náchylný k jiným nemocem, jako je tuberkulóza a zápal plic. Tyto choroby by mohly být velmi omezeny jednoduchým zásahem: lepší výživou chudých.

◆ Špatná výživa je hrozbou i v rozvinutých zemích. Proč? „V jídelníčku Američanů došlo ke změnám, které by mohly vyvolat vlnu nesprávné výživy (z přílišné i nedostatečné spotřeby). Ta by mohla ve Spojených státech škodit zdraví stejně, jako to učinily rozšířené nakažlivé choroby na počátku tohoto století. Zjistilo se, že přílišná spotřeba tuků, cukru, soli a alkoholu má vztah k 6 z 10 hlavních příčin úmrtí: k srdečním chorobám, mrtvici, rakovině, cukrovce, arterioskleróze a cirhóze jater.“ — „Health“, 1979.

◆ Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 80 procent všech nemocí na světě způsobuje špatná voda nebo hygiena. 10 až 25 miliónů lidí ročně umírá na choroby způsobené nečistou nebo zkaženou vodou. Na jednu z těchto chorob — úplavici — ročně umírá přibližně stejné množství dětí, jako byl počet obětí během jednoho roku první světové války.

◆ Vzduch, který dýcháme, otravují průmyslové a automobilové zplodiny. Nasvědčují tomu následující titulky z novin: „Znečištění ovzduší v Tokiu roste“, „Oblak smogu nad dusícími se Řeky houstne“, „Jedovatý kouř dusí Mexico City“, „Dýchat doma může být nebezpečné“, „Průzkum v USA varuje před rozsáhlými problémy ze znečištění kysličníkem uhličitým“. Stromy, mohutné čističe vzduchu, jež byly kdysi stvořeny, jsou zatím káceny na ploše 10 až 20 miliónů hektarů ročně. Před námi leží krize neznámých rozměrů.

◆ Nemravnost vyvolala epidemii pohlavních chorob. Kouření způsobilo rakoviny plic, rozedmy, bronchitidy a koronární srdeční choroby. Nedávné průzkumy ukazují, že trpí nejen kuřáci, ale i jejich manželští druhové a děti.

To jsou některé ze zvyků a společenských problémů, jež brání i současnému lékařskému poznání, aby úspěšně zbavovalo lidstvo nemocí.

Nemoc — Jaká je naděje na úlevu?

JE nesporné, že lékaři, vyzbrojení hlubším porozuměním příčin lidských nemocí, učinili značný pokrok v omezení některých chorob. Sociální problémy však mnohým brání, aby měli užitek z těchto lékařských vymožeností. Je tedy mnohé co zlepšovat.

Existuje však hluboká příčina nemoci a smrti, na kterou síly lékařů nebudou nikdy stačit. Proto nebudou lidé sami o sobě nikdy zcela úspěšně bojovat s nemocí. Poznáme-li však tuto základní příčinu, pomůže nám to, abychom viděli, zda můžeme doufat v úlevu od tohoto nepřítele.

PROČ TRPÍME NEDUHY?

Hlavní důvod, proč na lidi přichází nemoc a smrt, je odhalen v pozoruhodném slibu, který dal Bůh starověkým Izraelitům: „A žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocen.‘ Lidu, který bydlí v zemi, bude odpuštěno jeho provinění.“ (Iz. 33:24) Zde je nemoc spojena s „proviněním“ čili hříchem. A osvobození od nemoci je uvedeno do vztahu s odpuštěním hříchu.

JE TEDY NEMOC TRESTEM ZA HŘÍCH?

Nemoc může být přímým důsledkem hříchu. Bible nás varuje: „Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ (Gal. 6:7) Jak jsme už viděli, ti, kteří ‚rozsévají‘ nemravnost, ti, kteří kouří, ti, kteří se proviňují opilstvím a přejídáním, ‚sklízejí‘ mnoho chorob. Pravda, ne všechny nemoci jsou způsobeny takovými věcmi. Nicméně přesto lze kořen všech nemocí nakonec sledovat až k „provinění“ čili hříchu.

PROČ TRPÍ DOBŘÍ LIDÉ NEMOCEMI?

To proto, že hřích, který je kořenem, základní příčinou chorob, není náš vlastní. Přihodil se před dlouhým časem, hned na počátku lidských dějin. Bible nám říká, že Bůh učinil prvního člověka Adama dokonalého, zdravého a s vyhlídkou na věčný život. To, aby se z toho všeho trvale těšil, záviselo na jeho poslušnosti stvořiteli. Adam si zvolil vzpouru, a tak se oddělil od Boha, u něhož je „zdroj života“ Tak se stal první člověk nedokonalým — náchylným k nemoci — a nakonec zemřel. — 1. Mojž. 2:17; 3:1–19; Žalm 36:9; 36:10, „KB“.

