Jak působí kouření na kuřáka

REKLAMNÍ OBRÁZEK je čistý a osvěživý. Je na něm vidět třpytivé horské jezero s balíčkem cigaret, které míří přímo na tebe, čtenáři. Tento druh reklamy je poměrně účinný. Spojuje kouření s příjemnými pocity. Rok co rok se utrácejí miliardy dolarů ve snaze spojit kouření se žádoucími věcmi v životě. Co však vězí za takovým obrázkem?

SKUTEČNOSTI O KOUŘENÍ

V roce 1979 mnozí vystřízlivěli, když Kanadská plicní společnost prostě konstatovala: „Každoročně umírá 50 000 Kanaďanů předčasně na následky kouření. Mnozí další žijí dál se zničenými plícemi a přetíženým srdcem.“

V roce 1979 vydal hlavní chirurg Spojených států dr. Julius B. Richmond obšírnou zprávu, která uvedla „drtivé důkazy“, že kouření ohrožuje zdraví. Zpráva odhadla, že kouření každoročně zabíjí asi 350 000 Američanů. I britský náměstek ministra zdravotnictví, Sir George Young, nedávno řekl, že kouření stojí Británii ročně 50 000 lidských životů.

Jak se vypočítávají tak velké počty úmrtí? V základě srovnáváním úmrtnosti kuřáků a nekuřáků. „Americká encyklopedie“ poznamenala o souborném průzkumu, zahrnujícím více než milión osob: „Na každých 100 úmrtí nekuřáků během sledovaného období se vyskytlo 168 úmrtí v podobné a srovnatelné skupině kuřáků cigaret; tedy o 68 úmrtí více.“

Je však takové svědectví nezvratné? Ano. „Není sporu o faktech,“ poznamenává Kanadská plicní společnost. „Doložily je tisíce pečlivých průzkumů. Žádné větší lékařské či zdravotnické zařízení o nich nepochybuje.“ „Science 80“, vydávaná Americkým sdružením pro vědecký pokrok, souhlasí: „Doklady, že cigarety zkracují život, jsou drtivé; příčinná souvislost je v lékařství stejně pevně prokázaná jako kterákoli jiná.“

Nezvratné výsledky zkoumání umožnil velký počet osob, které kouří téměř celý život. „Když se ohlédneme zpět,“ poznamenává John Cairns, molekulární biolog a odborník na rakovinu, „je to téměř, jako by se společnost na Západě rozhodla vést ohromný a vcelku dobře řízený experiment v karcinogenezi [vyvolávání rakoviny], jímž způsobila několik miliónů úmrtí a přitom použila vlastních lidí jako pokusných zvířat.“

Ano, milióny životů — mnoho, mnoho miliónů — ukrátilo kouření. „Lékařské průzkumy,“ vysvětluje „The World Book Encyclopedia“, „ukazují, že průměrný věk kuřáka je o tři až čtyři roky kratší než nekuřáka. Věk těžkého kuřáka, člověka, který denně vykouří dva a více balíčků cigaret — může být i o osm let kratší než nekuřáka.“

Ve snaze zmenšit nebezpečí jsou nyní na trhu tak zvané „bezpečnější“ cigarety. Jsou však skutečně bezpečnější? Čím vlastně kouření škodí kuřákovi?

BEZPEČNÁ CIGARETA?

Nikotin a částečky cigaretového kouře — volně označované jako dehet — jsou zřejmě hlavními příčinami chorob. Dehet a nikotin tedy byly v cigaretovém kouři značně omezeny. V některých druzích byl dehet prakticky odstraněn, což často reklamy na cigarety zdůrazňují. Cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu bývají někdy označovány jako „bezpečné“. Typický titulek na první straně atlantské „Constitution“ hlásal: „Balíček některých cigaret denně může být bezpečný.“

Jaké jsou ale skutečnosti? Předně, do cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu se přidávají aromatické přísady. „Kdyby v těchto cigaretách s nízkým obsahem dehtu a nikotinu nebyly aromatické přísady, neměly by žádnou chuť,“ vysvětluje Petr Miociche, přední chemik v oboru tabáku. Co však jsou tyto přísady? Jsou to ‚obchodní tajemství‘ známá pouze výrobcům tabáku a dodavatelům přísad. Tyto chemické přísady ovšem mohou být nebezpečné zdraví, jak řekl jeden analytik: „Nevíte, zda některé z těchto věcí nejsou horší než dehet.“

Doklady také ukazují, že kuřáci kouří cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu více a déle zadržují kouř v plicích. Dělají to proto, aby ukojili svou touhu po nikotinu, který je drogou, u níž se vypěstuje silnější návyk než u heroinu. Tak přizpůsobením kuřáckých praktik získávají kuřáci z cigaret s nízkým obsahem dehtu a nikotinu téměř stejné množství škodlivin jako z jiných cigaret.

A dále, nejnebezpečnější složkou cigaretového kouře je zřejmě kysličník uhelnatý, a nikoli dehet nebo nikotin. Některé cigarety s nízkým obsahem dehtu a nikotinu produkují větší množství kysličníku uhelnatého než standardní značky!

Dva dánští badatelé, profesor Poul Astrup a dr. Knud Kjeldsen, zveřejnili své nálezy ohledně účinků kysličníku uhelnatého v cigaretovém kouři. Na základě množství experimentálních dokladů učinili závěr, že „kysličník uhelnatý, nikoli nikotin, je nejdůležitější jedovatou složkou, jež zvyšuje u kuřáků nebezpečí vzniku arteriosklerózy a srdečních chorob“. A je třeba si všimnout, že většina úmrtí způsobených kouřením nastává zjevně v důsledku oběhových a srdečních chorob, a ne rakoviny.

Zdravý rozum říká, že vdechování cigaretového kouře nepříznivě ovlivní dýchací ústrojí. A důkazy to potvrzují. Vláskovité řasinky uvnitř průdušek se poškozují, takže ztrácejí schopnost pohybovat se tam a zpět a tak vypuzovat bakterie a nečistotu. Kouření také omezuje schopnost plic vypuzovat vdechnutou nečistotu. To znamená, že kuřákům hrozí větší nebezpečí onemocnění ze škodlivých látek ve vzduchu.

Ano, je nečestné naznačovat, že nějaká cigareta je „bezpečná“. Jako čelný zdravotnický úředník Spojených států řekl dr. Julius Richmond: „V celém velikém souboru vědeckých dokladů o nebezpečí kouření nejsou žádné údaje, které by dávaly naději, že existuje něco jako bezpečná cigareta nebo bezpečná míra kouření.“ Dr. Richmond uzavřel: „Jediná bezpečná cigareta je nezapálená cigareta.“

Ale i když sám nekouříš, jsi imunní vůči kouření druhých?

Může ti ublížit kouření druhých?

MILIÓNY lidí utrpěly vážné a často smrtelné škody tím, že někdo jiný kouřil. Kouří-li například matka, často tím poškozuje své nenarozené dítě. Dítě může být ve skutečnosti zabito, ještě než se narodí.

„Jak je to možné?“ ptáte se. „Jak může kouření ublížit dítěti v chráněném prostředí matčina těla?“

JAK SE UBLIŽUJE NENAROZENÝM

Téměř okamžitě po vdechnutí vstupuje nikotin do krevního oběhu kouřící matky. Tato silná droga stahuje cévy a tepny v její děloze, a tak připravuje dítě o kyslík a živiny. Kysličník uhelnatý zároveň snadno prochází placentou k dítěti. Nahrazuje v krvi dítěte část životně důležitého kyslíku, který je potřebný pro normální růst a vývoj.