Je dobře známé, že jisté choroby se mohou dědit. Podobně se dědí hřích, nedokonalost a smrt. „Skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Řím. 5 :12) Dědictví, které Adam předal svým dětem, byl nedokonalý život s náchylností k nemoci a smrti. To je základní důvod, proč dnes existují choroby.

MÁ BŮH ZÁJEM O TO, ABY SI LIDÉ UCHOVÁVALI ZDRAVÍ?

Skutečně má! Například Izraelitům řekl: „Jehova od tebe jistě odstraní každou nemoc.“ — 5. Mojž. 7:15.

JAK OCHRAŇOVAL BŮH ZDRAVÍ IZRAELITŮ?

Dal jim zákoník, který obsahoval opatření na ochranu jejich zdraví. Jeden lékař o těchto zákonech řekl: „Nejlépe informovaní badatelé v medicíně, kteří teď dělají to nejlepší, co mohou, dospívají k závěru, že Bible je velmi přesná vědecká kniha. . . Fakta o životě, diagnóze, léčbě a preventivní medicíně, jež jsou předložena v Bibli, jsou daleko pokročilejší a spolehlivější než Hippokratovy teorie.“ Hippokrates, někdy nazývaný „otcem moderní medicíny“, žil asi o tisíc let později, než dal Bůh Izraelitům Zákon.

POMÁHÁ NÁM DNES BŮH, ABYCHOM SI UCHOVALI ZDRAVÍ?

Ano, Bible obsahuje příkazy, které nám dnes slouží k ochraně zdraví, držíme-li se jich. Opilství, přejídání, homosexualita, cizoložství a smilstvo, které vedou k mnoha citovým problémům stejně jako k tělesným onemocněním, jsou v Bibli výslovně zakázány. (Přísl. 23:20, 21, 29–35; 1. Kor. 6:9–11) Podobně, jestliže se ‚očišťujeme od každého poskvrnění těla a ducha‘, vyhneme se nemocem, které vznikají následkem kouření, užívání drog a žvýkání betelového ořechu. (2. Kor. 7:1) I pravidelné mytí ochraňuje naše zdraví.

Navíc je nám řečeno: „Srdce, které je radostné, působí dobro jako léčitel, ale duch, který je zkrušený, vysušuje kosti.“ (Přísl. 17:22) Dnes se začíná uznávat role, kterou hraje při vzniku chorob napětí, deprese, osamělost a podobné duševní stavy. Jeden lékař řekl, že asi 90 procent pacientů, kteří k němu přicházejí na kliniku, trpí citovým stresem. Bible poukazuje na důležitost ‚radostného srdce‘ a dává nám praktickou pomoc, abychom si radostné srdce uchovali.

Držíme-li se těchto a podobných biblických zásad, budeme uchráněni před mnoha nemocemi, které dnes lidi postihují.

BUDEME MÍT NĚKDY TRVALÉ ZDRAVÍ?

Ano, pokud ovšem budeme dělat to, co neudělal Adam — pokud vložíme plnou důvěru v Boha a budeme ho poslouchat. Naše úplné osvobození od nemoci se uskutečňuje prostřednictvím Ježíše Krista. Ježíš se narodil jedinečným způsobem: jeho život byl mocí všemohoucího Boha přenesen z jeho slavného postavení v nebi do vaječné buňky v lůně panny. Neměl tedy lidského otce, a proto nezdědil nedokonalý život, který zdědili ostatní lidé od Adama.

Ježíš byl dokonalý. Skutkem veliké lásky za nás obětoval svůj dokonalý život, abychom mohli získat zpět dokonalost ztracenou Adamem. Až bude na lidstvo plně uplatněna hodnota této oběti, budou odstraněny smrt a všechny problémy způsobené nedokonalostí. — Mat. 1:18–23; 20:28; Žid. 7:26.

Tak se naplní proroctví o Ježíšovi: „Byl probodnut pro naše přestoupení. . . a jeho zranění sloužilo k našemu uzdravení.“ — Iz. 53:5; 1. Petra 2:24.

MĚL JEŽÍŠ SKUTEČNĚ MOC UZDRAVOVAT LIDI?

Ano, Ježíš léčil „všechny druhy nemocí a všechny druhy tělesných vad“, a to před nespočetnými svědky. (Mat. 9:35) Dokonce i křísil mrtvé (Jan 11:43, 44) Ježíš to dokázal ne studiem lékařské vědy, ale mocí Božího ducha. Tak bylo předvedeno, že jednoho dne mohou být a budou odstraněny všechny nemoci, a dokonce i smrt. Uzdravení, které prováděl Ježíš, byla ovšem dočasná. Uzdravení mohli opět onemocnět a vzkříšení znovu umírali.

PROČ JEŠTĚ TRPÍME CHOROBAMI, KDYŽ ZA NÁS JEŽÍŠ ZEMŘEL JIŽ PŘED TÉMĚŘ 2 000 LETY?

To proto, že odstranění nemoci je svázáno s ostatním Božím předsevzetím — například vyřešením sporné otázky svrchovanosti, odstraněním satana ďábla, soudem lidstva, záchranou těch, kteří se prokážou věrní, a opatřením uspokojivé vlády pro tento svět. Všechna tato předsevzetí uskuteční Boží království skrze Krista. (Mat. 6:10) Tak velkolepá předsevzetí potřebují čas, aby se mohla uskutečnit. — 2. Petra 3:5–13.

KDY BUDE NEMOC KONEČNĚ ODSTRANĚNA?

Víme, že to nebude trvat dlouho. Ježíš dal svým následovníkům velmi podrobné „znamení“, aby mohli rozpoznat čas, kdy začal vládnout jako král v nebesích. Tato událost totiž vede k naplnění ostatních Božích předsevzetí. „Znamení“ zahrnuje světové války, tíživý strach z budoucnosti, rozšířené hladomory, nákazy a podobné jevy, které dnes kolem sebe pozorujeme. Proč si nepřečíst Ježíšova slova a další informace doplněné apoštolem Pavlem? Přesvědč se, zda nesouhlasíš s tím, že žijeme v čase, na který poukazoval Ježíš. — Viz 24. kapitolu Matouše, 13. kapitolu Marka, 21. kapitolu Lukáše a 2. Timoteovi 3:1–5.

Nyní je čas, aby Boží království zasáhlo do lidských záležitostí. (Mat. 24:14; 25:31–46; Dan. 2:44) Jestliže se poučíme, jaká je Boží vůle vzhledem k nám, a konáme ji, můžeme žít a stát se svědky splnění některých z nejvelkolepějších biblických zaslíbení. Budeme přitom, až se bude plnit to, co Bůh zaslíbil starověkým Izraelitům: „Tehdy se otevřou oči slepých a otevřou se i uši hluchých. V té době kulhavý vyběhne nahoru jako jelen a jazyk němého vykřikne potěšením.“ — Iz. 35:5, 6.

Rodiče se už nebudou trápit nad nemocí svých dětí. Nebudou už také mařeny slibné vyhlídky mládí ani nebude dospělost ztrpčována tělesnou slabostí. Bude to spíše tak, jak to viděl apoštol Jan ve vidění: „A [Bůh] setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest.“ — Zjev. 21:4.

Stane se to všechno skutečně? Ano. Jan slyšel samotného Jehovu, jak se za to zaručuje, protože čteme: „Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Hle, činím všechny věci nové.‘ “ (Zjev. 21:5) V čase, který se rychle blíží, se bude člověk těšit z naprostého osvobození od nemoci. Podivuhodným způsobem se splní slib, že „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocen.‘ Lidu, který bydlí v zemi, bude odpuštěno jeho provinění.“ — Iz. 33:24.

Zprávy a jejich hlubší význam

Přinášejí peníze štěstí?

● Vina za to, že selhaly sociální programy, jež měly pomoci domorodému obyvatelstvu v zemích, nad nimiž převzala dohled „civilizace“, se často připisuje tomu, že nebyly peníze. O tomto závěru však vznikají pochybnosti, vezmeme-li v úvahu případ aljašských Eskymáků. Podle sdělení kanadské „Alberta Report“ určili sami Eskymáci, že má být proveden průzkum, který „vedl k závěru, že roční příjem z nafty v hodnotě sto miliónů dolarů může naprosto zničit domorodé obyvatelstvo jako jednotlivce i jako kulturu“. V článku je řečeno, že „před pouhými 15 lety tito lidé, příslušníci kmene Inupiat, . . . měli většinou takového ducha, že mnozí badatelé v dřívější době popisovali domorodé Eskymáky jako nejšťastnější lidi na světě“. Co se stalo?

„Koncem šedesátých let byla podél severního úbočí Aljašky v Prudhoe Bay objevena velká ložiska nafty a plynu,“ vysvětluje se v článku. Na jednotlivého Eskymáka nyní připadá roční příjem z nafty asi 20 000 dolarů, ale jejich situace je popsána jako „hrozná“. Mezi dospělými obyvateli je podle zprávy 70 procent alkoholiků a nejčastější příčina smrti je prý násilí. Podle zprávy „Alberta Report“ vedou tedy všechny tyto peníze ke „zkáze“.

Tyto tragické důsledky pro lidi, kteří byli kdysi šťastní, ukazují do krajnosti, jak klamný je názor, že pouhý hmotný majetek může odstranit ubohý stav člověka. Ve skutečnosti často působí pravý opak, jak poznamenává Bible, a vede k tomu, že neobezřetní lidé „upadají do pokušení a léčky a do mnoha nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy“. — 1. Tim. 6:9.